Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Několik poznámek k repozitářům třetích stran na *ubuntu 22.04 Jammy Jellyfish: nahrazení Firefoxu ze snapu a prioritizace PPA, další repozitáře, klíče.
První věc, kterou už dlouho dělám, je zakaz instalace doporučovaných a navrhovaných balíčků jako závislostí. Trochu (a někdy, jako u TEXu, hodně) to šetří objemy stahovaných a ukládaných dat.
soubor /etc/apt/apt.conf
APT::Install-Recommends "false";
APT::Install-Suggests "false";
Chápu, že Canonicalu se snap hodí na Ubuntu Core, ale nepoužívám Ubuntu Core. Četl jsem, proč je Firefox na Ubuntu implicitně distribuován jako snap, ale nelíbí se mi to, např. protože navzdory všem optimalizacím (až po vydání 22.04) je na slabším hardwaru studený start pořád pomalý a z podstaty o moc lepší už to být nemůže.
Můj preferovaný postup pro odstranění snapu a instalaci Firefoxu z PPA mozillateam/ppa je ten z DebugPointu.
Jelikož používám ještě repozitář XtraDeb, který také obsahuje balíčky Firefoxu, je potřeba se pojistit, aby se místo oficiálního PPA do systému necpaly tyto.
soubor /etc/apt/preferences.d/xtradeb-ubuntu-apps (protože záznam repozitáře v /etc/apt/sources.list.d/ je xtradeb-ubuntu-apps.list):
Package: firefox*
Pin: release o=LP-PPA-xtradeb-apps
Pin-Priority: -1
Krátce jsem zkoušel Pop!_OS. Některé věci se mi na něm líbily, jiné ne. Každopádně jeho repozitáře si lze přidat i přímo do Ubuntu. Varuji, že release nebo staging systém při aktualizaci předělají na Pop!_OS. Nicméně proprietary se může hodit: obsahuje např. klienty pro Discord a Slack, dále Google Chrome a nějaké další aplikace (nebo CUDA), aniž by byl potřeba flatpak či snap.
Drobný problém je ale s klíči. Instrukce k řadě repozitářů stále používají zastaralý příkaz apt-key, který klíče stahuje do adresáře /etc/apt/trusted.gpg.d, při jehož použití si APT stěžuje. Např. WineHQ nyní doporučuje stažení klíče pomocí wget do adresáře /usr/share/keyrings/, nebo jde použít napřímo gpg --no-default-keyring --keyring <cesta> … místo dosavadního apt-key adv.
# apt-key adv --keyserver keyserver.ubuntu.com --recv-keys 63C46DF0140D738961429F4E204DD8AEC33A7AFF
gpg --no-default-keyring --keyring /usr/share/keyrings/pop-os-archive-keyring.gpg --keyserver keyserver.ubuntu.com --recv-keys 63C46DF0140D738961429F4E204DD8AEC33A7AFF
Do záznamu repozitáře v /etc/apt/sources.list.d pak přijde navíc cesta ke klíči, např. /etc/apt/sources.list.d/pop-os-proprietary-jammy.list:
deb [signed-by=/usr/share/keyrings/popos-archive-keyring.gpg] http://apt.pop-os.org/proprietary jammy main
Všeho všudy používám aspoň čtyři PPA – kelleyk/emacs (novější Emacs), kubuntu-ppa/backports (novější KDE*), mozillateam/ppa (Firefox a Thunderbird), unit193/encryption (VeraCrypt) – a zmiňované Pop!_OS proprietary, WineHQ, XtraDeb… a pak už jen pár nahodilých aplikací.
Přidávat je na každém systému zvlášť je opruz, takže někdy prostě přenáším adresáře /etc/apt/sources.list.d/, /etc/apt/trusted.gpg.d/ a /usr/share/keyrings/, příp. zmíněné /etc/apt/preferences.d/ atd.
Tiskni
Sdílej:
apt-key, který klíče stahuje do adresáře /etc/apt/trusted.gpg.d, při jehož použití si APT stěžuje.nestezuje si kdyz je klic (samostatne) v adresari /etc/apt/trusted.gpg.d/, ale kdyz je sloucene v souboru /etc/apt/trusted.gpg
lol, ne
Respektive, Arch jsem chvíli používal někdy před 12 lety a naprosto nepřichází v úvahu, že bych se k němu vracel.
Hlavní praktický rozdíl, pokud se nic zásadně nezměnilo, spočívá v úrovni automatizace, totiž jestli se balíček prostě jenom někam rozbalí, nebo i obstarává konfiguraci a spouštění služeb. Tzn. Arch znamená práci navíc, kterou hodlat nedělám.
Taky jsem četl nářky, jak změny např. glibc (zrovna teď 2.36) vypekly hlavně uživatele agresivně rolling distribucí jako právě Arch. Díky, nechci.
Co jsem během posledního roku zkoušel, to byla Fedora, protože mi její cyklus vydání a čerstvost aktualizací vyhovuje víc, jenže se ukázala být nestabilní.
Směřuje to k tomu, že tyhle distribuce budou časem immutable s flatpaky/snapy/… pro aplikace, což by mi asi úplně nevadilo, ale než se vyřeší problémy se sandboxingem, to spíš nahodím Nix nebo Guix.
ja treba pouzivam Xubuntu LTS, ale spoustu veci davam z PPA, "cele" Xfce, GIMP, Inkscape, Byobu, mc, LibreOffice, Remmina, Kodi, ... pak jadro z UbuntuMainline(ne-repositar balicku s aktualnima mainline jadrama od Canonicalu), neco si udelam balicek ze zdrojaku... ale zaroven mi vyhovuje ze to cemu PPA nepridam, tak mi drzi verzi do dalsiho LTS... na nekterejch stroji naopak nechavam vse "stock", nebo jen zlomek z PPA...
Je ale fakt, že mi odjakživa víc sedí RPM distra, než DEB.
Tohle jsem nikdy nepochopil. Rozumím, že je to naprosto odlišné pro balíčkáře, ale jako uživatel – prostě se pár příkazů jmenuje trochu jinak (nebo ani ne, třeba PCLOS měl a asi pořád má APT nad RPM).
To je mozne, ja jsem mel vyclenene build servery, ktere fungovaly OK, takze si stezovat nemuzu Ale jak rikam, je to dost individualni...Redhaty? Bývalo zvykem (pravda, je to přes 10 let), že RedHat měl v sobě extra scripty, které se samy automaticky naprdelili do rpmbuild` aby ten výsledek "vylepšily". Například jeden takový script našel všechny
.py soubory a zkompiloval je do .pyc. Další script pak zkontroloval zda noarch balíček náhodou neobsahuje binárky a pokud takovou binárku, například nějaký .pyc soubor, našel, tak celý build zastavil s FATAL ERROR. Takže jsme museli python aplikace balit jako i386 nebo x64...
Jiný script zase našel všechny .jar soubory, rozbalil je v tempu a pak zase zabalil aby byly soubory v abecedním pořadí. Samozřejmě že místo mktemp bylo použito hardcoded jméno adresáře, takže paralelní buildy si navzájem přepisovaly a mazaly soubory.
No prostě srandy pytel.
nejvěčí zahada je že kolibáč má blog ale neni to jakoby vubec vidět u jeho profilu napsaný :O :O :D ;D
to je +- parafráze z mackova blogísku :O :D
už to nemužu najít ale todlecto je taky dobrý hele :D :D
Plynu v ČR bude na podzim a v zimě dostatek. Jen při bližší analýze došlo k upřesnění, že nebude v potrubí, ale v ulicích, a nebude zemní, ale slzný.
Taky dobry