Byla vydána verze 1.96.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Společnosti IBM a Red Hat představily Project Lightwell s investicí 5 miliard dolarů. Jedná se o důvěryhodné clearingové centrum pro bezpečnost open source softwaru a zabezpečení dodavatelských řetězců s novým AI modelem a globální skupinou více než 20 000 softwarových inženýrů. Služby centra budou dostupné prostřednictvím komerčních předplatných. Project Lightwell staví na iniciativách jako Anthropic Glasswing nebo OpenAI Trust Access for Cyber.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 26.05. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Český stát by v budoucnu mohl provozovat vlastní alternativu ke komunikačním aplikacím typu WhatsApp, Signal, Telegram, Facebook Messenger a podobně. Cílem je zajistit bezpečnou datovou komunikaci pro stát a jeho důležité subjekty, jako jsou bezpečnostní složky, ministerstva a další organizace.
Už za týden, ve čtvrtek 4. června, se v Národní technické knihovně v pražských Dejvicích uskuteční další konference věnovaná tématům spojeným s IPv6 - Den IPv6. Program akce a registrační formulář jsou k dispozici na webu akce. Kapacita konference je omezená, proto organizátoři doporučují, aby se vážní zájemci přihlásili včas (k dnešnímu dni zbývá přibližně 30 volných míst). Konferenci Den IPv6 2026 organizují i letos společně sdružení CESNET, CZ.NIC a NIX.CZ.
Zařízení Steam Deck OLED bylo znovu naskladněno, ale vlivem rostoucích cen pamětí a úložišť má novou, vyšší cenovku. Steam Deck OLED 512 GB stojí nově 779 EUR (stál 569 EUR) a Steam Deck OLED 1 TB stojí 919 EUR (stál 679 EUR). Samotné zařízení se nijak nezměnilo a nové ceny tedy pouze odráží aktuální náklady na komponenty a další globální logistické výzvy, se kterými se potýká celá branže.
Český telekomunikační úřad zahajuje novou etapu využívání vysokofrekvenčního rádiového spektra v pásmu 26 GHz. Toto pásmo bude od 1. 7. 2026 otevřeno pro provoz moderních bezdrátových sítí, zejména sítí páté generace (5G), pevných bezdrátových přístupových sítí (FWA) a lokálních či průmyslových sítí určených například pro výrobní areály, logistická centra nebo technologické kampusy. Současně s otevřením pásma 26 GHz přistoupil ČTÚ ke zpřístupnění informací o využívání rádiových kmitočtů v tomto pásmu.
Logitech představil myš Signature Comfort Plus M850 L s polstrovanou opěrkou dlaně pro větší pohodlí a sadu s touto myší a klávesnicí s integrovanou opěrkou dlaní Signature Comfort Plus Combo MK880.
Gaël Duval se rozepsal o novinkách a plánech Murena a /e/OS. Počet uživatelů telefonů Murena a mobilního operačního systému /e/OS bez aplikací a služeb od Googlu se blíží 100 000. Ambicí je, aby se /e/OS stal třetí mobilní platformou v Evropě i na světě, s potenciálem dostat se i na PC. Blíží se vydání nové verze 4 s funkcemi zálohování a obnova, import e-mailů z Gmailu a rozpoznávání hlasu. Murena Workspace přinese videohovory, elektronický podpis a správu zařízení (MDM).
Dnes a zítra probíhá Ubuntu Summit 26.04. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze na YouTube. Úvodní slovo měli Mark Shuttleworth a Jon Seager.
Už mi tu notnou chvíli hnije (jak si můžete všimnout v URL) draft zápisku o pokračování mého studia na KMI UPOL (první a druhý semestr) a příležitostně mě prudí kolega Vaňušanik (modří i oranžoví vědí). Navíc už je po uzávěrce pro podávání přihlášek, tzn. teď už nikoho nestihnu odradit, takže vzhůru do třetího semestru! (Podotýkám, že to dopisuju s odstupem. Čtvrtý semestr bude v dohledné době v obdobné podobě.)
Na předzápis někdy v červenci se mi úspěšně podařilo zapomenout, ale protože jsem měl jenom tři povinně volitelné předměty a jinak všechno povinné, o nic jsem nepřišel. Možná jsem si naopak ušetřil nervy, když uvážím kvality STAGu.
Jak jsem psal, v druhém semestru nás bylo zhruba 25 potenciálních informatiků, resp. kolem stovky i s aplikovanými. Do třetího semestru si udělalo rozvrh 13 nás teoretických (z toho jeden se ve škole vůbec neukázal, jeden během semestru de facto přešel na aplikovanou a asi polovině chyběl některý předmět z prváku) a asi 42 aplikovaných. Další redukce proběhla až o zkouškovém.
Má přání se nenaplnila. Rozvrh jsem měl tentokrát jen tři dny v týdnu (úterý až čtvrtek), zato dvakrát z toho na osm ráno, jednou do osmi do večera a dvakrát vlastně šest hodin v kuse jen s čůrpauzami.
Dobrá zpráva je, že se mi podařilo ukořistit skříňku, takže jsem si mohl na katedře nechávat prodlužku a bačkory (pro lepší ventilaci nohou, zvláště s ohledem na nabitý rozvrh).
První “navazující” předmět. Akorát na lingebru (aka Algebra 1) nenavazuje, místo toho se probíraly různé algebraické struktury od grupoidů přes okruhy po svazy, následované úvodem do univerzální algebry. Klasicky základních vlastnosti, homomorfismy, kongruence, nakonec stručně něco o polynomech a dělitelnosti.
Změnil se také vyučující a s ním i styl výuky. Pan docent, též zvaný Algebraický Kühr, vždy přišel o dvacet minut pozdě, pak (s čůrpauzou) dvě a půl hodiny se zvláštním přízvukem hovořil, načež o co později přišel, o to dřív skončil. Háček byl v tom, že cvičení prostě nebylo a o skriptech ani vidu, ani slechu, přestože existovala… kdybych o nich byl býval věděl, mohl jsem si ušetřit obkreslování tabule. A k tomu cvičení, nejdřív jsme měli dostat nějaké příklady na řešení doma a na konci semestru jsme si měli napsat písemku, pak z toho byly řešené příklady koncem semestru a příklad u zkoušky… a nakonec nic.
Dnes (od LS 2013) oba kurzy algebry vede Dr. Kolařík. Na přednáškách jde přesně podle skript (ve dvojce jsou to Grupy a okruhy (Rachůnek), svazy ze skript Algebra 3 (Chajda) a polynomy z Algebry 1 (Krutský)). A jsou i cvičení! Počítají se na nich jednoduché příklady a pak se z toho píšou písemky (taky jednoduché). Akorát se kvůli tomu nestíhá univerzální algebra.
Zkouška je oproti lingebře velmi snadná, překvapivě o poznání praktičtěji orientovaná… přesto jsem si opět odnesl D, jelikož nejsem schopen myslet a mluvit současně.
Další navazující předmět, matalýza obvykle bývá rozdělená na část s derivováním a část s integrováním. Nám se do druhé poloviny nachomýtly ještě “derivace” funkcí více proměnných a řady. Opět to bylo docela zjednodušené, ale místy tak nějak podivně, jako kdybych v tom cítil výčitky, že jsme se málo učili nebo co. Přednáškocvičení i potom zkouška měly v podstatě stejnou podobu jako v předcházejícím kurzu. Akorát ze zkoušky jsem si bohužel odnesl známku z opačného konce spektra a neměl jsem už chut ji odmítnout a pokusit se o opravu, protože v tu chvíli už jsem měl za sebou tři zkoušky na druhý pokus, vždy po podobném zatmění. Takže k těm třem předmětům…
Mimochodem, matalýzu dneska má někdo zevnitř z katedry, neautsórsuje se to u matematiků.
Po polopatické jedničce a dvojce kapánek jiné kafe^Wkakao. Tentokrát to totiž konečně měly být techniky návrhu algoritmů, resp. ve skutečnosti spíš taková zoo problémů a algoritmů pro jejich řešení. Výklad FFT doprovázely výkřiky kolegy Vaňušanika o tom, jak jsou důkazy a matematika vůbec zbytečnost. S tím z principu nesouhlasím, naopak bych měl výhrady spíše ke způsobu výuky. Přednášky ještě oukej, ovšem učební texty byly plné chyb nejen jazykových, nýbrž i v práci s mocninami apod. (leč korekturu jsem jako správný grammar nazi poslal) a ze cvičení, na něž jsem chodil, jsem si odnášel především historky ze studií. Ale proč ne.
Na ústní zkoušce jsem začal popisovat jiný algoritmus, než na který jsem byl tázán, dokonce jsem přitom i zapomněl, že jsem na cvičení připomínkoval jeho popis v učebních textech, za což jsem dostal symbolický bonusový půlbod, ne-li bod (s tím, že když někdo dostane bonusové body, stejně by zápočet dostal tak jako tak). Na druhý pokus už to ale bylo A.
Po objektově orientovaném programování zpět k funkcionálnímu. Makra v Common Lispu, pak hrátky s vlastním interpretu zjednodušeného Scheme s líným vyhodnocováním, pak zásobníkový interpret Scheme a pokračování. Pohodový předmět, ačkoliv u domácích úkolů jsem si máknul, jelikož studijních materiálů, ze kterých by se některé věci daly pochopit, bylo pomálu. Vlastně jen wget -r puštěný na stránky předmětu. Přitom obvykle nešlo o složité problémy a třeba v Racketu by nebyl problém IIRC.
Další zkouška, na kterou jsem ráno přišel, usedl k písemce (tradiční programování na papír) a rázem za očima nic, tma, prázdno. Na většinu otázek jsem odpověděl tak, že jsem odpověděl na otázku poněkud jinou. Někdy jsem za to překvapivě dostal body, většinou ne. Po prvním termínu jsem šel až na ten poslední. To už jsem měl nejen stažený ten archiv webu a dokonce jsem si ho i důkladně prošel včetně historických zadání, díky čemuž jsem si věci skutečně procvičil a ze zkoušky odcházel s béčkem a podařilo se mi nějakým záhadným způsobem vyhnout se ústnímu zkoušení.
V aktuálním studijním plánu jsou paráče dvojky a trojky prohozené, tak jak to bylo do roku tuším 2009/2010.
Sítě jsou prostě sítě. Na přednáškách postupně jednotlivé vrstvy, na cvičení prakticky síťování a psaní aplikací pracujících se sítí. Na přednášky jsem chodil jen proto, že následoval seminář z Javy. Slajdy, nebo radši doporučenou literaturu (zajímalo by mě, zda se Kabelová tematicky jenom jmenuje, nebo jako šlauch i vypadá) si můžu přečíst sám.
Cvičení byla o poznání zajímavější, nebo spíš divočejší. Probíhala dvě po sobě, ve vydýchaném labu se tísnilo přes třicet lidí. Na začátku to ještě bylo fajn, dělali jsme si kabely, a to tradičně za doprovodu nadávek kolegy Vaňušanika, je to holt Slovák. Pak to začalo být dramatické. Síť katedry nefungovala, takže jsme se snažili síťovat dodané obrazy MS Windows 2008 Server a Debianu ve VirtualBoxu, což bylo hlavně v GUI windows peklo. Při programování primitivního HTTP klienta/serveru na konci semestru na druhou stranu vlastně stačilo jenom upravit ukázky z dodaných tutoriálů. Cvičení navíc spočívala jenom v kontrolování úkolů.
Na zkoušce jsem se – jak jinak – nedokázal vymáčknout, takže jsem tam byl dvakrát. Na druhý pokus jsem se pro změnu vymáčknout dokázal, ale příliš jsem trval na své osnově, takže se obávám, že C jsem dostal hlavně kvůli tomu, že jsem za podstatný význam UDP prohlásil real-time streamování. ^_^
Náš ročník byl poslední, který měl ročníkový projekt. Ten spočíval v samostatném naprogramování deskové hry tak, aby na výstupu (obhajoba v dalším semestru) byla hotová stabilní aplikace s hezkým klikátkem, počítačovým hráčem, dokumentací atd. V zimním semestru stačilo implementovat pravidla, což jsem nějak zbastlil v Pythonu, přestože v létě jsem to skoro celé přepsal.
Byly k tomu nějaké semináře o doporučeném ošetřování chyb, testování aj.
V rámci blokové výuky jako v prvním semestru jsme se měli učit LaTeX apod. Jenže doc. Vychodil onemocněl a přednášky nebyly, takže samostudium. Pak prý měl jít nějaký e-mail s požadavky na zápočet, ale nějak to vyšumělo. Nakonec ale byl, byť podpis do indexu jsem ještě rok sháněl.
Legendární předmět. Dva kredity byly za docházku a závěrečný projekt dle vlastního výběru, ústně obhájený na posledním semináři. Jenže znáte to, lidi z praxe mají porady, a tak nám asi třetina seminářů odpadla. V letním semestru, kdy jsem bohužel na C# nechodil, jich dokonce odpadla většina, a to včetně obhajob projektů.
Ty semináře, které doopravdy proběhly, měly prazvláštní náplň. Na tom prvním jsme se mohli naučit docela dobře orientovat ve vižuál stúdiu, což byl jediný přínos celého předmětu. Tou dobou jsem se ale marně snažil na virtuálu rozběhnout MS Windows 2008 Server ze sítí a aktuální MSVS stejně na vistách nefungovalo. Rezignoval jsem na něj a seminárku napsal v MonoDevelopu, což šlo překvapivě dobře… také protože jsem se dokázal vyhnout požadavku na WinForms. Ale zpět k průběhu výuky. Na druhém semináři jsme programovali projekt nazvaný Štrůdl nebo Buchta (aby to bylo didaktické) a v něm frontu babiček (aby to bylo didaktické). Fakticky nekecám. Ani jsem nebyl překvapený, protože jsem pana Kašpara měl na gymplu z výpočetní techniky – tam jsme dělali webové stránky třídy (jako místnosti) s fotkami, na kterých byl pavouk z jednoho rohu, fíkus z druhého rohu atp. To ale zase odbíhám. Po několika odpadnuvších hodinách jsme začali probírat XML (OK, tohle byla druhá potenciálně užitečná věc) následované poli. Ano, poli. A to bylo, vážení, vše.
Můj finální projekt splňoval veškeré požadavky, tj. zadání (konzolová hra), použití návrhového vzoru dle vlastního výběru (protože návrhové vzory v korporátní praxi frčí, tak ať se s tím seznámíme) a práci s XML (ukládal jsem skóre do souboru). V rámci práce na něm jsem si dokonce musel nastudovat, jak se v dotnetu mění barva písma textu v příkazovém řádku.
Programování v C++ se neslo v duchu úvodu do programování z prvního ročníku, přeložit si to můžete jako úvod do syntaxe C++, a sice OOP, šablon a přetěžování operátorů, a do toho úkoly na úrovni algoritmiky z prváku. Máte rádi čtení přepsané dokumentace a kódu v MS Wordu z projektoru? Pak je to ideální předmět pro vás. Ani jsem moc nepochopil, za co byl zápočet, a tedy i dva kredity. Zřejmě za docházku, přičemž na pseudonáhodně vybraných seminářích jsme dostávali navíc puntíky – kdo puntíky neměl, musel na konci semestru vypracovat odpovídající počet celkem jednoduchých úloh… takže za docházku, protože si nevzpomínám, že bych toho nějak moc naprogramoval v souvislosti s tímhle předmětem.
Jediný skutečně smysluplný praktický předmět v tomhle semestru, a to klobouk dolů, fakt to stálo za to. Mno, za dva kredity to teda určitě nestálo, jelikož vzhledem k časové náročnosti by byl adekvátní tak dvojnásobek, ale nechodím přece do školy kvůli kreditům, že? Takže jsem jeden den v týdnu věnoval rýpání se v jávě, bastlením úkolu na další seminář (dedlajny musí být!) a posléze práci na závěrečném projektu, který musel nakonec být oproti tomu do C# tak desetinásobný na logické řádky. Do toho jsem zůstával na seminářích až skoro do osmi večer, protože jsem se tam dokonce něco dozvěděl, a nestíhal tak co hodinu jedoucí autobus.
Tenhle semestr už byl časově náročný, když nic jiného. Nezbyl mi tak čas na volitelné předměty. A začalo mé trápení se zkouškami na druhý pokus.
Pokračování příště.
Tiskni
Sdílej:
Na matalyzu nas mel doc. Krupka, takze super, umi to skvele podat.
U algoritmicke matematiky 3 bych si postezoval na jinymi vychvalovaneho cviciciho Trnecku, ten clovek je proste zrychleny, takze mu vsichni prijdou spomaleni a strasne ho to nervuje (doufam ze to tu necte
).
A Krajca + Java je proste super, takze jsem si vzal i ctyrku tento semestr. (a to jsem javu nikdy nemel rad...)
Na matalyzu nas mel doc. Krupka, takze super, umi to skvele podat.
Chtěl jsem se jít podívat, ale krylo se mi to IIRC. Ve škole sice tenhle semestr není, ale používáte na Geometrii ty jeho učební texty? Já jsem z nich byl zoufalý a o písemkách na cvičení škoda mluvit. Na druhou stranu, PP3 bylo fajn.
U algoritmicke matematiky 3 bych si postezoval na jinymi vychvalovaneho cviciciho Trnecku, ten clovek je proste zrychleny, takze mu vsichni prijdou spomaleni a strasne ho to nervuje (doufam ze to tu necte).
Vy jste už výběr neměli? Protože ta paralelka by ti asi vyhovovala.
Cviciciho ALM3 jsme na vyber nemeli. Testy jsem nedaval, tak jsem pak nahrabaval body na domacich ukolech, ktere vetsinou byly "do dnesni pulnoci", takze jsem rychle neco zbastlil v Lispu a poslal mu to. Bonusovych bodu jsem mel asi nejvic ze vsech, ale stejne mi nakonec jeste pulbod chybel, a musel jsem na konzultaci abych dostal zapocet. Pritom zkouska byla v pohode za C (mel jsem FFT).
Nedokazu pochopit, k cemu se uci algebra.Např.: základy programovacích jazyků, návrhové vzory nejen pro funkcionální programování (spolu s teorií kategorií), informační bezpečnost.