Framebuffer v Linuxu

3. 7. 2002 | Michal Semler

Články - Framebuffer v Linuxu  

Nebojte se nastavit framebuffer - není to složité. A my vám poradíme, jak na to.

Framebuffer - snad každý uživatel Linuxu toto slovo už slyšel, menší část však ví, o co se jedná a ještě menší část z nich tuto skvělou věc používá. Dnes se pokusíme tento stav změnit a měl by k tomu snad přispět i tento článek. Nastavení framebufferu opravdu není obtížná věc. Jeho konfiguraci vám předvedu na mojí prehistorické herní kartě - 3Dfx Voodoo 3 3000. Pro ty s větším množstvím peněz nebo silnějším hardware bude jediný rozdíl v tom, že v kernelu zvolí podporu pro framebuffer svojí karty. Takže se do toho pusťme, ať už si konečně neničíme oči díváním se na monitor s nízkou obnovovací frekvencí.

Doporučuji využít kernel z poslední stabilní řady 2.4, i když framebuffer funguje i na řadách 2.2. Já použil jádro ze stabilní řady 2.4, konkrétně 2.4.19-pre10.

Vstoupíme do adresáře, kde máme jádro rozbalené a příkazem make menuconfig vyvoláme nabídku. Dále zvolíme:

Console drivers
Frame-buffer support --->
[*] Support for frame buffer devices (EXPERIMENTAL)
<*> 3Dfx Banshee/Voodoo3 display support (EXPERIMENTAL)
[*] Advanced low level driver options
<*> 8 bpp packed pixels support
<*> 16 bpp packed pixels support
<*> 24 bpp packed pixels support
<*> 32 bpp packed pixels support
[*] Select compiled-in fonts
[*] VGA 8x8 font
[*] VGA 8x16 font

Fonty a pixely jsou zakompilovány proto, aby po přechodu z XFree86 do konzole se "nerozsypalo" písmo v konzoli. Bez toho tato volba po spuštění XFree86 nefunguje. Pro ostatní karty je dobré je mít přeložené, ale pravděpodobně to nebude nutné pro správnou funkci vaší karty.

Po přeložení jádra, zapsání nového lila a rebootu bude konzole přepnuta automaticky do rozlišení 80x30, ale bohužel zase jen v rozlišení 60 Hz. To napravíme velice jednoduše po nahlédnutí do dokumentace jádra. Dle ní je nutné kernel instruovat už při startu jádra o přepnutí na vysoké rozlišení vložením příkazu přes parametr append v /etc/lilo.conf:

image=/boot/vmlinuz
label=linux
read-only
root=/dev/hda3
append="video=tdfx:1024x768-24@75"

Tím jsme docílili přepnutí konzole do rozlišení 1024x768 ve 24 bitové barevné hloubce a obnovovací frekvenci 75 Hz. Tato karta umí i mnohem vyšší obnovovací frekvence, bohužel ne můj monitor. Konfiguraci pro váš monitor upravte dle jeho schopností.

Aby bylo možno tuto obnovovací frekvenci používat, je nutné upravit zdrojové soubory jádra. Jádro totiž standardně tuto obnovovací frekvenci neumí. Podporuje 76 Hz, se kterými můj monitor vždy po chvilce problikl. Úpravu jsem provedl v souboru linux/drivers/video/modedb.c. Můžete použít tento patch:

--- linux/drivers/video/modedb.c Fri Dec 21 18:41:55 2001
+++ linux/drivers/video/modedb.c Sun Jun 30 12:55:59 2002
@@ -107,6 +107,10 @@
NULL, 70, 1024, 768, 13333, 144, 24, 29, 3, 136, 6,
0, FB_VMODE_NONINTERLACED
}, {
+ /* 1024x768 @ 75 Hz, 60.020 kHz hsync */
+ NULL, 75, 1024, 768, 12699, 176, 16, 28, 1, 96, 3,
+ 0, FB_VMODE_NONINTERLACED
+ }, {
/* 1280x1024 @ 87 Hz interlaced, 51 kHz hsync */
NULL, 87, 1280, 1024, 12500, 56, 16, 128, 1, 216, 12,
0, FB_VMODE_INTERLACED

Tento triviální patch jsem už zaslal Rusty Russellovi. Doufám, že se objeví už ve verzi 2.4.19-rc2 a vy jej nebudete muset provádět.

Po startu jádra instruovaného o přepnutí na požadované rozlišení uvidíme tyto zprávy:

fb: Voodoo3 memory = 16384K
fb: MTRR's turned on
tdfxfb: reserving 1024 bytes for the hwcursor at d1818000
Console: switching to colour frame buffer device 128x48
fb0: 3Dfx Voodoo3 frame buffer device

Jak vidíte, obrazovka se přepnula do rozlišení 128x48. Na takovou obrazovku se nám velice pohodlně vejde celé základní menu menuconfig jádra bez nutnosti jeho skrolování, o možnosti sledovat filmy za pomoci mplayeru nebo televize skrze xawtv v konzoli ani nemluvě.

Proberme si nyní, jakým způsobem je možné operovat s framebufferovou konzolí po nabootování systému. K tomu slouží program fbset. S jeho pomocí můžeme měnit rozlišení, obnovovací frekvenci i barevnou hloubku monitoru a umožňuje i další finesy. Pro bližší seznámení s tímto programem bych vás odeslal na manuálové stránky tohoto programu. My si zde probereme úplné základy.

Definice našich rozlišení jsou napsány v souboru /etc/fb.modes, ale jen pro 8bitové barvy. Proto jej musíme upravit tak, abychom dosáhli barevné hloubky, která nám bude vyhovovat. To provedeme tak, že pro rozlišení, co nás zajímá, upravíme vždy poslední číslo v druhém řádku na hloubku, jakou chceme dosáhnout.

Tento příklad by měl doufám stačit. Takto vypadá originální definice módu monitoru:

mode "1024x768-75"
  # D: 78.75 MHz, H: 60.023 kHz, V: 75.03 Hz
  geometry 1024 768 1024 768 8
  timings 12699 176 16 28 1 96 3
  hsync high
  vsync high
endmode

My jej upravíme takto:

mode "1024x768-75"
  # D: 78.75 MHz, H: 60.023 kHz, V: 75.03 Hz
  geometry 1024 768 1024 768 24
  timings 12699 176 16 28 1 96 3
  hsync high
  vsync high
endmode

Potom už jen nastavujeme konzoli tímto parametrem:

fbset -a 1024x768@75

To způsobí, že se naše konzole pro všechny textové konzole nastaví na 1024x768 při 75 Hz. Barevnou hloubku bude mít konzole takovou, jakou jsme doplnili do /etc/fb.modes - v mém případě 24bitů. Informace o rozlišení, jaké vaše konzole přávě používá, získáte příkazem fbset -i. Lahůdkou na dortu je možnost mít každou konzoli v jiné barevné hloubce a jiném rozlišení jen vynecháním parametru -a při volání fbset.

A to je vše. Užijte si vaší framebufferovou konzoli a už nikdy si neničte oči. :)

CIJOML

Diskuse k tomuto článku

[Petr Klima]

Pokud mate tu smulu, ze mate grafiku s cipem od nVidie a zaroven pouzivate ovladace do X primo firemni (tedy z www.nvidia.com), je pro vas framebuffer v podstate nepouzitelny. Muzete pouzit jedine VESA framebuffer, ktery ale neumi menit frekvenci obrazu (pouziva natvrdo 60Hz...) a je dosti pomaly. Uz kvuli tem sedesati hertzum je to dost pochybne reseni. Jestli vam nevadi, ze konzoli nebudete provozovat pres framebuffer (prijdete o televizi v konzoli), muzete pouzit program svgatextmode. Vic podrobnosti na http://linuxdesktop.kn.vutbr.cz/linuxdesktop.php?link=117, alias clanek High-res konzole.

[Jiri Dusek]

mam nastavenej frame buffer na 2.4.8 jadre a maka to velmi dobre a jsem spokojen. Pri odladovani jadra 2.4.18-3 a 4 (redhat zdrojaky) se mi logo ukaze pekne pokazene. Zkousel jsem logo menit pomoci fblogo, ale nebyl jsem uspesny. Nastaveni velikosti obrazku loga odpovida tj. 60x800 viz fbcon.c

Nevite, kde je problem????

mam nastaveny rozliseni 600x800 na 15 minitoru a nevypada to zle.

Dekuji za radu

J.D.

[CIJOML]

V novych jadrech to je znama chyba. Zatim ji nikdo neopravil. (Tucnak je cernobily a okoli okolo nej bile misto cerne). Ja to fixovat nebudu, protoze potom uz konzola beha v poradku :)

[Síma]

Pěkný článek. Já jsem z těch, co o framebuferu už slyšeli :) Chybí mi ale nějaký srozumitelný přehled důvodů proč bych to měl používat. Pokud mám Xka a rychlý stroj (ano, je to relativní - já mám například Duron700 , 128MiB a NVidia TNT2 Vanta a stačí mi to) tak obnovovací frekvence je 75Hz+ a televizi si sleduju v malém okně vedle terminálů a ostatních programů. Když to shrnu, tak je to asi pro
- častou práci v konzoli
- pomalý počítač
- počítač bez Xek
- nadšence a hračičky (no_flame_please)
Určitě jsou i další důvody a rád bych je věděl. Napadá mě že třeba framebuffer bude mít větší obnovovací frekvenci než Xka. Petr

[CIJOML]

Jen silenec by si porizoval HW, ktery nebude v jeho systemu poradne fungovat. Mezi ten HW bohuzel patri vsechny karty od NVidia. Nechapu jejich politiku, ze nezverejni zdrojaky svych tak silene bugovitych driveru. Nefunguji se SMP, framebuffer a jine veci..NVidii nebrat. Radeji se poohlednete po jinem ekvivalentnim zeleze ATI nebo Matrox

[ada]

a) absolutne jste neodpovedel na dotaz b) trochu jste prestrelil, ne?

nemel bych nic proti, kdyby jste napsal, "ja bych si nikdy nekoupil" a pod., ale nevidel bych nvidia karty tak jednoznacne cerne, aby si zaslouzily tyto vety.

Sam mam 3 ks ruznych doma, a od dob TNT 1 chipu mi proslo rukama cca. 20 kusu. Nebudu je nikomu nutit, ale nesouhlasim absolutne s vasim hodnocenim. Vyzkousel jsem i dost jinych karet a presto jsem s nvidii pri posouzeni cena/vykon/kvalita maximalne spokojen. Maji sve mouchy (jako vse!), ale rozhodne ne jen mouchy. Krom toho co jste napsal, a nepopiram, ze je to minimalne z vetsi casti pravda, jde o skvele karty. (nazor muj - nazor dlouholeteho uzivatele Linux 99% / Windows 1%). Jedine s cim v tomto souhlasim - take se mi nelibi uzavrenost kodu. Na druhou stranu chapu, ze jde o know-how, zvlaste u GLX casti driveru.

ada

P.S. jsem silenec? Hmm, taky vas nemam rad!

[ada]

Pardon, jeste neco. Jinak to je dobry clanek, zvlaste mene zkusenym hodne pomuze. Abych taky jen zaujate nekritizoval ada

[CIJOML]

Vse co jsem o tech kartach rekl je pravda. Drivery, ktere k nim dodava NVidia jsou priserne. Jinak je to perfektni kus HW, ale ne pro provozovani pod Linuxem. NVidia odmita resit stiznosti uzivatelu. Proste pro Linux poridte jinou kartu. O Xkach nemluvim - tam se vam maximalne stane, ze jednou za 20 pokusu havaruji (diky jejich driverum), coz se da prezit.

BTW jestli me nemate rad je mi naprosto jedno - to je vase vec

[Leoš Literák]

mam hodne stary driver a jeste mi Xka nikdy nezamrzly.

[ada]

To je nas asi vice.

Tak jeste jednou, znovu a lepe: Asi zname kazdy jinou firmu nvidia. Opakuji, ze mam od te sve nekolik karet a mel jsem jich desitky. Co jsem naopak nikdy nemel a ani nemam, jsou zde popisovane problemy. Drivery upgraduji pokazde, takze jsem zazil "vsechny" jejich verze. Zadne slibovane pady se nekonaly. Na zaver opet podotykam, ze mam v provozu nekolik ruznych karet na nekolika ruznych strojich. Neprezentujte vasi subjektivni zkusenost a zaujaty nazor jako obecna fakta pane CIJOMLe.

ada

[CIJOML]

Jestli mate jine zkusenosti, tak asi proto, ze nemate pocitac s 2 a vice procesory. Pod temi to proste nechodi. Nechodi to ani jako framebuffer. Ja nikdy nerekl, ze to nechodi s jednim procesorem (Xka) celou dobu tvrdim, ze to nefacha se SMP. Takze prosim overte si sve nazory na vice procesorovem stroji a potom tady piste takto utocne nazory na mne a me clanky. Tohle je zcela vseobecny problem, ktery NVidia odmita resit. Tot vse. Kazdopadne tenhle clanek pro karty NVidia vhodny neni, protoze spolecnost NVidia driver pro framebuffer nevyvinula. Jak rikam. Tyto karty nejsou pro provoz pod Linuxem vhodne.

[Síma]

Ahoj, koukejte jit jinam. Tohle neni diskuse o kartach nvidia! Me by zajimalo k cemu je dobry framebufer (i kdyz mam nvidii) a vy se tu hadate jako maly kluci. Za trest vam kazdemu ukladam zodpovedet 100 zacatecnickych dotazu v diskusich o linuxu :)) Petr

[CIJOML]

Framebuffer se pouziva, kdyz hodne pracujete v konzoli, abyste si nenicil oci a mel vysoke rozliseni pro praci

[P@ja]

Konzoli pouzivam prave proto, ze tam jsou takovy pekny veliky pismenka a ne ty blesky v Xkach. Takze by jsem chtel konzoli 80x25 s obnovovaci frekvenci min. 75 Hz, ale to jde nastavit asi tezko?

[Michal Žejdl]

Používám framebuffer kvůli TV. Mám jádro pouze s tím naprosto nutným a vlastní init, takže telka běží za několik vteřin od zapnutí PC - bez nutnosti přihlásit se a bez spouštění věcí, kterých není třeba.

[Leoš Literák]

hezke predpokladam, ze si pri startu vybiras, ktere jadro spustit. Ale stejne by me zajimalo, jak presne to mas udelane. Nechces o tom napsat? At uz clanek nebo aspon zaznam nekam do stromu. Diky

[Gandalf]

Nevín kde jste vzal, že Nvidia má špatné drivery. Žádný výrobce nechrlí drivery tak rychle jako Nvidie (alespoň pro Win), je pravda, že občas nejsou úplně OK. Já mám Duron 750, GeforceMX2 400 a pod Linuxem používám Detonátory 28.80, testoval jsem je v Red Hat 7.1.7.2, Mandrake, Suse 7.3, 8.0 a všude jedou OK a nikdy se mi nestalo, že by mi spadli. Jediné co mě štve, že musím nastavovat v XFConfigu nv->nvidia, ale to je prkotina. Stabilita a spokojenost jak pod win i pod linuxem. Gandalf

[Honza K.]

Kdyz ony jsou ty NVidie tak levne a rychle...a cenove srovnatelna ATIna je o polovicku pomalejsi...achjo...

[wondra]

Lidi, zkousel uz nekdo z vas rozbehnout pod Xkama Hercules? Nebo EGA? Funguje vubec ten MONO server? wondra

[Master_Up]

Jo zkousel, teda aspon myslim ze jo, nejaka "Grafika" mi z toho pod hekulesem vylezla.

[Jiri Bajer]

Mozna by stalo za to doplnit seznam podporovanych karet (alespon rodiny karet, nemusi to byt presne model od modelu + pripadne negativni zkusenosti). (rozjedu fb na S3Virge GX/2? - ma 2D akceleraci)

+OFFTOPPIC: Dale by mozna nebylo na skodu nacrtnout srovnani novejsich graf. karet a jejich pouzitelnost pod Linuxem. Pomer cena/vykon a stabilita na Win nemusi byt zachovana i na Linuxu kvuli nekvalitnim ovladacum od vyrobce... Co vy na to? B-)

[Tom K]

Srovnani by bylo faj, ale tezko sezenete nekoho, kdo mel vsechy tyhle karty. Mozna by stalo za to, ze by nekdo sesbiral zkusenosti ostatnich (CIJOMLiku nechces ? a napsal o tom clanek.

[CIJOML]

to neni potreba. Podporovane jsou ty, co jsou v kernelu a potom dalsi 4, ktery jsou ve fazi projektu na sourceforge. Staci zadat do hledani slovo framebuffer a nalezne vsechny a ani neni treba moc strankovat dozadu

[Jiri Bajer]

Ee, me nejde o podporu - viz. prave nVidia karty: Jsou podporovane, ale kdyz chci, aby byly aspon trosku rychlejsi, musim komplikovane taintovat kernel nestabilnimi a uzavrenymi ovladaci. To treba muze nekoho odradit od koupe karty od nVidie. Cili spis mi jde o to, ze kdyz v nejakem PC magazinu tvrdi, ze karta XYZ je rychla a levna (pod Win), nemusi to nutne platit i na Linuxu - anebo to plati, ale za cenu slozitych manevru.

[CIJOML]

Trochu vam nerozumim. Vam se povedlo rozchodit drivery pro nejakou NVidii v KERNELU? Protoze Xka nemaji s kernelem nic spolecneho a behaji v USERSPACE. Jedinne, na co muzete vyuzit kernelove drivery by byl framebuffer a to se pokud vim nikomu nepovedlo.

[Tosuja]

Vzdyt prece firemni ovladace nVidie maji dve casti - modul kernelu (zhruba megabyte velky, mrska prerostla) a pak knihovnu libGL* a ovladac pro X. X s kernelem moc spolecneho nemaji (az treba na DRI, ktere vy, jako vlastnik karty od 3Dfx tusim vyuzijete), ale ovladac nVidie nejede, pokud nemate dany modul v kernelu.

[CIJOML]

To jsou ale vse veci tykajici se Xek a slouzi jen pro jejich rozjeti. Pouzitim v kernelu minim u graficke karty hlavne framebuffer - grafiku i bez Xek

[Tosuja]

V pripade framebufferu se tedy jedna o modul rivafb.o. Takze i v tomto pripde je ovladac v kernelu. To, ze se nema rad s firemnimi ovladaci nVidie pro X je jina vec.

[CIJOML]

ale k cemu potom ten linux mam? Abych rebootoval a menil kernel kdyz chci do X? :) To snad nemyslite vazne :) To si rovnou muzu poridit Pana Billa :)

[Petr Klima]

Ok, tahle diskuze nikam nevede. Vy nemate rad karty od nVidie, ja jsem s nimi spokojen. Netvrdim, ze jsou dokonale, ale ja s tou svou zadny problem nemam, at uz problem stability nebo vykonu. No a k framebufferu slovo na zaver - nepouzivam ho od doby, kdy jsem objevil svgatextmode, ktery mi sice nedovoli treba sledovani televize v konzoli (i kdyz, ttv...), zato je podstatne rychlejsi.

[CIJOML]

mate k dispozici vykonove testy? rad bych je videl

[Petr Klima]

Nevim o zadnem vykonovem testu srovnavajicim rychlost zobrazovani v textovem modu vs. rychlost framebufferu. Priznavam se, ze jsem nikdy neporovnaval hardwarove akcelerovany framebuffer s necim jinym, pouze VESA fb. Ale kdysi jsem zkusil "cat hodne_dlouheho_souboru" a framebufferu to zobrazeni trvalo dele. Presna cisla vam nepovim, nepamatuji si je. V textu jsem mel rozliseni 128x48 pri 75Hz a ve framebufferu 128x48 (1024x768) v 256 barvach (zkousel jsem i vice barev) v 60Hz (protoze vesafb nic jineho neumi...).

[CIJOML]

Vy sam to ani nemuzete zmerit - na to jsou potreba vazne sofistikovane nastroje. Rozhodne ale framebuffer primo pro tu danou kartu musi fungovat lepe. Od toho tam jsou :) Na jakem jadre to bylo? Na framebufferu se dost pracovalo...

[Petr Klima]

Protoze mne opravdu zajimal vysledek, obetoval jsem asi hodinu a pul na kompilace jadra, restarty a testy. Testoval jsem "time cat a2ps.html", pricemz a2ps.html je z adresare /usr/share/doc/a2ps a u mne ma 540522B. Testoval jsem svgatextmode (1024x768, 75Hz), VESA framebuffer (1024x768 v 256 barvach, 60Hz) a hardwarove akcelerovany RIVA framebuffer (1024x768 v 256, 64k a 16.7mil barev, 90Hz). Textove rozliseni bylo pokazde 128x48 znaku. Hardwarova konfigurace: Duron 1GHz, 256MB RAM, nVidia GeForce 2 MX-400. Ukoncil jsem vsemozne demony (proftpd, xfs, ssh, networking, ...) a spoustel vyse uvedeny prikaz. Pokazde jsem udelal 5 opakovani, trebaze vysledky ruznych opakovani se nelisily o vice, nez setinu sekundy. Vysledky: svgatextmode 0.623s, vesafb > 2 minuty (nevydrzel jsem to a odstrelil ho pred koncem - kdyz byly dlouhe radky, dal se text temer cist), rivafb 256 barev 11.126s, 64k barev 26.105s a 16.7mil barev 57.024s. Jestli nekoho napada lepsi test, at se ozve, rad vyzkousim. Podle toho, co jsem videl, jsem dospel k nazoru, ze je framebuffer pomalejsi, nebo je hw akcelerace pro karty nvidia nedotazena.

[Petr Klima]

Jeste k tomu testu - system Debian Woody, jadro 2.4.18. Opravdu nevim, proc si myslite, ze framebuffer musi byt rychlejsi. Uz z principu by byt nemel. V grafice je v pameti pro kazde pismeno fontu rekneme 128B (font 8x16 pixelu, 8b barevna hloubka), v textu jsou to 2B (kod znaku + atributy textu). Framebuffer tedy musi prenaset 64x vice dat (nebo 128x, 256x pro vyssi barevne hloubky), coz se na rychlosti proste projevit musi.

[CIJOML]

No nic proti vasim testum, ale ve vsech pripadech byste mel mit stejnou frekvenci, barevnou hloubku i rozliseni ve vsech pripadech - tzn 1024x768 24bit a 60 Hz. To zvlada vsechno. Cim jste meril cas?

[Petr Klima]

Jak chcete v textovem modu dosahnout 24bitove barevne hloubky? Jeste jsem nepotkal textovy mod s vice, nez 16 barvami. S temi jednotnymi frekvencemi bych souhlasil, ale zmeny by byly maximalne v radu procent, rozhodne se nic nezpomali ani nezrychli nekolikrat. Ja taky netvrdim, ze ten muj "test" je buhvijak presny. Snazil jsem se jenom ziskat obecny prehled, jak jsou na tom jednotlive moznosti s rychlosti. Cas jsem meril programem "time". Mimochodem, co kdybychom tuto diskuzi presunuli do soukrome roviny?

[CIJOML]

Presunme :) muj e-mail mate v clanku :)

[Jiri Bajer]

taint: Pokud si dobre vzpominam, tak pri lsmod to mj. v prvnim radku napise [tainted]. (nemam ten poc po ruce, ale jeste se na nej podivam)

[Jiri Bajer]

Oops, tak redakcni system spatne umistil moji reakci (patri o nekolik stranek vys)...

[pavel trka]

clanek dobry ale chtelo by to trosku vic informaci, nakonec jsem je nasel tady:

http://www.linuxhq.com/kernel/v2.4/doc/fb/index.html - doporucuji, je tam info o fb i na jinych kartach, nejen 3dfx ale i ATI, matrox...

pokud nemate pristup k netu tak to same je primo v dokumentaci k jadru (u me /usr/src/linux-2.4.18-3/Documentation/fb/ )

[CIJOML]

Bohuzel, nebylo by poctive psat clanek jen podle dokumentace k jadru. Osobni zkusenosti se v tomto pripade nejvic ceni. A ja vlastnim kartu od 3DFx

[Zdenek Havelka]

Vysmech. Mam jeden kus (Rage II c) primo od ati s jejich original chipsetem. Funguje excellentne.

1280x1024 67Hz, 1024x768 85Hz, 800x600 90Hz

Doma mam ATI 98XL ci cos takoveho - 8MB PCI, vsechno OK, ale framebuffer detekuje "neznamou" ATI kartu a tim konci.

Mam jeste kartu s ATI chipem oznacenou jako a kompatibilni s rageIIc ale od nejakeho cinskeho vyrobce s winbond svabem. Xfree beha se stejnym konfigurakem (ale navic se stopami po pohybu), framebuffer vubec ne.

Co se tyka kvality ATI karet, s Nvidii si mohou podat ruce, az na to, ze drivery nekterych ATI pro Windows jsou horsi, nez Nvidia drivery pro Linux. Pod linuxem je na tom ATI lepe jen proto, ze zverejnuje dokumentace a zdrojove kody.

[CIJOML]

Jestli je ta ATI 98XL kompatibilni s RAGE IIc, tak potom staci lehce ohekovat zdrojaky a pridat jeji identifikator do podporovaneho zeleza a bude to chodit (20 minut i s testy?) Viz druha karta - Co znamena framebuffer vubec ne? snazi se prepnout? co rekne dmesg? IMHO to je obecny problem Linuxu, ze jeden kus zeleza je podporovany a druhy temer identicky ne. Proste nejni dost lidi na testovani

No a k tomu ATI a zverejnovani - take na tom nejsou nejlip...ale podstatne lip nez NVidia. Kdyby NVidia uvolnila jeji zdrojaky, tak potom budu prvni, kdo si tu excelentni kartu poridi - to pisu uz vyse, ale zatim bohuzel... :(

[rado]

Mam ATI Rage 128 VIVO (video in/out). Všade som našiel návody na zprevádzkovanie tv no z vídeom sa neviem pohnúť. Vie mi niekto poradiť?

[Rony]

Pouzivam chip Permedia2 a xserver-xfree86 na debiane, a chcel by som sprevadzkovat framebuffer konzolu, co sa mi nedari. Skompilujem vsetko co mam, ale po boot-e aj vidiet, ze fb nabehne (naskoci penguin logo), ale ked naskocia X-i, tak ak cez ctrl-alt-F1 prepnem na konzolu, tak tato je doslova vypnuta. Aj monitor skoci do save mode. Mam v lilo.conf aj polozku append video=pm2fb + ostatne, ale ani tak to nepomaha. Co mam s tym robit? Chcem pouzivat fb konzolu a klasicky X server xfree86 pre permediu. Co robim zle ? Dik za kazdu pomoc. Nie ze by som sa nejako extra vyznal v linux-e, ale malo co mi trvalo riesit tak dlho, ako tuto kombinaciu.

[Martin Beránek]

mam mandrake 9.1 a dodavany kernel 2.4.21... a sem tak napul linux-zacatecnik.... chtel bych rozchodit fb na radon 9100 u sve distribuce sem nasel soubor radeonfb.o.gz a ted nevim co s nim mam delat (predpokladam ze prikompilovat do jadra). znamena to tedy ze si musim znovu prekompilovat jadro? potom by melo stacit upravit /etc/lilo.conf a vsechno by melo chodit, ze... a nevite nekdo jak se to snasi s original driverama od ATI pro tuhle karticku. diky ps: fb je super vec...