Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
V solidním čase jsem zvládl absolvovat všechny předměty, ačkoliv tentokrát průběh nebyl tak docela plynulý jako v prvním semestru. Něco ke druhému semestru…
Předzápis na letní semestr byl fiasko, vznikla kvůli tomu dokonce petice. Ve stručnosti: STAG (univerzitní informační systém) navzdory vymezeným časovým intervalům pro zápis různých ročníků kolaboval a byl značně nestabilní — mně předzápis trval dvě hodiny, méně šťastným podstatně déle, přičemž dostat se na volitelné předměty bylo prakticky nemožné (obvykle je to “rychlejší bere”, teď to bylo “šťastnější bere”, kde ale štěstí a připravenost nemají velkou souvislost). Třešničkou na dortu bylo prohlášení šéfa strojového parku, že předzápis probíhal bez technických komplikací. Kdyby to nebylo k pláči, smál bych se.
Rozjelo se (aspoň trochu) fórum, pomalu se něco objevuje na wiki a obvykle se nás několik sejde na IRC. Navíc vznikla neoficiální veřejná stránka na Google+ a vůbec to začíná být méně závislé na xichtoknize.
Novinkou je web UPBorec.cz, kde mají být hodnocení předmětů/vyučujících, když už to nefunguje ve STAGu, a nějaké věci navíc. Zatím to má jisté chybky (na které hlasitě upozorňuji) a především kontroverzní bod v podmínkách, jímž si provozovatelé zřejmě vyhrazují právo na rozesílání spamu.
Pozvolna se také začínají rozmáhat zápisky online — v gitových repozitářích.
…aneb kolik nás je?
Jak je vidět ze statistiky, podstatně nás ubylo, takže na přednáškách a cvičeních už byl klid. Navíc jsme měli rozvrh na osmou, čímž se to ještě zredukovalo. Doufám, že takhle na ráno už mít nebudu.
Po prvním semestru jsem se rozohňoval nad krematoriem. Potěšil mě objev postranního schodiště (ono jich tam je teda víc, ale většina má zamčené východy — takhle jsem se po poslední zkoušce nevyspalý v horku prošel ze čtvrtého patra do přízemí a bohužel i zpět). Díky nové baterii do laptopu už jsem tolik nepotřeboval prodlužku, ale stejně by to chtělo ukořistit na chodbě některou skříňku.
První semestr algebry je klasika: vektorové prostory, matice, soustavy rovnic — stylem definice–věta–důkaz. Sehnal jsem si doporučená skripta a starší zápisky, takže na přednášky jsem chodil jenom kvůli občasným poznámkám z praxe (ty byly moc fajn); zapisovat bych si stejně čitelně nestíhal. Zkouška pak byla asi nejnáročnější v prváku… odnášel jsem si D, protože většinou nejsem schopen současně myslet a mluvit, přičemž nebývám našprtaný, ale tak nějak rozumím, oč jde. Takže jsem kapánek narazil, ale jsem rád, že se mi tu zkoušku aspoň podařilo na třetí pokus zvládnout – ne že bych předchozí pokusy nezvládl, ale na předtermín jsem ani nešel, protože jsem to prostě nestíhal, a na první termín jsem přišel úplně sám (jako úplně, takže zkouška nebyla).
Příjemně mě překvapilo cvičení. Bylo v pátek v poledne v (sluníčkem, hajzlem) přetopené místnosti, takže jsme tam chodili tři nebo čtyři, díky čemuž jsem si tam i započítal (u tabule).
Oproti minulým ročníkům byla letos matalýza velice jednoduchá (dle úvahy, že když jsme informatici, měli by si nás také informatici vyházet). Místo definice–věta–důkaz to bylo spíš obrázek–definice–věta–příklad, navíc s docela dost propojenou přednáškou a cvičením (byly hned po sobě). Překvapilo mě, že jsme spoustu času trávili s metrikami apod., takže třeba na počítaní limit (konkrétně posloupností reálných čísel apod.) zbylo, myslím, dost málo času. Počítané příklady byly velmi jednoduché a zápočtové písemky bych se nebál označit za triviální. Kdo se na to úplně nevykašlal, zápočet dostal. I zkouška byla docela snadná: písemka obsahovala několik běžných příkladů, nějaké otázky na definice a vysvětlení pojmů, což jsme si pak ještě museli ústně obhájit, ovšem celkově pohoda.
Po řadících algoritmech v prvním semestru došlo na vyhledávání a související algoritmy a datové struktury — především stromy (včetně nějaké té teorie kolem grafů) a hashování. Stejně jako minulý semestr byly přednášky tak polopatické, až jsem z toho usínal. Ani cvičení nebyla lepší, dělali jsme na nich naprosté banality (IMHO) a pro zápočet stačilo napsat písemečku prakticky z definic a naprogramovat asi stořádkový kód porovnávající efektivitu několika hashovacích funkcí. Zkouška měla být těžší než minulý semestr, což asi byla, ale stejně jsem si to stačil projít za dva dny tak, abych dostal A. Pozitivně hodnotím, že jsme tento předmět měli a že jsme dostali nějaký bonusový materiál k doporučenému, ne však vyžadovanému samostudiu; mohlo to být ale zajímavější/náročnější, zvláště na cvičení.
Paráče dvojky byly podle mého asi nejužitečnější předmět. Tentokrát to bylo místo akademické masturbace nad několikařádkovými lambda-zrůdami praktické plácání objektově orientovaného kódu… v Lispu. Do cvičení každý týden ne úplně malý domácí úkol; na přednášky jsem se takřka těšil (takže jsem si z nich i něco pamatoval) — té teorie moc nebylo, spíš to byla de facto diskuze nad kódem a návrhem programu.
Není ale všechno zlato, co se třpytí… většina příkladů je založena na grafické knihovně speciálně pro nechutný bastl LispWorks, který na GNU/Linuxu funguje podle nálady a konstelace hvězd, ovládá se přinejmenším nezvykle a vůbec blésmrt! Právě to mě před zkouškou docela děsilo a celý semestr odrazovalo od programování právě v Lispu s tou knihovnou. Zkouška je totiž praktická, trvá až osm hodin a úkol zní naprogramovat co nejelegantněji pomocí oné grafické knihovny nějaký prvek uživatelského rozhraní nebo nějakou funkcionalitu primitivního grafického editoru (schránka, historie úprav). Přitom jsme mohli mít vlastní laptopy, připravený vlastní kód apod. Na zkoušku jsem šel nakonec takřka nepřipravený, ale za vymezený čas jsem kontextovou nabídku vyčaroval dokonce více rozdílnými způsoby a nakonec mi to nepřišlo zase tak náročné.
V podstatě to samé jako minulý semestr, jen tentokrát se probíraly trochu pokročilejší věci v céčku (nějaká ukazatelová onanie, bitové operátory a tak). Zase to byly dvacetiminutové přednášky, tentokrát ale s hezčími slajdy a dokonce i nějakými řešenými příklady. Trojice domácích úkolů na zápočet se rovnala (pro mě) třem odpoledním.
Na volitelném cvičení z TeXu se mi nejdřív vyplnily mé nejhorší obavy — dvacet tlachajících studentek ekonomie a “PDF je určeno k publikování na Internetu” — nakonec to ale dobře dopadlo, přeci jen tipy a triky od Mistra člověk nedostane pod nos každý den… a už jen ty nadšením svítící oči pana Závodného byly balzámem na duši na konci týdne.
Nebudu se opakovat, stejně parádní přednášky jako minulý semestr (akorát posledních pár kvůli svátkům odpadlo, takže devadesátá léta byla hodně z rychlíku). Přidávám se do klubu fanynka Martináskové-sensei. ~_~
Na tenhle (volitelný) předmět jsem narazil náhodou. Je to velmi zajímavé povídání o současné japonské společnosti (překvapení!) — vedle nezbytných statistik, pojmů apod. to bylo vážně zajímavé… závěrečné téma Kriminalita mladých Japonců končilo barvitou diskuzí o rozdílech mezi “západní” a “východní” pornografií. Ehm. ^_^’ Další potenciálně zajímavou součástí byla (povinná) týdenní bloková výuka se stařičkým japonským politologem, která mě ale z větší části zklamala, protože jsem se nestihl většinu té politologické části a zbytek jsem buď znal, nebo šlo o mudrování nad ideálním státním zřízením, což mě fakt nebaví. Také proto byla normální výuka zkrácená a moc se toho nestihlo. Jsem rád aspoň za povinnou četbu, které jsem si nasyslil hromadu na prázdniny.
Vypadá to, že v druháku už se bude trochu víc programovat. Zatím to, upřímně řečeno, nebylo zase tak moc náročné. (Akorát mě štvou ty dvě dvojky.) Na druhou stranu se obávám, že nebudu mít tolik času na volitelné předměty, o kterých jsem dřív nevěděl. A je škoda, že tu není větší nabídka volitelných informatických předmětů.
Tiskni
Sdílej:
- To ste robila sama? - Ano - Nikto vam nepomahal? - Nie - Urcite? - No, trochu mi pomohli - Dajte index...
V zásadě ano. Semestr je krátký, ale nezanedbatelná část je věnována tomu, jak něco nedělat. Ostatně zkouška je v prvé řadě ze slušného návrhu — za prasení jsou téměř fyzické tresty. Ačkoliv nevím, zda by to v reálu splnilo očekávání položená otázkou.Jenom jak, nebo i proč?
Já jsem z matiky nikdy nic lepšího neměl a nemám pocit, že bych měl nějaké zásadní mezery.presne tak, ja matice taky nikdy nerozumel a pritom pri praci v lese diky tomu zadne zasadni mezery taktez nepocituju...
ávěrečné téma Kriminalita mladých Japonců končilo barvitou diskuzí o rozdílech mezi “západní” a “východní” pornografiíChapadla? Hádám, že jsi diskuzi rozproudil ty
když už to konečně zkončí to zkončiloNo, a tady jsem zkončil já...