Průlomový rozsudek Soudního dvoru Evropské unie ve věci C-406/10, SAS v WPL

4. 5. 2012 | Ladislav Hagara

Články - Průlomový rozsudek Soudního dvoru Evropské unie ve věci C-406/10, SAS v WPL  

Funkce počítačového programu a programovacího jazyka nemohou požívat autorskoprávní ochrany. Nabyvatel licence k programu má v zásadě právo zkoumat, studovat nebo zkoušet jeho fungování za účelem zjištění myšlenek a zásad, na nichž se tento program zakládá. Veškerá smluvní ustanovení, která jsou v rozporu s tímto právem, jsou od počátku neplatná.

Obsah

• Rozsudek ve věci C-406/10
• Tisková zpráva č. 53/12
• Odborné sympozium věnované C-406/10
• World Programming se chlubí, SAS Institute mlčí

Rozsudek ve věci C-406/10

Soudní dvůr Evropské unie rozhodl ve středu 2. května 2012 ve věci C-406/10, v řízení SAS Institute Inc. proti World Programming Ltd. takto:

1. Článek 1 odst. 2 směrnice Rady 91/250/EHS ze dne 14. května 1991 o právní ochraně počítačových programů musí být vykládán v tom smyslu, že ani funkce počítačového programu, ani programovací jazyk či formát datových souborů užívaných počítačovým programem za účelem využití některých z jeho funkcí nepředstavují formu vyjádření tohoto programu, a v důsledku toho nepožívají autorskoprávní ochrany počítačových programů ve smyslu této směrnice.
2. Článek 5 odst. 3 směrnice 91/250 musí být vykládán v tom smyslu, že osoba, která na základě licence získala rozmnoženinu počítačového programu, může při provádění úkonů, na něž se vztahuje tato licence, jakož i úkonů spočívajících v nahrávání a provozování nezbytném k užití počítačového programu bez svolení nositele autorského práva tento program zkoumat, studovat nebo zkoušet jeho fungování za účelem zjištění myšlenek a zásad, které jsou základem kteréhokoliv z prvků uvedeného programu, za podmínky, že neporušuje výlučná práva nositele autorského práva k tomuto programu.
3. Článek 2 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29 ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti musí být vykládán v tom smyslu, že rozmnožení některých prvků popsaných v uživatelské příručce k počítačovému programu chráněné autorským právem v jiném počítačovém programu nebo uživatelské příručce k tomuto programu může představovat porušení autorského práva k prvně uvedené příručce, pokud – což přísluší ověřit předkládajícímu soudu – toto rozmnožení představuje vyjádření vlastního duševního výtvoru autora uživatelské příručky k počítačovému programu chráněné autorským právem.

Tisková zpráva č. 53/12

O co přesně šlo ve věci C-406/10? Vše podstatné je v tiskové zprávě č. 53/12 (PDF) Soudního dvora Evropské unie.

Společnost SAS Institute Inc. vyvinula systém SAS, integrovaný systém programů, který uživatelům umožňuje provádět činnosti spočívající ve zpracování a analýze údajů, zejména pak statistických údajů. Zásadní složka systému SAS se nazývá „Base SAS„. Ta umožňuje uživatelům psát a provozovat programové aplikace (rovněž známé pod označením “skripty„) napsané v programovacím jazyce SAS a umožňující zpracovávání údajů.

Společnost World Programming Ltd (dále jen „WPL“) se domnívala, že existuje potenciální odbyt pro alternativní software, který by byl schopen provádět programové aplikace napsané v jazyce SAS. Vytvořila tak World Programming System (dále jen „WPS„). Tento systém napodobuje (emuluje) velkou část funkcí modulů SAS v tom smyslu, že se společnost WPL až na určité drobné výjimky snažila zajistit, aby tytéž vstupní údaje (údaje zadané do systému) generovaly tytéž výstupní údaje (výsledné údaje). To by uživatelům systému SAS umožnilo provádět v systému “World Programming System" skripty, které vyvinuli pro použití v systému SAS.

Za účelem vytvoření tohoto programu WPS nakoupila společnost WPL legálně rozmnoženiny učební verze systému SAS, které byly dodány v souladu s licencí, podle níž jsou práva nositele omezena na účely, které nesouvisejí s výrobou. WPL použila a studovala tyto programy, aby porozuměla jejich fungování, ale nelze nikterak doložit, že by WPL měla přístup ke zdrojovému kódů modulů SAS nebo že tento kód rozmnožila.

SAS Institute podala k High Court of Justice (Spojené království) žalobu na určení, že WPL rozmnožila příručky a moduly k systému SAS a porušila její autorská práva a podmínky licence k učební verzi. Za těchto souvislostí položil High Court Soudnímu dvoru otázku ohledně rozsahu právní ochrany počítačových programů přiznané unijním právem, a zejména zda se tato ochrana vztahuje na funkce a programovací jazyk.

Soudní dvůr zaprvé připomněl, že směrnice o právní ochraně počítačových programů rozšiřuje autorskoprávní ochranu na vyjádření vlastního duševního výtvoru autora počítačového programu v jakékoli formě. Naproti tomu myšlenky a zásady, na kterých je založen kterýkoli z prvků počítačového programu, včetně myšlenek a zásad, na kterých je založeno jeho rozhraní, nejsou autorským právem podle uvedené směrnice chráněny.

Autorským právem je tak chráněno pouze vyjádření těchto myšlenek a zásad. Předmětem ochrany přiznané směrnicí 91/250 je jakákoli forma vyjádření počítačového programu – jako například zdrojový a strojový kód, která umožňuje program rozmnožit v různých počítačových kódech.

Na základě těchto úvah měl Soudní dvůr za to, že ani funkce počítačového programu, ani programovací jazyk či formát datových souborů užívaných počítačovým programem za účelem využití některých z jeho funkcí nepředstavují formu vyjádření. Nepožívají tudíž autorskoprávní ochrany.

Připustit, že by funkce počítačového programu mohla požívat autorskoprávní ochrany, by totiž znamenalo umožnit monopolizaci myšlenek na úkor technického pokroku a průmyslového rozvoje.

V této souvislosti Soudní dvůr uvedl, že kdyby si třetí osoba opatřila část zdrojového nebo strojového kódu, která se vztahuje k programovacímu jazyku nebo k formátu datových souborů užívaných počítačovým programem, a kdyby s pomocí tohoto kódu vytvořila podobné prvky ve svém vlastním počítačovém programu, mohlo by být toto jednání autorem programu zakázáno. V projednávané věci přitom z vysvětlení podaného předkládajícím soudem vyplývá, že WPL neměla přístup ke zdrojovému kódu programu společnosti SAS Institute, ani neprovedla rozklad strojového kódu tohoto programu. Jen díky zkoumání, studování a zkoušení chování programu společnosti SAS Institute rozmnožila společnost WPL funkce tohoto programu, přičemž použila tentýž programovací jazyk a tentýž formát datových souborů.

Zadruhé Soudní dvůr uvedl, že podle směrnice o právní ochraně počítačových programů má nabyvatel licence k programovému vybavení právo zkoumat, studovat nebo zkoušet fungování počítačového programu za účelem zjištění myšlenek a zásad, které jsou základem kteréhokoli z prvků programu. Veškerá smluvní ustanovení, která jsou v rozporu s tímto právem, jsou od počátku neplatná. Dále Soudní dvůr uvedl, že zjišťování těchto myšlenek a zásad může být prováděno v rámci úkonů, k jejichž provádění opravňuje licence.

V důsledku toho nositel autorského práva k počítačovému programu nemůže s odvoláním na licenční smlouvu bránit tomu, aby nabyvatel této licence při provádění úkonů, které je podle uvedené licence oprávněn činit, jakož i úkonů spočívajících v nahrávání a provozování nezbytném k užití programu zkoumal, studoval nebo zkoušel fungování tohoto programu za účelem zjištění myšlenek a zásad, na nichž je založen kterýkoli z prvků tohoto programu, za podmínky, že neporušuje výlučná práva nositele autorského práva k tomuto programu.

Podle Soudního dvora navíc nedochází k žádnému porušení autorského práva v případě, že oprávněný nabyvatel licence stejně jako v projednávané věci neměl přístup ke zdrojovému kódu počítačového programu, ale pouze studoval, zkoumal a zkoušel tento program za účelem rozmnožení jeho funkcí ve druhém programu.

Soudní dvůr konečně konstatoval, že rozmnožení některých prvků popsaných v uživatelské příručce k počítačovému programu chráněné autorským právem v jiném počítačovém programu nebo uživatelské příručce k tomuto programu může představovat porušení autorského práva k prvně uvedené příručce, pokud tato rozmnoženina představuje vyjádření vlastního duševního výtvoru autora dané příručky.

V tomto ohledu měl Soudní dvůr za to, že v projednávané věci jsou klíčová slova, skladba, příkazy a kombinace příkazů, volby, implicitní hodnoty, jakož i smyčky složeny ze slov, číslic nebo matematických pojmů, které – pokud jsou posuzovány odděleně – nejsou jako takové duševním výtvorem autora tohoto programu. Teprve výběrem, uspořádáním a kombinací těchto slov, těchto číslic nebo matematických pojmů autor vyjadřuje svého tvůrčího ducha originálním způsobem.

Předkládajícímu soudu přísluší ověřit, zda rozmnožení namítané ve věci v původním řízení představuje vyjádření vlastního duševního výtvoru autora uživatelské příručky k počítačovému programu chráněné autorským právem.

UPOZORNĚNÍ: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce umožňuje soudům členských států, aby v rámci sporu, který projednávají, položily Soudnímu dvoru otázky týkající se výkladu unijního práva nebo platnosti unijního aktu. Soudní dvůr nerozhoduje ve sporu před vnitrostátním soudem. Vnitrostátní soud musí věc rozhodnout v souladu s rozhodnutím Soudního dvora. Toto rozhodnutí je stejně tak závazné pro ostatní vnitrostátní soudy, které případně budou projednávat podobný problém.

Odborné sympozium věnované C-406/10

Prvního prosince 2011 zorganizovala mezinárodní nezisková organizace European Committee for Interoperable Systems (ECIS) odborné sympozium věnované tomuto případu. Na stránkách organizace je k dispozici přes šest minut trvající sestříhaný video záznam, přes dvě hodiny trvající audio záznam a PDF prezentace.

World Programming se chlubí, SAS Institute mlčí

Bezprostředně po vynesení rozsudku Soudního dvoru Evropské unie se společnost World Programming Ltd. výsledkem pochlubila na svých webových stránkách tiskovým prohlášením. World Programming System (WPS) je zcela legitimní a legální produkt pro zpracování jazyka SAS.

Na webových stránkám společnosti SAS Institute Inc. není o rozsudku ani zmínka.

Zdroj fotografií: „Soudní dvůr Evropské unie“

Diskuse k tomuto článku

[Käyttäjä 11133]

Mám to chápat tak, že metoda pokus-omyl ano, disassembler ee?

[cezz]

No ak to chapem spravne (nie som pravnik) tak tam ide hlavne o tu dusevnu cinnost autora. (ako povodneho, tak noveho) Cize ked napises nieco bez toho aby si to disassembloval, alebo sa proste dostal k zdrojakom a ono to bude robit to iste co original, tak je to v poriadku.. (prosto povedane, dal si si s tym namahu a neskopiroval si to) Aspon tak to chapem ja.

Kazdopadne toto by mohlo byt v EU dost podstatne v spore Oracle-Google ohladom Javy.. Inak by ma zaujimalo ako to bude fungovat popri existujucich sporoch typu "swipe to unlock" (zdrojaky su ine, funkcionalita podobna) pripadne pri implementacii kodekov niektorych audio/video formatov. Alebo sa to uyz na tieto veci z nejakeho dovodu nevztahuje?

[cezz]

s/uyz/uz/

[melkors]

Problem je v tom, ze ten soud ma v referaate U.S. District Court in San Francisco. Takze rozhodnuti EU soudniho dvora je pro ne pumpicka ...

Dobre na tom je, ze i v pripade porazky Google si budeme moci vesele uzivat Androidu

[cezz]

No uprimne by som v tomto pripade nedaval velke sance Oraclu tak ci tak. Pokial to spravne chapem, situacia je momentalne taka, ze s trochou stastia a pri pripadnej vyhre Oracle tak maximalne pokryje cast nakladov na svojich pravnikov..

Inak toto ma dostalo:

Today, Google using Cockburn’s latest numbers estimates that, at most if they were found guilty on all counts they’d owe Oracle $37.5-million. Oracle, using the same estimates, came up with, brace yourself, an estimate of maximum damages of $32.3-million. Yes, that’s right, Oracle came up with a lower number than Google based on its own paid expert’s figures.

[Grunt]

No v podstatě se z toho do teď škrábu na hlavě. Viz ten rozsudek:

Článek 5 směrnice 91/250, který stanoví výjimky z úkonů podléhajících omezení, zní:

„1. Pokud nejsou ve smlouvě sjednána zvláštní ustanovení, nevyžadují svolení nositele práv úkony uvedené v čl. 4 písm. a) a b), pokud se jedná o úkony nezbytné k tomu, aby umožnily oprávněnému nabyvateli užívat počítačový program způsobem, ke kterému je určen, včetně opravy chyb.

[…]

3. Osoba oprávněná užívat rozmnoženinu počítačového programu může při zavádění, zobrazování, provozu, přenosu nebo ukládání do paměti počítačového programu [ukládání počítačového programu do paměti], k němuž je oprávněna, bez svolení nositele práv tento program zkoumat, studovat nebo zkoušet jeho funkčnost za účelem zjištění myšlenek a zásad, které jsou základem kteréhokoliv z prvků programu.“

Článek 6 této směrnice týkající se rozkladu (dekompilace) stanoví:

„1. Svolení nositele práv není požadováno, pokud je rozmnožování kódu nebo překlad formy tohoto kódu ve smyslu čl. 4 písm. a) a b) nezbytný pro získání informací o interoperabilitě [informací nutných k zajištění interoperability] nezávisle vytvořeného počítačového programu s jinými programy za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

a) uvedené úkony jsou prováděny nabyvatelem licence nebo oprávněným uživatelem rozmnoženiny počítačového programu anebo jejich jménem, a to osobou k tomuto pověřenou;

b) informace nezbytné k dosažení interoperability nebyly dříve pro osoby uvedené v písm. a) snadno a rychle přístupné a

c) uvedené úkony jsou omezeny na části původního programu nezbytné pro dosažení interoperability.

2. Ustanovení odstavce 1 nezakládají oprávnění k tomu, aby informace získané v rámci uplatňování tohoto odstavce:

a) byly používány k jiným účelům, než k dosažení interoperability počítačového programu vytvořeného nezávislým způsobem;

b) byly předávány třetím osobám s výjimkou případů, kdy je to nezbytné k dosažení interoperability nezávisle vytvořeného počítačového programu, nebo

c) byly používány pro vývoj, výrobu nebo odbyt počítačového programu, jehož vyjádření je ve své podstatě podobné, nebo k jakémukoliv úkonu porušujícímu autorská práva.

Takže když ty věty v odstavcích pospojuju, tak mi vyjde: Článek 6 této směrnice týkající se rozkladu (dekompilace) stanoví, že svolení nositele práv není požadováno, pokud je rozmnožování kódu nebo překlad formy tohoto kódu ve smyslu čl. 4 písm. a) a b) nezbytný pro získání informací o interoperabilitě [informací nutných k zajištění interoperability] nezávisle vytvořeného počítačového programu s jinými programy, nicméně ustanovení odstavce 1 nezakládají oprávnění k tomu, aby informace získané v rámci uplatňování tohoto odstavce byly používány pro vývoj, výrobu nebo odbyt počítačového programu, jehož vyjádření je ve své podstatě podobné, nebo k jakémukoliv úkonu porušujícímu autorská práva.

Jako budiž, chápu o co jim jde, ale jak mám vytvořit nezávislí počítačoví program interoperabilní s jinými počítačovými programy abych zároveň nevyvinul/nevyrobil/neodb(í/ý)jel počítačový program, jehož vyjádření je ve své podstatě podobné, nebo k jakémukoliv úkonu porušujícímu autorská práva, mi není jasné (asi tak že ho nebudu vyvíjet a vyrábět, ale použiju k jeho stvoření čarovnou hůlku Jirky Hrnčíře).

Na videu ze sympózia ECIS mluví o tom, že jsou z toho zmatení úplně stejně jako já, nicméně neházím flintu do žita. Celý rozsudek má i část Q&A (v mateřském jazyce) a tu jsem si ještě nepřečetl.

[Filip Jirsák]

Podle mne jde v tomto případě o to, abyste se mohl napojit na další program jako na další/předchozí článek v řetězu zpracování. Můžete třeba zkoumat, jak MS Excel ukládá data do souboru, když pak tu tabulku chcete použít jako vstup do programu, který podle těch čísel bude řídit nějaký stroj, vytiskne fakturu apod. Ale nesmíte to zkoumat, pokud byste chtěl vyvinout další tabulkový kalkulátor. Samozřejmě s tou výhradou, že formát souboru není zrovna dobrý příklad, protože je otázka, do jaké míry je potřeba k jeho zkoumání užívání původního programu.

[petr_p]

Tak si výrobci začnou do licence psát, že příjemci zakazují vývoj a prodej obdobného softwaru.

Pokud jsem pozorně četl, tak v rozhodnutí se stále vyžaduje, aby studovaný program byl užíván v souladu s licencí.

Ostatně i český autorský zákon studium cizího programu dovoluje jen a pouze za účelem opravení chyb pro vlastní potřebu a explicitně zakazuje zjištěné skutečnosti dále šířit.

[kkaarreell]

Pokud jsem pozorně četl, tak v rozhodnutí se stále vyžaduje, aby studovaný program byl užíván v souladu s licencí.

Ja tam tedy ctu, ze

má nabyvatel licence k programovému vybavení právo zkoumat, studovat nebo zkoušet fungování počítačového programu za účelem zjištění myšlenek a zásad, které jsou základem kteréhokoli z prvků programu. Veškerá smluvní ustanovení, která jsou v rozporu s tímto právem, jsou od počátku neplatná... atd.

V dalsim textu je to rozvedeno, tj. v licenci ti nemohou zakazat zkoumat, studovat, zkouset,...

[petr_p]

Zkoumat si můžeš, ale vyzkoumané výsledky můžeš strčit akorát do šuplíku.

[Petr Ježek]

Což je v rozporu z rozhodnutím, viz výše. Někteří místní myslivci mají zjevně problém s kontextem, zato excelují v doslovných interpretacích...

[Grunt]

61 It must therefore be held that the copyright in a computer program cannot be infringed where, as in the present case, the lawful acquirer of the licence did not have access to the source code of the computer program to which that licence relates, but merely studied, observed and tested that program in order to reproduce its functionality in a second program.

+ tzv. Fair Use v Computer Programs Directive. Podle mě to není pravda.

[Xerces]

Psát si tam můžou co chtěj, ale v příspěvku je ... Zadruhé Soudní dvůr uvedl, že podle směrnice o právní ochraně počítačových programů má nabyvatel licence k programovému vybavení právo zkoumat, studovat nebo zkoušet fungování počítačového programu za účelem zjištění myšlenek a zásad, které jsou základem kteréhokoli z prvků programu. Veškerá smluvní ustanovení, která jsou v rozporu s tímto právem, jsou od počátku neplatná. ...

[Michal Vyskočil]

Tak si výrobci začnou do licence psát, že příjemci zakazují vývoj a prodej obdobného softwaru.

Řekl bych, že nejdůležitější část článku je

Připustit, že by funkce počítačového programu mohla požívat autorskoprávní ochrany, by totiž znamenalo umožnit monopolizaci myšlenek na úkor technického pokroku a průmyslového rozvoje.

což taky znamená, že licence v rozporu s tímto principem nebude platná.

[Petr Ježek]

Heuréka! Děkuji za konečně bystrý postřeh! To je ten kontext, v jehož rámci bylo rozhodnuto. Právní ochrana monopolizace myšlenek je totiž věcně v historickém kontexu totální nesmysl...

[dumblob]

+1

[Sten]

Tak si výrobci začnou do licence psát, že příjemci zakazují vývoj a prodej obdobného softwaru.

Taková omezení v licenční smlouvě být nesmí, protože se nevztahují k užití díla.

Pokud jsem pozorně četl, tak v rozhodnutí se stále vyžaduje, aby studovaný program byl užíván v souladu s licencí.

To ano, ale ta licenční smlouva musí být v souladu se zákonem, neboť ten má vyšší právní váhu. Pokud nějaké ustanovení zákonu odporuje, je toto ustanovení (a jen toto ustanovení) od počátku neplatné.

Ostatně i český autorský zákon studium cizího programu dovoluje jen a pouze za účelem opravení chyb pro vlastní potřebu a explicitně zakazuje zjištěné skutečnosti dále šířit.

Nic takového tam není, § 66 odst. 1 písm. d) Autorského zákona je samozřejmě plně v souladu s příslušnou směrnicí EU.

[qw11]

Tymto povolili softverove spetne inzinierstvo? Chapem to dobre?

[Filip Jirsák]

Ne. Rozhodně to není žádné povolení, to musí být dané zákonem, a na tom se nic nezměnilo. Není mi moc jasné, proč je rozsudek označen za průlomový – za takový bych označil rozsudek, který mění dosavadní výklad nebo dříve nejednotné výklady sjednocuje. Dále se to netýká libovolného zpětného inženýrství, ale jen zkoumání funkcí programu při jeho běžném použití (tedy žádný disassembler, debugování apod.).

[Pindal]

Tak proč se ti dva soudili? Asi to nebylo moc jasné. Teď už je. A chtěl bych vidět, kdo by skutečně dokázal, že někdo napsal jiný program za pomoci reverzního inženýrství. Jedině s pomocí bonzáka zevnitř.

[Petr Ježek]

Proto ta negace monopolizace myšlenek. Ono totiž NELZE právně dokázat, JAK bylo s myšlenkou nakládáno než byla třetí osobou užita. Myslím, proto nejsem právník.

[JoHnY2]

Potvrzuji, ze je vazne povolene to co je podle ceskych zakonu povolene. Nikdy ti licencne nemuze zakazat vyzkoumani toho jako danej SW funguje a vytvoreni vlastni implementace na zaklade zkoumani. Takze je to porad stejny ... zadnej disassebler, zadny kradeni zdrojaku a vsechno je ok.

[Jardík]

To je v řiti, můj procesor "čte" ten strojový kód a vykonává ho. Jaký je pak rozdíl, jestli to dělá on, nebo nějakej jinej disassembler?

[j]

Ty samozrejme muzes diasamblovat ten kod, ale nesmis ho vzit a pouzit, muzes to pouzit jen k tomu, abys zjistil co to dela, kapis?

Jinak bych to za zadny prulom taky nepovazoval, je to jen konstatovani stavajiciho stavu a jeho potvrzeni autoritou.

Jen bych jeste nekde vejs ohledne licenci ... v licenci je samozrejme neplatny clanek, ktery je v rozporu se zakonem, ale, pokud by takovy clanek (nebo clanky) byly zasadni soucasti takove licence (coz je smlouva jako kazda jina), tak je neplatna cela.

PO lehke debate onehda u piva ... (s pravnikem) ... 90% licenci je neplatnych, protoze prevazne casti tech licenci jsou v rozporu se zakony CR/EU. Tyce se predevsism games, kde sou licence prevazne koncipovany na US pravo, ale i trebas M$ EULA.

V takovem pripade se uzivatni SW ridi vyhradne zakonem.

[Filip Jirsák]

Ty samozrejme muzes diasamblovat ten kod

Podle českého autorského zákona nemůže, pokud k tomu nemá licenci. To zkoumání programu je možné při jeho běžném použití, což rozhodně není disassemblování kódu nebo pouštění v debuggeru. Disassemblování je možné jenom tehdy, když to slouží jen vám pro zprovoznění programu (jednoduše řečeno). Ostatně, v článku je to také napsáno jako jeden z argumentů soudu, že funkčnost programu byla zjištěna jenom jeho běžným používáním, ne ze zdrojového kódu.

90% licenci je neplatnych … V takovem pripade se uzivatni SW ridi vyhradne zakonem.

V zákoně ale žádné volné užití softwaru není, takže bez licence ten software nemůžete užívat vůbec.

[kralyk z abclinuxu]

což rozhodně není disassemblování kódu nebo pouštění v debuggeru

Dissassembling je technicky vzato to samé jako prosté spuštění programu: načte se do paměti.

A jinak celkem běžně se, například na windows, spouští s debuggerem by default všechny programy. Takovej ten system-wide debugger, co se dá nainstalovat na windows, a afaik instalačka MSVC ho instaluje.

[Filip Jirsák]

Disassembling fakticky vzato není běžné spuštění programu.

[kralyk z abclinuxu]

Souhlasím, fakticky ne, nicméně v podstatě se to liší pouze tím, že při disassemblingu si zobrazíš obsah paměti, případně různým způsobem interpretuješ a zobrazíš data v paměti svého stroje. Má člověk povoleno prohlížet RAM svého počítače? Imho ano.

Slušné zákony/licence jsou takové, které přinejhorším zakazují až teprv nějakou interakci se zbytkem společnosti, tzn. např. publikování analýzy kódu, publikování algoritmu získáného reverzním inženýrstvím a podobně, ne to, co dělá člověk u sebe doma v soukromí - to přece nemá žádný přínos společnosti, spíš naopak.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

To, ze legalita dvou jinak stejnych cinnosti muze byt odlisna na zaklade umyslu cloveka, ktery ji provadi, neni neobvykle - napr. pokud delam kopii programu na zalozni disk, je to legalni, pokud ji delam proto, abych tu kopii nasledne predal sousedovi.

Autorsky zakon disassembling a reverzni inzenyrstvi povoluje (§66/1/e), ale jen za specielnich okolnosti (dosazeni propojeni) a vysledky nelze sirit (§66/4)

Oproti tomu studovani a zkoumani programu pri jeho bezne cinnosti je obecne povoleno (§66/1/d) (jedna-li se o opravneneho uzivatele).

Obecne je v zakone opravnenemu uzivateli povolena pouze nezbytna cinnost pro bezne uziti programu (§66/1/a), takze zakoupeny program mohu legalne spustit, ale jenom vycatovat binarku uz mozna byt legalni nemusi (pokud to nespada pod nektery z dalsich pripadu).

[Petr Ježek]

Tolik teorie. Který log je natolik nesmrtelný, že přežije až do důkazního řízení jako důkaz? Systematická důkazní nouze je častým důvodem právní tolerance...

[kralyk z abclinuxu]

ale jenom vycatovat binarku uz mozna byt legalni nemusi (pokud to nespada pod nektery z dalsich pripadu).

No já bych se tomu nedivil. Ale kažopádně to je hrozná volovina.

[Grunt]

Souhlasím, fakticky ne, nicméně v podstatě se to liší pouze tím, že při disassemblingu si zobrazíš obsah paměti, případně různým způsobem interpretuješ a zobrazíš data v paměti svého stroje. Má člověk povoleno prohlížet RAM svého počítače? Imho ano.

Též souhlasím s Filipem Jirsákem. Disasaembling a spuštění jsou dvě různé věci. Nicméně disassembling není dekompilace:

A disassembler differs from a decompiler, which targets a high-level language rather than an assembly language.

Právo studovat program v jeho přirozené podobě je, assembler je jen jiná reprezentace toho samého co právo studovat je. Za dávných časů se to dělalo LUT v knížce. I dnes je disassembler velice jednoduchý (je to jen jednoduchý sekvenční několika-průběhový Look-Up). Dekompilátor (jako Boomerang) už je o poznaní složitější a zahrnuje různé metody analýzy kódu. Tato diskuse není nová a už se nějaký ten rok vede.

Slušné zákony/licence jsou takové, které přinejhorším zakazují až teprv nějakou interakci se zbytkem společnosti, tzn. např. publikování analýzy kódu, publikování algoritmu získáného reverzním inženýrstvím a podobně, ne to, co dělá člověk u sebe doma v soukromí - to přece nemá žádný přínos společnosti, spíš naopak.

Nicméně ani v případě analýzy kódu a dělením se s výsledky se společností bych neviděl problém. Slušné zákony to nezakazují pokud je účel dosažení interoperability v jiném programu (dovedeš si také představit, že by nějaký zákon zakazoval dělit se s recenzemi na různé stroje, třeba testem výkonu zahradní sekačky?). Problém je to třeba v případě, že je prováděna za účelem obcházení ochran daného programu.

[Grunt]

Problém je to třeba v případě, že je prováděna za účelem obcházení ochran daného programu.

Ale i tak nevím proč je to zákonem zakázáno. Program, který se dá exploitovat si nezaslouží nic jiného, jen okamžitou exploitaci a že mi to zakazuje zákon mě irituje.

[kralyk z abclinuxu]

Asi tak. "Zákaz obcházení ochrany" mi přijde jako pěkná volovina - buď platí zákon, a pak není potřeba ochrana, nebo zákon neplatí, ale pak je "zákaz obcházení ochrany" celkem k ničemu.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

V zákoně ale žádné volné užití softwaru není, takže bez licence ten software nemůžete užívat vůbec.

Neni tam obecne volne uziti, ale jsou tam body, ktere pravo uzit davaji opravnenemu nabyvately rozmnozeniny - viz §66 bod 6 (a i dalsi body).

[Filip Jirsák]

Jenže oprávněný nabyvatel rozmnoženiny získal oprávnění na základě té licence. Když je licence neplatná, není žádný oprávněný nabyvatel.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

IANAL, ale IMHO je to jinak - to, zda je nekdo 'opravneny nabyvatel rozmnozeniny' se vubec netyka pripadnych autorskopravnich vztahu, ale ciste toho, zda ziskal legalni rozmnozeninu v souladu s pravem. To, zda nasledne uzavrel licencni smlouvu, je jina vec - jedna se o dva oddelene pravni akty, typicky navic uzavrene v jiny cas.

Autorskopravnich vztahu se tyka az to, zda je nekdo 'opravneny uzivatel rozmnozeniny' (autorsky zakon reguluje 'uziti' autorskych del) a tam dava zakon nekolik moznosti - bud je opravnen na zaklade licence, nebo na zaklade toho, ze je opravneny nabyvatel.

Ono to zneni §66 bodu 6

Viz treba tenhle pravni rozbor od J. Aujezdskeho.

[j]

Podle ceskeho zakona muze mnohem vic, muze ten SW libovolne upravovat, a to tak, aby jej mohl pouzivat k ucelu, pro ktery si jej poridil (=> nikoli k ucelu, za jakym jej nekdo dodava/prodava). Tzn, podle ceskeho zakona muze kdokoli do SW primo zasahovat a upravovat jej a to vse bez toho, aby k tomu potreboval souhlas, neb tim nezasahuje do prav autora.

Pokud jsem neco legalne ziskal, muzu si stim delat VSE co mi zakon NEZAKAZUJE. Staci se naucit pouzivat MOZEK a ty zakony si precist. Na sezrani rohliku taky nepotrebuju licenci. Kdyz si poridim SW bez licence, tak jej muzu pouzivat presne v intencich zakona - tedy jej napriklad nesmim dale sirit bez souhlasu autora.

[Filip Jirsák]

V druhé větě druhého odstavce jste sám pro sebe napsal návod, tak se jím řiďte. Shodou okolností to také byla jediná pravdivá věta vašeho komentáře.

[Petr Ježek]

Doporučil bych vám si o pravdě a právu přečíst a nastudovat mnohem více... Údiv nad barevností tohoto zákoutí světa je zaručen...

[Jendа]

Kdyz si poridim SW bez licence, tak jej muzu pouzivat presne v intencich zakona

Tedy ho nemůžeš spustit.

Volná užití

(1) Za užití díla podle tohoto zákona se nepovažuje užití pro osobní potřebu fyzické osoby, jehož účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Do práva autorského tak nezasahuje ten, kdo pro svou osobní potřebu zhotoví záznam, rozmnoženinu nebo napodobeninu díla.

(3) Nestanoví-li tento zákon dále jinak, užitím podle tohoto zákona je užití počítačového programu či elektronické databáze i pro osobní potřebu fyzické osoby či vlastní vnitřní potřebu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby včetně zhotovení rozmnoženiny takových děl i pro takovou potřebu; stejně je užitím podle tohoto zákona zhotovení rozmnoženiny či napodobeniny díla architektonického stavbou i pro osobní potřebu fyzické osoby či vlastní vnitřní potřebu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby (§ 30a) a pořízení záznamu audiovizuálního díla při jeho provozování ze záznamu nebo jeho přenosu (§ 20) i pro osobní potřebu fyzické osoby.

[xkucf03]

Ostatně, v článku je to také napsáno jako jeden z argumentů soudu, že funkčnost programu byla zjištěna jenom jeho běžným používáním, ne ze zdrojového kódu.

A co když běžně sleduji, jaká dělá program systémová volání, nebo co posílá po síti, nebo se koukám do RAM, co tam je uložené?

[Kvakor]

To by mně také zajímalo. Například je možné se na kód koukat? Jsou lidé, kteří dokáží číst kód jen pohledem na hexa čísla (ano, ještě dnes existují programátoři, co to pro svou oblíbeneou platformu umí), takže jsou sami sobě disassemblerem. A je rozdíl mezi koukáním se na binárku na disku a mezi koukáním se do paměti zavedeného programu, kdy loader a dynamický linker přisestavil knihovny? A co koukání se do rozhraní operačního systému, volaných programem? Kde je vůbec přesná hranice mezi běžným "koukám se, jestli program nedělá to, co nemá" a mezi "koukám, abych viděl, jak to funguje"?

PS: Aby to nakonec nedopadlo jako jakýsi americký zákon, který považuje cokoliv mimo přirozených částí těla za za zbraň, takže když někoho nakopnete zdravou nohou, je to normální útok, ale když ho nakopnete protézou, je to už útok se zbraní

[Grunt]

Z tohohle pohledu mi přijde docela důležitý Odstavec 3, Článek 5 směrnice 91/250, kolem kterého se to točí:

Článek 5 směrnice 91/250, který stanoví výjimky z úkonů podléhajících omezení, zní:

[…]

3. Osoba oprávněná užívat rozmnoženinu počítačového programu může při zavádění, zobrazování, provozu, přenosu nebo ukládání do paměti počítačového programu [ukládání počítačového programu do paměti], k němuž je oprávněna, bez svolení nositele práv tento program zkoumat, studovat nebo zkoušet jeho funkčnost za účelem zjištění myšlenek a zásad, které jsou základem kteréhokoliv z prvků programu.“

vyhažme z toho odstavce disjunktivní spojky, které jsou pro náš případ irelevantní:

3. Osoba oprávněná užívat rozmnoženinu počítačového programu může při zobrazování k němuž je oprávněna, bez svolení nositele práv tento program zkoumat, studovat jeho funkčnost za účelem zjištění myšlenek a zásad, které jsou základem kteréhokoliv z prvků programu.“

Národní legislativa dokonce říká:

Článek 50BA odst. 1 zákona z roku 1988 uvádí, že o porušení autorského práva se nejedná, pokud oprávněný uživatel rozmnoženiny počítačového programu při zavádění, zobrazování, provozu, přenosu nebo ukládání počítačového programu do paměti, k němuž je oprávněn, zkoumá, studuje nebo zkouší fungování tohoto programu za účelem zjištění myšlenek a zásad, které jsou základem kteréhokoliv z jeho prvků. Článek 50BA odst. 2 tohoto zákona upřesňuje, že je-li určitý úkon podle uvedeného odstavce 1 povolen, nepřihlíží se ke smluvním ujednáním či podmínkám, jejichž cílem je tyto úkony zakázat nebo omezit.

_{^*Pravděpodobně zmiňovaný akt z roku 1988 je tenhle}

Tohle je znění zákona nebo směrnice nebo bůh ví jakého pamfletu. Pak následují otázky Justice (England & Wales), Chancery Division směrem na Soudní dvůr a ty zní takhle (je jich víc, ale pamatujme že se furt motáme kolem Odstavece 3, Článku 5 směrnice 91/250):

6) Má-li určitá osoba právo užívat rozmnoženinu prvního programu na základě licence, musí být čl. 5 odst. 3 [směrnice 91/250] vykládán v tom smyslu, že je nabyvatel licence oprávněn bez svolení nositele autorského práva program zavádět, zobrazovat, provozovat, přenášet nebo ukládat do paměti za účelem zkoumání, zkoušení nebo studování fungování prvního programu, aby zjistil myšlenky a zásady, na kterých je každý prvek programu založen, opravňuje-li licence svého nabyvatele k zavádění, zobrazování, provozu, přenosu nebo ukládání prvního programu do paměti, pokud je uvedený program užíván pro konkrétní účely povolené licencí, avšak úkony za účelem zkoumání, studování nebo zkoušení prvního programu překračují rozsah účelu, který je licencí povolen?

7) Musí být čl. 5 odst. 3 [směrnice 91/250] vykládán v tom smyslu, že zkoumání, studování nebo zkoušení fungování prvního programu je třeba považovat za úkony prováděné za účelem zjištění myšlenek a zásad, na kterých je každý prvek prvního programu založen, pokud jsou tyto úkony prováděny s cílem:

a) zjistit, jakým způsobem první program funguje, zejména pokud jde o podrobnosti, které nejsou popsány v příručce, za účelem napsání druhého programu způsobem uvedeným v první otázce […];

b) zjistit, jak první program vykládá a provádí věty napsané v programovacím jazyce, který vykládá a provádí (viz třetí otázka […]);

c) zjistit formáty datových souborů, které jsou čteny prvním programem či do nichž první program zapisuje (viz čtvrtá otázka […]);

d) porovnat výkon druhého programu s prvním programem za účelem zjištění důvodů, proč se jejich výkon liší, a zlepšení výkonu druhého programu;

e) provést souběžné zkoušky prvního a druhého programu za účelem porovnání jejich výstupů v průběhu vyvíjení druhého programu, zvláště současným prováděním stejných zkušebních skriptů prostřednictvím prvního i druhého programu;

f) zjistit výstup logovacího souboru vytvořeného prvním programem za účelem vytvoření logovacího souboru, který je z hlediska vzhledu totožný či podobný;

g) zajistit, aby první program poskytl výstupní údaje (konkrétně údaje, které přiřazují americká poštovní směrovací čísla k jednotlivým státům Spojených států amerických) za účelem zjištění, zda odpovídají oficiálním databázím obsahujícím takové údaje, a pokud tomu tak není, za účelem naprogramování druhého programu tak, aby reagoval na stejné vstupní údaje stejným způsobem jako první program.

Pak následují odpovědi/názory toho dvora na předběžné otázky:

K šesté a sedmé otázce

47 Podstatou těchto otázek předkládajícího soudu je, zda musí být čl. 5 odst. 3 směrnice 91/250 vykládán v tom smyslu, že osoba, která na základě licence získala rozmnoženinu počítačového programu, může při provádění úkonů, na něž se vztahuje tato licence, avšak za účelem, který překračuje v ní vymezený rámec, bez svolení nositele autorského práva k tomuto programu tento program zkoumat, studovat nebo zkoušet jeho fungování za účelem zjištění myšlenek a zásad, které jsou základem kteréhokoliv z prvků uvedeného programu.

48 Ve věci v původním řízení z předkládacího rozhodnutí vyplývá, že WPL legálně nakoupila rozmnoženiny učební verze programu SAS Institute, které byly dodány v souladu s licencí přijatou „kliknutím“, na jejímž základě nabyvatel vyslovil souhlas s podmínkami této licence před tím, než mu byl k programovému vybavení poskytnut přístup. Podle podmínek uvedené licence byla tato licence omezena na účely, které nesouvisejí s výrobou. Podle předkládajícího soudu použila společnost WPL jednotlivé rozmnoženiny učební verze programu SAS Institute k provedení úkonů, které překračují rámec dotčené licence.

49 V důsledku toho si tento soud klade otázku, zda má účel studování nebo zkoumání fungování počítačového programu dopad na možnost nabyvatele licence dovolávat se výjimky podle čl. 5 odst. 3 směrnice 91/250.

50 V souvislosti se zněním podmínek podle tohoto ustanovení je třeba zaprvé uvést, že nabyvatel licence má právo zkoumat, studovat nebo zkoušet fungování počítačového programu za účelem zjištění myšlenek a zásad, které jsou základem kteréhokoli z prvků programu.

51 V tomto ohledu je cílem článku 5 odst. 3 směrnice 91/250 zajistit, aby myšlenky a zásady, na nichž se zakládá kterýkoli z prvků počítačového programu, nebyly chráněny nositelem autorského práva prostřednictvím licenční smlouvy.

52 Toto ustanovení je tedy v souladu s výchozí zásadou stanovenou v čl. 1 odst. 2 směrnice 91/250, podle níž se ochrana podle této směrnice vztahuje na vyjádření počítačového programu v jakékoliv formě a myšlenky a zásady, na kterých je založen kterýkoliv z prvků počítačového programu, nejsou autorským právem podle této směrnice chráněny.

53 Článek 9 odst. 1 směrnice 91/250 kromě toho dodává, že veškerá smluvní ustanovení, která jsou v rozporu s výjimkami uvedenými v čl. 5 odst. 2 a 3 této směrnice, jsou od počátku neplatná.

54 Zadruhé podle uvedeného článku 5 odst. 3 může nabyvatel licence při zavádění, zobrazování, provozu, přenosu nebo ukládání tohoto programu do paměti, k němuž je oprávněn, zjišťovat myšlenky a zásady, které jsou základem kteréhokoliv z prvků počítačového programu.

55 Z toho vyplývá, že zjišťování těchto myšlenek a zásad může být prováděno v rámci úkonů, k jejichž provádění opravňuje licence.

56 Osmnáctý bod odůvodnění směrnice 91/250 mimoto vysvětluje, že oprávněnému uživateli počítačového programu nesmí být bráněno v tom, aby prováděl úkony nezbytné ke zkoumání, studiu nebo zkoušení fungování tohoto programu za podmínky, že těmito úkony nejsou porušena autorská práva k uvedenému programu.

57 V tomto ohledu se, jak uvádí generální advokát v bodě 95 svého stanoviska, jedná o úkony uvedené v čl. 4 písm. a) a b) směrnice 91/250, který vymezuje výlučná práva nositele činit určité úkony a udělovat k nim svolení, jakož i v čl. 5 odst. 1 této směrnice, který se týká úkonů nezbytných k tomu, aby umožnily oprávněnému nabyvateli užívat počítačový program způsobem, ke kterému je určen, včetně opravy chyb.

58 V posledně uvedeném ohledu totiž sedmnáctý bod odůvodnění směrnice 91/250 uvádí, že úkony spočívající v nahrávání a provozování nezbytném k takovému využití nesmí být smluvně zakázány.

59 V důsledku toho nositel autorského práva k počítačovému programu nemůže s odvoláním na licenční smlouvu bránit tomu, aby nabyvatel této licence při provádění úkonů, které je podle uvedené licence oprávněn činit, jakož i úkonů spočívajících v nahrávání a provozování nezbytném k užití počítačového programu zjišťoval myšlenky a zásady, na nichž je založen kterýkoli z prvků tohoto programu, za podmínky, že neporušuje výlučná práva tohoto nositele k tomuto programu.

60 Pokud jde o posledně uvedenou podmínku, čl. 6 odst. 2 písm. c) směrnice 91/250 týkající se rozkladu totiž uvádí, že rozklad nezakládá oprávnění k tomu, aby informace získané v rámci jeho uplatnění byly používány pro vývoj, výrobu nebo odbyt počítačového programu, jehož vyjádření je ve své podstatě podobné, nebo k jakémukoliv úkonu porušujícímu autorská práva.

61 Je tedy důležité uvést, že autorské právo k počítačovému programu nemůže být porušeno v případě, že oprávněný nabyvatel licence stejně jako v projednávané věci neměl přístup ke zdrojovému kódu počítačového programu, k němuž se vztahuje tato licence, ale pouze studoval, zkoumal a zkoušel tento program za účelem rozmnožení jeho funkcí ve druhém programu.

62 Za těchto podmínek je třeba na šestou a sedmou otázku odpovědět, že čl. 5 odst. 3 směrnice 91/250 musí být vykládán v tom smyslu, že osoba, která na základě licence získala rozmnoženinu počítačového programu, může při provádění úkonů, na něž se vztahuje tato licence, jakož i úkonů spočívajících v nahrávání a provozování nezbytném k užití počítačového programu bez svolení nositele autorského práva tento program zkoumat, studovat nebo zkoušet jeho fungování za účelem zjištění myšlenek a zásad, které jsou základem kteréhokoliv z prvků uvedeného programu, za podmínky, že neporušuje výlučná práva nositele autorského práva k tomuto programu.

Dle mého názoru jsou odpovědi vcelku jasné, jen to kazí odpovědí 60-62. Jenže je potřeba si uvědomit, že jednací jazyk je anglický:

60 As regards that latter condition, Article 6(2)(c) of Directive 91/250 relating to decompilation states that decompilation does not permit the information obtained through its application to be used for the development, production or marketing of a computer program substantially similar in its expression, or for any other act which infringes copyright.

61 It must therefore be held that the copyright in a computer program cannot be infringed where, as in the present case, the lawful acquirer of the licence did not have access to the source code of the computer program to which that licence relates, but merely studied, observed and tested that program in order to reproduce its functionality in a second program.

62 In those circumstances, the answer to Questions 6 and 7 is that Article 5(3) of Directive 91/250 must be interpreted as meaning that a person who has obtained a copy of a computer program under a licence is entitled, without the authorisation of the owner of the copyright, to observe, study or test the functioning of that program so as to determine the ideas and principles which underlie any element of the program, in the case where that person carries out acts covered by that licence and acts of loading and running necessary for the use of the computer program, and on condition that that person does not infringe the exclusive rights of the owner of the copyright in that program.

Dekompilace a disassembling jsou dva různé pojmy. Disassembling je jen jiná interpretace toho samého, kdežto dekompilace je převod na něco jiného (v originále se doslova mluví o kombinaci „decompilation“ a „Source code“). Bývala používaná v minulosti kdy kompilery nebyly ještě tak složité k převodu na zdrojový kód a pak zase zpětné kompilaci, kdy prakticky došlo k rozmnožení programu, bez potřeby program studovat a nevztahoval se na to tehdejší zákon (nedošlo k přímému rozmnožení, ale k zpětnému zkompilování, takže vytvoření nového programu). Diskuse k tomu tématu se vede ještě dodnes i když je to dávná minulost. A i tak to odpověď 61 upřesňuje a vysvětluje. Ba co víc, líbí se mi slovní spojení „to observe“. Debugger v žádném případě (teda aspoň GDB) neprovádí dekompilaci (max. disassembling což je jen jiná reprezentace toho stejného) ale pouze dovoluje doslova zkoumat a pozorovat místa v paměti jak je program mění, popř. přímo zkoumá kód programu, ale jakákoliv změna v kódu samotném je v režii debuggeru (ani se nepřevádí na instrukce, ale příkazy programovacího jazyka v debugeru jsou podobně jako v případě dynamické kompilace jen nalezeny ve switchi či vyhodnoceny podobně jako v awk) a pokud už se nějaký kód změní, tak mimo oblast programu samotného, protože ten jen v read-only oblasti paměti a nemůže v debugovacím sezení do ní být zasahováno (a ekvivalentně nemůže být zpět uložena do původního programu na disku, maximálně dumpnutá do něčeho jiného). (Vyhazování z kontextu programu samotného operačním systémem či procesorem je doufám úplně mimo diskusi)

Pokud jsem tedy něco důležitého nepřehlédl, či něco důležitého si velmi špatně nevyložil, tak dle mého názoru odpověď na tvou, Kvakorovu, kralykovu otázku stejně jako na otázky debugování je záporná. V catování, disasemblování a pozorování v paměti stejně jako sniffování na síti (za účelem reprodukovat funkcionalitu jednoho programu v programu jiném) nevidím žádný problém.

Celé je to pak přiklepnuto rozhodnutím Soudního dvoru:

2) Článek 5 odst. 3 směrnice 91/250 musí být vykládán v tom smyslu, že osoba, která na základě licence získala rozmnoženinu počítačového programu, může při provádění úkonů, na něž se vztahuje tato licence, jakož i úkonů spočívajících v nahrávání a provozování nezbytném k užití počítačového programu bez svolení nositele autorského práva tento program zkoumat, studovat nebo zkoušet jeho fungování za účelem zjištění myšlenek a zásad, které jsou základem kteréhokoliv z prvků uvedeného programu, za podmínky, že neporušuje výlučná práva nositele autorského práva k tomuto programu.

Podle mého názoru to celé stojí a padá na tom třetím odstavci, pátého článku, Směrnice 91/250 a dělá z libovolné země EU zemi zaslíbenou pro vývoj počítačových programů (na rozdíl od Států spojených).

[kralyk z abclinuxu]

Tymto povolili softverove spetne inzinierstvo? Chapem to dobre?

De jure bych řekl že ne, v praxi do jisté míry určitě ano.

[EtDirloth]

Autorský zákon 618/2003 Z. z.

§ 36 Spätný preklad počítačového programu zo strojového kódu do zdrojového jazyka počítačového programu

(1) Súhlas autora sa nevyžaduje na vyhotovenie rozmnoženiny kódu počítačového programu alebo prekladu jeho formy, ak je to nevyhnutné na získanie informácie potrebnej na dosiahnutie vzájomnej súčinnosti nezávisle vytvorených počítačových programov s inými počítačovými programami, ak

a) túto činnosť vykonáva oprávnený užívateľ rozmnoženiny počítačového programu, b) informácia nevyhnutná na dosiahnutie vzájomnej súčinnosti nebola predtým bežne dostupná osobám oprávneným na rozmnožovanie alebo preklad, c) sa tieto činnosti dotýkajú iba časti počítačového programu a sú nevyhnutné na dosiahnutie vzájomnej súčinnosti nezávisle vytvorených počítačových programov.

(2) Informáciu získanú podľa odseku 1 nemožno použiť na

a) dosiahnutie iného cieľa, ako je dosiahnutie vzájomnej súčinnosti nezávisle vytvorených počítačových programov, b) poskytnutie iným osobám okrem takého použitia, ktoré je nevyhnutné na zabezpečenie vzájomnej súčinnosti nezávisle vytvorených počítačových programov, c) zabezpečenie vývoja, výroby alebo na obchodovanie s počítačovým programom, ktorý je podobný vo svojom vyjadrení, d) činnosť, ktorou by sa porušilo právo autora.

(3) Súhlas autora na činnosti podľa odseku 1 sa vyžaduje na vyhotovenie rozmnoženín počítačových programov, ak by takéto vyhotovenie rozmnoženín bolo v rozpore s riadnym využívaním počítačového programu alebo by bezdôvodne zasahovalo do právom chránených záujmov autora počítačového programu.

(4) Vyhotovenie rozmnoženiny strojového kódu počítačového programu alebo preklad jeho formy nemožno zmluvne vylúčiť.

(5) V prípadoch podľa odseku 1 nevzniká povinnosť uhradiť autorovi odmenu.

vid. aj dalsie vybrane casti: http://www.microsoft.com/slovakia/licencie/autorskyzakon/azvcasti.mspx

[Agent]

Připustit, že by funkce počítačového programu mohla požívat autorskoprávní ochrany, by totiž znamenalo umožnit monopolizaci myšlenek na úkor technického pokroku a průmyslového rozvoje.

Znamená to, že poplatky za Android které vybírá MS jsou protiprávní? Mám pocit, že mnoho soft. patentů je v tomto smyslu.

[Pindal]

A proto softwarové patenty v EU neplatí. A je snad MS nebo nějaký z těch platících výrobců zařízení s Androidem z EU?

[Agent]

Ajo. To nějak uteklo.

[Kvakor]

Docela by mně zajímalo, jak je to v evropském právu s tzv. Clean room designem (nazývaným také Metoda čínské zdi), kdy jeden tým analizuje software či hardware všemi možnými prostředky a na základě toho napíše přesnou specifikaci, tu zkontrolují právníci a potom je předána druhému týmu, co na jejím základě vytvoří vlastní implementaci.

[Kvakor]

Grrr, analyzuje

[Jaromir]

Komentare, ktere se tu objevuji spise vychazeji z neznalosti toho, jak se pravo uplatnuje a vyklada. Nalez samozrejme neuvadi skutecnosti, ktere nejsou predmetem nalezu, ale to neznamena, ze neexistuji a neplati. Vety o ochrane autorskych prav neneguji nalez. Pouze hovori o situaci, ktera nastala a jejim vykladu v jiz existujicim pravnim ramci. Samozrejme, ze mohu uzavrit svobodne smlouvu, ktera me omezi nejen v licenci na uziti dila, ale v jakekoliv jine pravni skutecnosti (obcanske, obchodni apod..), lze hovorit o "zvlastni hodnote" apod. Pokud nejdou za ramec ustavniho poradku. Nalez napriklad nezpochybnuje platnost patentu, prumyslovych vzoru (nezapominejme na firmware) Jejich uplatneni je veci samo o sobe. Vytvari to tak prostor k diskusi o uziti mpeg, mp3, prav k souborovym systemum... Zrejme vyklad muze byt stale podminen mistem uplatneni. I kdyz je fakt, ze EU se cim dal vice sjednocuje i v otazkach pravni kultury. Da se vsak predpokladat, ze jinak bude reagovat vysoce pokrocily IT trh jako UK asi bude versus Portugalsko apod.. Je zde tedy trochu videt i ruka politiky (UK vs EU apod.) To co je ale klicove, je odklon od industrialniho chapani prav smerem k obecnejsim potrebam rozvoje spolecnosti. To je rozhodne v budouci prospech EU. A doufam, ze tento smer se udrzi i kdyz chapu zajmy investoru v danem okamziku. Na druhe strane prave tento trend odvaluje investorum z cesty radu balvanu a vytvari daleko vetsi jistotu v budoucich investicich, zjednodusuje jejich dosazitelnost a tim startuje dalsi moznosti rozvoje.

[Ladislav Hagara]

Si říkám, že jsem mohl do článku přidat odkaz na Autorský zákon / Počítačové programy.