Portál AbcLinuxu, 31. října 2025 15:03
 
pre mňa sú java aj c# obmedzené deriváty inak skvelého, no nepochopeného, jazyka. Okrem toho ešte uznávam aj perl (ktorý, uznávam, je takisto ťažký na pochopenie).
nevraviac napr okrem spomínaných Lisp a Smalltalk o Objective C, Prolog, ... 1000 ľudí 1000 chutí (resp, ako sa nás isté trendy snažia presvedčiť 1000 ľudí, len jedna správna chuť)
 Koncepce oddělených jazyků má jeden dost podstatný problém, a to je ten, že mezi jazyky se pak musí komunikovat pomocí "interface", který zvyšuje režii a složitost programu. Je to tentýž problém, který řešil Linus při návrhu Linuxu. Proč Linus nedělal Linux jako mikrojádro s oddělenými moduly, ale zvolil makrojádro? Protože prostě koncepce "vše v jednom" (systému, programovacím jazyce) vede k vyšší efektivitě a omezuje režii "interfaců". Ve svém důsledku je i zvládnutí jednoho složitého programovacího jazyka jednodušší a efektivnější, než několika oddělených. Takže s Vaším názorem, že je levnější mít několik oddělených jazyků s danými koncepcemi musím silně nesouhlasit. V praxi totiž vidím, že právě tento koncept je výrazně dražší a mnohdy vede k manažerským rozhodnutím jazyky sjednotit, případně omezit jejich počet na minimální. Takové velmi známé rozhodnutí je rozhodnutí NASA, která se po ekonomické analýze rozhodla vyvinout vlastní univerzální programovací jazyk, který a jen tento bude používat. Tak se zrodila Ada. A rozhodně zapomeňte na to, že by Ada trpěla nějakou minimalistickou koncepcí. Podle mého časem (i když třeba za hodně let) se ukáže, že právě koncepty minimalistických a ořezaných programovacích jazyků jsou příčinou značných ztrát a manažeři postupně přejdou k jazykům komplexnějším.
IL je sice zásobníkový assembler, který se dá ohnout různě, ale trpí závislostí na určitém formátu metadat a dalších věcí. A je tu plno předpokladů, které možnosti ohnutí velmi shazují. Ale to je na jinou debatu.
Koncepce oddělených jazyků má jeden dost podstatný problém, a to je ten, že mezi jazyky se pak musí komunikovat pomocí "interface", který zvyšuje režii a složitost programu. Je to tentýž problém, který řešil Linus při návrhu Linuxu. Proč Linus nedělal Linux jako mikrojádro s oddělenými moduly, ale zvolil makrojádro? Protože prostě koncepce "vše v jednom" (systému, programovacím jazyce) vede k vyšší efektivitě a omezuje režii "interfaců". Ve svém důsledku je i zvládnutí jednoho složitého programovacího jazyka jednodušší a efektivnější, než několika oddělených. Takže s Vaším názorem, že je levnější mít několik oddělených jazyků s danými koncepcemi musím silně nesouhlasit. V praxi totiž vidím, že právě tento koncept je výrazně dražší a mnohdy vede k manažerským rozhodnutím jazyky sjednotit, případně omezit jejich počet na minimální. Takové velmi známé rozhodnutí je rozhodnutí NASA, která se po ekonomické analýze rozhodla vyvinout vlastní univerzální programovací jazyk, který a jen tento bude používat. Tak se zrodila Ada. A rozhodně zapomeňte na to, že by Ada trpěla nějakou minimalistickou koncepcí. Podle mého časem (i když třeba za hodně let) se ukáže, že právě koncepty minimalistických a ořezaných programovacích jazyků jsou příčinou značných ztrát a manažeři postupně přejdou k jazykům komplexnějším.
IL je sice zásobníkový assembler, který se dá ohnout různě, ale trpí závislostí na určitém formátu metadat a dalších věcí. A je tu plno předpokladů, které možnosti ohnutí velmi shazují. Ale to je na jinou debatu.
             .
Jinak s tou mezijazykovou režijí máte samozřemě pravdu. Ve svém příspěvku píšu, jak nepříjemné bylo kombinovat kód ze dvou překladačů C++ a Delphi. Jenže mé návrhy vycházejí z předpokladu, že kooperace mezi jazyky je na dotnetu mnohem (řádově!) lepší. 
Můžem diskutovat nakolik je tento předpoklad podložený...
.
Jinak s tou mezijazykovou režijí máte samozřemě pravdu. Ve svém příspěvku píšu, jak nepříjemné bylo kombinovat kód ze dvou překladačů C++ a Delphi. Jenže mé návrhy vycházejí z předpokladu, že kooperace mezi jazyky je na dotnetu mnohem (řádově!) lepší. 
Můžem diskutovat nakolik je tento předpoklad podložený...
             
             Něco se už přeci jen zlepšilo, o Jave 1.5 jsem osobně schopný i uvažovat...
 Něco se už přeci jen zlepšilo, o Jave 1.5 jsem osobně schopný i uvažovat...  Je ale pravda, že s těmi operátory jsou trošku paličatí.
Je ale pravda, že s těmi operátory jsou trošku paličatí.
             
             
             
            ...pochopí to každý středoškolák...Nepochopí. Nechápou to ani vysokoškoláci na elektrofakultě. (A pro rejpaly jde i o absolventy průmyslovek)
 
             Ale Graham razí Lisp, jak to sedne ke stoupenci C++? Že by pragmatismus používání v dnešním prosíťovaném, proknihovnovaném, prowindowsovaném světě?
 Ale Graham razí Lisp, jak to sedne ke stoupenci C++? Že by pragmatismus používání v dnešním prosíťovaném, proknihovnovaném, prowindowsovaném světě?
             
            
za "úspechom" javy je princíp návrharov "čo neviem používať ja, to nevie používať nikto iný", resp, "tomuto by idiot porozumieť nemusel, toto by mohol zle zapísať, toto vyhodíme"
 )
)
while (...) {
  Integer i = hashtable.get (key);
  int ii = i.intValue ();
  ii++;
  hashtable.put (key, new Integer (ii));
}
toto bol posledný klinec vo vzťahu java a ja. jednoducho mi vadilo, že základné datové typy (int, double, ...) nie sú objekty, ale reťazec už ano
             BTW, funkce jako data...dejte mi vědět, až v C++ bude lambda...
BTW, funkce jako data...dejte mi vědět, až v C++ bude lambda...  Ta anonymní třída aspoň simuluje uzávěr, jak se v C++ dělají uzávěry?
 Ta anonymní třída aspoň simuluje uzávěr, jak se v C++ dělají uzávěry?
            class Phone; class FMRadio; class MP3Player; class PhoneWithFMRadio extends Phone, FMRadio;samozrejme, dá sa to napísať aj ako:
class PhoneWithFMRadio {
  Phone phone;
  FMRadio radio;
}
ale tým stratím možnosť
PhoneWithFMRadio my_nokia = new ...; t_mobile.registry (my_nokia); cz_republic."zaplat koncesionarske poplatky" (my_nokia);
 Mám pocit, že právě kvůli jeho existenci se v Javě na vícenásobnou dědičnost implementace (nikoli rozhraní) vykašlali. A zdá se, že jsou i stoupenci mixinů pro C++.
 Mám pocit, že právě kvůli jeho existenci se v Javě na vícenásobnou dědičnost implementace (nikoli rozhraní) vykašlali. A zdá se, že jsou i stoupenci mixinů pro C++.
             
             "Functional Style in C++: Closures, Late Binding, and Lambda Abstractions"
http://okmij.org/ftp/cpp-digest/Functional-Cpp.html
 "Functional Style in C++: Closures, Late Binding, and Lambda Abstractions"
http://okmij.org/ftp/cpp-digest/Functional-Cpp.html
             
             Ani tak bych ji nepovažoval za ideální, ale takhle je to celkem bída. Myslím, že kdybychom odřízli prostředí, knihovny a podporu dodavatelů a ponechali jen jazyky a jejich kvality, byla by na tom o dost hůř.
Osobně mám pocit, že zastánci Pythonu a Javy se tak chovají, zatímco C++kaři a rubisté jsou příjemnější lidi...
 Ani tak bych ji nepovažoval za ideální, ale takhle je to celkem bída. Myslím, že kdybychom odřízli prostředí, knihovny a podporu dodavatelů a ponechali jen jazyky a jejich kvality, byla by na tom o dost hůř.
Osobně mám pocit, že zastánci Pythonu a Javy se tak chovají, zatímco C++kaři a rubisté jsou příjemnější lidi...  BTW, ten odkaz už mám docela dlouho na seznamu k přečtení...
BTW, ten odkaz už mám docela dlouho na seznamu k přečtení...  
             )
Že někteří railsaři mohou být fanatici, to bude ten "poturčenec horší turka"-syndrom. (To ale nemění nic na tom, že koleje jsou jako prostředí podstatně lepší než PHP...
)
Že někteří railsaři mohou být fanatici, to bude ten "poturčenec horší turka"-syndrom. (To ale nemění nic na tom, že koleje jsou jako prostředí podstatně lepší než PHP...  ) To se stává.
) To se stává.  Jinak s kolegy pythonisty v okolí vycházíme bez problémů, koukáme tak nějak všichni na oboje a bereme si ponaučení. A ještě si navzájem pomáháme.
Jinak s kolegy pythonisty v okolí vycházíme bez problémů, koukáme tak nějak všichni na oboje a bereme si ponaučení. A ještě si navzájem pomáháme.  (On má Raymond s tím přínosem znalosti více jazyků, i kdyby je člověk aktivně nepoužíval, doclea pravdu.)
 (On má Raymond s tím přínosem znalosti více jazyků, i kdyby je člověk aktivně nepoužíval, doclea pravdu.)
            Nechápu, co má Turingův stroj společného s "rekurzivními jazyky", ať už ten termín znamená cokoliv...to je trida jazyku v Chomskeho hierarchii ( http://en.wikipedia.org/wiki/Chomsky_hierarchy ), jsou to prave ty jazyky, ktere turinguv stroj prijima, rekursivne spocetne jsou ty, u kterych je navic schopen ( v polynomialnim case ) rozhodnout, ze je neprijme... ;) v praxi (ehm... teorii ;) ) to funguje tak, ze nejaky problem zakodujes nejakou abecedou (pro jednoduchost vem 0 a 1 jako celou abecedu ;) ) a pak zkoumas, pomoci turingova stroje, jestli dane slovo (mnozina znaku) odpovida tvym predstavam (definovanymi pomoci gramatik). Jestli je turinguv stroj po precteni vstupniho slova ve vystupnim stavu, slovo prijima a odpovida tedy programu turingova stroje (resp. gramatice podle ktere vznikl). doporucuji: http://ktiml.mff.cuni.cz/~bartak/automaty/prednaska.html btw. taky se mi zda, ze Ruby-isti jsou mnohem militantnejsi nez python-isti - osobni zkusenost (viz take http://www.artima.com/weblogs/viewpost.jsp?thread=141312 )
 
             ). Snad téměř v každé diskuzi o Ruby či Pythonu sem narazil na rubysty kteří bezdůvodně začali na Python házet špínu a hnůj. Asi se Pythonu bojí, tak jsou proti němu tak vyhrazení
). Snad téměř v každé diskuzi o Ruby či Pythonu sem narazil na rubysty kteří bezdůvodně začali na Python házet špínu a hnůj. Asi se Pythonu bojí, tak jsou proti němu tak vyhrazení  Možná sem se s tím setkal hlavně díky tomu, že jsem se rozhodoval mezi Ruby a Pythonem, takže sem četl hlavně články kde byly vlastnosti těchto jazyků srovnávány. Ale prostě ten zealotismus rubystů byl naprosto očividný... a možná to trošku i přispělo k tomu, že sem se rozhodl tradši pro Python (ale je to jen podružná věc, ty důvody byly racionální, né tohle
Možná sem se s tím setkal hlavně díky tomu, že jsem se rozhodoval mezi Ruby a Pythonem, takže sem četl hlavně články kde byly vlastnosti těchto jazyků srovnávány. Ale prostě ten zealotismus rubystů byl naprosto očividný... a možná to trošku i přispělo k tomu, že sem se rozhodl tradši pro Python (ale je to jen podružná věc, ty důvody byly racionální, né tohle  ).
).
             
             24.3.2006 14:09
Mikos             | skóre: 34
             | blog: Jaderný blog
             | Praha
        24.3.2006 14:09
Mikos             | skóre: 34
             | blog: Jaderný blog
             | Praha
         
             
             I generování přes XML má své meze
I generování přes XML má své meze  
            preto pri návrhu používam práve tento spôsob, núti ma premýšľať multiplatformovo. samozrejme, že mám možnosť obchádzať svoje vlastné mantinely. no a implementačným obmedzením je to, že generujem medzivrstvu (v mojom prípade Class::DBI). z xml navyše generujem len limitované featuresky, ak sa dajú (napr view). je to zošívané na mieru mojej súčastnej práce.
ale z-do ste kľudne mohol spomenúť  
            
 24.3.2006 14:10
Pavel Stárek             | skóre: 43
             | blog: Tady bloguju já :-)
             | Kolín
        24.3.2006 14:10
Pavel Stárek             | skóre: 43
             | blog: Tady bloguju já :-)
             | Kolín
        
        Tiskni
            
                Sdílej:
                 
                 
                 
                 
                 
                 
            
    
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.