Co se čovek nehodělá...

17.6.2007 16:46 | Přečteno: 1009×

Nedávno jsem si vzpomněl na svou babičku a dědečka. Už nejsou mezi námi pěkných pár let...

Když oba žili, jezdil jsem k nim na prázdniny a vybavuji si, jak babička dědu peskovala. Měla pár vět které stále opakovala dokola: "Co se čovek v baráko nehodělá, to néni." a "Kam ho čovek ráno postaví, tam ho večer nande.", případně "Běž do seknice, dědko hlópé."

Žili spolu dlouho, dočkali se i diamantové svatby, jistě se měli rádi. Děda na tyto věty buď nereagoval vůbec nebo jen broukl "Polib mě prdél..." Když děda umřel, babička často plakávala jak je jí bez dědečka smutno a jak ho za života komandovala. Dlouho sama nebyla, snad ani ne dva roky poté umřela sama...

Uvědomil jsem si, jak se mnohdy se na lidi kolem sebe díváme jedněma očima. Připadají nám, jakoby žili "jen pro naši zlost." Mnohdy ovšem, až když je ztratíme, poznáváme, že nám chybí. To je ovšem již pozdě... A přitom si myslím, že by stačilo se na chvilku zastavit, zkusit se na tohoto člověka podívat trochu z jiné strany. Vždyť každý jsme jiný, jsme lidé, nikoli stroje podle jednotné formy. Přijměme lidi kolem sebe takové, jací jsou - i s jejich chybami a hledejme jejich kladné vlastnosti a činy. Mimo jiné si usnadnímne i svůj vlastní život, je jednodušší se na lidi usmívat než mračit nebo dokonce rozčilovat, ne?

       

Komentáře

[thingie]

No nebo se na ně můžeme vykašlat úplně. To je ještě jednodušší a bez problémů.

[martidlo]

Připadají nám, jakoby žili "jen pro naši zlost." ....... velmi pravdivé... když se naštveme na člověka tak v tu chvíli hledáme na něm ty nejhorší vlastnost. Jo emoce jsou emoce...

[kozzi]

No, tak to já když se podívám na svou babičku, tak si představuji, jak hraju counter-strike a místo do teroristi střílím hadejte do koho . ALe je to fakt, že by se člověk měl snažit s lidmi vycházet a né dělat vše proto, aby našel na nich to špatné kvůli čemu je němá rád. Já osobně mám odnarození vlastnost, že mi nevadí nikdo. Dokonce i ti co mě pomlouvali, ponižovai, uráželi... Jsou teď jedni z mých nejlepších kámošů. Dokonce mezi mé nejlepší kamarády patří člověk, který nás okradl, zfetoval se okradl starou paní ve městě a u kradl horské kolo a před policí utekl na druhou starnu republiky. Asi budu bůh. "CHybovat je lidské odpouštět je božské"

[Václav "Darm" Novák]

No, to samé já.. Někdy si říkám jestli spíš nejsem vůl

[kozzi]

Jn, taky si to někdy říkám, ale zase takto to mám jednoduší nemusím řešit nepřátele a dokážu se bavit s kýmkoli