Ubuntu 5.04 (Hoary Hedgehog)

20. 4. 2005 | Martin Strnad | Recenze | 19414×

Recenze čerstvé verze distribuce, o které se v poslední době tolik mluví - Ubuntu (Hoary Hedgehog, 5.04).

Ubuntu a Debian

Distribuce Ubuntu, budovaná komunitou pod finanční záštitou společnosti Canonical Ltd. (která mimochodem sídlí na ostrově Man), je v poslední době vděčným terčem zuřivých hádek zarputilých zastánců Debianu Sarge, kteří mají pocit, že jim náhlá popularita mladšího bratříčka (nebo mám spíše říci potomka?) ubírá vývojáře, a táborem zastánců Ubuntu tvrdících, že Debian je skála, na níž je Ubuntu vystavěno, a že vizí vývojářů Ubuntu je situace, ve které by patche pro Ubuntu byly všechny i součástí Debianu. Tedy že vývoj a spolupráce mohou být analogické například vztahu WINE a Cedega. Uznávám, že toto přirovnání může pokulhávat v situaci, kdy třeba o finančních příspěvcích či konkrétních příspěvcích zpět do "mateřského" projektu není nic známo.

Ubuntu se oproti Debianu vymezuje především deklarovaným (a zatím dodrženým) pravidelným šestiměsíčním cyklem vydávání nových verzí, a stejně tak i předem ohlášenou osmnáctiměsíční dobou podpory starých verzí. To je vlastnost, která krom hračičků v našich řadách, osloví především osoby rozhodující o nasazení GNU/Linuxu v podnikové sféře, pro které je dosavadní vývojový cyklus Debianu bohužel nečitelný.

Ponechme pro tuto chvíli stranou žabomyší války a pojďme krátce pohlédnout na instalaci nejnovějšího Ubuntu:

Instalace

Ubuntu nabízí obvyklou škálu instalačních médií - tedy jak CD, tak DVD, která můžete získat stažením z některého ftp mirrorů (třeba z toho českého - jen CD), či torrentu (CD a DVD. Je k dispozici pro architektury i386, AMD64 a PowerPC. Nadto si lze CD i zcela zdarma objednat. Prý dokonce přijde.

Instalace nejnovějšího Ubuntu "Šedivý ježek" standardně obsahuje Gnome 2.10, lokalizovaný Firefox 1.0.2, Evolution 2.2.1.1 a OpenOffice.org 1.1.3. Jako X server se veze X.org 6.8.2, k dispozici jsou i ovladače pro grafické karty nVidia a ATI. Toužíte-li po KDE, sáhněte raději po sesterském Kubuntu, které se honosí pro změnu velmi slušně integrovaným novým KDE 3.4.

Zapůjčeno z OSdir.com.

Před zahájením instalace zde můžeme zvolit i instalaci base systému. Podle autorů vhodného např. jako server. Otázkou zůstává realističnost takové instalace za situace, kdy je k dispozici Debian.

Po vložení instalačního média a bootu z něj nalezneme jako první očekávané menu nabízející alternativní postupy instalace (včetně perliček typu vypnutí APIC routování, detekce USB či PCMCIA zařízení, či podpory málo obvyklých typů hardwaru, jako jsou některé typy notebooků či stroje 386 s matematickým koprocesorem) vyvedené v příjemné grafice předjímající celkové ladění distribuce do hnědooranžova.

Detekce hardware

Po něm následuje první část instalace, která je nadále celá pouze v ncurses, popřípadě v textovém režimu. K dispozici je i nabídka instalace v češtině. Disponujeme pak ovšem pouze jedinou klávesnicí, kterou je česká qwertz. Nastavení sítě přes DHCP funguje bez problémů. Pokud nemáte k dispozici síť se službou DHCP, ruční nastavení je zcela intuitivní. Na mém (řekl bych mírně nezvyklém - PIII 650, 256 MiB RAM, 2x zvuková karta, TV karta SAA7123 atd.) hardwaru proběhla detekce zcela v pořádku. Velmi podařený je nástroj pro dělení diskových oddílů, který nadstandardně nabízí i možnost práce s LVM svazky a RAID.

V průběhu instalace je uživatel dotázán, zda si přeje stáhnout některé soubory české lokalizace, které nejsou součástí CD (jde například o lokalizaci OpenOffice.org), stažení je pak otázkou chvilky.

GRUB

Jako implicitní zavaděč je zvolen GRUB. Prvotní detekce již přítomných operačních systémů byla alespoň v mém případě dvakrát zcela neomylná, za povšimnutí stojí i přesné rozlišení verzí systémů (u mě Mandrake 10.2, Ubuntu 5.04 a Windows XP Prof.) a převedení jejich označení do startovací nabídky.

Dokončení

V této fázi máme nainstalován základní "base" systém, přičemž na uvedené konfiguraci instalace zabrala přibližně patnáct minut. Po restartu(!) následuje "hrubá práce", tedy instalace zbytku implicitních balíčků (systém neumožňuje výběr instalovaných balíčků, vysvětlením budiž fakt, že z jednoho CD se toho zase tolik zbytečného nenainstaluje, že...), která zabrala ještě cca 30 minut.

Následně je třeba vybrat několik variant nastavení systému (systémové hodiny, volba možných grafických režimů apod.). Mírně nelogicky potom systém skončí nalogovaný v konzoli roota, ze které se lze vrátit do base-config - konfigurátoru základních nastavení systému. Po dalším restartu už se na uživatele směje uvítací grafická obrazovka GDM (pokud jste instalovali Kubuntu, pak jde samozřejmě o KDM).

Několik dobrých odkazů a postřehů můžete najít mezi zápisy do blogů na abclinuxu.cz. Třeba:

• Ubuntu Hoary inštalácia a nastavenia
• zápisky převážně o linuxové distribuce UBUNTU a práci s ní
• Soptíkovo K(U)buntu trable

Příště se společně podíváme na samotné Ubuntu.

Poznámka: Autor se nijak nepokouší zastírat, že je lama a vítá veškeré rady, připomínky a upozornění na nesmysly. Přesto je nadšeným uživatelem všech příchutí GNU/Linuxu na cestě k plně OS desktopu...

       

Komentáře

[Michal Čihař]

Připadá mí to spíš jako recenze na debian-installer .

A vůbec co je tak divného na rebootu při instalaci?

[Josef Kufner]

v podstate nic, ale vzhledem k tomu, ze se pak bezi na stejnem jadre jako se bootuje (aspon na Debianu), tak mi to prijde zbytecne. A ten druhy reboot je urcite zbytecny

[Michal Čihař]

Ten druhý rozhodně ... První umožní nainstalovat jiný kernel (typicky optimalizovaný pro konkrétní procesor), než se použil při bootování z CD, nepamatuju si jestli to vůbec jde v Debianu, ale třeba u SUSE ano.

[Soptík]

Ještě jsme neskončili, snad to v dalším díle bude lepší;o) Rozhodně až začnu psát třeba o "Správci balíčků", tak polovina čtenářů Abíčka vyletí z kůže..

Těším se!;o)

[tk]

Já ne - me se ten Synaptic GUI libi ze vsech balickaru nejvic

[Tomáš Pelc]

Zkoušel jste někdo upgradovat z Warty na Hoary?
Jak jste dopadli s lokalizací (češtinou)?
Nějak se s tím nemůžu vyrovnat. Zdá se mi, jakoby v Hoary bylo standardně nastaveno UTF8 místo klasiky. Můžu psát česky, ale programy jsou v angličtině.
Mám:

LC_ALL=cs_CZ
LANG=cs_CZ

Kde je chyba?

[David Jaša]

Upgrade byl v klidu, ale čistá instalace Kubuntu bylo dílo. Než jsem zrekonfiguroval správný balík, tak to trvalo.

[vencas]

pusťte `dpkg-reconfigure locales`, jazyk si tam musíte zaškrtnout. Možná že musíte uvádět locale včetne kódováni, tj. cs_CS.UTF-8 popř. cs_CZ.ISO-8859-2. Měl jsem UTF-8 už na wartym, takže jsem se s tímto pb. nesetkal.

[jirik]

vcera jsem daval upgrade, a nektery programy se mi hodily do CZ, ale nektery jsou stale v ang. jink s tim utf8 mas pravdu

[fict10n]

1. Daji se nekde stahnout .deb baliky cz-en a en-cz slovniků http://slovnik.zcu.cz/ ? Popr. jak tyto slovniky do Stardictu nainstalovat ? (predtim jsem v Mandraku pouzival .rpm baliky stardict-czen-20041216-1mdk.noarch.rpm a stardict-encz-20041216-1mdk.noarch.rpm od ftp://mandrake.contactel.cz/people/podobny/RPMS

2. Da se najak rucne editovat menu v GNOME? Menu editor http://ubuntuguide.org/#menu-editor nefunguje.

3. Fonty jsou jinak (mene) vyhlazovany nez v Mandraku a jsou tim padem hure citelne predevsim v terminalu. Nastaveni fontu je stejné "best shapes".

Ubuntu, Mandrake, nastaveni fontu

Cim to muze byt zpusobeno ?

4. Jak se zbavit nasledujiciho otravneho, Windowsoidniho chovani Nautila. V aplikaci zvolim "otevrit soubor". Cekam, ze se otevre dialog v home adresari. Misto toho se dialog otevre nelogicky v /home/Documents

Omlouvam se za smrst dotazu, diky.

[Michal Čihař]

1. http://www.cihar.com/slovnik-debian/, stardict neznám, tyhle jsou pro normální dictd, ale když řekneš jak ten balík má vypadat, klidně je můžu generovat taky.

[Michal Čihař]

Tak už jsem je přidal.

[fict10n]

parada, moc diky :)

[martink]

Taky dekuju.

[peter]

Ad 3. Ja mám fonty v Ubuntu, tak ako máš na tom screenshote z MDK. Nemáš v ubuntu nejako divne nastavené DPI, či font?

BTW pre fonty veľkosti 8-12 je dobré vypnúť antialiasing. Budú vyzerať lepšie, no chce to kvalitný font (napr. Tahoma). Dá sa to úpravou v /etc/fonts/local.nieco (prípadne jeho prekopírovaním do ~/.fonts.conf a úpravou).

[fict10n]

Font je DejaVu, 96 DPI - stejne jako jsem to mel v Mandraku Dodatecne jsem si vsimnul, ze gk Matrox G450 se detekovala jako G400. Mozna to s tim nejak souvisi.

[paks]

2. Neskusal som sice s novym ubuntu, ale gnomoch 2.8 sa menu da editovat priamo kliknutim pravym tlacitkom, alebo v nautiluse otvorit (ctrl+l) url "aplications:///" a jednoduho drang&dropom alebo cez menu.

[fict10n]

V Ubuntu 5.04 bohuzel nefunguje ani jeden zminovany postup.

[Lukáš Zapletal]

Nebo zkus muj skriptik:

#!/bin/bash cd /usr/share/stardict/dic wget http://slovnik.zcu.cz/files/slovnik_dict.tar.gz tar -xzf slovnik_dict.tar.gz cd home/users/tex/www-slovnik/files /usr/share/stardict/tools/dictd2dic czen /usr/share/stardict/tools/dictd2dic encz mv dictd_* ../../../../../

[Jan]

Pro českého uživatele nelze Ubuntu 5.04 doporučit. Jednak je v instalátoru fatálni chyba projevující se jen české verzi https://bugzilla.ubuntu.com/show_bug.cgi?id=8801, jednak se autoři rozhodli přejít na UTF-8 aniž se namahali opravit commandlajnové programy, takze takovy Midnight Commander nebo dselect je pouzitelný jen se sebezapřením. V poslední minutě před uvedením se Mark Shuttleword rozodl "opravit" Nautilus a bÿl z toho flame, ktery si nezadá s Debian-legal. Viz https://bugzilla.ubuntu.com/show_bug.cgi?id=8516. To že nejde naistalovat MPlayer taky nikoho nepotěší. (Stížnosti není kam poslat je přece "unsupported", takže je možné, že se o tom tvůrci ani nedozvědí)

Řekněme že po nadpruměrné povedené distribuci Ubuntu Warty si tým vybral oddechový čas. Uvidíme za půl roku.

[lubos]

Ajajaj. A to som si myslel, ze je to len chyba preview verzie. Tiez sa mi to cyklilo, v slovenskej verzii. Pripisoval som to mensiemu problemu pri instalacii (nedalo sa pripojit na stahovanie update) a preview verzii. Esteze som si pred instalaciou 5.04 ostrej precital tento prispevok. Takze si este pockam .... :(

[Jiri Bajer]

Tak to mas asi jinyho Hoaryho nez ja - ani dselect ani mplayer nemaji problem (upgradoval jsem z Wartyho a bez problemu)... Ze by mezi zidli a klavesnici, nebo je cista instalace nejak zasadne jina oproti upgradu?

Jedine, co melo problem bylo mpg321 a tomu stacilo opravit libao.conf na alsa a jede taky bez problemu...

[Pinhead]

Tak Ubuntu mi takhle na první pohled připadá jako supr věc. Moderní Debian. Ale ta nemožnost výběru balíčků při instalaci mi připomíná win2000 nebo XP. Dost arogantní. Nebo funkce Přidat/ubrat programy :o)))) A když už teda, tak nechápu nepřítomnost mc. Jestli se tedy nepletu, teď jsem toho zkoušel víc.

[Pinhead]

Aha, tak mc tam je, sorry.

[peter]

Mne to zas pripadá ako rozumná voľba. Inštalácia je jednoduchšia, aby ju zvládol aj "Bežný Franta User", a každý pokročilý užívateľ si môže cez synaptic doinštalovať po čom túži. Načo robiť veci zložito, keď idú aj jednoducho?

[Robert Krátký]

Ani tak nejde o doinstalování, ale _odinstalování_. Už jsem si to teď také zkusil nainstalovat a je tam na můj vkus příliš mnoho zbytečného harampádí...

[Jiri Bajer]

man debfoster

[Peter]

Tak to urob ako ja. Nainštaluj základ (custom-expert) a potom si doištaluj čo chceš cez apt-get. Takto môžeš z CD Ubuntu inštalovať Kubuntu a naopak.

Stále si však stojím za tým, že toto je dobrý prístup. Softvér sa má robiť pre všetkých ľudí, teda čo najjednoduchší. Mnoho distribúcií ti dá 5 programov, ktoré robia to isté. Začiatočníka to úplne zmätie. Správny prístup je dať programy aby človek mohol robiť všetky bežné činnosti, ale nezahltiť ho zbytočnými. Komu sa netrafia do vkusu a pozná iné lepšie programy, tak spravidla nemá problém ich naištalovať.

Jednoduché veci dokážu byť vysoko efektívne. To sa mi na Gnome najviac páči, že sa snažia robiť veci jednoducho s tým, že kto chce má k dispozícii pokročilé nastavenia. Keď som prvýkrát videl dialóg na uloženie dokumentu, tak som sa zľakol, taký bol jednoduchý, vôbec sa mi to nepáčilo, no zistil som, že je to vlastne geniálne divím sa, že ho MS ešte "neopajcol".

[Michal Kubeček]

Keď som prvýkrát videl dialóg na uloženie dokumentu, tak som sa zľakol, taký bol jednoduchý, vôbec sa mi to nepáčilo, no zistil som, že je to vlastne geniálne divím sa, že ho MS ešte "neopajcol".

Když jsem poprvé viděl v nightly buildu Firefoxe ten nový Gnome save as dialog, myslel jsem, že mám halucinace. Od té doby mi pije krev, kdekoli ho potkám, ponejvíce v GIMPu. Děkuji přírodním silám, že oficiální release Firefoxe používají stále ten původní, a kdybych nebyl zatvrzelý ateista, modlil bych se, aby to tak zůstalo i nadále. Takže… vlastně se také divím, že se Microsoft ještě neinspiroval… :-)

Problém není v tom, že existuje zjednodušená a plná verze dialogu. Dokonce bych přežil i to, že nejde zařídit, aby se mi vždy zobrazila rovnou plná verze. Problém je v tom, že ten dialog (a zejména jeho plná verze) je extrémně nepřehledný a extrémně neergonomický.

[Jiri Bajer]

Usetri ti to ty dve hodiny, ktere jsi u Debiani instalace travil v dselectu a BFUckam to umozni mit funkcni system, aniz by se tyden ptali po konferencich. No a ten Synaptic nemusis pouzivat, dselect a apt-get funguji bez problemu...

Hlavni rozdil IMHO neni v instalaci, ale v aktualizovanosti (pri dobre stabilite) a hlavne v kvalitni integraci podporovanych aplikaci do vysledneho systemu. Instalujes jednou, pouzivas porad...

[Hynek (Pichi) Vychodil]

V deselectu jsem nikdy nestravil ani minutu. Prostě deselect ihned ukončím, dám apt-get install aptitude a pokračuji v něm.

[Jiří (BoodOk) Kadeřávek]

Neni lepsi zustat u toho aptu?

[Libor Klepac]

ja myslel, ze aptitude je uz defaultne misto dselectu (aspon, kdyz jsem nedavno instaloval sarge, tak byl) ... z dselectu mam vyrazku

[Robert Krátký]

Ne na stable... I když stable už teď asi nikdo neinstaluje. Teď zrovna jsem instaloval čerstvě stažený Sarge a moc mě potěšil. Všechno funguje, žádné potíže. I ten aptitude jsem překousl. Sice jsem si pak hned vytvořil svoji oblíbenou sadu aliasů pro apt-get a dpkg, ale tu základní (do)instalaci jsem udělal v aptitude a ani jsem neskřípal zuby - to v dselectu jsem byl vždy jako ryba na suchu...

[Pavel Stárek]

tedy jestli je tam obsaženo gcc, autoconf, automake, gdb, php, apache, glade, mysql atd. ? Jestli se to musí stahovat systémem apt-get tak mě Ubuntu nemůže zaujmout (no flame, pls) a radši opět sáhnu po mnou vyzkoušené distribuci (Fedora/Aurox, popř. Slackware).

[Michal Čihař]

Co je na stahování přes apt-get špatného? Jinak Ubuntu je primárně desktopová distribuce, tak nevím proč by jmenované věci měly být na CD (ono jedno CD není nafukovací...).

[Pavel Stárek]

Co je na stahování přes apt-get špatného?

Celkem nic, akorát že bych doma musel mít pořádné připojení do netu.

Jinak Ubuntu je primárně desktopová distribuce, tak nevím proč by jmenované věci měly být na CD (ono jedno CD není nafukovací...).

Tím to pro mě všechno padá, no až budu mít náladu, tak si to nechám někde vypálit, ale mám obavu, že s Ubuntu skončím jako s Lindows(Linspire), totiž tak, že zůstanu u své OblíbenéVelkéDistribuce(TM).

[Robert Krátký]

Nějak té kritice nerozumím. Vždyť se přeci nechystá žádná apokalypsa, kterou by přežilo jen Ubuntu. Když z recenze (nebo jinak) zjistíš, že to není nic pro tebe, nemá cenu se tím dál zabývat. Prostě používej svou oblíbenou distribuci i nadále. If it ain't broke, don't fix it .

[Pavel Stárek]

Ale já Ubuntu nekritizuji, já sem se jen zeptal, jestli tam jsou vývojářské nástroje. Bohužel nejsou (alespoň ne všechny) tak tím pro mne padá používat Ubuntu primárně na svém desktopu doma i v práci. To přeci není kritika, to je jen konstatování. Ale jinak co sem koukal na ten soupisek nainstalovaných věcí tak třeba Python je v Ubuntu docela dobře vybaven přídavnými moduly. Přeci jen si Ubuntu nechám u někoho stáhnout a vyzkouším ho.

[peter]

A čo takto použiť synaptic?

[Jiří Svoboda]

Mrkni na http://us.releases.ubuntu.com/releases/5.04/ubuntu-5.04-install-i386.list.
Z tebou vyjmenovanych tam vidim jen gcc, gdb a mysql. Navic minimalne gcc se standardne neinstaluje.

[David Jaša]

Věci pro kompilaci jsou na CD - dáš CD do mechaniky a apt-getem to nainstaluješ z CD. Měl by tam být i Apache, PHP, MySQL a Samba.

[--.----...--.-.]

zdravim. zaujimalo by ma, preco je ubuntu tak oblubene distro? ja som zatial na to neprisiel. zda sa mi, ze ide len o nafuknutu bublinu a dobre pripravenu reklamu, aj ked CD s dorucenim zadarmo neni az tak zle :)

[Robert Krátký]

Actually, "Ubuntu" comes from an ancient african word...

[honza]

Protoze je to Debian s aktualnimi verzemi balicku v celkem prijemnem baleni. Me se Debian Sarge pro amd64 nainstalovat nepodarilo, Ubuntu Hoary pro amd64 pres vise uvedene problemy ano.

[Luboš Doležel (Doli)]

Pro mě je dostatečným důvodem pro jasné "NE" už jen "potlačenost" roota.

Nějak to zavání ve stylu Linspire.

[Soptík]

On neni ani tak potlačený, jako schovaný. Je tam a plnohodnotný. Jen není implicitne aktivovaný účet (jeden příkaz navíc) a celé je to ulehčeno tím, že část procesů jindy běžících pod rootem to oprávnění nepotřebuje... Myslím, že je to úplně v duchu filozofie Ubuntu - čím míň z toho všeho bude čučet příkazový řádek na čím míň kliknutí uděláš danou akci tím líp.

Ano, zní to jako reklama na Windows a určitě je to tak myšleno... Otázkou zůstává, jestli si tady všichni tak trochu planě nehoníme triko s tou "přehledností", "otevřeností" a "administrovatelností" systému, pod kterou si představujeme něco jako LFS nebo Slackware (nic proti nim!), v nejhorším případě klikátko na dělení disku. Je to u distribuce určené na obyčejný desktop někomu k něčemu?

Možná by nebylo od věci smířit se s tím, že to, že systém trochu uvažuje za uživatele je ta _dobrá_ vlastnost třeba u Windows, ne to, za co by měly být trestány desktopové distribuce. Co by naopak IMHO trestáno býti mělo je situace, ve které to dělají zbytečně a/nebo blbě...

Typická ukázka je nemožnost výběru balíčků při instalaci a ta šílenost typu Přidat/odebrat programy. Nápad je to podle mého výborný a konečně na dobré cestě. Co mě na _provedení_ toho nápadu vytáčí k nepříčetnosti je třeba fakt, že i když odeberu OpenOffice 1.1.3 (chci tam 2.0), tak se tam po restartu nasyslí samy zpátky, protože jsou jako závislost balíku ubuntu-desktop... a celý ten vracecí a updatovací blbinec běží na pozadí a není tedy nijak na konzoli vidět (leda po sestřelení xserveru), řekne si o CD a na tom místě čeká. Znamená to třeba zamčenou databázi pro apt-get, že...

Co vy na to? Zabijou mě všichni? Utlučou krabicema od Mandraku?;o) Kdož jsi bez viny, hoď CDčkem?:o))))

[vd]

Jenom bych chtel poznamenat, ze alespon pro mne je Slackware, co se tyce konfigurovatelnosti a prehlednosti systemu, nejlepsi distribuce.

Pro zacatecniky, kteri to s Linuxem mysli vazne je nejlepsi.

Konfiguracni soubory, rc skripty. To vsechno je ve Slacku uplne super. Pouzivam ho sice na serveru na desktopu pouzivam objemnejsi distro :).

btw. Ubuntu jsem zkousel. Je zajimave, ze ackoliv jsem v xorg.conf nastavil mezni hodnoty pro horiz. i vert. refresh tak to z nejakeho duvodu Ubuntu neakceptoval a pri startu se snazil pouzit nejake silene hodnoty. Nastesti mam odolny monitor (Out of range), kamosovi to odpalilo monas :). Po restartu X serveru uz nabehl na spravnych hodnotach. Jo a taky jsem byl celkem zaskocen kdyz to u instalace nechtelo znat heslo roota a pro zmenu po restartu jsem se nemohl jako root (automaticky prihlaseny) odhlasit z konzole :). Jinac je Ubuntu fajn, libi se mi velikost a pritomnost Gnome jako jedineho prostredi.

[xkesh]

btw. Ubuntu jsem zkousel. Je zajimave, ze ackoliv jsem v xorg.conf nastavil mezni hodnoty pro horiz. i vert. refresh tak to z nejakeho duvodu Ubuntu neakceptoval a pri startu se snazil pouzit nejake silene hodnoty. ... Po restartu X serveru uz nabehl na spravnych hodnotach. Jo

Tytez zkusenosti, navic s tim zacyklenim instalace, trvanim na podivnych zavislostech, popisovanymi vyse, a s tím rozdilem, ze k akceptovani horizontalni a vertikalni frekvence (take rucne, nebot automaticke se zadne nekonalo) nepomohl ani reboot - ubuntu mi tak startuje do out of range... Po par letech s Gentoo jsem se dost zdesil, co se to najednou deje a ze nad tim nemam kontrolu.

Chapu, ze vsechno lze nejak odstranit, ale v zkusebnim testu pripadne alternativni distribuce me Ubuntu zatim zklamalo na cele care. A to jsem myslel, ze ho podle nadsenych recenzi (jako je tenhle clanek napr.) budu doporucovat tem, kdo si na Gentoo netroufaji. Odpaleny monitor bych pak asi tezko zehlil, coz teprve povest Linuxu.

Nemel by mit Ubuntu zatim velke BETA???

[Jiří (BoodOk) Kadeřávek]

Sorry, ale to je blbost az to krici. Zduvodni to. Co je problematickeho na primarnim disablovani root loginu, ktery si muzes povolit pomoci #sudo passwd ?

[Soptík]

Pokud to bylo na me, tak zrovna na tomhle treba nic problematickeho nenachazim prave s ohledem na to, ze BFU by bylo idealni vubec nemuset vysvetlovat, co to nejaky root je.

Posadim ho k tomu a on pracuje... ano, jako we winech;o)

Oproti tomu treba Package manager (Add/remove programs) je IMHO udelany blbe... Treba to doladi;o)

[Jiří (BoodOk) Kadeřávek]

Ne nebylo to na Tebe, ale Doliho. To, ze ma root 'zakazany' login a je pouzite sudo neznamena nic jineho, ze se do systemu nelze jako root zalogovat (coz je velmi rozumne nastaveni, protoze auth.log potom dava smysluplnou informaci) a pro root konzolu musis dat #sudo bash (treba). Jak v tom nekdo muze videt problem fakt nechapu.

Linspire naopak ma system nastaveny ale ZCELA jinak. Tam totiz je root jako bezny ucet. Takze pripodobnit Ubuntu k Linspire pouze odhaluje totalni dezorientaci Doliho. To co ma Ubuntu je system a'la MacOS X.

'Sudo root', mam-li to tak nazvat by IMHO mel byt pouzity v linuxu jako standardni ficura, tzn. root by mel mit implicitne disablovane heslo. A kdyby ho neslo vubec nastavit, nic by se nestalo. Ono to ma totiz jeste jeden efekt. Tim, ze je 'sudo' jednorazovou operaci, nuti autory programu predpokladat beh pod normalnim userem a pouze pro skutecne nejnutnejsi veci zavolat 'graficke' sudo.

[Luboš Doležel (Doli)]

Tak to jo.

Defaultně bych to ale nedělal. Mě se to nelíbí stejně jako, že halt a reboot může na Mandrake udělat defaultně každý.

[ScoobyDoo]

Při rozdělování disku mi tam Ubuntu vnutilo ext3 na oddíl, který byl předtím naformátovaný na RaiserFS. Znamená to, že Ubuntu nepodporuje RaiserFS? A když ho tedy nainstaluju na ext3, uvidím potom z Ubuntu oddíl /home , který je na RaiserFS?

[lubos]

Podporuje v pohode, Warty mam na RFS. Taky ten oddil uvidis, neni problem. To je vec kernelu.

[Kakihara]

Ubuntu je pro me skutecne zklamani. Nainstaloval jsem si jej do prace stim, ze to bude bezproblemovej system, kterej nebudu muset nijak slozite konfigurovat.
Instalace v pohode, dokonce fungoval i zvuk. Ale to je tak jedina pozitivni vec.
Samotne ubuntu bez universe je temer nepouzitelnej - malo programu. Snazi se bejt klikaci, ale clovek stejne musi rucne zasahovat do konfiguraku, coz si pak zas nerozumi s GUI konfiguracnima nastrojema.
Podivna nestabilni jadra:
kuprikladu warty mi s 2.6.8.-?-i386 automaticky primountoval mass-storage zarizeni. Jeho varianta pro i686(btw: nevim, proc ji system neinstaluje defaultne) mass-storage neprimountuje jinak, nez rucne. A hlavne:vsechna jadra ve warty mi obcas nepochopitelne spadla(a nejspis za to nemohou X). Mam tu ubohej, ale znackovej IBM stroj s nejakou intelovskou deskou a integrovanou grafikou a opravdu nechapu. Ubuntu je prvni linux, kterej mi bez zjevneho duvodu pada. Ted mam uz den hoary a 2.6.10 a zatim nespadl..tak uvidim.
Taky ma defaultne osklive fonty a neskutecne pomaly firefox.....

Taky jsem jej(warty) zkousel dat na Dvouprocesorovou G4 a naprosta katastrofa. Obcas to nabootovalo, obcas to spadlo a bylo to neuveritelne pomale.
Nakonec to z niceho nic prestalo bootovat uplne a musel jsem preinstalovat i OSX.
Uz nikdy!!
Jen co vyjde nova FC, tak preinstaluju Ubuntu. Doufam, ze FC bude lepsi. Pokud ne, tak nezbyde nez vsude kompilovat gentoo, coz je jedina distribuce, se kterou jem vydrzel nekolik let .. no,vlastne jeste s RH 7.3.

Znate nekdo pouzitelnou distribuci, kterou nemusim celou kompilovat od zakladu? Je FC lepsi nez Ubuntu?

[Hynek (Pichi) Vychodil]

Znám, Debian.

[martin]

No myslim ze si s FC moc nepomuzes. Mam Ubuntu Wartyho a FC3 na stejnem ntb. FC3 ma mirne novejsi verze aplikaci, ale jinak je to pro mne z uzivatelskeho hlediska obdobne. Neco vyklikas, neco musis natvrdo v konfiguracnich souborech -- cimz, jak znamo, zakladas systemovy problem. Takze casem ti nezbude, nez to cele preinstalovat. (IMHO, no flame pls).

Rozdil byl pro mne patrny akorat pri instalaci. U Wartyho jsem musel rucne vytvaret a mountovat target partisnu, nejak nechtel sam poznat jak ten disk vypada a co vse tam je (NT,XP,W98,Lx). FC3 se naopak instalovala sama a lehce. Taky mi prijde ze k naklikani ma vice nastroju. Ani jedna z techto distribuci nerozeznala zvuk (je tam SiS cipova sada a v tom jakysi Sound Controler -- nepatral jsem, nejsem na tom zavisly), ani jedna neuspi ci nesuspendne notebook. Obe si po nainstalovani musis prispusobit (ted myslim to ze tamhle v programu neni cestina i kdyz ji ma a instaloval jsem system jako cesky a podobne). Ale ani jedna mi nepadala. A provadel jsem i upgrade kernelu v obou.

Dalsi patrnejsi rozdil z admin je hlediska pri instalaci doplnkoveho software a upgrade. Problem je strukturalni rozdil v pouzivanem balickovacim systemu. Mi osobne rmp based distribuce nesedi a apt-get je apt-get. On sice existuje i pro rpm distra, ale je to (IMHO) jen nahrazka. Zakladni vyhodou deb systemu v provedeni Debian {a s universe i Ubuntu} je v jednom centralizovanem datovem ulozisti kde je "skoro vsechno". V rpm zdrojich FC IMHO neni tolik programu jako u Ubuntu/universe, existuje spousta externich zdroju, ktere si musis nahazet samostatne do sources.list a modlit se ze se sejdou v kompatibilite. A to i kdyz jsou pro stejnou verzi FC (viz http://stanton-finley.net/fedora_core_3_installation_notes.html). Ale jak pises, zil si par let s RH, tak to Ti to mozna bude sedet naopak (i kdyz mozna si jen nemel moznost plne ochutnat deb system ).

Jo a roota obe distra resi pres sudo, podle mne rozumne pro desktop.

Podle toho co pises vypadas na advance usera, takze pokud Ti Gentoo funguje k Tve spokojenosti, zustan u nej a uzivej si te nadhery jednou nainstalovat a pak uzivat a uzivat a uzivat a sem/tam upgradovat. A pokud si chces pohrat, nainstaluj si obe a uvidis.

[Petr Mach]

Řadu problémů fedory vyřešíš tak, že místo ní použiješ Aurox . To je polské distro založené na fedoře. Je to vyšperkovaná fedora a poláci pěkně podporují i češtinu. Jestli je někdo zvyklý na redhat, tak nad Auroxem musí jásat, pěkně odladěná fedora to je . Plus tam jsou skvělé multimédia, protože poláci si nemusí lámat hlavu s patenty, dmca a podobně, takže tam pěkně šlapou mp3, dvd a další, všechno po instalaci. Já mám počítač se základovkou od asusu, P800 nebo co, intelácký chipset a zvuk i další věci mi to v pohodě našlo, na konfiguraci hw jsem nemusel vůbec šáhnout. Narozdíl od toho mi Ubuntu pustilo do displeje vysokou frekvenci, kterou nezvládal, takže jsem nic neviděl, musel jsem ručně upravovat konfigurák Xek, což v Ubuntu navíc není sranda.

[xwx]

Musim potvrdit ze posledni propracovanou distribuci byl Aurox 9.2. Z FC2 a FC3 jsem - mirne receno - rozcarovany, coz ale neznamena ze je nepouzivam ... jen tech zmen je proste prilis mnoho - a myslim ze Ubutntu je sice jina distribuce, ale taky se v ni bude menit spoustu veci - nekomu to muze vyhovovat, nekomu zas ne;)

Aurox 10.1 byl (pro me) prusvih ... nedovolil preinstalovat ani upgradovat predchozi Aurox, ani po smaznuti part. na krere byl system. Ted jedu na FC3 a stahuju kde co (mplayer, apod.) z ruznych repozitory, ale balicky tam skutecne nejsou tak vymazleny jako u Auroxu (a to hlavne pokud chcete skutecne pouzivat video, audio a grafiku, ... bez vetsiho shaneni konfigurace, apod:).

[m]

Pro normální práci (ne věčné kompilování je nejlepší SUSE, pak trojice AUROX/REDHAT/FEDORA.

[Peter Kotrčka]

Dobry den, snazil som sa pouzit Ubuntu na mojom P133, 24 MB RAM, ale aj po velkom snazeni mi to stale zdochlo v polovici bootovani na nedostatok RAM. A 24 je napisane ako minimum. Existuje nejaka volba pri starte, ktoru som prehliadol a treba ju uviest?

Dakujem

[xwx]

Instalace tuhla asi v polovine s 32MB, tak jsem nekde vyhrabal 16MB a se 48MB ram to uz jelo:)

(samozrejme v obou pripadech to rvalo ze ma malo pameti a ze se prepina do low-memory rezimu ... takze zadny prepinac to asi explicitne nema - nevsim sem si - implicitne se instalator rozhodne sam:)

[Petr Mach]

Provozoval jsem teď dlouho paralelně Aurox 9.4 a Ubuntu Warty. Na Auroxu (ještě jádro 2.4) mi nefungoval mobil/bluetooth/gprs, spojení bylo nestabilní. V Ubuntu to jakž takž fungovalo (musel jsem mít zapnutý 3s ping). V obou jsem trávil přibližně stejně času. Na Auroxu jsem vyvíjel, dělal fotky (v Ubuntu mi nechodilo USB mass storrage) a bavil se (Aurox má mnohem lepší multimédia), na Ubuntu jsem surfoval. Teď jsem si objednal na dvdlinuxu DVD s Auroxem 10.1 a Ubuntu Hoary. Aurox mi přišel ve verzi 10.2.

Nejdřív jsem instaloval nové Ubuntu, možnost upgrade mi to nenabízelo, tak jsem ho přeinstaloval. Změna k lepšímu byla v tom, že už funguje USB mass storrage, takže mi konečně začala fungovat flaška i čtečka paměťových karet. Multimédia jsou otřesný pořád. Líbí se mi tam dobrá podpora Pythonu. Spojení přes bluetooth/gprs pořád žádná sláva. Nějak mě to moc nenadchlo. Mozilla na něm jde spustit jen jednou, když ji spustím po druhé, nic se nestane a dokud nesmažu adresář ~/.mozilla, tak už se nespustí, firefox funguje OK. Také má docela pěkně řešené menu.

Po té jsem místo Ubuntu nainstaloval nový Aurox. Jediný problém který měla starší verze, nefunkční bluetooth/gprs se vyřešil. Jediné co mě zklamalo byl padající gaim. Ten jsem si tedy stáhl a přeložil sám. Jinak je perfektní. Jediné v čem ho Ubuntu předčí je program pro správu balíčků, Synaptic je bezva. Aurox ho má taky, rpm verzi samozřejmě, ale nepodařilo se mi do zdrojů přidat vlastní instalační DVD, což je škoda. Dále má Ubuntu více balíčků pro Python, ale jinak mi přijde softwarově chudší. Takže zůstanu u Auroxu 10.2. Ubuntu tímto zmizelo z mého disku. Časem smažu Aurox 9.4 a zase zkusím něco jiného. Ať novější Aurox nebo jiné distro, Ubuntu mě ale nepřesvědčilo. Kvůli výrazně lepším multimédiím Auroxu (Ubuntu nepřehraje ani normální DVD) doporučuji začátečníkům Aurox i přes trochu těžší správu vlastních balíčků. Jo, Aurox má lepší češtinu, docela mě překvapil, jede kompletně v UTF-8, i na konzoli, to u 9.4 dělalo drobné potíže, protože ta jela v iso-8859-2 a některé gui programy se snažily používat utf-8.

[Miro Kropacek]

obraciam sa na vas, ludich znalych problematiky :), lebo uz fakt neviem, co by som mohol skusit. mam notas nx9010, s ktorym som celkom spokojny, aj linux na nom fici celkom ok, az na jeden problem a tym je vstavana grafika. nebojte, nie som total lamer, pozeral som dost dlho a dost vela veci na nete, ako rozchodit notebooky na linuxe, ale pokial slo o grafiku (v mojom pripade ati igp 340m/345m), tak to uz bolo horsie. moje skusenosti su zhruba taketo: ako prvy som tam mal fc3, celkom fajn system, len trochu mi prisiel nestabilny a dost vela veci v nom chybalo. tam sla grafika out-of-the-box, ako sa vravi. potom som skusil slackware (vector), tam bola najprv iba 2d podpora, ale stacil jednoduchy trik (prepisat "ati" na "radeon" v X-kovom kofiguraku + namiesto insmod agpgart dat insmod ati-agp v /etc/rc.d/rc.modules) a slapalo to. no, dostal som sa az k debianu (kubuntu) a tu som skoncil. spominany trik tam nejako nejde, dostanem tak 10 riadkovu hlasku, ze nenasiel arg_nieco a agp_tamto (v syslogu), resp som ani nenasiel, kde sa vlastne moduly nahravaju :) Takze to pouziva (asi) iba VESA, a to si viete predstavit, ako to "maze".

pokial ide o proprietary ATI driver, tak s tym mam skusenost taku, ze ani na jednom zo spominanych linuxov to kartu nenaslo/nepodporuje, dokonca na tom Vectore bolo OpenGL este pomalsie.

Nemate niekto tuto grafiku + tento system + pozitivnu skusenost s rozchodenim? :) Fakt by mi to pomohlo.

[Miro Kropacek]

no, takze si nakoniec odpoviem sam, odkaz pre dalsie generacie

riesenie je celkom simple: funguje rovnaky trik, ako s tym Vectorom, len rozdiel len v tom, ze pridame riadok "ati-agp" do /etc/modules a tym to konci, lebo agpgart sa uz nahrava na inom mieste. hlasky agp_* unknown symbol mame stale, ale co nas po tom, ked to ide! Len by som rad upozornil, ze je zivotne dolezite tam mat original libGL.so & co, lebo inak to nepojde.

[corwin78]

Podařilo se někomu počeštit Mozilla Thunderbird v Ubuntu Hoary?

[mikro]

jj, ale nejde to uplne standartnou cestou - plugin, install, restart. Musis mat nastavene cz environment (LANG, LANGUAGE premenne) + stiahnuty debian balik pre lokalizaciu thunderbirdu. da sa to najst na nete, ja som tam nasiel ako sk tak aj cz veci, pre firefox aj tuhnerbird.