Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Byla publikována Výroční zpráva Blender Foundation za rok 2024 (pdf).
Byl vydán Mozilla Firefox 143.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově se Firefox při ukončování anonymního režimu zeptá, zda chcete smazat stažené soubory. Dialog pro povolení přístupu ke kameře zobrazuje náhled. Obzvláště užitečné při přepínání mezi více kamerami. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 143 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 43 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 21. října.
Multiplatformní emulátor terminálu Ghostty byl vydán ve verzi 1.2 (𝕏, Mastodon). Přehled novinek, vylepšení a nových efektů v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 4.5 (𝕏, Bluesky, Mastodon) multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Cupiditate sit voluptatibus architecto minus voluptatem quia et in. Facere repellendus natus ullam sunt eius non. Tempore inventore et nihil alias. Possimus sequi voluptates repellat odio quia suscipit dolores. Et nihil nihil dolore nemo harum qui quidem excepturi. Sit ut ipsa eum.
Tiskni
Sdílej:
Nová APU od AMD budou až za půl roku, ne? To je do té doby celkem irelevantní.
Jinak, ty staré karty jsem ani neuváděl, protože GTX 1050/1060 jsou AFAIK ± přeznačené GTX 9x0 a i jinak se to bude blbě shánět jinak než pokoutně. To bych se už radši podíval na nějaká ta quadra atp.
Je to DP alternate mode, neni to standardni vlastnost vsech stavajicich USB 3.1 variant s type-C konektorem. Chipset na to musi mit podporu a zatim jsem to na deskach moc nevidel.
S Thunderbolt 3 je situace jina, je to separatni Inteli radic, kde se se zabalenim DP linek pocitalo uz od zacatku (neplest USB 3 type-C a TB3 type-C konektory!).
Ano, o tom jsem psal. Ale ten je opet vysadou jen nekolika malo drazsich desek. Cekam na nativni reseni (bez TB) primo v chipsetu.
Vůbec se v nich nejede na HDMICož je dost opruz, když z takového notebooku máš třeba prezentovat a musíš si nosit redukci – protože všichni ostatní jednou normálně na HDMI (včetně tvojí televize a dalších věcí).
Zrovna se planuju zbavit radeon 7770 (https://www.czc.cz/gigabyte-hd-7770-experience-oc-1gb/103888/produkt), tak pokud chces tak ti ji klidne poslu, na bazaru se pohybuje okolo 800-1000. takze za 500 je klidne tvoje
Chromium podporuje HiDPI uz minimalne rok, treba v Gnome staci nastavit vetsi DPI a celej system vc. browseru (Firefox, Chromium 49) nastaveni prevezme.
Ah tak No ono totiz tahle property neni standardizovana, casto i monitory samotne reportuji spatnou velikost v mm. Ale jo, to GTK dava smysl, nejaky zaklad z nej Chromium pouziva.
Jo, doba je zla, vyrobci motherboardu ze zahadneho duvodu na DP vystupy kaslou. Pokud uz nejaka deska DP ma, vetsinou jen jeden a nechaji si za to draze zaplatit. Jako bonus dostanete desku s pestrobarevnyma LED diodama, prip. opancerovanou kvuli nahodnemu ruseni a kopu zbytecnych games k tomu.
Osobne pouzivam Fujitsu desky, ktere maji DP porty klidne dva. Nejsou levne, ale kvalitativne a "decentnosti" jsou uplne jinde.
Muzes se zkusit mrknout na Fujitsu D3400-B s jednim DP za € 49,65 nebo na Fujitsu D3410-B se dvema DP za € 64,34. Jen se nesmis bat vzit ty desky z Nemecka, protoze distributorsky retezec v CR tady docela selhava.
blbé tabulky v Excelu / LONepoužívám. Naopak používám vim, kde všecko funguje skokově, v tiling window manageru, kde rovněž na nic takového nenarazím.
kdo někdy dělal dvě hodiny přes VNCTam bych se spíš bál odezvy celé aplikace než že by mi nestačilo 30 Hz konstatní frekvence obrazovky.
Tak kazdy jedinec je citlivy jinak. Me cca po pul hodine koukani na PWM monitor strasne pali oci.
Jaka recenze? Lagovani je relativni a za to muze spis scaler, ne panel.
Barvy a kontrast by asi nebyly problem, ale ta nerovnomernost podsviceni, backlight bleeding a odchylky barevne teploty jsou bohuzel bezne i u profi panelu skrze ruzne vyrobce. Chce to zkratka vybirat z vice kousku a akceptovat kompromis, ale je to strasny opruz.
Aha. Takze bych si mel poridit 14" CRT?
Přitom studie za studií ukazuje, že za takových okolností produktivita po přidání druhého monitoru dramaticky roste.Zajímalo by mě, jaké konfigurace ty studie porovnávaly, zejémna, jestli ta výchozí konfigurace (bez externího monitoru) používala virtuální plochy. "Běžný uživatel" AFAIK nepoužívá virtuální plochy a v tom je ten problém. IMHO 2-úrovňové přepínání oken je víceméně to nejlepší pro přepínání oken, tj. na Linux desktopu máš typicky 1. plochy a 2. okna (S tím, že aplikace často přidávají další úrovně - taby/pohledy v browseru, terminálu, editoru apod.). Na systémech, kde virtuální plochy nejsou nebo nejsou typicky používané, dodá externí obrazovka tu chybějící 2. úroveň, z čehož IMHO plyne 80% benefitu externí obrazovky pro "běžného" uživatele. Na deskoptu, kde už se plně využívají virtuální plochy, je benefit externí obrazovky IMO mnohem spornější. Externí obrazovky s virtuálními plochami nejdou moc dohromady - např. přepnout pozornost z okna 1 na obrazovce 2 na ploše 3 na okno 2 na obrazovce 1 na ploše 1 je příšerně komplexní operace. Proto mám KWin nahackovaný tak, aby všechny externí obrazovky měli jen jednu plochu. Velký displej oproti tomu jde s plochama dokupy o dost lépe, ta 2-úrovňová hierarchie se tam zachová a je hezké, že člověk může vidět všechny okna jedné plochy najednou. Akorát je to trochu náročnější ná konfiguraci WM a deskoptu jako celku, s čímž má "běžný" uživatel chronicky problém.
Já obvykle mám jako druhý displej projektor s prezentací či filmem, takže mám v KWin skript, který připichuje okna na druhém displeji na všechny plochy, takže vlastně nemám 2× 16 ploch, ale jen 17 ploch.Používáš můj skript, nebo máš vlastní řešení?
Možná jsem to blbě vyjádřil.Ani ne, mě to třeba ani nenapadlo chápat jinak.
S dvourozměrným prostorem ploch (plochy ve skupinách) jsem experimentoval a je to zbytečně komplikované, až to dokonce zdržuje. Tradiční jednorozměrné plochy, které jsou třeba i uspořádané do mřížky pro pohodlnější prezentaci, jsou optimální.Mně vyhovují plochy + aktivity v KDE. Aktivita je nějaká dlouhodobější činnost/kategorie např. práce/škola/zábava nebo programování vs. hardware (3d tisk, nějaké pájení atd.) nebo různé projekty/zakázky. Na plochách mám pak většinou jedno okno (nebo několik málo) a jsou to různé aplikace potřebné pro daný projekt – např. čtení dokumentace, editor, konsole, náhled výsledku.
Rozdíl mezi tím opravdu nevidim.
lol
Rozdíl je v tom, že v jednom případě se ti zmizí obsah před očima a objeví se nový, zatímco v druhém případě se hýbou oči (na což je člověk evolučně připravený) a původní obsah zůstává v periferním vidění.
IMHO pamatovat si "dokumentace je na obrazovce vpravo" a "dokumentace je na ploše vpravo" mi přijde jako to samé.
wat.
Reálný příklad (z kancelářského užití): podle reportu X jsou v inventáři položky CHŇ, FŇ – jsou obsažené i v reportu Y? (přičemž jedno z toho je třeba tabulka v nějaké debilní webové aplikaci a druhé špatně naskenovaný formulář)
Nebo, když se chceš držet vývoje softwaru, uvaž ladění v některých vývojových prostředích.
To, že něco zmizí z přímého pohledu, by neměl být problém pro kohokoli nad 24 měsíců (na to je člověk také evolučně připravený).
Opět nerelevantní (tam jde o chápání existence objektu).
Tady jde o krátkodobou paměť.
abych nemusel jezdit očima kilometry daleko
Však nikdo nemluví o kilometrech. Co si tak vzpomínám, benefity větší pracovní plochy (monitoru) mizí někde kolem „27 palců“, ale pochopitelně je nutné bavit se spíš o zorném poli.