Plně otevřené RFID řešení pomocí Olimex A20

12. 3. 2014 | Max Devaine

Články - Plně otevřené RFID řešení pomocí Olimex A20  

Výběr, sestavení, testování plně otevřeného RFID řešení, které úspěšně prochází zkušebním provozem.

Obsah

• Co je to RFID?
• Intelleflex - současné řešení nevyhovuje
• Výběr nového řešení
  • RFI21.1EU UHF RFID
  • Olimex A20
• Propojení
• Montáž
• Shield
• Čtecí vzdálenosti
• Závěr

Co je to RFID?

Jedná se o „Radio Frequency Identification“, tedy indentifikaci objektu pomocí radiových frekvencí. Jinými slovy, v našem konkrétním případě využíváme RFID na identifikaci tahačů (automobilů). Každý řidič získá RFID tag (placatá krabička 7x7x1cm) a ten má za sklem v autě. Když k nám přijede, tak je již na dálku identifikován pomocí RFID čtečky (vysílače), která je propojena s IS (informačním systémem). Systém tedy o něm ví a hned dá vědět našemu zaměstnanci, kam má jet a co má naložit na jaký tahač. U nás je tedy kladen důraz na schopnost číst tagy aspoň na 2-5 m. Použití RFID je samozřejmě různorodé, viz třeba Wikipedii.

Intelleflex – současné řešení nevyhovuje

V době, kdy naše firma hledala RFID řešení, což byl asi rok 2008, bylo toto řešení jediné, které mělo rozumný dosah (5-10m) a hlavně tak nějak fungovalo. Bohužel, celou dobu jsme se potýkali s různými problémy a společnost Intelleflex nám jasně dávala najevo, co to je uzavřené řešení. Více o problému v mém zápisku Enterprise řešení RFID v podání firmy Intelleflex.

Intelleflex RFID má dvě antény a umožňuje využívat aktivní tagy. V tomto případě to funguje tak, že když se tag přiblíží ke čtečce, tak se v něm sepne aktivní vysílání. Jedna anténa na čtečce je vysílací, druhá přijímací. Se současnou RFID čtečkou FRM-6000 a aktuálními aktivními tagy lze dosáhnout čtecí vzdálenosti až 100m. Veškerá komunikace je proprientární od Intelleflexu.

Malý souhrn, proč ne Intelleflex:

• Staré čtečky neustále tuhly a přehřívaly se.
• Neustálé problémy s firmware.
• Reakční doba podpory v řádu týdnů a zcela neodborné jednání (podpora nikdy nevěděla, která bije).
• Kvůli relativně jednoduchým zásahům se i tak musely čtečky posílat do USA.
• I přímo od výrobce chodily čtečky se základními linux admin chybami, které byly odhaleny po rootnutí jedné ze čteček.
• Podpora se s námi odmítala bavit, jedině přes dodavatele.
• Byla odstraněna veškerá autentifikace webového rozhraní (kdokoliv na stejné síti může měnit IP, firmware a vše okolo).
• I u nových čteček dochází jednou za čas ke spuštění oomkilleru a chvilkovému přerušení komunikace.
• U aktivních tagů nelze vyměnit baterii a obsahují sebedestrukční mechanismus (při odpojení napájení dojde k znefunkčnění tagu, nefunguje tak ani jeho pasivní část), o kterém se jaksi zapomněli zmínit; současná verze tagů jde částečně číst i po odpojení baterie (minimálně konkurenčními čtečkami).
• Intelleflex nás nechal nakoupit upgrade FW a nové tagy, se kterými mohl nový FW komunikovat, a asi 14dní po upgrade nám oznámil, že celé řešení již nebude podporovat.
• Vzhledem k tomu, že čtečka dělá velmi slabý webový server poskytující API, tak se čtení tagu zjišťuje směrem server -> čtečka, což má za následek horší reakce (např. zvednutí závory).
• Cena.

Výběr nového řešení

V ČR se nachází velmi otevřená firma, která nabízí nejen RFID řešení. Touto firmou je Metra Blansko. Jejich RFID je plně otevřené a dodávají k němu testovací aplikace napsané v Pythonu. Není problém úprava firmware a dalších věcí. Komunikace je taktéž velmi vstřícná a jejich čtečka umí číst tagy Intelleflexu (pouze pasivní část dle Gen2, ale pouze do vzdálenosti 1m).

RFI21.1EU UHF RFID

Jasným vítězem je tedy čtečka RFI21.1EU UHF RFID. Tato čtečka je bohužel jen čtečka, nemá v sobě žádný "plnohodnotnější počítač", aby s ní bylo možné komunikovat po síti.

Jako „řídící jednotka“ se prozatím osvědčila deska od Bulharů OLinuXino A20.

Čtečku lze propojit s počítačem přes USB nebo pomocí rozhraní UART. RS232 je tedy dostupné pomocí redukce. Na USB ale zapomeňme; pokud chceme stabilní komunikaci, tak jedině UART, popř. RS232.

Olimex A20

Olimex je plně otevřené řešení s velmi pozitivní kritikou. Za tu cenu je výbava desky velmi solidní. Byl vybrán typ s NAND pamětí „A20-OLinuXino-MICRO-4GB". Oficiálně je dodáván Debian na MicroSD kartě. U starších typů Olimexu lze úspěšně provést přesun na interní NAND. Primárně je na NAND paměti uložen Android.

Olimex mj. disponuje programovatelnými GPIO porty a spoustou modulů do UEXT rozhraní (má dvě). V našem případě je potřeba napojit čtečku na závory. Přijede tahač, čtečka ho identifikuje a v návaznosti na to je potřeba otevřít závoru. Problém je, že GPIO porty na to nestačí a bylo vždy potřeba použít malé relé. Olimex dodává mj. modul mod-io2, což je pro naše účely plně dostačující.

Jedinou menší překážkou v „jednoduchém“ nasazení Olimexu A20 je v tom, že to není úplně zcela all-in-one hotové řešení, systém se stále ještě piluje, ovladače a funkce se dodělávají, dokumentace je solidní, ale pro její porozumění je potřeba „vyšší dívčí programátorská kutilská“.

Propojení

Velmi zjednodušeně řečeno, UART není RS232. UART se většinou pohybuje s napětím 0-5V (Olimex má 3,3V, Metra Blansko má taktéž UART na 3,3V). UART není nijak chráněn, není vhodný na komunikaci na delší vzdálenosti. Pokud jsou dvě zařízení nápájena různými zdroji, je velká pravděpodobnost, že při jejich propojení pomocí UART rozhraní dojde k jejich zničení. V našem případě má být čtečka, A20 i mod-io2 přímo u sebe, tudíž je možné je propojit, ale zároveň je třeba zajistit, aby byly napájeny ze stejného zdroje. A20 vyžaduje 12V, mod-io2 taktéž 12V, ale RFID 5V. Jako měnič napětí velice dobře poslouží čínský ebayový LM2596, u něhož jde malým šroubováčkem velice jednoduše nastavit libovolné výstupní napětí (většinou do 30V). Pokud člověk kupuje hodně ks, může se dostat s cenou na 25,-Kč/ks.

Ve finále tedy bude potřeba:

• 1x RFI21.1EU UHF RFID (cca 7800,-)
• 1x Kabel rozhraní čtečky RFC21 (výstup UART z čtečky, neznám ani orientační cenu)
• 1x RFA01 UHF RFID anténa + 6m koaxiální kabel (cca 3400,- + 600,-)
• 1x Olimex A20 (cca 1800,-)
• 1x MOD-IO2 (je včetně propojovacího UEXT kabelu – 360,-)
• 1x 12V 2A adaptér (200,-)
• 1x MicroSD kartu na systém pro Olimex A20 (100,-)
• 1x měnič napětí LM2596 (25,- až 75,- podle počtu ks)
• DC 2.1 napájecí konektor (2x zásuvka, 1x vidlice) (70,-)
• montážní krabici, průchodky, pájku, dráty na propojení (666,- + 40,-)
• jednovrstvý polotovar plošného spoje 300x200 (lze překvapivě velmi dobře použít jako základní deska pro uchycení všech komponent) (122,-)
• kovové distanční sloupky (aby byla mezera mezi deskou a komponentami) (140,-)
• pasivní injector a spliter (pokud budeme chtít vše napájet pře POE) (60,-)
• 1x CAN9 konektor (10,-)
• 1x KRYT CANN 9 (10,-)

Výsledná cena hrubým odhadem může být kolem 15 000,-Kč s DPH (osobně si myslím, že bude ještě nižší), záleží na aktuální poptávce, počtu kusů apod., což je oproti Intelleflexu poloviční cena.

Pokud bychom chtěli mít čtečku a Olimex A20 daleko od sebe, tak je potřeba na straně čtečky galvanicky oddělený převodník. Takový má Metra Blansko k dispozici jako Převodník rozhraní UART – RS-232. Tento převodník je aktivní (vyžaduje externí napájení), ale s tím se už počítá, takže redukce ke čtečce má na pinu č. 8 vyvedené napájení a převodník se tedy pomocí tohoto pinu napájí. Problém tohoto převodníku je jen jeho cena pohybující se kolem 1700,-Kč (dle dostupných informací je Metra Blansko jen redistributor této redukce), takže je asi lepší podívat se někam jinam. Na straně Olimexu je pak potřeba MOD-RS232.

Takto vypadá propojení za použití převodníku rozhraní UART-RS-232 + MOD-RS232:

Montáž

Před samotnou montáží jsme ještě z obav ohledně oxidace Olimexu A20 koupili Ochranný lak na DPS KONTAKT. Na Olimexu jsme všechny konektory, PINy apod. zalepili páskou a celou desku jsme důkladně ze všech stran postříkali. Vrstva je suchá během 5min. To samé jsme udělali s deskou MOD-IO2. Měnič napětí jsme lakem nestříkali s tím, že na něm budeme pozorovat případné oxidace (zda mělo vůbec smysl provádět podobnou ochranu). Dále je třeba připravit si menší kabílek na vyvedení UARTu z Olimexu.

Polotovar plošného spoje se přišroubuje do montážní bedny měděnou stranou dolu. Poté si stačí jen rozměřit pozice jednotlivých komponent a vyvrtat 2,5mm vrtákem díry do polotovaru plošného spoje. Následně lze kvalitním šroubovákem rovnou našroubovat do vyvrtaných děr distanční šroubky. V polotovaru drží velmi pěkně a není třeba se bát, že odpadnou. Pokud distanční šroubky prošroubujeme skrz polotovar, tak dojde vlastně k jejich spojení díky měděné vrstvě polotovaru. Tím je možné vše velice jednoduše uzemnit (pokud je to potřeba). Vše lze lehce učesat stahovacími páskami.

Takto to může na první pohled vypadat:

Jediné, co by ještě mohlo chybět, je chlazení. Uvidíme, jak teplo bude v létě v bedně a podle toho by se popř. přidal jeden větráček na menší průvan. U Intelleflex čteček řešíme 1x 230V větrákem 120x120mm.

Shield

Takto seskládaný hardware začíná vypadat přepláceně, obzvláště, pokud bychom chtěli zapojit další čidla, moduly apod. V takovém případě se vše řeší návrhem vlastního shieldu. Shield je znám ze světa Arduina a je to vlastně deska, kterou si navrhneme, umístíme si na ní vše, co potřebujeme (v našem případě napájení, měnič napětí, relátka, termo čidlo, UART nebo případně RS232) a pak jí jen zeshora zamáčkneme celou do Olimexu. Máme pak jeden uhlazený celek bez kabelů zabírající minimální prostor. V rácmi prvních testů je však zbytečné toto řešit, shield se vyplatí až při větším nasazení.

Čtecí vzdálenosti

Jak již bylo zmíněno, pasivní část Intelleflex tagu STT-8000 je schopna čtečka Metra Blansko přečíst na necelý 1m. Po zkrácení koax kabelu ze 6m na 2m jsme dosáhli stabilní čtecí vzdálenosti 1 až 1,5m. Taktéž jsme zkoušeli pasivní tag Confidex Ironside, který při dodržení požadavku na kovový podklad dosahuje čtecí vzdálenosti skutečných 5m a více. Při nedodržení požadavku na kovový podklad (tag držen v ruce, popř. ve vzduchu) je čtecí vzdálenost cca 1-2m. Pro různé podklady jsou určeny různé pasivní tagy, vizte UHF RFID tagy. Pokud se dodrží požadavky pro konkrétní tagy, věřil bych ve zmíněné čtecí vzdálenosti v reálném prostředí.

Závěr

Hardware bychom měli, teď je potřeba ještě vyřešit systém na MicroSD kartě, bootování Olimexu A20, mapování GPIO portů, komunikace s relátky a se čtečkou. Příště se tedy podíváme na samotnou desku Olimex A20 a výsledný prototyp RFID řešení.

Diskuse k tomuto článku

[SS.Rambo]

S těma POEčkama co tam máš mám hrozně špatné zkušenosti. Dost často je mezi RJ45 samici a přívodním kabalem špatný kontakt a musí se "dotlačit" jenže časem o5 povyleze a problém je tu znovu...

[Max]

Už máme někde nasazeno, aby se nemuslo moc bastlit kvůli zařízením, které POE nemají a zatím ok. S nedolíháním mám zkušenost takovou, že staré zásuvky apod. jsou již promačkané a dráty v nich nepruží, pokud člověk cvakne v ruce nový kabel a cvakne ho trochu víc (víc zmáčkne kleště - má špatně nastavený doraz apod.), tak nemusí správně doléhat a komunikace zlobí. Na takovou věc si už dávám docela pozor, navíc mám UTP tester, který je již promačkaný jako staré zásuvky, takže si na něm krásně ověřím, zda ten kabel bude skutečně fungovat všude :).
Zdar Max

[hydrandt]

Parada, tesim se na pokracovani!

[Stanislav Brabec]

Ta drahá redukce UART↔RS232 má galvanické oddělení signálových cest. Otázka je, jestli to potřebujete.

Levné redukce provádějí jen konverzi úrovní, a i poměrně levné modely používají integrované obvody se zvýšenou ochranou proti statické elektřině.

Zničení UART při použití dvou zdrojů a zapojování za chodu je celkem logické – připojení zemní linky jako první nemá UART nijak ošetřeno, a připojené obvody také nemají ochranu. Nicméně pokud propojíte dvě uzemněná zařízení za klidu, a až potom připojíte napájení, mělo by to fungovat. Odolnost na delší vzdálenosti bude stále špatná (problémy s indukcí napětí na zemní lince a s kapacitou kabelu). Vylepšilo by to použití stíněného kabelu se čtyřmi linkami (a stínění připojit k zemi jen na jedné straně) nebo třížilového s dvojitým stíněním.

Je tedy otázkou, zda se vám vyplatí plnohodnotný galvanicky oddělený RS232, obyčejný RS232 nebo pevné propojení UART kabelem.

[Jendа]

Je tedy otázkou, zda se vám vyplatí plnohodnotný galvanicky oddělený RS232, obyčejný RS232 nebo pevné propojení UART kabelem.

Nebo konvertor na nějakou vhodnější sběrnici (RS-485)…

[Max]

Ano, jsem si vědom, že je redukce galvanicky oddělena, a proto ta cena. My máme obě zařízení přímo u sebe, takže UART vítězí.
Zdar Max

[ynezz]

Jaka je zivotnost takoveho reseni? Nic proti tomu nemam, ale podle mych informaci Metra utnula vyvoj vlastnich UHF ctecek a uz budou jenom preprodavat krabice (ctecky jinych vyrobcu). Tak at se autor nespali - udela ted nejake reseni a za rok treba zjisti, ze uz ctecku nelze koupit. Pokud to teda nema nahrani...

[ynezz]

Add menic LM2596 z eBay - kdyz jenom samotny obvod stoji u Mouser ve vetsim poctu cca. 2EUR, nema autor strach ze jim nekde neco zacne horet? Viz. treba fejk FTDI FT232RL, to si pak taky clovek rika, zda mu ta pleska (rozumej vytrhane vsechny vlasy) stoji za tech par korun navic Mi to proste nejde logicky dohromady, hotovy vyrobek je levnejsi nez jedna soucastka, je nekde neco spatne?

[Max]

Zakomponování tohoto typu bylo takové, že kolega si jich pár desítek objednal z Číny a když viděl tuto skládačku, tak jich pár hodil do placu. Osobně se selhání měniče, které by mělo fatální následky, nebojím.
Pokud jde o cenové srovnání, tak netuším. Existuje spousta případů, kdy běží výroba ve značkových továrnách na černo a následná distribuce za pakatel. Osobně nemám znalosti ani vybavení na to, abych si kvalitu výrobku mohl ověřit, takže musím věřit :).
Zdar Max

[Stanislav Brabec]

Při nákupu zboží neznámého (a občas i známého) původu existují všechny možné situace: falešné součástky s mnohem horšími parametry, nefunkční padělané součástky (např. paměti s falšovanou kapacitou), falešné výrobky zcela totožné s originálem, jen bez loga EU/USA „výrobce“, falešné věci, které vyrobil subdodavatel ze (své) originální subdodávky, a díly ostatních subdodavatelů zaměnil za levný šmejd, dokonce i falešné věci vyrobené z padělaných součástek (např. padělaná elektronika s falešnou pamětí, která po dosažení skutečné kapacity přepíše firmware v zrcadle). Dokonce i čínské klony taiwanských klonů jsou ke koupi (Arduino Mini Pro deek_robot). Někteří výrobci se dokonce živí výrobou věrně padělaných obalů na paděky, a ty pak přeprodávají třetím stranám (viděl jsem to u obalů na žiletky).

Někdy se dokonce stane, že čínský padělek je kvalitnější než originál (jako např. u kapesních kamer).

Výše zmíněný FTDI FT232 si o padělání přímo říkal: Velmi rozšířený a velmi potřebný čip. Na to, jak je jednoduchý, tak byl ještě před pár lety nechutně drahý (a drahý je dodnes). Druhou cestu – vývoj vlastního čipu, zvolili jiní výrobci – Nanjing QinHeng Electronics a jeho CH340/CH341. Můžeme se jen dohadovat, kdo realizoval větší zisky.

[Max]

Tato informace je pro mně nová a požádal jsem o výjádření, tak uvidíme.
Každopádně na situaci to nic nemění. RFID čtečka je jen díl skládačky, který by šel teoreticky vyměnit. Pokud jde o A20, to by mělo mít podporu asi 5let.
Zdar Max

[Daniel Smolik]

Jen pozor na NAND flash. Zatím je to bolest všech věcí od Allwinner. Existuje jen jejich driver co není MTD, ale nějak sám dělá block device a moc mu to nejde.

[Max]

Zatím jedeme na sdkartách, ale systém na nand už někdo na netu provozuje, tak uvidíme.
Ono jde vesměs jen o čtení, zápis netřeba u takových věcí. Nemuselo by to tedy být tak háklivé.
Zdar Max

[BFU]

Cteni z MLC NAND zpusobuje bitflipy (protoze okolo te adresni linky, ktera vede skrz ten chip vznika pole, ktere prehazuje stavy), ktere jdou opravovat jenom prepisem/relokaci dat. Zapis dat zase zpusobuje bitflipy atd.

SLC NAND je na tom o neco lepe a jde na ni aspon rozumne pouzivat UBIFS.

V obou pripadech se data na te NAND kazi a casem se pages stavaji uplne nepouzitelne, takze je potreba je relokovat.

=> Bez zapisu se s NAND neda fungovat, pokud chcete ta data udrzet aspon trochu konzistentni.

[Daniel Smolik]

A vy myslíte, že na A-20 se používá ta MLC ? Resp. MLC jsou všechny velké NAND ? Já provozuji velké množství menších NAND z jffs2 a běží 5 let a více bez vypnutí a bez problémů tohoto druhu. Děkuji za odpověď.

[BFU]

Obecne to rict nejde, ale SLC jsou typicky mnohem mensi nez MLC ; cena na MiB je u SLC mnohem vyssi. (4GiB SLC by stala majlant)

Pro NAND je vyhodne, pokud je zarizeni v provozu. Pokud je zarizeni dlouho vypnute, nastavaji bitflipy, ktere dlouho nikdo neobjevuje a neopravuje. Casem jich vznikne dost na to, aby se projevily jako neopravitelne chyby v datech. Pokud je zarizeni v provozu a dela nejake IO na te storage, tak se bloky ctou a bitflipy/chyby se detekujou/opravujou vcas, dokud je jich stale malo.

[Daniel Smolik]

Super to jsem nevěděl. Díky za info.

[Jendа]

Obecne to rict nejde, ale SLC jsou typicky mnohem mensi nez MLC ; cena na MiB je u SLC mnohem vyssi. (4GiB SLC by stala majlant)

Měl jsem za to, že MLC uloží do jedné buňky tak 4 bity. SLC by tak měla být maximálně 4x dražší, ne?

[BFU]

Pokud bych pristoupil na tuto matematiku, tak 4bity => 16 stavu => SLC chip by musel byt 16x vetsi . To se nejspis nema sanci ani vlezt do toho chipu ...

[Jendа]

To určitě není moje matematika. 4 buňky SLC = 4 bity, 16 stavů MLC v jedné buňce = 4 bity.

[BFU]

Urgh, jasne. Mas pravdu. Je samozrejme 4x vetsi.

[Max]

Vyjádření k RFID jsem již obdržel. Výsledkem je potvrzení, že vývoj se s novým managementem ukončil. Skladové zásoby jsou a budou. Prodej RFID by měl dále probíhat, ale do budoucna už jen bez technické podpory.
Vzhledem k tomu, jak krásně otevřené řešení měli, to silně zamrzí :-/.
Pokud se skutečně budou RFID i nadále prodávat, tak to snad nebude tak zlé. Na druhou stranu, nikomu se nechce jít do něčeho, u čeho ví, že už to nemá budoucnost :-/. Uvidíme.
Zdar Max

[BFU]

Nestaci si koupit NXP pn533 nebo pn544, pripojit to pres SPI/USB/UART (umi vsechny tri IIRC) a vyrabet si ten NFC kram sam ?

[Roman Došek]

To co se v článku popisuje jsou UHF pasivní tagy, to je trochu něco jiného než NFC. Ale na stejném principu by to asi šlo taky. Problém bude v tom že pak musíte udělat plošňák s napájecí částí a výstupem na anténu a vlastní firmware do procesoru připojeného k čipu, nebo k tomu připojit rovnou nějakou linuxovou desku, ale tam zase rovnou nenarvete knihovnu od výrobce. Tak či onak to není tak málo práce, i přesto že výrobce těch čipů k tomu dává knihovny i schémata.

A ještě by to na provoz/prodej mělo mít certifikace.

[Max]

Tak poslední znění je nakonec asi takové, že výroba i podpora by měla být, viz " Metra zachová podporu produktu a bude schopná čtečky dále vyrábět na základě větších požadavků do větších projektů."
Každopádně je třeba počítat, že vývoj pokračovat nebude.
Zdar Max

[UART]

No, jak tak koukám na to zapojení kabelu UART v konektoru CAN9 (kde jsou v konektoru vidět jen 2 připojené vodiče), je zde zapojen Tx a Rx signál -> a GND není potřeba propojit?! Stejně tak i u konektoru do RFID zařízení od Metra Blansko (pokud tam tedy ovšem připojen není)???

[Max]

Při současném zapojení to není třeba, jsou napájeny jedním adaptérem, teoreticky tedy není třeba GND řešit. Na druhou stranu, propojením GND se nic nezkazí a je to přecijen čistější řešení.
Zdar Max

[BrainLess]

No to my jsme si nejaky cas s RFID hrali takhle ..

http://www.youtube.com/watch?v=2Vhds6p_mIY

V podstate jednotka, CPU + GPS + GSM + ctecka RFID v krabici, napajene baterkou. Zapnulo se to, chytla se GPS, GSM a skontaktovalo to server. Vynesla se poloha jednotky na mapu a prijimala tagy, merila prujezdy.

Mozna jsme predbehli trochu dobu, moc se to komercne nechytlo.

[Max]

Pěkný, ale problém asi je v tom, že je to silně zaměřené řešení, které si už z principu asi nenajde moc zákazníků. Dost závodů je asi teamová záležitost a pořadatelé raději asi zaúkolují pár známých/nadšenců s propiskou místo toho, aby utráceli peníze. Nemá to pro ně asi takový přínos, aby se jim to vyplatilo. Těžko říci.
Zdar Max

[Limoto]

Díky za článek. Zrovna něco podobnýho vyvíjím v práci (deska s MCU, která čte tagy a pak je jako OneWire slave posílá dál). Zaujal mě ten modul z Metry - dá se to nějak neinvazivně rozdělat? Co to má v sobě za čip?

[Max]

Ahoj, díky.
Osobně netuším, neměl jsem potřebu to rozebírat, možná dokonce tam mají i plombu, teď nevím. Přes seriák čip nepoznáš a přes USB také ne, jelikož se ti ukáže jen převodník USB-RS232.
Pokud ovšem potřebuješ něco menšího, nebo něco líp integrovanějšího, tak zkus něco jiného z jejich nabídky : UHF RFID čtečky, třeba RFI31EU UHF RFID čtečka.
Zdar Max

[Limoto]

No, to je jedno. Vidím, že to má 25dBm, takže to je asi o ničem. První prototyp byl na čipu Phychips PR9200, kterej má 20dBm a pak se to vrátilo, že to má malej dosah. Takže teď to předělávám na Skyetek M10, kterej má 30dBm (a podle šéfa snad i lepší citlivost) a vypadá to líp. S originálním SW, anténou z Metry (vypadá jak na obrázku) a tagem vypadajícím Confidex Halo (asi, podle vzhledu) to dává minimálně 3m. Momentálně je ten modul v takovým polorozkuchaným stavu, protože jsem urval ten anténní konektor, ale dneska mají přijít nový, tak si s tím zase pohraju.

[Max]

Co mi bylo řečeno, tak RFID čtečka na max + jejich anténa = limit CTU, takže cokoli víc by asi mohl být problém, ale nevím, nevidím do toho.
Každopádně s pasivním tagem jsme dali čtecí vzdálenost asi 5m. S jinými psaivními tagy by šla snad i větší vzdálenost.
Chci jen říci, že o papírovém výkonu to asi nebude.
Zdar Max

[ynezz]

Pritom PR9200 je dle meho nejvice otevreny cip na trhu. Jadro Cortex M0, dva UARTy, SPI, I2C, 64kB FLASH, 16kB RAM. V devkitu je kompletni zdrojak firmware, ktery jde po upravach zkompilovat a rozbehat s gcc. Na jednodussi aplikace neni treba ani dalsi MCU, protoze ten jejich plnotucny firmware ma kolem 50kB, ale da se orezat na 22kB pro tu nejnutnejsi obsluhu EPC GEN2 protokolu a zbytek se da pouzit na vlastni aplikaci. Nic lepsiho dnes neni. Ano, pro vetsi vykon je pak treba pocitat s nejakym zesilovacem.

Pro prumyslove aplikace doporucuji Impinj, pro "low cost" MTI (pouzivaji Impinj cipy ve vlastnich modulech). Impinj par let zpet vlastne koupil UHF RFID divizi Intelu, dodnes spicka v oboru. V CR ma na Impinj cipech postavenou vlastni ctecku firma Kupson(Opava), ale prijde mi, ze ziji trosku v jinem svete Za zminku pak jeste stoji americka firma ThingMagic, ktera ma moduly postavene taky nad Impinj R500/R1000/R2000 cipy.

A aby byl vycet vicemene komplet, je tady jeste firma AMS, ktera ma cipy pro ctecky jako je treba AS3992. Pouziva je treba MTI v USB desktop cteckach RFIDME, zdrojaky k protokolu.

[chimp]

Pozor na limit daný legislativou. Než začnete pracovat s UHF RFID zařízeními, nastudujte si normu ETSI EN302208. Maximální povolený efektivní vyzářený výkon je 33 dBm.

Tedy s 30dBm výkonem čtečky Skyetek a 8dBi anténou při zanedbání útlumu kabelu vysíláte cca 35,8 dBm ERP a přeračujete limit o téměř 3 dB, což je docela dost.

Vyzářený výkon ERP = (výkon na anténním konektoru čtečky) + (zisk antény v dBi) - (útlum anténního kabelu) - 2,16

[petr_p]

Co je za opravnou konstantu 2,16? Přechodový odpor?

[chimp]

Pokud má anténa zisk uvedený v dBi, tak je to zisk oproti izotropnímu zářiči. V normě je ale definován výkon ERP, tj. oproti dipólu, který má zisk právě 2,16 dBi. Proto ta korekce.

[ynezz]

Metra ma ctecky postavene na EM4325.

[chimp]

EM4325 je čip pro UHF RFID tagy, ne pro čtečky.

Čtečky RFI21.1, RFI31, RFI41 používají shodný RF čip AS3992. RFI21.1 je rozšířena o čip EM4298 (tedy protokoly ISO-18000-6B,A a IP-X), něco se také zpracovává přímo v mikrokontroléru.