Na novoroční inauguraci starosty New Yorku Zohrana Mamdaniho bylo zakázáno si s sebou přinést Raspberry Pi anebo Flipper Zero. Raspberry Pi i Flipper Zero jsou explicitně uvedeny v seznamu zakázaných věcí jak na na veřejné pozvánce, tak i na oficiálních stránkách města.
OpenTTD (Wikipedie), tj. open source klon počítačové hry Transport Tycoon Deluxe, byl vydán v nové stabilní verzi 15.0. Přehled novinek v seznamu změn a také na YouTube. OpenTTD lze instalovat také ze Steamu.
Správce oken IceWM byl vydán ve verzi 4.0.0, která např. vylepšuje navigaci v přepínání velkého množství otevřených oken.
Od 1. ledna 2026 jsou všechny publikace ACM (Association for Computing Machinery) a související materiály přístupné v její digitální knihovně. V rámci této změny je nyní digitální knihovna ACM nabízena ve dvou verzích: v základní verzi zdarma, která poskytuje otevřený přístup ke všem publikovaným výzkumům ACM, a v prémiové zpoplatněné verzi, která nabízí další služby a nástroje 'určené pro hlubší analýzu, objevování a organizační využití'.
K 1. lednu 2026 končí 70leté omezení majetkových autorských práv děl autorů zesnulých v roce 1955, viz 2026 in public domain. V americkém prostředí vstupují do public domain díla z roku 1930, viz Public Domain Day.
Všem vše nejlepší do nového roku 2026.
Crown je multiplatformní open source herní engine. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT a GPLv3+. Byla vydána nová verze 0.60. Vyzkoušet lze online demo.
Daniel Stenberg na svém blogu informuje, že po strncpy() byla ze zdrojových kódů curlu odstraněna také všechna volání funkce strcpy(). Funkci strcpy() nahradili vlastní funkcí curlx_strcopy().
Byla vydána nová verze 25.12.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Několik poznámek k repozitářům třetích stran na *ubuntu 22.04 Jammy Jellyfish: nahrazení Firefoxu ze snapu a prioritizace PPA, další repozitáře, klíče.
První věc, kterou už dlouho dělám, je zakaz instalace doporučovaných a navrhovaných balíčků jako závislostí. Trochu (a někdy, jako u TEXu, hodně) to šetří objemy stahovaných a ukládaných dat.
soubor /etc/apt/apt.conf
APT::Install-Recommends "false";
APT::Install-Suggests "false";
Chápu, že Canonicalu se snap hodí na Ubuntu Core, ale nepoužívám Ubuntu Core. Četl jsem, proč je Firefox na Ubuntu implicitně distribuován jako snap, ale nelíbí se mi to, např. protože navzdory všem optimalizacím (až po vydání 22.04) je na slabším hardwaru studený start pořád pomalý a z podstaty o moc lepší už to být nemůže.
Můj preferovaný postup pro odstranění snapu a instalaci Firefoxu z PPA mozillateam/ppa je ten z DebugPointu.
Jelikož používám ještě repozitář XtraDeb, který také obsahuje balíčky Firefoxu, je potřeba se pojistit, aby se místo oficiálního PPA do systému necpaly tyto.
soubor /etc/apt/preferences.d/xtradeb-ubuntu-apps (protože záznam repozitáře v /etc/apt/sources.list.d/ je xtradeb-ubuntu-apps.list):
Package: firefox*
Pin: release o=LP-PPA-xtradeb-apps
Pin-Priority: -1
Krátce jsem zkoušel Pop!_OS. Některé věci se mi na něm líbily, jiné ne. Každopádně jeho repozitáře si lze přidat i přímo do Ubuntu. Varuji, že release nebo staging systém při aktualizaci předělají na Pop!_OS. Nicméně proprietary se může hodit: obsahuje např. klienty pro Discord a Slack, dále Google Chrome a nějaké další aplikace (nebo CUDA), aniž by byl potřeba flatpak či snap.
Drobný problém je ale s klíči. Instrukce k řadě repozitářů stále používají zastaralý příkaz apt-key, který klíče stahuje do adresáře /etc/apt/trusted.gpg.d, při jehož použití si APT stěžuje. Např. WineHQ nyní doporučuje stažení klíče pomocí wget do adresáře /usr/share/keyrings/, nebo jde použít napřímo gpg --no-default-keyring --keyring <cesta> … místo dosavadního apt-key adv.
# apt-key adv --keyserver keyserver.ubuntu.com --recv-keys 63C46DF0140D738961429F4E204DD8AEC33A7AFF
gpg --no-default-keyring --keyring /usr/share/keyrings/pop-os-archive-keyring.gpg --keyserver keyserver.ubuntu.com --recv-keys 63C46DF0140D738961429F4E204DD8AEC33A7AFF
Do záznamu repozitáře v /etc/apt/sources.list.d pak přijde navíc cesta ke klíči, např. /etc/apt/sources.list.d/pop-os-proprietary-jammy.list:
deb [signed-by=/usr/share/keyrings/popos-archive-keyring.gpg] http://apt.pop-os.org/proprietary jammy main
Všeho všudy používám aspoň čtyři PPA – kelleyk/emacs (novější Emacs), kubuntu-ppa/backports (novější KDE*), mozillateam/ppa (Firefox a Thunderbird), unit193/encryption (VeraCrypt) – a zmiňované Pop!_OS proprietary, WineHQ, XtraDeb… a pak už jen pár nahodilých aplikací.
Přidávat je na každém systému zvlášť je opruz, takže někdy prostě přenáším adresáře /etc/apt/sources.list.d/, /etc/apt/trusted.gpg.d/ a /usr/share/keyrings/, příp. zmíněné /etc/apt/preferences.d/ atd.
Tiskni
Sdílej:
apt-key, který klíče stahuje do adresáře /etc/apt/trusted.gpg.d, při jehož použití si APT stěžuje.nestezuje si kdyz je klic (samostatne) v adresari /etc/apt/trusted.gpg.d/, ale kdyz je sloucene v souboru /etc/apt/trusted.gpg
lol, ne
Respektive, Arch jsem chvíli používal někdy před 12 lety a naprosto nepřichází v úvahu, že bych se k němu vracel.
Hlavní praktický rozdíl, pokud se nic zásadně nezměnilo, spočívá v úrovni automatizace, totiž jestli se balíček prostě jenom někam rozbalí, nebo i obstarává konfiguraci a spouštění služeb. Tzn. Arch znamená práci navíc, kterou hodlat nedělám.
Taky jsem četl nářky, jak změny např. glibc (zrovna teď 2.36) vypekly hlavně uživatele agresivně rolling distribucí jako právě Arch. Díky, nechci.
Co jsem během posledního roku zkoušel, to byla Fedora, protože mi její cyklus vydání a čerstvost aktualizací vyhovuje víc, jenže se ukázala být nestabilní.
Směřuje to k tomu, že tyhle distribuce budou časem immutable s flatpaky/snapy/… pro aplikace, což by mi asi úplně nevadilo, ale než se vyřeší problémy se sandboxingem, to spíš nahodím Nix nebo Guix.
ja treba pouzivam Xubuntu LTS, ale spoustu veci davam z PPA, "cele" Xfce, GIMP, Inkscape, Byobu, mc, LibreOffice, Remmina, Kodi, ... pak jadro z UbuntuMainline(ne-repositar balicku s aktualnima mainline jadrama od Canonicalu), neco si udelam balicek ze zdrojaku... ale zaroven mi vyhovuje ze to cemu PPA nepridam, tak mi drzi verzi do dalsiho LTS... na nekterejch stroji naopak nechavam vse "stock", nebo jen zlomek z PPA...
Je ale fakt, že mi odjakživa víc sedí RPM distra, než DEB.
Tohle jsem nikdy nepochopil. Rozumím, že je to naprosto odlišné pro balíčkáře, ale jako uživatel – prostě se pár příkazů jmenuje trochu jinak (nebo ani ne, třeba PCLOS měl a asi pořád má APT nad RPM).
To je mozne, ja jsem mel vyclenene build servery, ktere fungovaly OK, takze si stezovat nemuzu Ale jak rikam, je to dost individualni...Redhaty? Bývalo zvykem (pravda, je to přes 10 let), že RedHat měl v sobě extra scripty, které se samy automaticky naprdelili do rpmbuild` aby ten výsledek "vylepšily". Například jeden takový script našel všechny
.py soubory a zkompiloval je do .pyc. Další script pak zkontroloval zda noarch balíček náhodou neobsahuje binárky a pokud takovou binárku, například nějaký .pyc soubor, našel, tak celý build zastavil s FATAL ERROR. Takže jsme museli python aplikace balit jako i386 nebo x64...
Jiný script zase našel všechny .jar soubory, rozbalil je v tempu a pak zase zabalil aby byly soubory v abecedním pořadí. Samozřejmě že místo mktemp bylo použito hardcoded jméno adresáře, takže paralelní buildy si navzájem přepisovaly a mazaly soubory.
No prostě srandy pytel.
nejvěčí zahada je že kolibáč má blog ale neni to jakoby vubec vidět u jeho profilu napsaný :O :O :D ;D
to je +- parafráze z mackova blogísku :O :D
už to nemužu najít ale todlecto je taky dobrý hele :D :D
Plynu v ČR bude na podzim a v zimě dostatek. Jen při bližší analýze došlo k upřesnění, že nebude v potrubí, ale v ulicích, a nebude zemní, ale slzný.
Taky dobry