Námořní drony používané elitními jednotkami britského královského námořnictva tajně posílaly údaje do Číny. Stroje vybavené čínskými komponenty měly být využívány pro vojenské operace na Blízkém východě. Kamery na dálkově řízených průzkumných člunech K3 Scout byly vybavené součástkami, které bez vědomí britského námořnictva odesílaly informace do spojeného zařízení v Číně. Britské námořní síly využívaly flotilu námořních dronů
… více »Alza.cz nabízí herní AlzaPC s předinstalovaným Linuxem (YouTube), konkrétně s linuxovou distribucí Bazzite (Wikipedie).
Squeak (Wikipedie), open source implementace programovacího jazyka a prostředí Smalltalk, byl vydán ve verzi 6.1. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Zapscape aneb CVE-2026-64561. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala 6 let (od července 2020 do července 2026).
Počítačová hra Knytt napsaná v Multimedia Fusion 2 byla vydána před 20 lety. Při této příležitosti byl dnes představen moderní port (YouTube) této plošinovky na současné operační systémy pod názvem Knytt Classic. Je zdarma k dispozici na Steamu a GOG.com.
Americká technologická společnost Meta Platforms představila nový model umělé inteligence (AI) Muse Glimmer. Model je menší než přední modely AI od konkurence a má běžet přímo na počítačích uživatelů. Meta model zpřístupní jako open source, tedy otevřený software. Nový model je navržen tak, aby zvládal takzvané agentní úkoly na počítačích se spotřebitelskou grafickou kartou. Klade si tak za cíl uspokojit poptávku po systémech AI, které běží přímo na zařízeních uživatelů.
V pátek 28. srpna 2026 se v pražském Karlíně uskuteční již osmý Mobilní Hackday. Akce začne v 10:00 a potrvá až do večera. Setkání proběhne v prostorách SUSE Linux, s.r.o. na adrese Křižíkova 148/34, Praha 8 – Karlín. Nejbližší zastávkou je Křižíkova, kam se lze dostat tramvají i metrem. Na programu budou například novinky z posledních měsíců, možnosti, jak si zjednodušit práci s LLM/AI, a také nová linuxová distribuce BengalOS, včetně … více »
Jakub Vrána vydal Adminer ve verzi 6.0.0 s více než 130 změnami: "Většina změn vznikla s asistencí Claude Opus 5. Někteří lidi se bojí, že AI asistence může kód zamořit technickým dluhem. To je jistě pravda, pokud vývojář všechny změny bezduše odbouchne Enterem. Ale pokud si pořádně projde plán, vyjedná v něm změny a pak totéž udělá i s vygenerovaným kódem, kvalita kódu stoupne a technický dluh naopak klesne. Je to jako párové programování s
… více »Sam Aaron vydal novou major verzi 5.0.0 aplikace Sonic Pi (Wikipedie) určené také pro výuku programování pomocí skládání hudby. Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
U příležitosti 30. výročí vydání počítačové hry Quake byla vydána nová epizoda s názvem Dawn of the Machine (Steam).
Několik poznámek k repozitářům třetích stran na *ubuntu 22.04 Jammy Jellyfish: nahrazení Firefoxu ze snapu a prioritizace PPA, další repozitáře, klíče.
První věc, kterou už dlouho dělám, je zakaz instalace doporučovaných a navrhovaných balíčků jako závislostí. Trochu (a někdy, jako u TEXu, hodně) to šetří objemy stahovaných a ukládaných dat.
soubor /etc/apt/apt.conf
APT::Install-Recommends "false";
APT::Install-Suggests "false";
Chápu, že Canonicalu se snap hodí na Ubuntu Core, ale nepoužívám Ubuntu Core. Četl jsem, proč je Firefox na Ubuntu implicitně distribuován jako snap, ale nelíbí se mi to, např. protože navzdory všem optimalizacím (až po vydání 22.04) je na slabším hardwaru studený start pořád pomalý a z podstaty o moc lepší už to být nemůže.
Můj preferovaný postup pro odstranění snapu a instalaci Firefoxu z PPA mozillateam/ppa je ten z DebugPointu.
Jelikož používám ještě repozitář XtraDeb, který také obsahuje balíčky Firefoxu, je potřeba se pojistit, aby se místo oficiálního PPA do systému necpaly tyto.
soubor /etc/apt/preferences.d/xtradeb-ubuntu-apps (protože záznam repozitáře v /etc/apt/sources.list.d/ je xtradeb-ubuntu-apps.list):
Package: firefox*
Pin: release o=LP-PPA-xtradeb-apps
Pin-Priority: -1
Krátce jsem zkoušel Pop!_OS. Některé věci se mi na něm líbily, jiné ne. Každopádně jeho repozitáře si lze přidat i přímo do Ubuntu. Varuji, že release nebo staging systém při aktualizaci předělají na Pop!_OS. Nicméně proprietary se může hodit: obsahuje např. klienty pro Discord a Slack, dále Google Chrome a nějaké další aplikace (nebo CUDA), aniž by byl potřeba flatpak či snap.
Drobný problém je ale s klíči. Instrukce k řadě repozitářů stále používají zastaralý příkaz apt-key, který klíče stahuje do adresáře /etc/apt/trusted.gpg.d, při jehož použití si APT stěžuje. Např. WineHQ nyní doporučuje stažení klíče pomocí wget do adresáře /usr/share/keyrings/, nebo jde použít napřímo gpg --no-default-keyring --keyring <cesta> … místo dosavadního apt-key adv.
# apt-key adv --keyserver keyserver.ubuntu.com --recv-keys 63C46DF0140D738961429F4E204DD8AEC33A7AFF
gpg --no-default-keyring --keyring /usr/share/keyrings/pop-os-archive-keyring.gpg --keyserver keyserver.ubuntu.com --recv-keys 63C46DF0140D738961429F4E204DD8AEC33A7AFF
Do záznamu repozitáře v /etc/apt/sources.list.d pak přijde navíc cesta ke klíči, např. /etc/apt/sources.list.d/pop-os-proprietary-jammy.list:
deb [signed-by=/usr/share/keyrings/popos-archive-keyring.gpg] http://apt.pop-os.org/proprietary jammy main
Všeho všudy používám aspoň čtyři PPA – kelleyk/emacs (novější Emacs), kubuntu-ppa/backports (novější KDE*), mozillateam/ppa (Firefox a Thunderbird), unit193/encryption (VeraCrypt) – a zmiňované Pop!_OS proprietary, WineHQ, XtraDeb… a pak už jen pár nahodilých aplikací.
Přidávat je na každém systému zvlášť je opruz, takže někdy prostě přenáším adresáře /etc/apt/sources.list.d/, /etc/apt/trusted.gpg.d/ a /usr/share/keyrings/, příp. zmíněné /etc/apt/preferences.d/ atd.
Tiskni
Sdílej:
apt-key, který klíče stahuje do adresáře /etc/apt/trusted.gpg.d, při jehož použití si APT stěžuje.nestezuje si kdyz je klic (samostatne) v adresari /etc/apt/trusted.gpg.d/, ale kdyz je sloucene v souboru /etc/apt/trusted.gpg
lol, ne
Respektive, Arch jsem chvíli používal někdy před 12 lety a naprosto nepřichází v úvahu, že bych se k němu vracel.
Hlavní praktický rozdíl, pokud se nic zásadně nezměnilo, spočívá v úrovni automatizace, totiž jestli se balíček prostě jenom někam rozbalí, nebo i obstarává konfiguraci a spouštění služeb. Tzn. Arch znamená práci navíc, kterou hodlat nedělám.
Taky jsem četl nářky, jak změny např. glibc (zrovna teď 2.36) vypekly hlavně uživatele agresivně rolling distribucí jako právě Arch. Díky, nechci.
Co jsem během posledního roku zkoušel, to byla Fedora, protože mi její cyklus vydání a čerstvost aktualizací vyhovuje víc, jenže se ukázala být nestabilní.
Směřuje to k tomu, že tyhle distribuce budou časem immutable s flatpaky/snapy/… pro aplikace, což by mi asi úplně nevadilo, ale než se vyřeší problémy se sandboxingem, to spíš nahodím Nix nebo Guix.
ja treba pouzivam Xubuntu LTS, ale spoustu veci davam z PPA, "cele" Xfce, GIMP, Inkscape, Byobu, mc, LibreOffice, Remmina, Kodi, ... pak jadro z UbuntuMainline(ne-repositar balicku s aktualnima mainline jadrama od Canonicalu), neco si udelam balicek ze zdrojaku... ale zaroven mi vyhovuje ze to cemu PPA nepridam, tak mi drzi verzi do dalsiho LTS... na nekterejch stroji naopak nechavam vse "stock", nebo jen zlomek z PPA...
Je ale fakt, že mi odjakživa víc sedí RPM distra, než DEB.
Tohle jsem nikdy nepochopil. Rozumím, že je to naprosto odlišné pro balíčkáře, ale jako uživatel – prostě se pár příkazů jmenuje trochu jinak (nebo ani ne, třeba PCLOS měl a asi pořád má APT nad RPM).
To je mozne, ja jsem mel vyclenene build servery, ktere fungovaly OK, takze si stezovat nemuzu Ale jak rikam, je to dost individualni...Redhaty? Bývalo zvykem (pravda, je to přes 10 let), že RedHat měl v sobě extra scripty, které se samy automaticky naprdelili do rpmbuild` aby ten výsledek "vylepšily". Například jeden takový script našel všechny
.py soubory a zkompiloval je do .pyc. Další script pak zkontroloval zda noarch balíček náhodou neobsahuje binárky a pokud takovou binárku, například nějaký .pyc soubor, našel, tak celý build zastavil s FATAL ERROR. Takže jsme museli python aplikace balit jako i386 nebo x64...
Jiný script zase našel všechny .jar soubory, rozbalil je v tempu a pak zase zabalil aby byly soubory v abecedním pořadí. Samozřejmě že místo mktemp bylo použito hardcoded jméno adresáře, takže paralelní buildy si navzájem přepisovaly a mazaly soubory.
No prostě srandy pytel.
nejvěčí zahada je že kolibáč má blog ale neni to jakoby vubec vidět u jeho profilu napsaný :O :O :D ;D
to je +- parafráze z mackova blogísku :O :D
už to nemužu najít ale todlecto je taky dobrý hele :D :D
Plynu v ČR bude na podzim a v zimě dostatek. Jen při bližší analýze došlo k upřesnění, že nebude v potrubí, ale v ulicích, a nebude zemní, ale slzný.
Taky dobry