Portál AbcLinuxu, 30. dubna 2025 10:10
Jelikož jsem zápisek za třetí semestr nechal čekat přes rok, což je dlouhá doba, usoudil jsem, že v případě semestru následujícího to tak daleko zajít nenechám. Pokračuje tedy epická sága, chrchly-chrchly, a to soubojem s obávanými formálními jazyky a automaty.
Nekonečný příběh. U předzápisu jsem ovšem tentokrát strávil dokonce pouhou hodinu, nikoliv dvě. Ano, uhodli jste správně. Portál se opět zhroutil. Seděl jsem před školní knihovnou a společně se skupinkou podobných zoufalců jsem si zanadával.
V polovině studia máme poslední odpadlíky, takže teoretiků nás zbývá devět, z toho dva jsou vlastně o rok pozadu, a k tomu kolem padesáti aplikovaných a "propadlíků". Tento stav bude plus minus platit i další rok. Na přednáškách také pozvolna přestávám vídat většinu lidí, kteří nastoupili na učitelské kombinace, tam zřejmě došlo k solidním čistkám.
Opět mám ďábelský rozvrh, znovu tři dny v týdnu, z čehož musím dvakrát na osm ráno a vždycky do podvečera, z toho jednou prakticky do osmi. Tentokrát jsem si ale vybral aspoň jeden volitelný předmět.
Tradičně začínáme matematickými předměty, ale ty staré na pokračování už to mají za sebou, takže něco nového! Logika. Skrývá se pod tím úvod do výrokové a predikátové logiky a lehký dotek Prologu, modální logiky, fuzzy logiky apod. Rozsah dvou stěžejních částí odpovídá podmnožině velmi pěkné knížky Klasická matematická logika (Antonín Sochor), kterou jsem úspěšně používal jako náhradu za sice dobré, ale místy docela ukecané slajdy.
Kdo měl KMI/UDI nebo novou Algebru, toho styl výuky nepřekvapí. Polopatické přednášky a cvičení plná příkladů a aplikací nějakých hádanek (zvířata cestující do zoo, lháři a poctivci, ehm), vše protkané nenápadnými vtípky; písemky z toho, co se cvičilo, s možností opravy. U zkoušky otázka na větičky a definice z jednoho úseku a jeden důkaz. Již tradičně jsem zkoušku na první pokus pohnojil, protože jsem se jal dokazovat něco zcela jiného, aniž by mi to došlo. Po drobné nápovědě jsem to sice dotáhl na E, leč to jsem si to radši celé zopakoval, takže A.
Kdo nevyletěl na paráčích, nemá vyhráno, ještě musí přejít přes formály. Jenže jak jsem naznačil už u minulého semestru, na první přednášku pan docent nedorazil, byv indisponován. Nedorazil ani na přednášku druhou a dle matematické indukce ani na tu další, takže jsme měli všechny přednášky suplované a nakonec to tak dopadlo i se zkouškou.
Jeden z problémů tohoto předmětu je absence skript. Když pominu zběsilé obkreslování tabule, jediným zdrojem je výcuc z přednášek z pera pánů skunkose a radeczka, kteří si tabuli obkreslovali o rok dřív, přitom ovšem nasekali i něco chyb. S divokými přednáškami navíc příliš nekorespondují polopatická cvičení sestávající se z hraní si s gramatikami, skládání automatů a nejvýše převádění mezi nimi, minimalizace automatů a aplikace pumping lemmatu. Ke zkoušce jsem pak šel v půlce léta poté, co jsem přečetl skripta z MUNI a zabil jsem následně dlouhé dny snahou přeložit si terminologii do té naší. Na zkoušce samotné už to šlo překvapivě hladce, jen při dokazování právě pumping lemma jsem se ne a ne trefit do pumpovací konstanty, což mě stálo áčko, takže béčko.
V diskuzi o třetím semestru jsem načal svůj problém s geometrií. Aby bylo jasno, já geometrii vždycky z duše nenáviděl, to šlo o planimetrii, rýsování a tak vůbec, jenže tady byl problém jiný. Geometrie byla ve středu a květnové svátky náhodou vycházely také na středy, navíc i tento pan docent byl několikrát indisponován, takže nakonec z hypotetických 13 přednášek zbylo možná deset i s náhradami. Co bylo horší, přednášky sice byly výborné, didaktické a kdesi cosi, ovšem nezbývalo moc času na cvičení, načež jsme skoro všichni měli problémy s triviálními příklady na písemkách, a co ještě hůř, se skripty to bylo také slabší. Měli jsme vlastně jen cosi, co bych označil jako cvičebnici, kde snad třetina látky byla ponechána k dokázání/odvození laskavému čtenáři, aby se na ten výsledek odkazovaly pozdější kapitoly.
Oč vlastně šlo a proč nešlo použít jinou knížku? Letmý úvod do afinních a posléze projektivních prostorů. Všude jinde se to bralo stylem definice-věta-důkaz v mnohonásobném rozsahu, zatímco my jsme tomu měli hlavně rozumět, abychom mohli ne-zcela-tupě programovat třeba v OpenGL. Podle toho vypadala také zkouška – příprava s vlastními zápisky nebo zmíněnými "skripty", následovaná nějakým odvozováním a "řešením" úloh na tabuli. Ani nevím, jak jsem to dokázal dát na A, ale zpětně musím říct, že ty základy mi to opravdu dalo.
BTW tak mě napadá, že na cvičení jsem vyhrál čokoládu a vždycky jsem se o ni zapomněl přihlásit. ^-^
Tím jsme se plynule dostali k praktickým předmětům. Operační systémy jsou to, co název říká, tedy povídání o tom, jak takové operační systémy (unix-like, windoze) zhruba vypadají zevnitř, v této části je to hlavně o procesech/vláknech, protože správa paměti následuje v navazujícím kurzu. Říznuté úvodem do (inline) assembleru, takže kdo flákal Céčko v prváku a nedohnal si to, když se doslechl o časové náročnosti úvodu do Javy, tady asi velmi hořce zalitoval.
OSy jsou *velmi* přínosný předmět s dobře navrženou zkouškou: rychlopísemka s polopraktickými otázkami z přednášek i cvičení, následovaná ústním zkoušením, u kterého jsem se jako obvykle zapotil, resp. v jeden moment jsem ani nevěděl, jak se jmenuju, přesto (nebo možná proto) jsem odešel s C. Na druhou stranu bych ocenil, kdybych na začátku semestru tušil, do čeho jdu, co se týče zápočtu. Oproti starším kolegům nás bylo nějak moc, takže jsme měli psát dvě písemky, ale nikdo moc nevěděl, co na nich čekat. Nakonec to bylo programování v assembleru na papír (jak jinak), ale aspoň kdybych býval tušil typ otázek. Takhle jsem to musel dohánět na druhé písemce, body mi relativně těsně nestačily... a najednou jsme dostali netušenou možnost udělat projekt (v mém případě qsort používající QuickSort).
Někomu by mohla posloužit informace, že Visual Studio (krom toho, že odmítá kompilovat kód na vzdáleném úložištǐ) generuje velmi dobře čitelný kód v intelovském assembleru. Kéž bych to byl býval tušil na začátku semestru.
Seminář z uživatelských rozhraní původně vedl doktor Dostál, zapálený masoxista, kterého jsme měli z paráčů dvojek. Tenhle předmět byl jeho dílo, byl proslulý a skutečně stál za to. To jsem bohužel nestihl o rok. URO už jsem měl nemastné, neslané. Na druhou stranu na konci zbyl nějaký čas, takže místo písemné seminárky jsem měl rozbor uživatelského rozhraní aplikace dle vlastního výběru (Fricovy překlady!) jako prezentaci. Levné kredity a zasmáli jsme se u toho.
V letním semestru jsem měl dokončit svou deskovou hru, totiž Parašutistickou dámu. Udělat k ní hezké uživatelské rozhraní, počítačového hráče přestěhovat do vlastního vlákna, dopsat dokumentaci a celé to udělat tak, aby to nepadalo. Byly k tomu nějaké semináře o programování GUI na různých platformách, ale celkem nic moc.
Backend jsem přepsal, aby byl hezčí, a dodělal jsem normální GUI v PySide. Asi o není o čem moc psát. Některé fíčury jako historii tahů jsem pojal po svém (přece se chci vracet na svůj předchozí tah, ne nechávat soupeře táhnout znovu!), takže v kombinaci s některými obskurními bugy v implementaci vláken, jež jsem nestihl odladit, a tím, že jsem pohnojil odevzdání dokumentace, první obhajoba moc nedopadla. Někteří mimochodem hučeli, že komise byly při posuzování bugů nekonzistentní. Mezitím se ukázalo, že naše zadání parašutistické dámy mělo špatná pravidla, takže bílý hráč prakticky neměl šanci vyhrát, ačkoliv třeba dostal výrazně více času na rozmyšlenou, s čímž ovšem zřejmě nebyly obeznámeny komise a prý kvůli tomu klesaly šance na úspěch obhajoby. Asi dobře, že je projektům v téhle podobě konec a další ročníky už je nemají. U druhé obhajoby už jsem byl v pohodě, problém s pravidly jsem řádně vysvětlil (asi jako první – na předposledním termínu) a se slovy, že nápověda je neintuitivní, protože hry mají být těžké, jsem obhájil. ^o^
IMHO by projekty byly užitečné, super, ale to kdyby vypadaly jako ty na matfyzu a ne takhle.
Z časových důvodů už jsem si nedával pokračování Javy (IIRC bylo zase do osmi do večera) a bohužel ani kredity zadarmo, teda šíšárp. Nechal jsem si C++, ale nemělo smysl tam chodit. Dokumentaci k STL si umím přečíst sám a v druhé polovině semestru jsme měli dělat GUI v Qt. Jenže nová verze Qt už neměla oficiální podporu pro nejnovější vižuálštúdio, jenom verzi 2010, proto nebyla podporovaná multiplatformně, proto jsme dělali ve win-only MFC nebo čem. Dat Logik. Bylo to až večer, proto jsme tam nemuseli chodit, akorát kdo neměl tečky za účast, měl prý dělat nějaké úlohy na zápočet navíc. Nevím teda, za co jsem dostal zápočet, protože jsem tam moc nechodil a nakonci jsem taky žádné úlohy dělat nemusel. Možná jsem si měl zapsat tu Javu.
První předmět, který jsem zabalil. Prý aplikace věcí z Geometrie na programování v OpenGL v jazyku dle vlastního výběru a zápočet za projekt splňující určitá pravidla. Realita? Projektivní prostory, které se v GEOMI probíraly na konci, jsme potřebovali na začátku. Jedním z mnoha požadavků na projekt bylo použití stínů, ale tohle téma se probíralo asi tři semináře a připadalo mi, že mu tam pořádně nerozuměl vůbec nikdo. Kdybych to býval tušil, naprogramoval bych si něco přes prázdniny za pomoci samostudia, načež bych to jenom odevzdal. Nepřišlo mi, že bych na to samostudium měl přehršel času během semestru.
Ze zájmu jsem chodil na přednášky optiků, které se týkaly fotografie, resp. spíš toho, jak funguje digitální fotoaparát. Chodit jsem tam nemusel, byly to kredity zadarmo, ale chodil jsem tam. První dvě třetiny, které se týkaly optiky (navzdory pojetí "jak si rozumně vybrat fotoaparát"), byly výborné. Zbytek ani ne, protože pokud šlo o ty věci okolo jako tisk, ukládání dat apod., přednášející byl tak patnáct let za předloňským trhem (a ještě teda válčil s tím, že ilustrace otevíral ve fotošopu, přestože by stačil ten výchozí windousí prohlížeč náhledů).
Poučení z tohoto semestru: materiály si shánět předem! S nimi by "velké" předměty byly dobré; přínosné mi přišly i tak. OTOH bych si klidně odpustil ten projekt a "praktické" povinně volitelné kurzy.
Pokračování příště! Snad dřív než za rok.
Tiskni
Sdílej:
kromě různých hříček obsahuje výklad kombinatorické logiky, tj. jednoho z nejjednodušších programovacích jazykůA jako bonus se dokazuji Goedelovy vety.
Někomu by mohla posloužit informace, že Visual Studio generuje velmi dobře čitelný kód v intelovském assembleru.Ja teda pouzivam GCC a pro inline assembler i disassemblovani intelovskou syntaxi (az na vyjimky kde to jinak nejde). AT&T je na zabiti. A citelnost toho, co vyleze z GCC mi pripada OK. Doufam ze v C++ nas teda do zadnych proprietarnich obludnosti nutit nebude. GEPR s Mgr. Lastovickou mam a zatim mi to prijde pohoda, zadne projektivni prostory zatim potreba nebyly. 4x za semestr je na hodine bodovany ukol (kdo to hodne podela, muze to trochu opravit domacim ukolem), zapocet je za 3/5 bodu. Musi se delat v Lispu, nacoz nekteri lidi dost nadavaji. Ja mam Lisp rad, akorat me stve, ze se dela v GL knihovne ktera potrebuje LispWorks, takze jsem si tech par nadstavbovych funkci reimplementoval, a muzu pouzivat svobodne implementace Lispu s knihovnou cl-opengl
A citelnost toho, co vyleze z GCC mi pripada OK.
Já ti nerozumím. Z paragrafů prý bliješ a z toho, co leze z GCC ne?
Doufam ze v C++ nas teda do zadnych proprietarnich obludnosti nutit nebude.
Nutit ne, akorát si vyslechneš klasický proslov o takovém tom dobrém vývojovém prostředí, které máme na katedře.
GEPR s Mgr. Lastovickou mam a zatim mi to prijde pohoda
Asi po loňské zkušenosti...
Já ti nerozumím. Z paragrafů prý bliješ a z toho, co leze z GCC ne?Ja teda nevim, co se ti na tom assembleru nelibi, GCC ma mozna obludne naboptnaly zdrojak, ale citelnost vysledne binarky mi pripada cca podobna u vsech kompilatoru co jsem zkousel. A zakony jsou znasilnovani ceskeho jazyka a narozdil od gcc mi je stat vnucuje, jsou tvorene papalasi u koryta, kteri rozumi velkemu prdu, ale musi navodit falesny pocit bezpeci tim, ze vsecko zreguluji.
citelnost vysledne binarky mi pripada cca podobna u vsech kompilatoru co jsem zkousel.
Což zřejmě není to, co jsem měl na mysli, že? Jazyk symbolických adres není binárka.
A zakony jsou znasilnovani ceskeho jazyka
Zlaté zrušování, přestože mě nevzrušuje. V poušti obývané Aukrem, Mimibazarem nebo komerčními rozhlasovými stanicemi je to oáza gramatického klidu. V té pustině ještě kočuje Fric a prostřednictvím češtiny znásilňuje vše ostatní.
jsou tvorene papalasi u koryta
Zákony může navrhovat relativně leckdo, papaláši je zřejmě nesepisují sami a co se hlasujících papalášů týče, zhruba třetina voličů si zvolila Babiše, Okamuru a kolektiv, čímž vnesla do politiky svěží vítr. Lid si to tak přeje. Jo, ten lid z Mimibazaru, iHeute a Bazoše.
kteri rozumi velkemu prdu
Troufám si tvrdit, že své činnosti rozumí znamenitě...
narozdil od gcc mi je stat vnucuje
Ale zjevně se můžeš bránit, když je ani nečteš.
Což zřejmě není to, co jsem měl na mysli, že? Jazyk symbolických adres není binárka.Tak co jsi teda mel na mysli? Disassemblovani binarky do intelovske syntaxe je tak nejak deterministicke, ne? Rozdily ve vystupu ruznych disassembleru jsou v drobnostech.
V té pustině ještě kočuje Fric a prostřednictvím češtiny znásilňuje vše ostatní.
To jsi se nejspíš kdysi dávno v raném dětství díval na postapokaliptický film se šíleným Maxem, zdálo se ti o tom. Potom začalo pracovat podvědoví, aby teď vypluly na povrch předtím vědomí skryté myšlenky.
"Freude, Freude, taky na tě dojde."
Hm, Freude, Freude..., to by mohl být i 1. pád j. č., a když by se to nepřeložilo, David je tím stejně ovlivněn... To si musím zapamatovat.
To jsi tedy dobrý Davide, že studuješ informatiku. Musel bych dnes hodně chtít zjistit, jestli bych byl schopný projít alespoň prvním semestrem počítačové školy a stát se počítačníkem, abych se přihlásil na školu, jako je FIT. Ale možná jsou tam i snadné specializace.
Kdysi před desítkami let jsem chtěl ovládnout svět svým vlastním operačním systémem a super programy. To se mi sice již podařilo, ale jinak, než jsem si představoval.
Abych rychle popsal, co jsem teď večer dělal. Úspěšně jsem uvařil zeleninovou polévku. Nejprve jsem zhruba třičtvrtěhodiny vařil rýži, ke které jsem se chystal přidat spoustu zeleniny. Počítal jsm totiž s tím, že zeleninu musím vařit nejvíc tak 20 minut, abych delším vařením nepřišel o výhody toho, že mi pak přinese, až ji budu jíst, zásadité látky, a aby mě neutralizovala prostředí v těle, nebo co. Odpusťte ten krkolomný popis, ale je prostě kvůli tomu, aby to k něčemu bylo z hlediska zdravé výživy, potřeba zeleninu vařit tak akorát.
Ani za tu třičtvrtěhodinu se mi nepodařilo pokrájet všechnu tu mrkev, petržel, brokolici a dýni, (že jsem zapomněl na cibuli jsem si uvědomil, až když byla nádoba plná, takže tu jsem vynechal) a pak po vysypání do povařené rýže, do které jsem na začátku hodil něco soli, jsem se dostal s hladinou/objemově k naplnění toho několikalitrového hrnce až po okraj. Přidáním látky a dolitím vody došlo k ochlazení připravované polívky, a tak znovu začala vařit až za čtvrt hodiny. Hodil jsem tam taky kvůli chuti dvě kostky zeleninového bujónu, možná vzhledem k množství zeleniny zbytečně. Pak jsem stáhl plamen, který zahříval plotnu, a mícháním se snažil řídit teplotu, aby mi to moc nebublalo/nestříkalo kolem, což se dařilo.
Vařil jsem v této důležíté fázi jen čtvrt hodiny, dal jsem po vypnutí plynu polévku nechal dojít. Olej a koření jsem od oka nalil až na závěr.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.