Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »DistroNovinky mají za cíl každý týden přinášet čerstvé informace z dění na bitevním poli (převážně) linuxových distribucí. Každý díl bude mít několik pohyblivých částí. V první přinese aktuality z vývoje největších distribucí, zatímco druhá se bude zabývat novými verzemi méně profláklých distribucí. Následovat bude představení neobvyklé či méně známé distribuce a pak užitečný tip či rada. Na závěr položíme pár otázek lidem kolem jednotlivých distribucí.
Doufáme, že se vám tento náš nový seriál zalíbí a budete se na něj těšit stejně jako na Jaderné noviny. Uvítáme vaše nápady, náměty či jiné komentáře. Budeme rádi i za vaši pomoc při vytváření tohoto seriálu. Své tipy k tomu, co zařadit do dalších dílů, nám zasílejte na adresu redakce zavináč abclinuxu.cz. Děkujeme.
Minulý týden byl, co se světa "velkých" distribucí týče, poměrně plodný. Na světlo světa vykoukla již 4. alfaverze distribuce openSUSE 10.2, vyšla také nová Mandriva 2007-rc1 a Red Hat Enterprise Linux 5-beta1. Trh "malých" distribucí nezůstal pozadu, a tak jsou k dispozici i nové verze modulů pro distribuci Morphix, kterou si představíme dále. Pak vyšla nová verze distribuce B2D, která je vhodná pro lidi, kteří musí nebo chtějí psát či číst tradiční čínštinu. Má teď označení 20060906. Příznivce "distribuce" Linux From Scratch jistě potěší, že vyšla nová verze LiveCD, které je určeno pro instalaci, a nese označení LFS LiveCD 6.2-3. Mezi novinky patří například podpora suspend-to-disk [uspání na disk], podpora zápisu na (Live)CD (avšak taková data nepřežijí restart, jelikož jsou ukládána do RAM; přežijí ale suspend), dále pak byly zprovozněny programy pro práci s XFS filesystémem a spousta dalších změn.
Objevil se release candidate 1 (kandidát na vydání, RC) distribuce Mandriva Linux 2007, který obsahuje mnoho nových verzí balíčků. Mezi ty hlavní patří OpenOffice.org 2.0.3, KOffice 1.5.90, Evolution 2.8, Thunderbird 1.5.0.5, GIMP 2.3.10 a nesmíme také opomenout nejpopulárnější open source SQL server MySQL ve verzi 5.0.24a. Mezi další novinky patří opravení automatické instalace a aktivace binárních ovladačů (především nVIDIA), použití jádra 2.6.17 a desktopových prostředí Xfce 4.3.90.2, KDE 3.5.4 a GNOME 2.16 RC1. Také byl opraven jaderný modul b44 pro síťové adaptéry Broadcom. Další výbornou novinkou je XGL/AIGL, tj. akcelerace desktopového prostředí pomocí OpenGL.
O této distribuci psal v blogu Mona střípky koffr (screenshoty).
V této nové verzi, která byla představena 7. září, se objevila spousta novinek. Jednou z nich je přechod na jádro 2.6.18rc5, již dříve avizované KDE s vylepšeným menu a také byla dokončena integrace všech balíčků s X serverem Xorg 7.1. Značně byl také vylepšen instalátor, a nepotřebuje tak po prvním CD restart počítače. Kromě toho byly odstraněny některé nepotřebné SuSEconfig scripty.
Po verzi 3.8 se vzápětí objevila další aktualizace, a současná verze tak nese číslo 4.4. Mezi hlavní změny bych zařadil změnu z Mozilly na prohlížeč SeaMonkey. Ethereal byl také vyměněn a to za analyzátor Wireshark. Jedná se v podstatě o ten samý projekt, který jen musel být přejmenován, protože zakladatel a hlavní vývojář Gerald Combs změnil zaměstnání. Vývoj etherealu zastřešoval jeho bývalý zaměstnavatel, který si název "Ethereal" registroval jako ochranou známku, a odmítl toto jméno uvolnit. Dále pak byly aktualizovány balíky s programy Mozilla Firefox a Thunderbird z verze 1.0 na 1.5 a kancelářský balík OpenOffice.org z verze 1.1.2 na 1.1.5.
Vzhledem k tomu, že se CentOS stále drží starších verzí programů, lze předpokládat, že stabilita distribuce a programů v ní obsažených nikterak neutrpí. Což je vzhledem k cílové skupině velice důležité.
Morphix je modulární derivát Knoppixu složený z mnoha částí, které ve výsledku tvoří funkční celek. Obsahuje jednoduchý instalátor, ale může běžet i z CD. Základem každého takto vytvořeného LiveCD je modul Main-Bare, který obsahuje základní prostředí. Dalšími dostupnými moduly jsou MorphixLiveKiosk, Morphix KDE, 2 moduly s menšími desktopy/správci oken (Morphix LightGUI obsahující Xfce a Morphix IcewmGUI, který obsahuje - překvapení - IceWM). Posledním oficiálním modulem je MorphingMorphix, který je určen k tvorbě vlastního modulu nebo LiveCD. Pro tvorbu takového vlastního LiveCD budete potřebovat jen nějaké místo na disku a připojení k internetu, aby se mohly z repozitářů stáhnout patřičné balíčky, které chcete na své LiveCD vložit.
Dnes si poradíme, jak do distribuce Gentoo dostat aplikace, které nejsou v oficiálním portage stromu, ale jsou součástí Gentoo Science Overlay. Již název dává tušit, že to v tomto portage stromu budou aplikace jako Maxima, Wxmaxima, imaxima a další sloužící pro vědecké výpočty a simulace. Budete potřebovat nainstalované Gentoo (to především) a program Subversion, který nainstalujete pomocí příkazu
emerge -av subversion
Dále vytvoříte adresář, kam chcete strom stahovat. Nejlépe /usr/local/portage/, do kterého se přepnete a spustíte v něm příkaz
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
svn co https://gentooscience.org/svn/overlay sci
který stáhne patřičné soubory jako jsou e-buildy, digesty, patche a další. Jako poslední krok musíte přidat do souboru /etc/make.conf parametr PORTDIR_OVERLAY a hodnotu /usr/local/portage/sci, čili patřičný řádek bude vypadat takto:
PORTDIR_OVERLAY="/usr/local/portage/sci"
Nyní můžete bez problémů instalovat libovolný program ze Science portage stromu pomocí emerge. Pokud budete chtít příště strom aktualizovat, stačí provést:
cd /usr/local/portage/sci # Přepnutí do adresáře se stromem svn up # Aktualizace stromu
Ptal se Leoš Literák.
1) Mandriva je právě ve fázi před dokončením další verze. Co je jejím hlavním tématem? Jedná se jen o aktualizaci balíčků nebo přináší zásadnější změny?
Ivan Bíbr: Zásadnější změny těžko můžeš čekat u distribucí, které mají krátký vývojový cyklus. U těch jde vždy spíš o evoluci než o revoluci, i když marketingově to tak vypadat nemusí :). K takovým distribucím patří i normální Mandriva Linux (nikoliv korporátní produkty).
Samozřejmě najdeš v nové verzi aktualizované aplikace, zlepšila se podpora hardwaru díky novému jádru, X.org a dalším komponentám. Mandriva také změní způsob distribuce. Instalační média budou obsahovat 32 i 64bitovou verzi systému a instalační proces se podle nalezeného hardwaru sám rozhodne, co instalovat. Novinkou je i integrace technologie "One", která umožňuje jednoduše vytvářet live-cd systémy. Možná znáš live-cd Mandriva One - to je výsledek. S verzí určenou ke klasické instalaci bude tentokrát uvolněna i sada médií Mandriva One. Média se budou lišit obsahovanou lokalizací a prostředím (KDE/GNOME).
Určitě se najdou i další zajímavosti. Hodně vidět je například podpora 3D technologií - používá se XGL nebo AIGL a výběr se provádí automaticky podle stavu podpory konkrétního hardwaru. Velké změny zasáhly správce balíčků, který má přepracované GUI a je rychlejší. Máme nový menu systém, používá se XDG místo původního systému z Debianu, máme novou organizaci balíčků s jádrem. Samozřejmostí je nový vzhled (už se mi začíná pomalu líbit) a spousta dalších věcí. Aktuální informace najdeš na vývojářských wiki stránkách, stačí sledovat např. tento dokument.
2) Mandriva dlouhá léta platila za distribuci nejsnáze ovladatelnou linuxovými nováčky. V poslední době se ale na tuto pozici silně dere Ubuntu. Jak na touto výzvou Mandriva v připravované nové verzi zareaguje?
Mandriva i nadále pokračuje v cestě, kterou začala při svém vzniku, a na kterou ji později následovaly i další distribuce. Snaží se zajistit uživatelům komfortní a jednoduchý desktop na systému Linux. V tomto má stále náskok před ostatními a za reálného konkurenta v oblasti považuji pouze SUSE, nově openSUSE - bavím se stále o normálních distribucích, nikoliv o korporátních produktech.
Co se Ubuntu týče, tak to je v současné době taková linuxová móda. Osobně samozřejmě testuji nové a zajímavé distribuce, abych měl trochu přehled, co se děje. Ubuntu považuji za povedenou distribuci, ale i když přišla s několika zajímavými nápady, nezdá se mi nějak přínosná. Z mého hlediska má Ubuntu stále některé nedostatky v použitelnosti především ve směru k běžnému uživateli. Jeho - stejně tak i mne - příliš nezajímá verze KDE, jádra nebo gcc. Naopak vyžaduje, aby systém dělal to, co potřebuje, a příliš ho nezatěžoval.
Módní vlna Ubuntu v současnosti podle mne není ani tak výsledkem převratných nápadů, jako spíš dostatkem financí v Ubuntu Foundation. Dělat celosvětovou distribuci není žádná legrace, jak se o tom párkrát přesvědčili i v Ubuntu, viz nedávnou kauzu s updaty. Na to, abys to mohl dělat, potřebuješ zajištěné prostředky, a ty v Ubuntu zatím mají. Jinak je jejich business model hodně nejasný, protože rozdáváním médií zadarmo toho moc nevyděláš - v této oblasti jistou zkušenost mám. Těžko říci, co se stane, až se budou muset živit sami tak, jako to dělá Red Hat, SUSE nebo Mandriva. Počkáme a uvidíme.
3) Jak konkrétně je zapojeno QCM do vývoje Mandrivy? Na co se můžeme v Česku těšit?
Naše společnost dlouhou dobu spolupracovala se společností Mandriva v oblasti QA (testování, Bugzilla). Začal s tím Robert Vojta a po něm v práci pokračoval Martin Fiala. Nedávno proběhla změna našeho statutu jako partnera - získali jsme nejvyšší platinové partnerství - a na základě toho se mění i naše pozice v oblasti vývoje. Máme možnost podílet se na vývoji a testech korporátních produktů a znovu se oživily úvahy na vývojové centrum Mandrivy zde v ČR.
Více momentálně říci nemohu, protože konečná dohoda v této oblasti ještě není uzavřena. Určitě se to ale dozvíš.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
15.9.2006 07:15
vogo | skóre: 34
| blog: "Skládat papír"
15.9.2006 14:17
vogo | skóre: 34
| blog: "Skládat papír"
DistroNovinky mají za cíl každý týden přinášet čerstvé informace z dění na bitevním poli (převážně) linuxových distribucí. V první přinese aktuality z vývoje největších distribucí, zatímco druhá se bude zabývat novými verzemi méně profláklých distribucí.Nechci vypadat jako hnidopich, ale když je přetřásána Mandriva 2007 RC1, tak mohl být Slackware 11 alespoň zmíněn, však do vydání zbývají jen dny. Nebo je Slackware v mrtvém poli mezi velkými distribucemi a těmi "neprofláknutými"?
15.9.2006 10:00
layman -a science
Z mého hlediska má Ubuntu stále některé nedostatky v použitelnosti především ve směru k běžnému uživateli.
Jo, a jake treba?
15.9.2006 12:01
Honza Balák | skóre: 23
| blog: Jaxův linuxový zápisník
| Předklášteří
>Chtel jsem neco zmenit...bouhzel si uz fakt nepamatuji podrobnosti.
Jaksi jsem nepochopil informacni hodnotu tohoto prispevku. Co jste chtel zmenit, a jaky graficky klikaci nastroj jste pouzil? Pokud vim tak Ubuntu zadny klikaci nastroj na konfiguraci Xorg nema.
Opravdu by me zajimalo upresneni pana Bibra, jake konkretni nedostatky v pouzitelnosti ma podle neho Ubuntu proti Mandrive.
, ale trochou nadhledu snad mám a obecně vzato nekopu jen za Mandrivu. Mám v podstatě stejný (osobní) cíl jako Ubuntu - dostat Linux mezi lidi. Stejný cíl má samozřejmě i Mandriva, i když tam se to poslední dobou trochu mění. A má ho i mnoho dalších distribucí, které se pak liší tím, jak na to jdou.
Rozdíl je v tom, že se těmito aktivitami zkouším uživit - berte to tak, že ve svém postoji "kopu" za tuto skupinu lidí. Dělám to už cca pět a není to zdaleka takový med, jak by se mohlo zdát a proto vidím spoustu věcí jinak. Tyto zkušenosti se samozřejmě odrážejí i v mých postojích, které spousta lidí nechápe nebo je rozčilují - obvykle jde o ortodoxní "zadarmisty" :). Nicméně kdyby měli za sebou stejně tvrdou zkušenost, určitě by i oni viděli věci jinak.
ale vzpomente, jak zacinal mandriva, teda vlastne mandrake. nebylo to nic jineho nez vyladeny redhat. dneska uz je z toho uplne jina distribuce. dejte ubuntu cas dozrat.
Ehm, to já vím . Rozhodně neberu Ubuntu čas na zraní, pouze komentuji současnou situaci, ostatně jsem to psal i v původním článku ("počkáme a uvidíme").
Víte co, zkusme to naopak a podívejte se sám do historie, jak to bylo s jinými komerčními distribucemi. Původním RedHatem (než z něho zbyl Enterprise a Fedora), se SUSE, s Mandrakem/Mandrivou, Corel Linuxem, Turbolinuxem, Linpirem nebo třeba Calderou. Zjistíte, že mají podobné křivky vývoje - nejdříve je kolem každé z nich velké haló, následuje zájem investorů, vysoká popularita u uživatelů apod. Všude se o nové věci píše, všichni stahují.
Toto vše krásně roste do doby, než to investory přestane bavit nebo až je firma natolik stará, že musí vydělávat sama na obchodním modelu, který si postavila. Občas se přidalo pár prušvihů, začalo se tlačit na peníze získané od uživatelů. A teď se podívejme na reálné výsledky - pár z uvedených distribucí zkrachovalo, další "jen" zapadly a někde přežívají a extrémisté zkoušejí udělat úplně všechno pro to, aby se tak nestalo (Caldera/SCO). V komerční sféře a ve velkém obchodu dnes potkáte dvě - ty se těší i podpoře velkých firem.
A proč tam nejsou ty ostatní? Protože se nedokázaly uživit nebo nedokázaly přesvedčit ostatní, že to dokážou. Linux je v situaci, kdy se musí přizpůsobovat on ostatním, ne naopak, a týká se to všech zákonitostí tohoto světa. Omlouvám se za zbytečné kecy, ale považuji tyto věci za celkem důležité a proto o nich píšu - bohužel lidé mají dnes velmi krátkou paměť. Mimochodem až na typicky komerční problémy (finance) zjistíte, že podobné vlny mají i nekomerční distra.
a to si myslim, ze je hlavni plus -- debian dle meho potrebuje urcite uhlazeni pro mainstream.... co se tyce financovani tak tak skepticky bych zase nebyl... podivejte se na jedny z nejstarsich distribuci debian, slackware... jsou tu uz pres deset let, aniz by meli nejaky "obchodni model"...
(POZN: záměrně odpovídám jakoby dvě věci, protože spolu souvisí.) Také si myslím, že Debian potřebuje uhlazení pro mainstream. To ale bude trvat velmi dlouho, pokud k tomu vůbec někdy dojde. Uvedené distribuce právě proto, že nemaji obchodní model, tak na podobné věci příliš nehledí (protože nemusí). Zároveň se k nim stahuje taková skupina uživatelů, která od těch uhlazených distribucí utíká a protože se sami podílí na vývoji, moc se tímto směrem netlačí. Těžko tedy lze očekávat, že by se tímto směrem nějak výrazně pohnul i jejich vývoj.
Tyto distribuce nebudou nikdy v mainstreamu, ale budou si vždy udržovat velkou komunitu a zajímavé procento uživatelů Linuxu protože představují směr, který těmto uživatelům vyhovuje. Možná je to tak v pořádku, protože kdyby se příliš změnily, vznikly by zcela jistě další, které by usilovaly o změnu opačným směrem.
Ubuntu je teď v situaci, kdy se tlačí do mainstreamu. Čím více v něm bude, tím více se bude od Debianu vzdalovat a tím více bude potřebovat finance. Tato potřeba bude ještě umocněna rostoucím počtem uživatelů, se kterými se pojí další náklady. Na čisté podpoře se zkoušelo uživit už více distribucí a podle mne to není ta pravá cesta - viz mé předchozí doporučení.
Z praktického hlediska si myslím, že buď Ubuntu přizpůsobí obchodní model tak, že začne vydělávat, nebo přesvědčí svým dobrým marketingem uživatele celého světa že je výhodné mít podporu v zahraničí, nebo přestane být módou. Pokud se ovšem nenajdou další milionáři ochotní něco takového sponzorovat. Můj odhad je, že i Ubuntu bude kopírovat situaci ostatních distribucí, které jsem uváděl.
Těch možností je samozřejmě mnohem více a těžko říct, co se opravdu stane. Jak jsem říkal - počkáme a uvidíme.
15.9.2006 16:53