Portál AbcLinuxu, 4. května 2024 03:56
Babí léto přineslo aktualizace řady více či méně specializovaných distribucí: přechod na Debian 11 v projektech Emmabuntüs DE4 nejen pro vzdělávání, Q4OS také s desktopovým prostředím Trinity, stabilní obrazy PureOS firmy Purism, dále Redo Rescue pro práci s diskovými oddíly, pokračující experimenty v EasyOS a mezi tím vším občerstvení MidnightBSD, Ubuntu Touch, Lakka, IPFire, Tails, Feren OS či Debianu.
Komunita Emmabuntüs Collective oznámila vydání distribuce Emmabuntüs DE4, která oproti vydání loňskému povyšuje na Debian 11 „Bullseye“. Zaměření systému odpovídá cílům pomoci potřebným v duchu hnutí Emmaüs (odtud také název). Komunita repasuje počítače až 15 let staré. Výběr předinstalovaných aplikací v desktopovém prostředí Xfce (nebo alternativně LXQt) míří především do vzdělávání, pozoruhodný je v oblasti přístupu na Internet: ve Firefoxu předinstalované doplňky jako uBlock Origin, služby Framasoft (známé také díky „degooglovacím“ kampaním), vyhledávač lilo, svobodná komunikační aplikace Jami (nahrazující proprietární Skype)… Zmiňována je také např. DWService pro vzdálený přístup, součástí je i šifrovací nástroj VeraCrypt.
Jako každý rok podzimní období přináší nové vydání MidnightBSD, tentokrát 2.1, založené stále na FreeBSD 11, ale pouze s inkrementálními změnami, z nichž nejvýznačnější je povýšení LLVM z 8 na 10 a správce balíčků (portů) mport 2.1.4, dále jde převážně o opravy chyb. Jedná se o desktopovou distribuci, s prostředím Xfce v podstatě historické verze 4.12. Dostupná je pro x86_64 i 32bitovou x86.
Komunitou udržovaný mobilní systém Ubuntu Touch s 19. balíkem aktualizací nadále zůstává u Ubuntu 16.04 a v tomto případě skutečně jde o vydání toliko udržovací, kdy novinky spočívají v opravách chyb – a pak ještě zpřístupnění některých senzorů jako gyroskop na vybraných podporovaných smartphonech či tabletech. Na budoucím přechodu na Ubuntu 20.04 se nadále pomalu pracuje.
Q4OS je tradičně konzervativní desktopová distribuce – derivát Debianu původně s prostředím Trinity, tedy forkem KDE 3 z dob, kdy KDE Plasma byla častým terčem kritiky pro nestabilitu i stále ještě chybějící funkce. Plasma se v ní jako alternativa usídlila před teprve třemi lety, kdy byla větev založená na Debianu 9 „Stretch“ prohlášena za stabilní, tehdy s Plasmou 5.8 LTS. Nyní byl Q4OS 4.x „Gemini“, vycházející z Debianu 11 „Bullseye“, prohlášen za novou stabilní větev. Plasma 5.20 je v něm výchozím desktopovým prostředím, ale souběžně lze mít stále nainstalované Trinity DE (aktuálně 14.0.10), potažmo nadále jsou k dispozici obrazy systému pouze s Trinity, a to včetně sestavení pro 32bitovou architekturu x86.
Na retro hry zaměřený systém Lakka v menší aktualizaci 3.5 povýšil prostředí RetroArch na verzi 1.9.10, knihovny Mesa na 21.2.3, přidal podporu VPN WireGuard nebo vylepšil podporu vybraného hardwaru, což se týká jak konzolí jako kit PiBoyDMG nebo hotová Capcom Home Arcade, tak ovladačů (nově je podporován bezdrátový pro Xbox).
Firma Purism dodávající počítače Librem s předinstalovaným Linuxem představila svou nejnovější distribuci PureOS 10 „Byzantium“ už v květnu. V obecné rovině jde o sestavení Debianu, v případě PureOS 10.0 již Debianu „Bullseye“, s desktopovým prostředím GNOME a instalátorem Calamares. Přidaná hodnota spočívá v integraci vývojářských nástrojů právě pro počítače Librem včetně prostředí pro práci na „konvergentních“ aplikacích počítajících se smartphone Librem 5, ačkoliv zrovna jeho uživatelská základna zůstává nevelká. Každopádně, proč tedy novinka o PureOS nyní, o čtyři měsíce později? Inu, bez velkých, nebo vůbec jakýchkoliv fanfár byly na veřejné úložiště nahrány „stabilní“ obrazy systému, předtím šlo vlastně o testovací verzi. Na výběr je vedle desktopového prostředí GNOME také Plasma, příp. se může hodit „OEM“ sestavení (s GNOME), které počítá s procesem nastavení systému vhodným pro – „OEM“ instalace např. prodejcem počítačů.
Doplnění: k oficiálnímu vydání došlo až v druhé polovině listopadu.
IPFire, linuxový systém pro síťové prvky, ve 160. balíku aktualizací opravuje několik chyb, povyšuje verze řádově tří desítek nástrojů a aplikací, ale především: jednak zlepšuje propustnost sítě párováním síťových rozhraní a procesorových jader, a tedy efektivnějším kešováním, na hardwaru, který to umožňuje; jednak se i tato distribuce pomalu zbavuje Pythonu 2, jemuž na začátku letošního roku skončila podpora v upstreamu, takže uživatelé mají nejvyšší čas portovat své skripty do Pythonu 3 (nebo jiného podporovaného jazyka).
Barry Kauler provádí změny ve své experimentální distribuci EasyOS průběžně, nové verze se tak objevují co několik týdnů. Tou nejnovější je 3.0, navýšení hlavního čísla si vysloužila párem systémových změn. Totiž, EasyOS představuje minimalistické desktopové prostředí v duchu Puppy Linuxu, avšak sestavené sadou nástrojů vycházejících z OpenEmbedded, a mezi jeho experimentální rysy patří důraz na kontejnerizaci a izolaci aplikací, které ale typicky běží pod superuživatelským účtem. Nově ovšem právě aplikace mohou běžet i pod běžným uživatelem. Vedle toho se také změnila nezvyklá adresářová struktura: když už adresář /home sloužil k ukládání uživatelských dat – vlastně superuživatele – domovským adresářem pro neprivilegované uživatele se stal /clients, ovšem po stížnostech z komunity EasyOS dostal konvenční /home a ten dřívější se přesunul do /files. Autor souběžně zkouší např. izolovat prohlížeč Chromium jako modul ve SquashFS.
„Živá“ distribuce Tails pro ochranu soukromí zvláště při online komunikaci v pravidelně naplánované aktualizaci již 4.23 tentokrát pouze povyšuje Tor využívající, na Firefoxu založený webový prohlížeč Tor Browser na verzi 10.5.8 a opravuje pár drobností na pozadí. Práce na Tails 5.0, jež přejde na Debian „Bullseye“, zatím stagnují.
Distribuce Feren OS patří mezi četné desktopové deriváty Ubuntu, poslední přibližně rok využívající repozitáře KDE Neon s prostředím Plasma a aplikacemi přímo z upstreamu. Aktualizace jeho obrazů vycházejí průběžně několikrát do roka, donedávna nesly v názvu přímo slovo „Snapshot“, což končí vydáním 2021.10. Změny se vedle novějších balíčků týkají úprav motivu vzhledu a výběru aplikací, např. nyní se jedná o výchozí konfiguraci Firefoxu s osekaným, kompaktnějším uživatelským rozhraním a s vypnutou telemetrií.
Projekt Debian vydal aktualizované obrazy médii jak 10.11 starší větve „Buster“, tak 11.1, tedy první od srpnového prohlášení „Bookworm“ za „stabilní“. Jedná se jako obvykle o začlenění oprav chyb, bezpečnostních nebo jinak kritických. V 11.1 je jich celkem na sto.
„Živá“ distribuce Redo Rescue pro zálohování a případnou obnovu dat je od loňského resuscitování projektu založená na Debianu namísto dřívějšího Ubuntu. V létě 2020 začala u Debianu 9 „Stretch“, na podzim touto dobou ve vydání 3.0 povýšila na „Buster“ a nyní se znovu hlásí o pozornost se zatím beta verzí 4.0, která má za základ nejnovější stabilní Debian 11 „Bullseye“. Potenciální problémy s kompatibilitou mezi aktualizovanými balíčky jako sfdisk a distribučním rozhraním pro uživatelsky přívětivou správu diskových oddílů zatím nejsou nutně zcela vyladěné. I když webová stránka projektu v době psaní tohoto textu stále inzeruje starší vydání 3.0, odkaz na stažení obrazu systému již vede na sestavení 4.0. Kdo si potřebuje vybrat, všechna oficiální sestavení jsou na SourceForge.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.