Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Distribuce Ubuntu, budovaná komunitou pod finanční záštitou společnosti Canonical Ltd. (která mimochodem sídlí na ostrově Man), je v poslední době vděčným terčem zuřivých hádek zarputilých zastánců Debianu Sarge, kteří mají pocit, že jim náhlá popularita mladšího bratříčka (nebo mám spíše říci potomka?) ubírá vývojáře, a táborem zastánců Ubuntu tvrdících, že Debian je skála, na níž je Ubuntu vystavěno, a že vizí vývojářů Ubuntu je situace, ve které by patche pro Ubuntu byly všechny i součástí Debianu. Tedy že vývoj a spolupráce mohou být analogické například vztahu WINE a Cedega. Uznávám, že toto přirovnání může pokulhávat v situaci, kdy třeba o finančních příspěvcích či konkrétních příspěvcích zpět do "mateřského" projektu není nic známo.
Ubuntu se oproti Debianu vymezuje především deklarovaným (a zatím dodrženým) pravidelným šestiměsíčním cyklem vydávání nových verzí, a stejně tak i předem ohlášenou osmnáctiměsíční dobou podpory starých verzí. To je vlastnost, která krom hračičků v našich řadách, osloví především osoby rozhodující o nasazení GNU/Linuxu v podnikové sféře, pro které je dosavadní vývojový cyklus Debianu bohužel nečitelný.
Ponechme pro tuto chvíli stranou žabomyší války a pojďme krátce pohlédnout na instalaci nejnovějšího Ubuntu:
Ubuntu nabízí obvyklou škálu instalačních médií - tedy jak CD, tak DVD, která můžete získat stažením z některého ftp mirrorů (třeba z toho českého - jen CD), či torrentu (CD a DVD. Je k dispozici pro architektury i386, AMD64 a PowerPC. Nadto si lze CD i zcela zdarma objednat. Prý dokonce přijde.
Instalace nejnovějšího Ubuntu "Šedivý ježek" standardně obsahuje Gnome 2.10, lokalizovaný Firefox 1.0.2, Evolution 2.2.1.1 a OpenOffice.org 1.1.3. Jako X server se veze X.org 6.8.2, k dispozici jsou i ovladače pro grafické karty nVidia a ATI. Toužíte-li po KDE, sáhněte raději po sesterském Kubuntu, které se honosí pro změnu velmi slušně integrovaným novým KDE 3.4.
Zapůjčeno z OSdir.com.
Před zahájením instalace zde můžeme zvolit i instalaci base systému. Podle autorů vhodného např. jako server. Otázkou zůstává realističnost takové instalace za situace, kdy je k dispozici Debian.
Po vložení instalačního média a bootu z něj nalezneme jako první očekávané menu nabízející alternativní postupy instalace (včetně perliček typu vypnutí APIC routování, detekce USB či PCMCIA zařízení, či podpory málo obvyklých typů hardwaru, jako jsou některé typy notebooků či stroje 386 s matematickým koprocesorem) vyvedené v příjemné grafice předjímající celkové ladění distribuce do hnědooranžova.
Po něm následuje první část instalace, která je nadále celá pouze v ncurses, popřípadě v textovém režimu. K dispozici je i nabídka instalace v češtině. Disponujeme pak ovšem pouze jedinou klávesnicí, kterou je česká qwertz. Nastavení sítě přes DHCP funguje bez problémů. Pokud nemáte k dispozici síť se službou DHCP, ruční nastavení je zcela intuitivní. Na mém (řekl bych mírně nezvyklém - PIII 650, 256 MiB RAM, 2x zvuková karta, TV karta SAA7123 atd.) hardwaru proběhla detekce zcela v pořádku. Velmi podařený je nástroj pro dělení diskových oddílů, který nadstandardně nabízí i možnost práce s LVM svazky a RAID.
V průběhu instalace je uživatel dotázán, zda si přeje stáhnout některé soubory české lokalizace, které nejsou součástí CD (jde například o lokalizaci OpenOffice.org), stažení je pak otázkou chvilky.
Jako implicitní zavaděč je zvolen GRUB. Prvotní detekce již přítomných operačních systémů byla alespoň v mém případě dvakrát zcela neomylná, za povšimnutí stojí i přesné rozlišení verzí systémů (u mě Mandrake 10.2, Ubuntu 5.04 a Windows XP Prof.) a převedení jejich označení do startovací nabídky.
V této fázi máme nainstalován základní "base" systém, přičemž na uvedené konfiguraci instalace zabrala přibližně patnáct minut. Po restartu(!) následuje "hrubá práce", tedy instalace zbytku implicitních balíčků (systém neumožňuje výběr instalovaných balíčků, vysvětlením budiž fakt, že z jednoho CD se toho zase tolik zbytečného nenainstaluje, že...), která zabrala ještě cca 30 minut.
Následně je třeba vybrat několik variant nastavení systému (systémové hodiny, volba možných grafických režimů apod.). Mírně nelogicky potom systém skončí nalogovaný v konzoli roota, ze které se lze vrátit do base-config - konfigurátoru základních nastavení systému. Po dalším restartu už se na uživatele směje uvítací grafická obrazovka GDM (pokud jste instalovali Kubuntu, pak jde samozřejmě o KDM).
Několik dobrých odkazů a postřehů můžete najít mezi zápisy do blogů na abclinuxu.cz. Třeba:
Příště se společně podíváme na samotné Ubuntu.
Poznámka: Autor se nijak nepokouší zastírat, že je lama a vítá veškeré rady, připomínky a upozornění na nesmysly. Přesto je nadšeným uživatelem všech příchutí GNU/Linuxu na cestě k plně OS desktopu...
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
LC_ALL=cs_CZ LANG=cs_CZKde je chyba?
Když jsem poprvé viděl v nightly buildu Firefoxe ten nový Gnome save as dialog, myslel jsem, že mám halucinace. Od té doby mi pije krev, kdekoli ho potkám, ponejvíce v GIMPu. Děkuji přírodním silám, že oficiální release Firefoxe používají stále ten původní, a kdybych nebyl zatvrzelý ateista, modlil bych se, aby to tak zůstalo i nadále. Takže… vlastně se také divím, že se Microsoft ještě neinspiroval… :-)
Problém není v tom, že existuje zjednodušená a plná verze dialogu. Dokonce bych přežil i to, že nejde zařídit, aby se mi vždy zobrazila rovnou plná verze. Problém je v tom, že ten dialog (a zejména jeho plná verze) je extrémně nepřehledný a extrémně neergonomický.
Co je na stahování přes apt-get špatného?Celkem nic, akorát že bych doma musel mít pořádné připojení do netu.
Jinak Ubuntu je primárně desktopová distribuce, tak nevím proč by jmenované věci měly být na CD (ono jedno CD není nafukovací...).Tím to pro mě všechno padá, no až budu mít náladu, tak si to nechám někde vypálit, ale mám obavu, že s Ubuntu skončím jako s Lindows(Linspire), totiž tak, že zůstanu u své OblíbenéVelkéDistribuce(TM).
btw. Ubuntu jsem zkousel. Je zajimave, ze ackoliv jsem v xorg.conf nastavil mezni hodnoty pro horiz. i vert. refresh tak to z nejakeho duvodu Ubuntu neakceptoval a pri startu se snazil pouzit nejake silene hodnoty. ... Po restartu X serveru uz nabehl na spravnych hodnotach. JoTytez zkusenosti, navic s tim zacyklenim instalace, trvanim na podivnych zavislostech, popisovanymi vyse, a s tím rozdilem, ze k akceptovani horizontalni a vertikalni frekvence (take rucne, nebot automaticke se zadne nekonalo) nepomohl ani reboot - ubuntu mi tak startuje do out of range... Po par letech s Gentoo jsem se dost zdesil, co se to najednou deje a ze nad tim nemam kontrolu. Chapu, ze vsechno lze nejak odstranit, ale v zkusebnim testu pripadne alternativni distribuce me Ubuntu zatim zklamalo na cele care. A to jsem myslel, ze ho podle nadsenych recenzi (jako je tenhle clanek napr.) budu doporucovat tem, kdo si na Gentoo netroufaji. Odpaleny monitor bych pak asi tezko zehlil, coz teprve povest Linuxu. Nemel by mit Ubuntu zatim velke BETA???