Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Zkuste si vyhledat tohle slovo, a jenom na tomhle portálu na vás vypadne přes 1,5 tisíce příspěvků, ve kterých narazíte na tohle slovo. Je to mantra, která je záminkou čím dál větší buzerace ze všech možných stran. Posedlost, která – podle mne – v konečném důsledku zvyšuje pravděpodobnost že jednou ucho onoho příslovečného džbánu utrhne.
Jako administrátor serveru, správce i uživatel MediaWiki rozlišuji celou řadu úrovní u kterých je mnoho dobrých důvodů k tomu, aby nebyly všem dostupné.
Než jsem si naprgal vlastní rozšíření AccessControl, nabízela MediaWiki anonymním návštěvníkům jen dvě úrovně přístupu k obsahu: všude a nikam.
To se mi pochopitelně nelíbilo. Nikdy jsem neměl ambice tvořit web sám pro sebe, takže varianta nikam byla předem vyloučena. Ale stejně tak se mi nelíbilo, že by nějaký zlomyslný škodič úmyslně torpédoval moji práci, tak jak jsem to zažil během svého působení na Wikipedii. Tehdejší „zabezpečení” Wikipedie, totiž vycházelo z idey: „Čím víc editorů, tím větší pravděpodobnost, že si někdo všimne nežádoucí změny, kterou vrátí zpět.” Jenže u malé wiki, která má jen pár aktivních uživatelů by byl tenhle přístup sebevraždou.
Dnes již u MediaWiki takhle benevolentní přístup není.
OpenIntranet, první redakční systém s podporou javascriptového WYSIWYG editoru na světě, který jsme vytvořili s kamarádem pro potřebu ÚMOb v roce 2004, měl dvouúrovňovou kontrolu zabezpečení. Ouřada zpracoval stránku, ale jeho šéf rozhodoval o tom, zda-li je obsahově v pořádku a jestli půjde taky ven.
OpenIntranet totiž nebyl stupido redakční systém aka Drupal nebo Wordpress. Možnost přepínání mezi WYSIWYG editací a editací kódu, která je dnes při editaci zcela běžná, byla jen třešničkou na dortu. Měl svou intranetovou část, která měla dvě tváře. Tu, která byla přístupná všem úředníkům bez přihlášení, a tu která nabízela uživateli obsah na základě nastavení přístupových práv.
Měl ovšem také svou internetovou část, umístěnou na veřejném webovém serveru, se kterou ta intranetová komunikovala skrz jediný port, na kterém byla HTTP proxy pro celý ÚMOb. Než se tedy dostala nějaká informace ven k občanům, musela projít schválením nadřízené osoby a následně exportem. Ta internetová část žádnou možnost editace stránek neměla, tudíž nehozilo, že by se někdo někam naboural a nějaký obsah pozměnil. A na intranetovou část se zvenčí nikdo nedostal.
Na ČVUT ale byla situace jiná. Všechny stroje byly dostupné zvenčí, proto když jsem wiki rozjížděl, bylo nutné v prvé řadě vyřešit otázku zabezpečení.
Za posledních 15 let se mi párkrát stalo, že se někdo cizí naboural na stroj, který jsem měl pod palcem. Poprvé to bylo krátce poté co jsem nastoupil na ČVUT, protože jsem nebyl zvyklý na to že se na stroje dá dostat zvenčí. Klasika. Nainstaloval jsem do VMware virtuál, s uživatelem virtual a heslem virtual, ale než jsem instalaci dokončil, někdo mne vyrušil a úplně se mi vykouřilo z hlavy, že jsem ho nezrušil. A zhruba o 14 dní později se na ten účet domákl nějaký robot slovníkovým útokem.
Podruhé to bylo během cvičení NBÚ/CYBER CZECH 2015 II, kterého jsem se účastnil touhle dobou před 8 lety. Ovšem s tím se od počátku počítalo. A nakonec pouze jediný tým, který byl co do úspěšnosti až do samého konce na chvostu, díky striktně nastaveným pravidlům ten poslední útok odrazil. Jenže ruku na srdce. K čemu je systém, který je tak sešněrovaný, že se nedá použít?
A do třetice se to stalo zhruba před měsícem. Doplatil jsem na měkotu svého srdce. Loni jsem nabídnul prostor pro umístění webu, který chtěl jeho admin postavit na Wordpressu. Tušil jsem, že to dříve nebo později někdo hackne – dopadají tak všechny web postavené na Wordpressu o který se administrátor průběžně nestará, protože je to z principu blbě řešený redakční systém. Ale říkal jsem si, že v nejhorším revertnu git a bude klid.
Jenže dotyčný mě nepožádal abych průběžně commitoval jeho změny. A byl jsem dost vytočený, když jsem zjistil, že si za toho celých těch čtrnáct dní, co byl ten web hacknutý, nevšimnul přestože jsem chtěl asi o týden dřív ať ten web zkontroluje – tak jsem se na to i domákl. Chtěl jsem vidět jestli něco udělal. První co mne zarazilo byl nefunkční certifikát, ale víc mne vyprudilo to, že byl do něj doinstalován veřejně dostupný shell, přes který se dalo dostat i do jiných adresářů. Naštěstí jen na moje data, která jsou stejně veřejně přístupná, pouze jiným kanálem, ale bylo to dost nepříjemné překvapení, a trvalo téměř celý den než jsem zjistil co, kdy a jak.
Kritické stavy podle závažnosti
Nabouraný web, je ovšem jen neškodná lapálie. Skutečný problém pro mne je:
V tom je výhoda laboratorního desktopu, že se nikdo nemusí obávat, že by něco rozbil. A 12 let bezproblémového provozu považuji za důkaz, že je disklessová infrastruktura kterou spravuji, dostatečně blbuvzdorná.
Bohužel všem problémům se předcházet nedá. Nabořený operační systém, to bleskově vyřeší reboot, ale vyškubanou a zpřeházenou kabeláž po SSH do pořádku nedáte – mnoho vřelých slov pak putuje na adresu těch, co tohle dělají. A vždy si kladu otázku, jestli u nás mají vůbec co pohledávat.
Ano, heslo, které lze odhadnout slovníkovým útokem představuje problém, ale nikoliv pro systém jako takový.
Je to problém uživatele, který riskuje že se někdo dostane na jeho data, ovšem uživatelská data v rámci disklessové infrastruktury nejsou pro ty co znají heslo lokálního roota žádným tajemstvím, protože jde o systém pro výuku.
Osobně jsem toho názoru, že komplikovaná hesla s divnými znaky, jsou kontraproduktivní.
Proč?
Nevím jak to dělají jinde, ale já se už 15 let (od výše popsaného případu) držím zásady: „dvakrát a dost” – to kvůli těm, co používají v hesle divnoznaky, aby dostali šanci si zkontrolovat co se pokoušejí napsat. Jakýkoliv pokus o slovníkový útok, či uhádnutí hesla po síti tak nejpozději po druhém pokusu končí. Ne na minutu, ani navždy, ale tak dlouho, že se to nevyplatí. Studentům je doporučeno pro vzdálený přístup přes SSH, používat klíče, u kterých žádný překlep nehrozí.
Ale komplikovaná hesla dělají problém při lokálním přihlášení na desktopu v laboratořích. Někdy je přepnutý NumLock, jindy CapsLock a někdy si uživatel ne a ne všimnout, že je aktivní jiné rozložení kláves, než to na které je zvyklý.
Často se také řeší otázka roota. Pro náš účel je lepší, když uživatelé – co to potřebují – heslo na lokálního roota znají. Pokud bychom řešili přepínání na lokálního roota přes sudo, tak jak se to dělá v Ubuntu kde root žádné heslo nemá, byla by to komplikace, protože sudo využíváme k volání konkrétních aplikací a konfigurace v sudoerrs není vždycky stejná.
U disklessu s overlayem nehrozí, že by někdo infikoval nějakou aplikaci trojanem. Při rebootu se totiž veškeré změny zahodí.
Ani ransomware moc nepochodí. Uživatelská data, sdílená přes NFS, jsou uložena na stroji, který vše pravidelně snapshotuje. Může se tedy stát, že si někdo dobrovolně data veškerá data zašifruje, ale postižený má šanci, že tím nepřijde o vše.
Pokud se uživatel přihlásí v naší laboratoři přes dočasný účet uživatele guest, má 100% jistotu, že se při restartu veškerá data zahodí, ale nikdo mu nezaručí, že ho průběžně někdo nešmíruje.
Máme sice také izolovanou variantu disklessu pro paranoiky. Jenže ti se nedostanou nikam jinam, než na server, přes který se odevzdávají úkoly.
Řešil jsem v poslední době také otázku zda využívat šifrování blokového zařízení nebo ne. Ale nakonec jsem usoudil, že je to k prdu, protože pokud uživatel zná, nebo získá lokálního roota na běžícím stroji, může bez problémů data z připojeného kryptovaného zařízení odsypat jinam, kde bude mít dost času aby si je mohl v klidu prozkoumat.
Tiskni
Sdílej:
12.2.2024 15:47
vencour | skóre: 56
| blog: Tady je Vencourovo
| Praha+západní Čechy
Spousta lidi toho trabanta provozuje protoze nevidi smysl kupovat si nakladak…Zajímavé, že tohle píše uživatel Apple produktů, který se jinak v diskusích pravidelně povyšuje nad ostatní a honí své ego.
Tomu bych se vůbec nebránil, protože dnes na rozdíl od tvého mládí tu studují nejenom chytré, ale i pěkné holky. A na rozdíl od akademických pracovníků si to mohu i dovolit.
15.2.2024 08:30
vencour | skóre: 56
| blog: Tady je Vencourovo
| Praha+západní Čechy
ssh kľúče je možné podpísať a tak vyrobiť prihlásenie cez certifikát. Teória je taká, že v konfigurácii sshd sa nahrajú len verejné kľúče a uživateľské kľúče budú podpisané jedním súkromným kľúčom. Vôbec to nie je nútné riešiť cez authorized_keys kde má užívateľ prístup.
ACL je možné. Ak podpíšeš kľúč a uvedieš tam principal. To je meno užívateľa. Potom zadefinuješ súbor v ktorom určíš nastavenia a reťazec, ktorý musí obsahovať certifikát. Zrejme ssh funguje tak, že menom užívateľa musí byť daný principal.
ale vyškubanou a zpřeházenou kabeláž po SSH do pořádku nedáte – mnoho vřelých slov pak putuje na adresu těch, co tohle dělají. A vždy si kladu otázku, jestli u nás mají vůbec co pohledávat.Koukam, ze tady se jeste nekdo stale neprenesl pres ten fakt, ze je na skole kvuli studentum, a ne studenti kvuli nemu. Uz patnact let zpatky mela pulka studenstva bezne notebooky, a krome pripadu, kdy se pracovalo se specialnim HW, bylo pohodlnejsi pouzivat ty. Ocekval bych, ze uz to tam konecne pochopite. Ale nestacilo ani sedm let od posledniho knuceni. Zjevne, ti kteri na to meli, uz u vas nnic nepohledavaji. Nejaka adhoc bezpecnostni pravidla pro hesla, jsou uz jen takova typicka kapicovina.
15 let zpátky měla půlka studentstva maximálně repasované notebooky z druhé ruky, protože ten nejlevnější výstřelek doby ASUS Eee PC byl dobrý akorát na vykecání přes FB. Ne každému byli schopni věnovat rodiče 25 tisíc na nový, slušný stroj.
A ty ses očividně nepřenesl přes fakt, že tu nejsem kvůli studentům, ale vyučujícím, co by si jinak ty laborky museli oprašovat sami ve volném čase, tak jak tomu bylo předtím, než jsem nastoupil.
Také by mne zajímalo, s kým jsou domluvené prostory pro Installfest 2024 - CFP. Předpokládám, že zřejmě s panem Bendou, protože přeze mne nic nešlo a tajemník DCE také o ničem neví. Každopádně pokud při bootování uvidíte zajíce, půjde o systém z infrastruktury kterou mám pod palce.
Nejaka adhoc bezpecnostni pravidla pro hesla, jsou uz jen takova typicka kapicovina.
A s těmi hesly jsi podstatu věci očividně nepobral.
Jasne a ti vyucujici si to vyucuji pro sebe, co?
Mi je úplně jedno pro koho vyučují. Pro mne jsou klienty oni, ne studenti. Se studenty přicházím do kontaktu jen ve výjimečných případech, jako např. když si někdo hodí na věšák kabát tak chytře, že tím vyhodí central-stop a studenti se pak hrozně diví, že jim to pak nejde znova zapnout.
Kdybych chtěl být komisní, odkázal bych je, ať kontaktují Energocentrum, protože nemám elektrotechnické vzdělání, ani vyhlášku 50, takže nemám na jističe co hrabat.
Jistě, ale není můj problém, že někoho, ve snaze vyjít studentům maximálně vstříc, napadlo postavit věšák tam, kde nemá co dělat. Já řeším software, ne hardware. Stejně tak není můj problém, že v době kdy se ty laborky rekonstruovaly nikdo nepočítal, že tam bude kromě 20 desktopů ještě 20 krabiček a 20 notebooků chtivých napájení a k tomu ještě 20 mobilů co se budou prát s notebookama o jedno WiFi AP.
Školení na 50, jsem absolvoval s kolegou už před mnoha lety, ale papír nám nedali, protože ani já, ani on, nemáme elektrotechnické vzdělání. Opět. Není můj problém, že v téhle zemi je podmínkou pro vydání papíru jiný papír.
A taky bych rád připomněl, že Křižíka - o kterém na rozdíl od mnohé jeho spolustudentů - ví kde kdo, na tenhle ústav přijali i bez maturity.
To možná děláš ty. Já nic takového zapotřebí nemám. Buď čas mám, nebo nemám. Žebříček priorit je jasný a ten můj je zcela jiný než studentů a jejich vyučujících.
Mám kámoše, co svého času pracoval na dráze. A ten mi vyprávěl jak podobný mudrc jako ty poslal na ČD stížnost, že pokaždé když jede vlakem vidí jak ta jejich parta jen stojí opřená o lopaty a kouká, místo toho aby makala.
Žebříček priorit je jasný a ten můj je zcela jiný než studentů a jejich vyučujících.Přesně jako vrátný, který si myslí, že celou budovu řídí :)
Možná je to pro tebe překvapení, ale je na benevolenci vrátných, jestli tu někdo může dřepět mimo vyhrazenou dobu. Ve všední dny po 20:45 a o víkendu po 17:45 má právo tě vyhnat. Tak se laskavě prober do reality, protože VŠ neřídí studenti, ani jejich zástupci – protože nemají žádnou zodpovědnost, ale zaměstnanci. A to samé platí i pro úřady. To, že volení zástupci mohou tlačit na zaměstnance přes jejich nadřízené, které mají pro změnu v hrsti oni, je druhá věc. Ovšem pak se nelze divit, tomu, jak to v téhle zemi vypadá. Těžko se žije tomu, koho lze jednoduše vydírat. Jenže to není můj případ. Žádnou hypotéku ani dluhy nesplácím. V pronajatém podnájmu nebydlím, vše co jsem chtěl a potřebuji už mám.
Mohu ti popsat celkem přesně, co se bude dít až odejdu. Na mé místo nastoupí čerstvě vyoraná myš, která až za pochodu zjistí, co ta práce obnáší. A nebude moc lidí, kterých se bude moct ptát na to, co a jak se dělá. Proto se snažím psát dokumentaci jak pro blbce, protože sám jsem před 15 lety nic takového neměl a počítačová infrastruktura tu nebyla ani zdaleka tak složitá jak dnes. Martin Tůma, který se do mne v téhle diskuzi naváží, žije v zajetí svých představ z minulosti, protože studoval v době, kdy nic z toho neexistovalo.
Podobné iluze měli o mé práci na ÚMOb Ostrava-Jih, kde jsem byl vybrán ze 17 uchazečů na pozici webmastera, kterou předtím zajišťoval nějaký kluk na civilní službě. Definitivní konec civilní služby v ČR byl 1.3.2004, ale už o rok dříve měli problém na tu práci civilkáře sehnat. Já nastoupil 1.5.2003 a první věc kterou jsem začal dělat, byl právě ten zmiňovný redakční systém, protože jsem dal jasně najevo, že webmaster je správce webu a ne cvičená opice, která přepisuje cizí kecy do HTML. A díky tomu jsem měl čas na jiné věci. A na ČVUT jsem se dostal tak, že jsem byl osloven, jestli bych neměl zájem. A nerozhodl jsem se pro ČVUT proto, že bych se tu dral.
Původně jsem měl v plánu vzít tu práci jen na přechodnou dobu, protože jsem chtěl být co nejdřív v Praze s rodinou. I tak jsem pracoval paralelně tady i tam, protože na úřadě velice rychle vystřízlivěli z představy, že se budou na mé místo všichni cpát, jako před pěti lety. Do posledního dne výpovědní lhůty se jim nepřihlásil na ten flek nikdo jiný, než ten můj kámoš, se kterým jsme naprgali ten intranetový systém.
Mohu přesně popsat moment, kdy jsem se rozhodl, nastoupím na ČVUT. Měl jsem tehdy limit, že nepůjdu pod 50 tisíc. To mi na škole dát nemohli, ale prostředí mi bylo sympatické i otevřené jednání, tak jsem slíbil že se ozvu do týdne co a jak. Měl jsem totiž ještě jeden pohovor. No a tam, zhruba po půlhodině mi takový namistrovaný inža jako Tůma povídá, že teda jako mě vemou za nástupní plat 30 hrubého. Cože mne tedy nadzvihlo, protože za takových okolností bych se ani neobtěžoval tam chodit. Ještě zkoušel něco mektat o tom, že teda jako by mi dali těch 40, ale já už byl na odchodu a sotva jsem vytáhl paty ze dveří, volal jsem dnes již zesnulému Fukovi, že sice ty prachy nejsou dle mých představ, ale mám rád férové jednání. Vůbec jsem tenkrát nepočítal s tím, že mě ta práce bude natolik bavit, že oželím lepší prachy na dalších 15 let. A k laboratorní infrastruktuře jsem se dostal přes virtualizaci, protože jsem nebyl osloven kvůli tomu abych tady studentům oprašoval desktopy s MS Windows, ale proto, že jsem měl za sebou 5 let praktických zkušeností s virtualizací v linuxovém prostředí, v produkčním nasazení.
A ihned po svém nástupu jsem dostal notebook, o kterém jsem tu psal – to jen tak na okraj k tomu, za kolik se dal tehdy koupit slušný stroj.
Jsem "obyčejnej inženýr" (když si uvědomím jakej já jsem inženýr, tak se bojím jít k doktorovi...), o Ph.D. jsem ani neuvažoval, na vědu tam byla spousta chytřejších spolužáků.
"Chybějící" titul je to poslední co by mi na Kapicovi vadilo. Ale aby se tady veřejně chlubil, jak má tu práci "na háku" a že studenti můžou akorát tak šoupat nohama, to mi vadí. A to nejenom proto, že je to moje Alma mater, kde pracuje, ale i proto, že tohle všichni platíme z našich daní (tedy kromě RealJ, ale ten platí zase jiné "experty" 
)
Ale aby se tady veřejně chlubil, jak má tu práci "na háku" a že studenti můžou akorát tak šoupat nohama, to mi vadí.
Tak tos panáčku velice špatně porozumněl. Já se nechlubím tím, že bych tu práci měl „na háku”, ale tím, že odvádím tak dobrou práci, že mám čas dělat i jiné věci a jsem kolikrát sám velmi mile překvapen, že ač jsem na některé věci nemusel již řadu let sáhnout, stále fungují.
Přesně to obdivuji u lidí co navrhli a vytvořili dodnes používané unixové nástroje. A jsem velice hrdý, že můj příspěvek ocenil takový Leon Bottou, který je autorem DjVu tools. A jsem také pyšný na to, že rozšíření MediaWiki, které jsem vytvořil pro potřebu wiki Katedry řídicí techniky, používají pro své wiki i velké korporáty tam, kde potřebují sdílet důvěrné informace. O tom, kde všude se používá nikdy mít přehled nebudu, protože jde z principu o wiki intranetové.
Předpokládám, že ti neunikla nenápadná zprávička že VMware končí s podporou Free vSphere Hypervisor (ESXi 7.x a 8.x). Předevčírem jsme se po delším čase viděli s Maxem. Semleli jsme všechno možné a mimo jiné mi vyprávěl o svých bojích s virtualizací. A víš co mne nejvíc těšilo? Že můj shellový skript, který umí totéž co libvirt, má 296 KB včetně dokumentace a od roku 2018 spolehlivě funguje aniž bych do něj musel hrábnout. Protože používá jen qemu a openvswitch.
A za názorem, že ten kdo se dané problematice nevěnuje nemá právo do ní kecat, si stojím. Je mi jedno, jde-li o studenta nebo profesora. Své o tom ví šéf naší katedry. Dlouho mu trvalo, než přišel na radu. Ale pak potlačil své ego a právě v tom je skvělý.
Studenti mají v prvé řadě studovat. Mají poskytovat zpětnou vazbu. Ale nemají rozhodovat o tom kdo, co, jak a proč má dělat. Ti, kteří se mnou skutečně přišli do reálného kontaktu dobře vědí, že ty co mají zájem se něco přiučit beru jako partnery. Konec konců, jeden z nich dnes šéfuje SVTI. A byl jsem to já, kdo přišel za Petrem s návrhem, abychom ho na katedře zaměstnali.
Na druhou stranu Aleš trochu přehání, že o InstallFestu neví...
Bohužel ne Pavle. O InstallFestu nic nevím a s oficiálním požadavkem ohledně zpřístupnění laborek se na mne dodnes nikdo neobrátil.
Jediný požadavek ohledně laborek, se týká termínu od 29.7. do 2.8. 2024, kdy se má konat Letní škola multirobotických systémů (probublalo 13.2.2024) Poslední e-mail, ve kterém se objevilo slovo InstallFest, který kolem mne prošel je z června 2022. A to jsem rovnou psal, že chtít po mě 2.6., abych byl o víkendu 11.–12.6. v práci, je silně naivní požadavek.
Podle toho, jak si kdo na brigade vydelal.
Tak to se musel hodně tužit. 25 litrů čistá ruka za 2 měsíce prázdnin. Takových brigád moc nebylo.
- vidělal (~18kKč v roce 2006) asi za 3 měsíce během semestru.
Pro neznalé ještě pro jistotu přidám referenci, aby si mohli udělat lepší představu o tom, kdo by tady měl "měl zkorigovat svůj přístup k lidem" a bylo zřejmé, proč někteří absolventi mají se současným pomocným personálem na škole problém...
Na vojně jsem byl na den přesně 8 měsíců a 4 dny. V době, kdy začala první invaze o Iráku. Rukoval jsem na rok a půl v říjnu 1990. Propuštěn jsem byl v hodnosti svobodníka v červnu 1991 na trvalou dovolenou – jako historicky první voják ZVŠ, který odmítl podepsat propouštěcí list ze špitálu, kterým se chtěla armáda vyvázat ze zodpovědnosti za to, že jsem v něm skončil. Prý z toho bylo docela haló. Já u toho nebyl, říkali mi to pak kámoši. Všichni přede mnou to totiž vždycky raději podepsali, protože jinak by museli – tak jako já – čekat dokud se to nedořeší a nikdo z nich pochopitelně nestál o to být tam zavřený na neurčito. Byli rádi že jdou domů. Jenže mně šlo o pricip. A kromě toho jsem se měl tou dobou už jako prase v žitě. Tešně předtím než jsem skončil ve špitále jsem byl převelen k VÚ 6006 pod velením podplukovníka Mitany určenému pro záložáky. Bylo nás asi 15 včetně velitele. Na patře jsme měli kulečník, před barákem krásný park a v kuchyni jsem měl kámoše.
Až s odstupem času se ukázalo, že zatím co my dřepěli v kasárnách, a ti co měli po vojně vyrazili do světa, bývalí svazáčci s modrýma knížkama přičinlivě rozkrádali tenhle stát.
Viz. Nechce se mi to teď dohledávat. Školy už jsem měl plné zuby. Klasické vyhoření. V září přišel povolávák, a někdy v prosinci jsem se dozvěděl, že kámoši odjíždějí do Kanady ke vzdálené teťě holky (budoucí ženy) jednoho z nich. Vrátili se asi až za rok a půl. Mne propustili v červnu se 60 korunama výsluhy. A kdyby nebylo máti, pošel bych hlady, protože podporu v nezaměstnanosti mi vyplatili až zpětně asi o dva měsíce později, kdy už jsem nastupoval jako vychovatel na internát.
A na ten jsem se dostal víceméně omylem, protože se ženská na pracáku spletla a omylem uvedla na tzv. „doporučenku” telefonní číslo, co patřilo o položku níže. Ta byla na mísyo vychovatele v ostravské base. Došel jsem tam, a bylo mi divné že nikde nejsou mříže. Ale doba byla turbulentní, tak mě to až tak moc nezarazilo. A zhruba po čtvrt hodině už jsme byli s ředitelem v družném hovoru, protože jeho profesorem na olomoucké VŠ byl můj kamarád, který mne chodil navštěvovat v olomouckém vojenském špitále. A zhruba po hodině mi řekl, že se rozhodl, že mne upřednostní před těmi pěti nebo šesti lidmi, co tam přišli přede mnou. Teprve na odchodu, když jsem po něm chtěl ať mi pro pracák podepíše tu doporučenku, se ukázalo, že to byl normální internát a ne pasťák.
Byla to skvělá práce, ale bohužel jen na rok, protože učňů ubývalo.
Už jsem ti to psal. Za 60 korun jsi tehdy dojel maximálně do České Třebové. A takový dobrodruh jako můj kámoš, který v 16 letech vyrazil s mapou Asie vyškubnutou ze školního atlasu do Číny, to zas nejsem.
A zřejmě ti také unikla klíčová informace PROČ mne propustili na onu trvalou dovolenou. Nebylo to nafurt a hned. Podle toho jak kolem mne tenkrát chodili už bych měl být nejméně 20 let po smrti. A ještě dlouho poté se mi občas zdávalo, že mě znovu povolali. Jenže to už jsem byl jinde. Na vojně jsem přišel o veškeré iluze o armádě a jsem od té doby zcela zásadním odpůrcem branné povinnosti.
Ve skutečnosti jsem také neřval: "Tak přísaháme!", ale "Nasrat!". Jenže v tom davu se hlas jedince ztratí. Vůči sobě mám však svědomí čisté. Obzvláště když stát, ani armáda, ani ten její útvar ve kterém jsem tehdy sloužil už 32 let neexistuje.
jsi využíval výhodného zdanění studenta
To máš samozřejmě pravdu (čekám na ten litr pane ~ ), ale to zdanění je jenom nižší, ne nulové. A sazba DPH (nebo spíše spotřební daně tou dobou...), která se z těch vydělaných peněz dále platila už je pro každého stejná. Takže těch peněz bylo sice méně než dnes, ale to na faktu, že už tenkrát šlo tvoje živobytí částečně i z mojí kapsy nic nemění, jenom to opět ukazuje tvojí nevzdělanost...
A DPH platím mnohem déle než ty.
Placení DPH ze státního platu je jenom přesouvání peněz uvnitř systému, stále jseš čistý příjemce státních peněz. Když s tím, že tě lidé platí ze svých daní máš takový problém, tak proč se tím státem necháváš již 20 let živit?
V době, kdy jsem nastoupil na to "teplé místečko", jsi využíval výhodného zdanění studenta, tak tu nevykládej planety.Přesně, ten zmetek ušetřil na daních zhruba 300/měsíc. Za to mohlo mít pár důchodců každý měsíc oběd ze školní jídelny zdarma
Tak já v té době bral 2 kila na hodinu za školení. Jenže pak Zemanovi pohůnci přišli se skvělým nápadem, jak pozvednout počítačovou gramotnost a začali dotovat školení velkých firem, kdy absolvent zaplatil jen kilo a druhé zacvakal stát. Takže tyhle firmy, nahnaly skupinu hejlů, které vyslala firma na školení do učebny, najatý brigoš jim něco odmektal, hejlové jsou počítačově negramotní dodnes, ale hlavně že byl byznys. Zatím co ty které jsem školil já to dnes živí.
Nebyl to můj hlavní job, ale druhotná platební neschopnost je svině. Dělal jsem tenkrát jednu webovou aplikaci pro atlas.cz Měl jsem za ni dostat nějakých 60 tisíc, jenže zrovna v té době s nima vyjebali ukroši, a bylo jasné, že to špatně skončí, tak jsem vzal jako protihodnotu alespoň mobil, co stál tehdy nějakých 20 litrů. Jenže za mobil si žrádlo nikdo nekoupí. Tak jsem makal s kámošem jako jeho helfr na střechách. A když jsem byl vybrán z těch 17 uchazečů na UMOb Jih, protože jsem jako jediný věděl co je linux, ukončil jsem živnost abych mohl nastoupit.
Šlo o stejné kolenovrty jako RealJ, kterým se nechtělo platit smluvené peníze a naivně mysleli, že se mnou vyjebali tak jako se všemi ostatními přede mnou. Kdo ví, jestli i jeho zášť nepramení z toho, že ho někdo převezl stejně, jako já je. V jednom co tu zmínil má pravdu - kdyby nebyl držgrešle, neměl by se čím jiným chlubit.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
12.2.2024 14:21
