Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
Byl publikován říjnový přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Pracuje se na podpoře M3. Zanedlouho vyjde Fedora Asahi Remix 43. Vývojáře lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
Iniciativa Open Device Partnership (ODP) nedávno představila projekt Patina. Jedná se o implementaci UEFI firmwaru v Rustu. Vývoj probíhá na GitHubu. Zdrojové kódy jsou k dispozici pod licencí Apache 2.0. Nejnovější verze Patiny je 13.0.0.
Půlka zkouškového a já mám za sebou všechny předměty, tož tak napíšu něco o prvním semestru informatiky na Palackého univerzitě v Holomócu. Těch informací moc není, tak ať jsou aspoň nějaké... Budu dost nadávat, ale vůbec to tak neberte, je to tu úžasné, jenom já jsem od přírody kverulant.
Jsou tu dva obory (plus učitelské kombinované s ještě něčím): Informatika (to jsem já) a Aplikovaná informatika (to jsou skoro všichni ostatní ^o^). První varianta nabízí plynulé pokračování magisterským studiem a více povinných matematických a teoretických předmětů — druhá varianta je o to lehčí.
Kapacita obou oborů je asi sto lidí. Když se to nenaplní (což je obvyklý stav), zkoušky nejsou, bere se automaticky. To taky znamená, že zřejmě není třeba vyplňovat známky ze střední školy na přihlášce, jako jsem to dělal já: vyplnil jsem je, ale chtěl se tam ještě podpis někoho z té střední školy, jenže na gymplu mi to jako absolventovi odmítli podepsat, takže jsem si jako blbec na radu jedné paní ze studijního sháněl ověřené kopie všech vysvědčení z gymplu, stresoval jsem s tím dámy na poště, abych pak při odevzdání jiné paní na studijním zjistil, že to není třeba, že ty kopie si můžu nechat na jindy. Po podání přihlášky následovalo asi půlroční dopisování ohledně přijetí, zahrnující několikaměsíční mezery, během nichž jsem nic nevěděl. No nic, koncem srpna byl zápis plný tradičního vyplňování indexů, přičemž skoro nikdo nestíhal (teda já určitě), pak hurá vyzvednout ISIC a 19. září začátek semestru. K tomuhle tematicky patří imatrikulace, ta proběhla začátkem října. Byla to klasická nuda s ošmatláváním magické staffky, načež jsme byli pozváni na střechu (s výhledem na Olomouc) k přípitku. Kurňa, to ten přípitek měl být předem, aspoň by samotná imatrikulace nebyla tak křečovitá. A odpadla nám kvůli tomu přednáška. T_T
Tohle je kapitola sama pro sebe. Výuka už neprobíhá v té zřícenině na poli za Hejčínem, nýbrž v krematoriu. Tak se totiž přezdívá novému architektonickému skvostu na Envelopě. Je tmavý a prosklený. Poloha je fajn — mezi parkem a areálem kolejí — kolem je to hezké (a z oken/terasy je fantastický výhled), dostupnost je fajn (5 minut chůze od Žižkova náměstí nebo Envelopy, taky tam staví autobus a na kole se dá jet docela příjemně (cyklostezka podél Bystřičky/Moravy, BTW jsou tam stojany na cca 60 kol).
Jenže je to epic fail. Osobně jsem přesvědčený — excuse my French, nemyslím to jako urážku, nýbrž jako diagnózu — že architekt byl idiot.
Něco pozitivního: v šestém poschodí je knihovna, restaurace (s výčepem) a studovna (jo, není tu laboratoř, leda by šlo na kartu vkročit do některé z počítačových učeben, jenže na mekintreších (jo, jsou tu mekintreše a katedra je na to patřičně hrdá) odmítám pracovat, leda kdyby tam běžel GNU/Linux a nosil bych si vlastní klávesnici a myš). A dole je předražený bufet, ale to se dá řešit desetiminutovým odběhnutím do pekárny na břehu Moravy (IMHO lepší než menza).
Takže je září, začátek semestru. První týden je bloková výuka. Snad všech 250 lidí se tísní v aule a dělá bordel, že skoro není slyšet vlastního slova. Tohle bude platit ještě tak měsíc, bohužel i na cvičeních, kde se bere ohled i na totální lemply. Naštěstí (píšu to takhle nerad, ale na ten moment jsem se upřímně těšil, protože kvůli pařanům neustále klikajícím během výuky jsem se nemohl soustředit ("ah, what a nerd")) ale do listopadu řady prořídnou, takže už to bude mít trochu úroveň. Trochu háček je, že semestr má 13 týdnů, z čehož jeden týden (první) ta bloková výuka a jeden týden (poslední) zápočtový, z čehož plyne solidní nestíhačka.
Tohle je ta bloková výuka první týden. Jsou to hlavně přednášky pro seznámení se s tím, jak to na škole chodí, a vedle toho několik přednášek ze základů sítí (co je to IP adresa, DNS a pár takových věcí) a nějakého ovládání GNU/Linuxu (základní příkazy a tušení, jak vypadají uživatelská práva apod.). Z těch linuxových/síťových přednášek se po týdnu píše jednoduchý zápočtový test, což je celkem fraška, když to píše 200 lidí zároveň a hlídá to jeden člověk, ale jelikož jde získat přes 100 %, linuxáci se předhánějí, kdo dostane víc — ještě jednou gratuluji Enercciovi k 158 %.
Další předmět se záhadným názvem, skrývá se pod ním opakování středoškolské matematiky. Organizačně fail. Pro aplikované informatiky je to totiž povinné, jenže z několika časů se jen jeden nekryl s povinnou přednáškou, takže na prvním semináři bylo v učebně pro 40 lidí lidí možná 60. Naštěstí se psal test a spousta jedinců to vzdala předem... aspoň jsem si dokonce sedl. Do první řady. Vystresovaný, že jsem tu matematiku nejeden měsíc vůbec neviděl. Dál už toho moc nevím, protože jsem začal počítat a vzhledem k tomu, že jsem si to nepamatoval, jsem si čtrtal šílené náčrtky a odvozoval jsem si vzorce, načež jsem v sotva polovině testu odcházel se zápočtem. To bychom měli sedm kreditů druhý týden výuky, slušný začátek.
Pokračujeme v sérii mysteriózních pojmenování předmětů. Tohle je celkem příjemně, docela formálně rozebraná složitost algoritmů a základní řadící algoritmy. Spousta pseudokódu, nějaké ty důkazy. Cvičení brutální nuda (první asi čtyři probíhala stylem: "Co je to posloupnost?" "Huh, nevím... nějaká čísla?" a pět minut v p*; pak nějaké bastlení v C/pseudokódu — mám pocit, že Insertion Sort nebo tak něco jsme programovali dva týdny), ale nakonec se kvůli skluzu přednášek naopak nestíhalo — což ostatně platilo pro všechna cvičení (že se na nich probraly tak dvě třetiny celkové látky). Na zápočet stačilo napsat IMHO jednoduchou písemku a prográmek, který experimentálně ověřil složitost Quick/Merge/Heap Sortu. Jsou k tomu celkem pěkné slajdy. Zkouška jednoduchá, učil jsem se na ni de facto asi tři hodiny (detailně popovídat o řadícím algoritmu a znát pojmy ke složitosti). A
Hádejte podle názvu, co to je... Funkcionální programování. Vyhazovací předmět. Graf úspěšnosti vypadá jako Pacman: chlebárna jsou úspěšní absolventi. Trošku problém je v tom, co a jak se probírá. Na začátku neprogramátor si má za tři měsíce napsat vlastního interpreta nezanedbatelné podmnožiny Scheme. Takže tempo děsivé a hlavně jediný materiál je vedle turbopřednášek cvičebnice, jejíž styl nesedne každému, v řešeních cvičení jsou chyby a v neposlední řadě se probírá fiktivní dialekt Scheme (jehož interprety se už tak dost liší) relativně podobný Racketu, takže co vychází správně ve skriptech, nemusí vycházet vůbec správně v libovolném interpretu... Při přípravě na zkoušku jsem hodně nadával.
Ale tak hrozné to není. Pan docent umí úžasně přednášet (lidem, kteří stíhají) a je AFAIK férový. Ještě bych dodal, že náročnost cvičení se hodně liší. Já si vybral (jo, BTW tu nejsou zápisové kroužky, ale prostě si člověk vybere, co mu vyhovuje za čas, takže já před devátou vstávat nemusel) to nejjednodušší (aniž bych to tušil). První polovinu učiva jsem se díky cvičením naučil velmi precizně, ale na druhou skoro nezbyl čas. To se hodně projevilo u zkoušky, která je mimochodem dost náročná, ba až zákeřná — vyhodnocování výrazů a programování na papír. Věci z první poloviny semestru jsem měl IMHO celkem precizně, z druhé poloviny už jsem skoro nestíhal. Každopádně to asi budilo dojem, že umím všechno, takže jsem se dostal navzdory sobě samému k ústní zkoušce, kde jsem si to zlepšil z D na B a kdybych se tu druhou polovinu učil, mohl jsem mít i A. -_-
A co teď? Uhodnete? Mno, je to diskrétní matematika (dost jednoduchá) a pak ochutnávka z nějaké algoritmizace a automatů. Přednášky byly totálně polopatické a skoro všechno jsem znal z dřívějška (^_^), takže celkem nuda. Jenom cvičení na začátku vypadalo jako brutální nářez (Iron Lady ^_^'), ale to se rychle uvolnilo. Nebo jsem se dostal do tempa. Poslední písemka na plný počet bodů s minimem přípravy, pak zkouška v předtermínu po probdělé noci za A. Ne, fakt to nebylo těžké... ale fakt to chtělo vědět aspoň, co je to kartézský součin (ten, do kterého si teď kopu, to tady stejně asi nečte; ale to jsem myslel, že na předtermíny chodí jen šprti ~,~).
Tohle je něco jako PPOS, ale nekonečněkrát lehčí. Je to lehce o logických obvodech a kódování dat a pak o mikropočítačích, jejich hardwaru a operačních systémech. Velmi zevrubně. A jsou k tomu srozumitelné slajdy. A zápočtový test (cvičení ale neprobíhá) je jednoduchý. Dokonce i zkouškový test (ABCD) je jednoduchý až na některé dost nesrozumitelné otázky, kvůli nimž mám C.
Ne, fakt to není úvod do programování. Je to úvod do syntaxe Céčka. A to dost povrchně. Nuda. Ani moc nemělo smysl tam chodit, nebýt toho zadávání domácích úkolů. Možná právě proto to dost lidí nechápalo (nikdy se netvařte před kolegy, že tomu rozumíte — jinak jim budete po zbytek semestru opravovat místo normálně "příkaz1; příkaz2; příkaz3;" brutality typu "příkaz1 && příkaz2 && příkaz3;"). Zápočet triviální, chmmm.
Ne, to fakt není součástí studijního plánu pro informatiky. Na to jsem chodil na fildu pro zábavu a dva kredity. Přednášky byly velice vtipné. Akorát klasická bordelózní historka ze začátku semestru: U předmětu ve STAGu nebylo uvedeno, kde se to vyučuje, jen náhodná zmínka o neexistující učebně VU1 na Křížkovského 8, kde sídlí katedra těch asijských věcí, což jsme si přeložili jako U1 na K-8, bo to znělo logicky. Ale ouha, 15 nás tam čekalo zbytečně. Podruhé jsme tam čekali zase a nic, někteří dokonce běhali po kancelářích. Když tu najednou jediný informatik JÁ dostal spásnou myšlenku, tasil telefon a ze STAGu zjistil, že stejná přednáška pro áčkaře zrovna probíhá ve VU1, ale ve vedlejší budově. Ano, probíhala. -_-
Tož tak jsem něco vyplodil. Ještě pár obecných výtek:
Ale pozitiva rozhodně převažují (ač furt kritizuju). Tady jsou některá (vedle IMHO fajn lidí a toho, že to je Olomouc):
Mimochodem, nemáme povinný tělocvik (oceňuju, cvičím sám), ani cizí jazyky (to už je horší, na japonštinu a kvalitní angličtinu jsem se kvůli kapacitě nedostal). Rozvrh byl úsporný (SDC v pondělí, odpolední bloky přednášek v úterý a pátek, po dvou cvičeních ve středu a ve čtvrtek) a nemusel jsem vstávat před devátou. Na oběd do menzy jsem se obvykle nedostal, čehož nelituju, protože směrem k/od nádraží jsou tři slušné pekárny.
Jo, konec. Snad jsem na nic nezapomněl. Kdyžtak dotazy. Prosím, omluvte stylistiku — víc se tím zabývat nechcu.
Tiskni
Sdílej:
Héč, já sem na cestě do Warszawy...
Chodil jsem na FJFI ČVUT -- dvě staré budovy (odhadem začátek 20. století) a jediné, co se dalo vytknout, byly chybějící zásuvky v přednáškovkách (celkem pochopitelně). Aktuálně chodím na FIT do supermoderní budovy (dostavěná předloni), kde je to jeden fail vedle druhého. (A mimochodem: v přednáškovkách je jedna zásuvka na přibližně čtyři místa).
Ticho tam. Aspoň 90 % kreditů musím získat ze studijního plánu. Navíc si můžu rozšířit obzory a dělat něco, co mě zajímá i mimo obor (nevím, jak bych stíhal současně studovat tři obory, Japonská filologie je totiž "dvouoborová"). Jak by mimochodem souvisel (jinde povinný) tělocvik a cizí jazyk s oborem? Ostatně v doporučených volitelných předmětech máme úvod práva. A když bych si zapsal "IT předměty" vyučované na fyzice, to by bylo také těžko stravitelné. Blah blah.
,dnes v glog. svete ozaj nevyhnutné bez ohľadu na odbor, rozširuje to možnosti u každej kvalifikácie,základy práva alebo politológie, príp. aj všeobecné dejiny tiež patria k všeob. základu, ktorý človek potrebuje k životu
ale ja to aby bolo jasné nehodnotím subjektívne negatívne, mne by sa to byť štuent tiež páčilo a určite by som si zapísala nejaký taký predmet..jeden z mojich potomkov si ostatne vybral po bakal. stupni odbor kt. hraničí s mnohými vedami o človeku a tak si kompenzoval aspoň čiastočne túžbu nazrieť všade, kde je to zaujímavé
... dodatočne som si spravila DPŠ
.Len dúfam, že si to s učiteľovaním rozmyslí,nech idú pekne za tie peniaze a za to morálne spoločenské ocenenie učiť všetci tí vedátori, ktorí aj po jednom semestri už vedia presne, kto je tupý a tupejší
.
A tebe prajem, nech ti to študijné nadšenie vydrží až do úspešného konca.
Najprv si položte otázku, kto prachy má. Naozaj tí, ktorí si ich zaslúžili za svoje schopnosti a spoločenský prínos a majú deti, ktoré zdedili geneticky a sociálne predpoklady pre to, aby študovali(v reči mnohých zazobancov získavali certifikáty a tituly)? Ďalšia otázka: Je isté, že súkromné školy by boli kvalitnejšie? Zaplatiť si papier potvrdzujúci dosiahnutie nejakého "vzdelania" sa dá bez probémov aj dnes. Tretia otázka- koľko máte detí?( odpoveď dobrovoľná
)
Téma sa opakuje, ale opakovanie je matka... ako vraví Dag
Cilem skolstvi je generovat vzdelanost, ale ty penize mohou byt pro tu skolu prijemny side effect, vime?
Ne. Cílem našich politických špiček je zavést "spoluúčast" a odříznout školy od stávajícího příjmu, tedy je odkázat na tu "spoluúčast". Soukromé školy jsou v našich podmínkách vesměs orientované na zisk, nikoliv vzdělávání a výzkum.
Ale ruku na srdce, potrebuje nase zeme tolik bakalaru, kteri ze skol vyjizdeji jak z fabrik? Neni jejich vzdelani jen zbytecny vydaj, kteri zaplati vsichni?
Ten problém je ale někde zcela jinde! Nebo si myslíš, že z té střední školy vypadnou už "hotoví" a schopní se uplatnit? Prd, nezaměstnaní by byli. Tímhle se oddálí nezaměstnanost a zvýší pravděpodobnost, že za těch několik let se "vyhotoví", nehledě k tomu, že v průběhu času se požadavky na kvalifikaci zvyšují (různé systémy jsou složitější nebo více optimalizované oproti dřívějšku). Tady je zcela jiný problém než mnoho bakalářů, kteří neplatí za školu. Tady je (bude) problém, že chybí řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci v technických/přírodovědných oborech. To se ale nezmění zavedením školného, to měla změnit mj. státní maturita.
Neni jejich vzdelani jen zbytecny vydaj, kteri zaplati vsichni?
Vzdělání nikdy není zbytečný výdaj. Naopak, výdaje na vzdělání a vědu jsou ty nejrozumněji investované prostředky do budoucnosti.
Casem jsem zjistil, ze kdyz neumim argumentovat takovym zpusobem, abych nevypadal jako kokot, tak je lepsi nepsat 
Jeste jsi mlady..
Skolni system v USA je doslova tragedie. Chran buh, jestli to TOPka a ODSka doopravdy zavedou.
Collage Conspiracy http://www.youtube.com/watch?v=VpZtX32sKVE Zabavnej dokument 
Hoja hoj, tak gratuluji k úspěchu. Každopádně, mám pár kometářů ;)
Ještě jednou děkuji, přeji úspěšné absolvování zbytku a kometuj (ať už je to cokoliv ^,^).
Neboj, těžší část tě teprve čeká ;)
Jak jsem avizoval, budu vyzvídat. Výzvy jsou motivující.
Jo, spousta lidí vyletí... Limit přihlášených údajně není omeze, prý nabízí vzdělání každému. Každopádně v prváku nás bylo cca 100, ve druháku 7.
Heh, až tak? Každopádně Perverzní Prasárny dalo ze čtyř pokusů (vždy přihlášených asi 25 lidí) jenom 35 liduchů. Zbývají dva pokusy a bezpochyby jsou v tom loňští neúspěšní. Tohle je celkem masakr.
Lidi na katedře jsou fajn, fakt odborníci na svém místě
+1
Ano, je v ní tepleji, ale uznej, že se velmi těžko koriguje teplota v místnosti, kde máš 20PC s Xeonama nebo 16Maců, kde ti jednou sedí 30 lidí a za dalších pět minut 2 lidi. Není to žádná sranda. Teplo alespon motivuje udělat v letnáku zkoušky co nejrychleji, abys tam nemusel chodit ;)
Jo a do toho valí na plné kule topení. Zkušenost z masoxové učebny. Nebo zasvítí slunko (zkušenost z té vedlejší tuxové).
K čemu potřebuješ širké schody? Jestli se ti hlavní nelíbí, choď bočním :D
Ucpávají se (mimochodem, to popraskané sklo je taky chuťovka). Boční zvážím.
K zásuvkám, IMHO nejsou v aule potřeba. Aula je aula, maximálně na přednášky, kde ti je NTB prakticky k ničemu. Uznej, že v počítačových učebnách je zásuvek dost. Já osobně na přednáškách NTB nepotřebuju, a když jej tam mám, tak se nedokážu soustředit na přednášku. Kdo se bez něj neobejde, nechť si tu prodlužku vezme.
Však jsem taky tahal tu 10m příšeru a skoro všichni okolo za to byli vděční. Jenže to bychom se dobrali k tématu skříňky. Já zásuvku potřebuju, protože mám mizernou baterku (na pětihodinovou přednášku) a na papír píšu pomalu a odporně, takže se nedokážu soustředit na přednášku. Thinkpad s tabletem a skripty/slajdy v PDF byl epic win.
Jo jsou tam, taky mi moc nesedí, ale šak máme přístup i do vedlejších učeben, kde je dualboot.
Jo, ale zrovna jsem tam neměl PP1. Thinkpad opět saves the day.
Vážně dost záleží na přednášejícím/cvičícím.
No jo, jenže s tou evaluací to je tak, jak to je (ve STAGu jsem našel jen nicneříkající staré statistiky — a na fóru chcíp pes).
S nezesynchronizováním máš absolutní pravdu, chtělo by to na tom zapracovat.
Upřímně: přemýšlel jsem nad tím a jednoduché sjednocení mě nenapadlo. Třeba Boole se dělá v UDITu trochu jinak než v UDI a opakování je matka moudrosti. Třeba sloučení UP1 a ALM1 by asi taky nebylo ideální (zvlášť když Picard dělá reklamu na M$ VS). Takže jsem si to spíš napsal jako takový postesk někdy v půlce semestru do deníčku.
Gratuluju, nechápu, jak jsi mohl v půlce zkouškového zvládnout všechny zkoušky. Jsi nadčlověk? Těžká závist.
S těmi povinně volitelnými předměty souhlasím. Člověk jednak čuchne k něčemu co ho zajímá a kredity navíc jsou příjemným bonusem. Máme také některá PVP mimooborová a oceňuju to, že si můžeme vybrat.
IIRC, 4+4 hodiny analyzy, 2+2 hodiny linearni algebry, 4+2 hodiny fyziky, a zbytek nejakych 6-8 hodin volitelnych predmetu.