Portál AbcLinuxu, 1. května 2025 14:00
teďko to maj asi jako už vopravený ale dřív tomu ďály děsný problémy dotazy na legrační věci vo tematech vo kterejch se ale jakože podle ňákýho tamtoho morálního presetu nikdy žertovat nesmí noa tak se to dostavalo do paradoxu a srandově to halucinovalo. jako přiklad tomu vadily dotazy na Spalovače mrtvol, Pětadvacátou hodinu, Život je krásný a další věci který si ďáli legraci z holocaustu a druhý světový :D
Místo: Malá hospoda na venkově, rok 1890. Postavy: Jiří: Starší muž, který celý život pracoval s koňmi. Pepa: Mladší muž, vlastní čtyři koně a je na ně náležitě pyšný. Jiří: (odlokne si piva) Pepo, slyšel jste už o těch nesmyslech z Německa? Prý tam nějaký blázen vymyslel vůz, co jezdí bez koně! No povězte, co na to říkáte? Pepa: (zasměje se) Bez koně? A co to jako má táhnout? Vítr? To je akorát hračka pro boháče, nic pro nás, obyčejné lidi. Jiří: (přikyvuje) Přesně tak. A víte, co je nejhorší? Ty jejich „automobily“ prý smrdí jak dílna u kováře. Čmoudí a dýmí, že by vám z toho i dobytek na statku utekl. Pepa: (zhrozeně) Hnus a hluk? To teda pěkně děkuju. A říká se, že to jezdí tak rychle, že než se člověk stihne otočit, tak ho to přejede. To přece nemůže nikdo brát vážně! Jiří: K čemu to je vůbec dobrý? Kůň je spolehlivý, dokáže se vyhnout překážce, a když něco spadne na cestu, tak to klidně přeskočí. Ale to auto? Když se něco porouchá, tak si s tím ani neporadíte. A vsadím se, že to váží tolik, že to neodtáhnete ani s párem koní. Pepa: To máte pravdu, Jiří. A ty náklady! Naše koně potřebujou seno, vodu a občas kus jablka. Ale to auto? Pořád do něj lejt ten jejich benzín. A co když dojde? Můj Franta (ukáže na svého koně) si zobne trávy a jede dál. Jiří: (usměje se) A ještě k tomu, koně nejsou jen na cestu. Na poli pomůžou, v lese vytáhnou klády, na dvoře potěší. Co udělá auto? Na první louži zůstane stát a ještě vám urazí kolo. Pepa: (pobaveně) To máte pravdu! A taky – koně mají duši. Jsou to společníci, poznají vás, když máte špatnou náladu. Ale kus železa? Co s tím? To se ani nehřeje u kamen, natož u srdce. A co když to vybouchne? Vždyť to pálí nějakou hořlavou břečku! Jiří: A navíc je to nebezpečný! Kůň, když vidí člověka, tak zastaví. Ale tyhle auta? Jak je chce zastavit? Než bys zabrzdil, tak je z člověka placka. Pepa: Představa světa plnýho aut je strašná, Jiří. Jen samý nehody, smrad a zmatek. Ale koně? Ti jsou klidní, spolehliví a vždycky ví, co dělat. Jiří: Přesně tak, Pepo. Budoucnost patří koním. Tyhle automobilové hlouposti můžou zůstat leda tak na papíře. Pepa: (zvedne půllitr) Na koně, Jiří! Jiří: Na koně! (Oba si přiťuknou a rozesmějí se, přesvědčeni, že svět na koně nikdy nezanevře.)
Je to podobně užitečná záležitost, jako humanoidní roboti. Vyrábějí se, ale jsou to takové hříčky. V reálu se uplatňují zcela jiné koncepty. Robotická ruka není jako lidská paže a dron taky nevypadá jako pták. Stejně tak je to i s těmi generátory blábolů. Pro někoho je to zábava. Ve skutečnosti je konverzace s nimi ztráta času a děsná nuda. Na takového vola jako RealJ to prostě nemá. Jeho reakce jsou někdy boží. Občas dokonce vyvolává soucit a porozumění. Žádná AI ze sebe nedokáže udělat takového ubožáka jako on. A když se dobře utře..
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.