Portál AbcLinuxu, 9. května 2025 06:06
V posledních dnech se v médiích vydatně psalo o odsouzení tvůrce webové stránky Silk Road Rosse Ulbrichta k doživotnímu pobytu za mřížemi. Pojďme se dnes blíže podívat na to, jak tento undergroundový portál vůbec vznikl.
Před tím, než se Ross William Ulbricht rozhodl „změnit svět“, studoval fyziku na University of Texas a působil jako šéf malého e-shopu s použitými knihami Good Wagon Books. Ve svém volném čase podle svých přátel užíval psychotropní drogy. Z Good Wagon Books Ulbricht odešel v květnu roku 2010 a podle svých slov neměl tušení, co přesně bude dále dělat. Jasno měl pouze v jednom: chtěl podnikat na internetu. I když profil Ulbrichta zůstal od května 2010 nezměněn, Američan rozhodně nezahálel a 27. ledna 2011 světu - kde jinde než na fóru zabývajícím se prodejem a konzumací psychotických hub Shroomery.org - poprvé představil Silk Road. Jak je vidět ze screenshotu níže, Ulbricht se k tvorbě portálu na fóru přímo nepřiznal a namísto toho vystupoval jako anonymní uživatel, který na Silk Road „náhodou narazil při surfování na internetu.“
Lidé z Shroomery.org na Silk Road zpočátku reagovali skepticky, takže Ulbricht o dva dny později stejný příspěvek umístil i na fórum BitcoinTalk.org. A návštěvníci těchto stránek byli z Ulbrichtova projektu nadšeni.
Silk Road byl prvním internetovým portálem, který spojil sílu anonymní sítě Tor, digitální měny Bitcoin a šifrovacího programu zvaného Pretty Good Privacy. Díky tomu se web stal asi nejbezpečnějším místem, na němž bylo možné na internetu koupit drogy. Jak Ulbricht uvedl v roce 2012, jeho web měl být stejně uživatelsky přívětivý, jako třeba Amazon.
V květnu roku 2011 na Silk Road prodávali a kupovali drogy stovky lidí z celého světa. Ulbricht portál nijak veřejně nepropagoval, takže v té době o Silk Road věděla poměrně malá komunita kupujících a prodejců, nikoli běžní uživatelé.
Změna nastala 1. června roku 2011, kdy o existenci Silk Road informoval celý svět Adrian Chen. Pokud před Chenovým oznámením měl Silk Road stovky uživatelů, po zveřejnění článku jejich počet rychle přesáhl deset tisíc. Jelikož Ulbricht s takovou návštěvností nepočítal, web často kolaboval. A to nebyl jediný problém, s kterým se musel Ulbricht potýkat. S přílivem uživatelů se na fóru začali objevovat podvodníci, kteří okrádali nováčky, kteří se nemohli prakticky nijak bránit. Kromě toho transakce znesnadňoval volatilní Bitcoin: zatímco v červnu 2011 bylo možné pořídit jeden Bitcoin za 31 dolarů, v listopadu to již byly pouhé dva dolary.
Tvůrci stránek na problém s volatilitou Bitcoinu reagovali tak, že představili nový systém, v rámci kterého byly bitcoiny ihned po provedení platby přeměněny na dolary a po dokončení transakce automaticky přeměněny opět na Bitcoin. Díky tomu byly obě strany chráněny před nenadálými výkyvy. S tím, jak přibývali noví uživatelé, se ze Silk Road rychle stával velmi výnosný podnik.
Několik dnů po Chenově článku dva američtí senátoři Charles Schumer a Joe Manchin zaslali dopis tehdejšímu generálnímu prokurátorovi Ericu Holderovi a agentuře DEA, v němž požadovali „okamžité podniknutí kroků k zastavení provozu sítě Silk Road.“ A díky tomu se portál samozřejmě ještě o něco více zviditelnil. Stránka byla dokonce tak populární, že uživatelé, kteří zde chtěli prodávat, museli začít platit poplatek ve výši deseti bitcoinů. Tisíce lidí po celém světě měly Ulbrichta za „hrdinu“, a tak se tento Američan začal od roku 2012 - nyní již od přezdívkou Dread Pirate Roberts - čím dál více veřejně projevovat. Na svůj blog Roberts napsal desítky příspěvků, v nichž prosazoval libertariánství a vystupoval proti státnímu aparátu.
„Válka proti drogám je jen symptomem většího problému,“ napsal tehdy Roberts. „A tímto problémem je stát.“ V únoru roku 2012 se objevil portál Armory, který byl stejně jako Silk Road postaven na anonymní síti Tor, avšak prodávaly se zde zbraně. A to se ne každému líbilo - drogy jsou jedna věc (uživatelé Silk Road na fórech vehementně propagovali jejich legalizaci), avšak prodej zbraní mezi nimi vyvolal roztržku. I když Roberts zveřejnil několik příspěvků, v nichž Armory obhajoval, po půl roce fungování portálu ukončil.
Na druhou stranu zbraně bylo možné pořídit i na Silk Road. Často se totiž zapomíná na to, že Silk Road nebyl pouze o drogách - na portálu bylo možné zakoupit široké spektrum zboží od padělaných dokumentů, přes rušičky mobilního signálu až třeba po falešné značkové oblečení.
Není divu, že se o Silk Road začala velmi brzy intenzivně zajímat policie.
Policie rozhodně nezahálela. V dubnu roku 2012 provedli policisté zátah na největšího rivala Silk Road - Farmer´s Market. Tento portál taktéž využíval síť Tor, ale platby jeho uživatelé prováděli přes PayPal a Western Union. Namísto plně šifrovaného TorMailu pak Farmer´s Market používal e-mailovou službu Hushmail, jejíž provozovatelé následně vydali veškerou korespondenci policii. A stranou neměl zůstat ani Silk Road.
Prvním zatčeným uživatelem Silk Road se stal v červenci roku 2012 Australan Paul Leslie Howard, který se přiznal k dovážení drog do země. Osmého listopadu Roberts oznámil, že byl proti Silk Road podniknut zatím největší kybernetický útok. Následně se také rozšířily podvody namířené proti kupujícím na Silk Road, kteří v některých případech přišli i o tisíce dolarů.
Navzdory tomu všemu to však vypadalo, že je Silk Road nezničitelný. Neoficiální stránka portálu na Facebooku měla tisíce fanoušků a teenageři, kteří si na webu kupovali drogy, často o svých obchodech „informovali“ své přátele v příspěvcích na sociálních sítích.
Problém byl v tom, že s tím, jak byl Silk Road čím dál známější, zde začali obchodovat i amatéři, kteří často využívali ke komunikaci běžné webmaily. A prodejci se dopouštěli i dalších bezpečnostních prohřešků, když například nahrávali na Silk Road fotografie drog, aniž by z nich odstranili metadata. Problémů přibývalo.
Na počátku roku 2013 velcí prodejci i samotní administrátoři Silk Road začali dostávat e-maily od orgánů činných v trestním řízení, které jim nabízely finanční pobídky a vynětí z trestního stíhání, pokud potopí Silk Road a pokud možno i Dread Pirate Robertse.
Během jara roku 2013 už byla FBI Robertsovi neomylně na stopě. Jak později uvedla FBI, Roberts si v tomto období za stovky tisíc dolarů objednal vraždy dvou mužů, přičemž údajnými nájemnými vrahy byli agenti FBI.
Jedna ze společností, která Silk Road poskytovala hosting, pak musela na příkaz soudu zpřístupnit servery FBI. I když všechen obsah byl ze serverů smazán, agenti FBI zjistili, odkud k nim bylo naposledy přistupováno. Tímto místem byla Laguna Street v San Franciscu, která se nacházela nedaleko Robertsova bydliště. Pro samotného Ulbrichta si FBI přišla o pár měsíců později do veřejné knihovny v San Franciscu, kde seděl se svým laptopem.
Provoz Silk Road FBI přerušila 2. října 2013. Podle obžaloby bylo na tomto portálu mezi 6. únorem 2011 a 23. červencem 2013 provedeno 1 229 465 transakcí, když si zde téměř 150 000 uživatelů z celého světa koupilo zboží od necelých čtyři tisícovek prodejců. Podle FBI se celkem prodalo zboží za 9 519 664 bitcoinů (1,2 miliardy dolarů), přičemž zisk provozovatelů Silk Road činil 614 305 bitcoinů (79,8 milionů dolarů).
I přes velkou medializaci celého případu a vysoký trest, který Ulbrichtovi hrozil, místo Silk Road brzy nahradily jiné weby jako Black Market Reloaded nebo Sheep Marketplace. Jak už to tak bývá, vidina rychlého zbohatnutí je u mnoha lidí stále silnější, než strach z doživotního vězení.
jj, bylo by slusne aspon sem prihodit ze se jedna o preklad + zdroj ..
Myslis ty odkazy a ten miniaturni odkaz bez jakykoliv souvislosti ? Fer k puvodnimu autorovi i ctenari by to bylo hned pod nazvem clanku .. "jedna se o preklad .. nazev/link"
Chápem, že čo najväčšie rozšírenie je záujmom komerčných firiem (ako RedHat), ale aj v záujme komunity?Co jsem si všiml, tak jsou mezi lidmi, kteří sami sebe řadí do linuxové komunity dost zásadní rozdíly. Někteří touží po maximální rozšířenosti a open source distribuce jsou pro ně něco jako svoboda pro všechny, jiní by nejradši, kdyby je neotravoval nikdo pod určitou úroveň znalostí nebo mimo určité vzorce chování. Každý má samozřejmě kus pravdy, protože tohle nejde tak úplně objektivně zhodnotit, když samotné cíle jsou subjektivní. Ovšem nejvíc mě baví vyhranění jedinci, kteří hlásají, že linux potřebuje uživatele (ve smyslu velkého množství konzumentů), ačkoli bez nich vznikl a stejně tak bez nich se dost dlouho vyvíjel.
tak mlada a pocitacove zdatna generace je mytus ... a vzdy byla.
Jedine co ma mlada generace vyhodou je ze pocitac a dalsi elektroniku povazuje za normalni vec ale stale je to pro 90% BLACKBOX . a vzdy bude
príchod mladej (počítačovo zdatnej) generácie, ktorá ani len netuší o metadátach v obrázkoch, či o šifrovaníKde jsi na to přišel? (tady je o tom článek)
Je to dost kontroverzní a sám nejsem vyloženě přesvědčený zda-li je svobodné ničím nekontrolované tržiště jen samé sluníčko a duha.Pokud vím, nebylo ničím nekontrolované (byla tam zpětná vazba kupujících). Faktem je, že legalizace a státní kontrola by byla asi lepší.
byla tam zpětná vazba kupujícíchAle ne legálních prvků. Je jasný že feťák co nakoupí 10 paklů pseudoefedrinu nebo kodeinu nebude dávat prodejci negativní hodnocení. Ale pak ty důskedky…
Ohánět se legálními prvky není úplně adekvátní, neboť důsledky současného legálního nastavení jsou povětšinou dosti smutné.S tím souhlasím. Ovšem pokud se technickými či legálními prostředky zabrání šíření určitého zboží v určité oblasti, tak i když se najdou nějaké obezličky, furt to nebude znamenat záplavu zboží v oblasti. Na nekontrolovatelném trhu si může zakazovat kdo chce co chce, ale pokud určité zboží bude mít kupce dá se očekávat vyloženě záplava takového zboží. Se všemi důsledky. A řekl bych že poprvé v historii (OK, možná ne poprvé) stojíme před tím, že technicky se nebude takový trh dát regulovat takže důsledky nepůjde legislativně nijak odvrátit. Jak jsem řekl: Stále nejsem rozhodnut jestli je to dobré nebo špatné, ale znovu opakuju, že to nevidím jen tak sluníčkově.
Když mu prodejce prodá místo pseudoefedrinu paralen smíchaný s křídou, tak mu to negativní hodnocení samozřejmě dá. Jde o to, že celkově byly na silk roadu drogy mnohem čistší než ty pouliční, a tudíž i mnohem bezpečnější.Tak hodnotit se dá i na ulici pomocí šeptandy. Pokud to nefunguje na ulici, proč by na volném Aukru mělo?
Na deseti paklech pseudoefedrinu nevidím nic nevhodného, však on je (resp. jejich přepracovanou formu) ten feťák taky nespotřebuje najednou.No však právě. Nejspíš je takový feťák střelí dalším feťákům. Co když těch paklů nebude deset ale třeba sto? OpenBazaar nemá žádné omezení v kódu na počet balíků čehokoliv a nikdy mít nebude.
Tak hodnotit se dá i na ulici pomocí šeptandy. Pokud to nefunguje na ulici, proč by na volném Aukru mělo?To nevím, ale na Aukru (jak na normálním tak na tom drogovém) to zjevně funguje (taky mě to překvapuje).
svobodném AukruCo to je?
Líbí se mi ta zažitost představy, že kdo kupuje drogy, je automaticky závislý. Je to blbost, většina drog se zkonzumuje rekreačně a u drog prodaných přes SR to platí obzvlášť. Závislý feťák totiž svou dávku potřebuje hned teď a jde si ji tedy sehnat ven, z ruky do ruky. SR a ostatní podobná tržiště mají dodací dobu týden až dva s nemalým rizikem, že zásilka vůbec nedojde, neb se cestou třeba ztratila či byla zadržena na hranicích. Solidní prodejci sice zasílali zásilku znovu, ale to zpoždění by závislému feťákovi zřejmě dost rozhodilo sandál.No co já četl, tak přes SR se obchodovaly především prekurzory k výrobě drog jako je kodein, pseudoefedrin, oxykodón, hydromorfon a tak. (někde jsou na předpis, někde se k nim dá dostat volně) Max. tabletky MDMA. Nebo to jako zabalili pytlík práškové kokeše a nakráčeli s tím na poštu? Se mi ňák nezdá.
Vyvracení vaší představy o blahodárnosti drogové legislativy a státního dohledu si nechám na jindyNení třeba. Četl o jsem o dopadech Nixnovy kapaně „War on Drugs“ na drogový trh. Ono je to podobné jako dopad Bushovi kampaně „War on Terror“ na trh s teroristy.
Nebo to jako zabalili pytlík práškové kokeše a nakráčeli s tím na poštu?Jo, zhruba tak...
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.