Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Ve středu 29. dubna 2026 se v pražské kanceláři SUSE v Karlíně uskuteční 7. Mobile Linux Hackday, komunitní setkání zaměřené na Linux na mobilních zařízeních, kernelový vývoj i uživatelský prostor. Akce proběhne od 10:00 do večerních hodin. Hackday je určen všem zájemcům o praktickou práci s Linuxem na telefonech. Zaměří se na vývoj aplikací v userspace, například bankovní aplikace, zpracování obrazu z kamery nebo práci s NFC, i na úpravy
… více »LilyPond (Wikipedie) , tj. multiplatformní svobodný software určený pro sazbu notových zápisů, byl vydán ve verzi 2.26.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána nová verze 11.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 237 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 500 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska oznámila, že si zajistila opci buď na akvizici startupu Cursor za 60 miliard dolarů (přes 1,2 bilionu Kč) do konce letošního roku, nebo na zaplacení deseti miliard dolarů za nové partnerství s touto firmou zabývající se generováním kódů. SpaceX se dále prosazuje na lukrativním trhu s vývojářskými nástroji pro umělou inteligenci (AI). Cursor, startup zabývající se prodejem modelů AI pro
… více »Díky AI modelu Claude Mythos Preview od společnost Anthropic bylo ve Firefoxu nalezeno a opraveno 271 zranitelností.
Byla vydána nová verze 2.54.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 137 vývojářů, z toho 66 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 13.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci a na YouTube. Stalo se tak na konferenci GrafanaCON 2026.
Několik poznámek k repozitářům třetích stran na *ubuntu 22.04 Jammy Jellyfish: nahrazení Firefoxu ze snapu a prioritizace PPA, další repozitáře, klíče.
První věc, kterou už dlouho dělám, je zakaz instalace doporučovaných a navrhovaných balíčků jako závislostí. Trochu (a někdy, jako u TEXu, hodně) to šetří objemy stahovaných a ukládaných dat.
soubor /etc/apt/apt.conf
APT::Install-Recommends "false";
APT::Install-Suggests "false";
Chápu, že Canonicalu se snap hodí na Ubuntu Core, ale nepoužívám Ubuntu Core. Četl jsem, proč je Firefox na Ubuntu implicitně distribuován jako snap, ale nelíbí se mi to, např. protože navzdory všem optimalizacím (až po vydání 22.04) je na slabším hardwaru studený start pořád pomalý a z podstaty o moc lepší už to být nemůže.
Můj preferovaný postup pro odstranění snapu a instalaci Firefoxu z PPA mozillateam/ppa je ten z DebugPointu.
Jelikož používám ještě repozitář XtraDeb, který také obsahuje balíčky Firefoxu, je potřeba se pojistit, aby se místo oficiálního PPA do systému necpaly tyto.
soubor /etc/apt/preferences.d/xtradeb-ubuntu-apps (protože záznam repozitáře v /etc/apt/sources.list.d/ je xtradeb-ubuntu-apps.list):
Package: firefox*
Pin: release o=LP-PPA-xtradeb-apps
Pin-Priority: -1
Krátce jsem zkoušel Pop!_OS. Některé věci se mi na něm líbily, jiné ne. Každopádně jeho repozitáře si lze přidat i přímo do Ubuntu. Varuji, že release nebo staging systém při aktualizaci předělají na Pop!_OS. Nicméně proprietary se může hodit: obsahuje např. klienty pro Discord a Slack, dále Google Chrome a nějaké další aplikace (nebo CUDA), aniž by byl potřeba flatpak či snap.
Drobný problém je ale s klíči. Instrukce k řadě repozitářů stále používají zastaralý příkaz apt-key, který klíče stahuje do adresáře /etc/apt/trusted.gpg.d, při jehož použití si APT stěžuje. Např. WineHQ nyní doporučuje stažení klíče pomocí wget do adresáře /usr/share/keyrings/, nebo jde použít napřímo gpg --no-default-keyring --keyring <cesta> … místo dosavadního apt-key adv.
# apt-key adv --keyserver keyserver.ubuntu.com --recv-keys 63C46DF0140D738961429F4E204DD8AEC33A7AFF
gpg --no-default-keyring --keyring /usr/share/keyrings/pop-os-archive-keyring.gpg --keyserver keyserver.ubuntu.com --recv-keys 63C46DF0140D738961429F4E204DD8AEC33A7AFF
Do záznamu repozitáře v /etc/apt/sources.list.d pak přijde navíc cesta ke klíči, např. /etc/apt/sources.list.d/pop-os-proprietary-jammy.list:
deb [signed-by=/usr/share/keyrings/popos-archive-keyring.gpg] http://apt.pop-os.org/proprietary jammy main
Všeho všudy používám aspoň čtyři PPA – kelleyk/emacs (novější Emacs), kubuntu-ppa/backports (novější KDE*), mozillateam/ppa (Firefox a Thunderbird), unit193/encryption (VeraCrypt) – a zmiňované Pop!_OS proprietary, WineHQ, XtraDeb… a pak už jen pár nahodilých aplikací.
Přidávat je na každém systému zvlášť je opruz, takže někdy prostě přenáším adresáře /etc/apt/sources.list.d/, /etc/apt/trusted.gpg.d/ a /usr/share/keyrings/, příp. zmíněné /etc/apt/preferences.d/ atd.
Tiskni
Sdílej:
apt-key, který klíče stahuje do adresáře /etc/apt/trusted.gpg.d, při jehož použití si APT stěžuje.nestezuje si kdyz je klic (samostatne) v adresari /etc/apt/trusted.gpg.d/, ale kdyz je sloucene v souboru /etc/apt/trusted.gpg
lol, ne
Respektive, Arch jsem chvíli používal někdy před 12 lety a naprosto nepřichází v úvahu, že bych se k němu vracel.
Hlavní praktický rozdíl, pokud se nic zásadně nezměnilo, spočívá v úrovni automatizace, totiž jestli se balíček prostě jenom někam rozbalí, nebo i obstarává konfiguraci a spouštění služeb. Tzn. Arch znamená práci navíc, kterou hodlat nedělám.
Taky jsem četl nářky, jak změny např. glibc (zrovna teď 2.36) vypekly hlavně uživatele agresivně rolling distribucí jako právě Arch. Díky, nechci.
Co jsem během posledního roku zkoušel, to byla Fedora, protože mi její cyklus vydání a čerstvost aktualizací vyhovuje víc, jenže se ukázala být nestabilní.
Směřuje to k tomu, že tyhle distribuce budou časem immutable s flatpaky/snapy/… pro aplikace, což by mi asi úplně nevadilo, ale než se vyřeší problémy se sandboxingem, to spíš nahodím Nix nebo Guix.
ja treba pouzivam Xubuntu LTS, ale spoustu veci davam z PPA, "cele" Xfce, GIMP, Inkscape, Byobu, mc, LibreOffice, Remmina, Kodi, ... pak jadro z UbuntuMainline(ne-repositar balicku s aktualnima mainline jadrama od Canonicalu), neco si udelam balicek ze zdrojaku... ale zaroven mi vyhovuje ze to cemu PPA nepridam, tak mi drzi verzi do dalsiho LTS... na nekterejch stroji naopak nechavam vse "stock", nebo jen zlomek z PPA...
Je ale fakt, že mi odjakživa víc sedí RPM distra, než DEB.
Tohle jsem nikdy nepochopil. Rozumím, že je to naprosto odlišné pro balíčkáře, ale jako uživatel – prostě se pár příkazů jmenuje trochu jinak (nebo ani ne, třeba PCLOS měl a asi pořád má APT nad RPM).
To je mozne, ja jsem mel vyclenene build servery, ktere fungovaly OK, takze si stezovat nemuzu Ale jak rikam, je to dost individualni...Redhaty? Bývalo zvykem (pravda, je to přes 10 let), že RedHat měl v sobě extra scripty, které se samy automaticky naprdelili do rpmbuild` aby ten výsledek "vylepšily". Například jeden takový script našel všechny
.py soubory a zkompiloval je do .pyc. Další script pak zkontroloval zda noarch balíček náhodou neobsahuje binárky a pokud takovou binárku, například nějaký .pyc soubor, našel, tak celý build zastavil s FATAL ERROR. Takže jsme museli python aplikace balit jako i386 nebo x64...
Jiný script zase našel všechny .jar soubory, rozbalil je v tempu a pak zase zabalil aby byly soubory v abecedním pořadí. Samozřejmě že místo mktemp bylo použito hardcoded jméno adresáře, takže paralelní buildy si navzájem přepisovaly a mazaly soubory.
No prostě srandy pytel.
nejvěčí zahada je že kolibáč má blog ale neni to jakoby vubec vidět u jeho profilu napsaný :O :O :D ;D
to je +- parafráze z mackova blogísku :O :D
už to nemužu najít ale todlecto je taky dobrý hele :D :D
Plynu v ČR bude na podzim a v zimě dostatek. Jen při bližší analýze došlo k upřesnění, že nebude v potrubí, ale v ulicích, a nebude zemní, ale slzný.
Taky dobry