Distribuční novinky - 1

15. 9. 2006 | Mark Stopka

Články - Distribuční novinky - 1  

Startujeme nový seriál přinášející aktuality a zajímavosti ze světa distribucí. Součástí je i zajímavý rozhovor. V prvním čísle s Ivanem Bíbrem o tom, zda je lepší Ubuntu či Mandriva.

DistroNovinky mají za cíl každý týden přinášet čerstvé informace z dění na bitevním poli (převážně) linuxových distribucí. Každý díl bude mít několik pohyblivých částí. V první přinese aktuality z vývoje největších distribucí, zatímco druhá se bude zabývat novými verzemi méně profláklých distribucí. Následovat bude představení neobvyklé či méně známé distribuce a pak užitečný tip či rada. Na závěr položíme pár otázek lidem kolem jednotlivých distribucí.

Doufáme, že se vám tento náš nový seriál zalíbí a budete se na něj těšit stejně jako na Jaderné noviny. Uvítáme vaše nápady, náměty či jiné komentáře. Budeme rádi i za vaši pomoc při vytváření tohoto seriálu. Své tipy k tomu, co zařadit do dalších dílů, nám zasílejte na adresu redakce zavináč abclinuxu.cz. Děkujeme.

Letem světem

Minulý týden byl, co se světa "velkých" distribucí týče, poměrně plodný. Na světlo světa vykoukla již 4. alfaverze distribuce openSUSE 10.2, vyšla také nová Mandriva 2007-rc1 a Red Hat Enterprise Linux 5-beta1. Trh "malých" distribucí nezůstal pozadu, a tak jsou k dispozici i nové verze modulů pro distribuci Morphix, kterou si představíme dále. Pak vyšla nová verze distribuce B2D, která je vhodná pro lidi, kteří musí nebo chtějí psát či číst tradiční čínštinu. Má teď označení 20060906. Příznivce "distribuce" Linux From Scratch jistě potěší, že vyšla nová verze LiveCD, které je určeno pro instalaci, a nese označení LFS LiveCD 6.2-3. Mezi novinky patří například podpora suspend-to-disk [uspání na disk], podpora zápisu na (Live)CD (avšak taková data nepřežijí restart, jelikož jsou ukládána do RAM; přežijí ale suspend), dále pak byly zprovozněny programy pro práci s XFS filesystémem a spousta dalších změn.

Velké ryby

Mandriva 2007 RC1

Objevil se release candidate 1 (kandidát na vydání, RC) distribuce Mandriva Linux 2007, který obsahuje mnoho nových verzí balíčků. Mezi ty hlavní patří OpenOffice.org 2.0.3, KOffice 1.5.90, Evolution 2.8, Thunderbird 1.5.0.5, GIMP 2.3.10 a nesmíme také opomenout nejpopulárnější open source SQL server MySQL ve verzi 5.0.24a. Mezi další novinky patří opravení automatické instalace a aktivace binárních ovladačů (především nVIDIA), použití jádra 2.6.17 a desktopových prostředí Xfce 4.3.90.2, KDE 3.5.4 a GNOME 2.16 RC1. Také byl opraven jaderný modul b44 pro síťové adaptéry Broadcom. Další výbornou novinkou je XGL/AIGL, tj. akcelerace desktopového prostředí pomocí OpenGL.

O této distribuci psal v blogu Mona střípky koffr (screenshoty).

openSUSE 10.2 alfa 4

V této nové verzi, která byla představena 7. září, se objevila spousta novinek. Jednou z nich je přechod na jádro 2.6.18rc5, již dříve avizované KDE s vylepšeným menu a také byla dokončena integrace všech balíčků s X serverem Xorg 7.1. Značně byl také vylepšen instalátor, a nepotřebuje tak po prvním CD restart počítače. Kromě toho byly odstraněny některé nepotřebné SuSEconfig scripty.

Tichá voda

CentOS 4.4

Po verzi 3.8 se vzápětí objevila další aktualizace, a současná verze tak nese číslo 4.4. Mezi hlavní změny bych zařadil změnu z Mozilly na prohlížeč SeaMonkey. Ethereal byl také vyměněn a to za analyzátor Wireshark. Jedná se v podstatě o ten samý projekt, který jen musel být přejmenován, protože zakladatel a hlavní vývojář Gerald Combs změnil zaměstnání. Vývoj etherealu zastřešoval jeho bývalý zaměstnavatel, který si název "Ethereal" registroval jako ochranou známku, a odmítl toto jméno uvolnit. Dále pak byly aktualizovány balíky s programy Mozilla Firefox a Thunderbird z verze 1.0 na 1.5 a kancelářský balík OpenOffice.org z verze 1.1.2 na 1.1.5.

Vzhledem k tomu, že se CentOS stále drží starších verzí programů, lze předpokládat, že stabilita distribuce a programů v ní obsažených nikterak neutrpí. Což je vzhledem k cílové skupině velice důležité.

Morphix

Morphix je modulární derivát Knoppixu složený z mnoha částí, které ve výsledku tvoří funkční celek. Obsahuje jednoduchý instalátor, ale může běžet i z CD. Základem každého takto vytvořeného LiveCD je modul Main-Bare, který obsahuje základní prostředí. Dalšími dostupnými moduly jsou MorphixLiveKiosk, Morphix KDE, 2 moduly s menšími desktopy/správci oken (Morphix LightGUI obsahující Xfce a Morphix IcewmGUI, který obsahuje - překvapení - IceWM). Posledním oficiálním modulem je MorphingMorphix, který je určen k tvorbě vlastního modulu nebo LiveCD. Pro tvorbu takového vlastního LiveCD budete potřebovat jen nějaké místo na disku a připojení k internetu, aby se mohly z repozitářů stáhnout patřičné balíčky, které chcete na své LiveCD vložit.

Distribuční rada

Dnes si poradíme, jak do distribuce Gentoo dostat aplikace, které nejsou v oficiálním portage stromu, ale jsou součástí Gentoo Science Overlay. Již název dává tušit, že to v tomto portage stromu budou aplikace jako Maxima, Wxmaxima, imaxima a další sloužící pro vědecké výpočty a simulace. Budete potřebovat nainstalované Gentoo (to především) a program Subversion, který nainstalujete pomocí příkazu

emerge -av subversion

Dále vytvoříte adresář, kam chcete strom stahovat. Nejlépe /usr/local/portage/, do kterého se přepnete a spustíte v něm příkaz

svn co https://gentooscience.org/svn/overlay sci

který stáhne patřičné soubory jako jsou e-buildy, digesty, patche a další. Jako poslední krok musíte přidat do souboru /etc/make.conf parametr PORTDIR_OVERLAY a hodnotu /usr/local/portage/sci, čili patřičný řádek bude vypadat takto:

PORTDIR_OVERLAY="/usr/local/portage/sci"

Nyní můžete bez problémů instalovat libovolný program ze Science portage stromu pomocí emerge. Pokud budete chtít příště strom aktualizovat, stačí provést:

cd /usr/local/portage/sci # Přepnutí do adresáře se stromem
svn up # Aktualizace stromu

Rozhovor: Ivan Bíbr o novém Mandriva Linuxu 2007

Ptal se Leoš Literák.

1) Mandriva je právě ve fázi před dokončením další verze. Co je jejím hlavním tématem? Jedná se jen o aktualizaci balíčků nebo přináší zásadnější změny?

Ivan Bíbr: Zásadnější změny těžko můžeš čekat u distribucí, které mají krátký vývojový cyklus. U těch jde vždy spíš o evoluci než o revoluci, i když marketingově to tak vypadat nemusí :). K takovým distribucím patří i normální Mandriva Linux (nikoliv korporátní produkty).

Samozřejmě najdeš v nové verzi aktualizované aplikace, zlepšila se podpora hardwaru díky novému jádru, X.org a dalším komponentám. Mandriva také změní způsob distribuce. Instalační média budou obsahovat 32 i 64bitovou verzi systému a instalační proces se podle nalezeného hardwaru sám rozhodne, co instalovat. Novinkou je i integrace technologie "One", která umožňuje jednoduše vytvářet live-cd systémy. Možná znáš live-cd Mandriva One - to je výsledek. S verzí určenou ke klasické instalaci bude tentokrát uvolněna i sada médií Mandriva One. Média se budou lišit obsahovanou lokalizací a prostředím (KDE/GNOME).

Určitě se najdou i další zajímavosti. Hodně vidět je například podpora 3D technologií - používá se XGL nebo AIGL a výběr se provádí automaticky podle stavu podpory konkrétního hardwaru. Velké změny zasáhly správce balíčků, který má přepracované GUI a je rychlejší. Máme nový menu systém, používá se XDG místo původního systému z Debianu, máme novou organizaci balíčků s jádrem. Samozřejmostí je nový vzhled (už se mi začíná pomalu líbit) a spousta dalších věcí. Aktuální informace najdeš na vývojářských wiki stránkách, stačí sledovat např. tento dokument.

2) Mandriva dlouhá léta platila za distribuci nejsnáze ovladatelnou linuxovými nováčky. V poslední době se ale na tuto pozici silně dere Ubuntu. Jak na touto výzvou Mandriva v připravované nové verzi zareaguje?

Mandriva i nadále pokračuje v cestě, kterou začala při svém vzniku, a na kterou ji později následovaly i další distribuce. Snaží se zajistit uživatelům komfortní a jednoduchý desktop na systému Linux. V tomto má stále náskok před ostatními a za reálného konkurenta v oblasti považuji pouze SUSE, nově openSUSE - bavím se stále o normálních distribucích, nikoliv o korporátních produktech.

Co se Ubuntu týče, tak to je v současné době taková linuxová móda. Osobně samozřejmě testuji nové a zajímavé distribuce, abych měl trochu přehled, co se děje. Ubuntu považuji za povedenou distribuci, ale i když přišla s několika zajímavými nápady, nezdá se mi nějak přínosná. Z mého hlediska má Ubuntu stále některé nedostatky v použitelnosti především ve směru k běžnému uživateli. Jeho - stejně tak i mne - příliš nezajímá verze KDE, jádra nebo gcc. Naopak vyžaduje, aby systém dělal to, co potřebuje, a příliš ho nezatěžoval.

Módní vlna Ubuntu v současnosti podle mne není ani tak výsledkem převratných nápadů, jako spíš dostatkem financí v Ubuntu Foundation. Dělat celosvětovou distribuci není žádná legrace, jak se o tom párkrát přesvědčili i v Ubuntu, viz nedávnou kauzu s updaty. Na to, abys to mohl dělat, potřebuješ zajištěné prostředky, a ty v Ubuntu zatím mají. Jinak je jejich business model hodně nejasný, protože rozdáváním médií zadarmo toho moc nevyděláš - v této oblasti jistou zkušenost mám. Těžko říci, co se stane, až se budou muset živit sami tak, jako to dělá Red Hat, SUSE nebo Mandriva. Počkáme a uvidíme.

3) Jak konkrétně je zapojeno QCM do vývoje Mandrivy? Na co se můžeme v Česku těšit?

Naše společnost dlouhou dobu spolupracovala se společností Mandriva v oblasti QA (testování, Bugzilla). Začal s tím Robert Vojta a po něm v práci pokračoval Martin Fiala. Nedávno proběhla změna našeho statutu jako partnera - získali jsme nejvyšší platinové partnerství - a na základě toho se mění i naše pozice v oblasti vývoje. Máme možnost podílet se na vývoji a testech korporátních produktů a znovu se oživily úvahy na vývojové centrum Mandrivy zde v ČR.

Více momentálně říci nemohu, protože konečná dohoda v této oblasti ještě není uzavřena. Určitě se to ale dozvíš.

Seriál Distribuční novinky (dílů: 249)

První díl: Distribuční novinky - 1, poslední díl: Distribuční novinky 27-30/2024.
Následující díl: Distribuční novinky - 2

Diskuse k tomuto článku

[zvovka]

Dobrý nápad, doufám že bude o čem psát a koho zpovídat. Čaj

[vogo]

Mohla by tu být nějaká větší zmínka o Slackware 11, který je už za dveřmi.

[jalinh]

dyť tam autor píše úplně jasně, že se tu budou zabývat jen "méně profláklými distribucemi" :))

[vogo]

DistroNovinky mají za cíl každý týden přinášet čerstvé informace z dění na bitevním poli (převážně) linuxových distribucí. V první přinese aktuality z vývoje největších distribucí, zatímco druhá se bude zabývat novými verzemi méně profláklých distribucí.

Nechci vypadat jako hnidopich, ale když je přetřásána Mandriva 2007 RC1, tak mohl být Slackware 11 alespoň zmíněn, však do vydání zbývají jen dny. Nebo je Slackware v mrtvém poli mezi velkými distribucemi a těmi "neprofláknutými"?

[Robert Krátký]

Neřekl bych, že by byl Slackware vynechán záměrně.

[Leoš Literák]

Jak je napsano v uvodu, mate-li zajimavou informaci tykajici se distribuci, poslete ji redakci. Nasi snahou je monitorovat celou oblast, ale ne vzdy se to podari. Nehodlame zadnou distribuci diskriminovat, ale neni v lidskych silach sledovat uplne vse. Ale snazit se zachytit ty nejdulezitejsi novinky hodlame. Kazda vase pomoc je vitana.

[jalinh]

jasne... delal jsem si jen hloupou srandu. Sorry...

[trancelius]

k přidání overlaye stačí bohatě příkaz layman -a science

[LS8]

Z mého hlediska má Ubuntu stále některé nedostatky v použitelnosti především ve směru k běžnému uživateli.

Jo, a jake treba?

[Leoš Literák]

U mne Ubuntu vydrzelo jen par hodin. Chtel jsem neco zmenit, tak jsem klikal do jejich grafickych nastroju a po restartu se uz nerozbehly Xy. Bohuzel si uz fakt nepamatuji podrobnosti. Celkove jsme ale od nej cekal vice. Asi jsem byl moc nateseny.

[Petr Slansky]

Co tedy pouzivate kdyz Vam Ubuntu neni dost dobre? Fedoru? LL Linux?

[xkesh]

http://www.abclinuxu.cz/Profile/1 ;)

[Honza Balák]

Je pravda, ze u Ubuntu jsou klikatka trochu problem, ale to distro se mi libi

[LS8]

>Chtel jsem neco zmenit...bouhzel si uz fakt nepamatuji podrobnosti.

Jaksi jsem nepochopil informacni hodnotu tohoto prispevku. Co jste chtel zmenit, a jaky graficky klikaci nastroj jste pouzil? Pokud vim tak Ubuntu zadny klikaci nastroj na konfiguraci Xorg nema.

Opravdu by me zajimalo upresneni pana Bibra, jake konkretni nedostatky v pouzitelnosti ma podle neho Ubuntu proti Mandrive.

[trekker.dk]

Distribuční novinky - nové, moderní, plné informací. Ke každému vydání jeden distro-flame zdarma

[bibri]

Prilis nestiham, ale presto:

1.) Podpora hardwaru. Narazil jsem na hodne problemu u uzivatelu. Komercni distribuce to maji vychytane lepe diky tomu, ze obsahuji i ovladace vyrobcu. Muzete si o nich myslet co chcete, ale funguji.

2.) Nedotazenost lokalizace - preklady jsou opravdu nic moc, je to kostrbate.

3.) Ubuntu/Kubuntu/Xubuntu/Edubuntu - dobry marketingovy tah, ruzna oznaceni pro temer stejne veci, ale pro je to laika naprosty zmatek. Ve finale sahne po normalnim Ubuntu, u ktereho povazuji za minus orientaci na GNOME - KDE se mi osvedcuje lepe.

4.) Z predchoziho bodu vychazi jako jasne minus i vyber default aplikaci. KDE aplikace povazuji za lepsi (sam KDE nepouzivam, ale spoustu jeho aplikaci ano).

5.) Instalace - ma velke plus i minus, spousti se tak, ze najede liveCD/DVD, to je sice dobry napad, ale ma uskali. Je to narocne na HW, po bootu je system v anglictine, lidi to odrazuje (jina distra maji live = "zkuste to" plus normalni instalacni media). Narazil jsem na par uzivatelu, kteri byli nadseni jak se to rychle nainstalovalo ale vubec nepochopili, proc se to po rebootu nespousti. Nereste, proc to tak je, ja to take neresim.

6.) Nastaveni systemu, kde chybi nektera dulezita klikatka - viz Leosuv prispevek.

Pokracovat bych mohl, ale opravdu nestiham. Muzete si o tom myslet co chcete, ale jsou to problemy, se kteryma se potkavam u linuxovych uzivatelu - u znamych, u zakazniku. Nic vic, nic mene. Oponovat muzete, ale z uvedeneho duvodu nehodlam prilis reagovat. Z meho pohledu je Ubuntu aktualni a trochu vyladeny Debian, nic vic a nic mene - nemyslim to nijak zle, proste je to tak (lepe se to mozna bude travit kdyz si odmyslite, ze "kopu" za Mandrivu).

Osobne vidim jako nejvetsi bug nektere Ubuntu jejich ideje, cituji z manifestu na webu:

* Ubuntu bude vždy zdarma a nikdy nebude žádná "podniková verze" za speciální poplatek. Naše nejlepší produkty dáváme k dispozici každému za stejných podmínek.

...

* Ubuntu je zcela oddáno principům vývoje svobodného softwaru; ...

Chápu, že se to dobře čte a láká to svými vzletnými myšlenkami mnoho lidí. Podle mne jde jde pouze o nepochopení případně špatný výklad některých základních principů free softwaru. Pak se nelze divit těm, kteří spojují GNU s komunismem a socialismem, protože tam jsme také měli mít všechno zadarmo. Stačí totiž výše uvedené citace z ubuntu.cz letmo srovnat s výkladem FSF např. na gnu.org:

Mnoho lidí věří, že je proti duchu GNU inkasovat peníze za šíření softwaru, případně že by poplatky měly být co nejnižší, jen na pokrytí nákladů.

...

My však naopak povzbuzujeme všechny distributory, aby si za svobodný software účtovali kolik chtějí či mohou.

...

Rozšiřování svobodného softwaru je příležitostí, jak získat prostředky pro jeho vývoj. Nepromarněte ji!

Já tam vidím trochu rozpor a asi nebudu sám. RMS ví, proč toto napsal a proč apeluje na "zisk z free softwaru". Free opravdu není zdarma a bez zisku není možná podpora ničeho. Masové rozdávání médií zadarmo (či spíše samotná prezentace tohoto faktu) v tomto kontextů neznamená nic jiného než pokřivený a nefunkční trh. Jakkoliv se vám mohou ideje Ubuntu líbit, tak ve výsledku deformují snahu ostatních, kteří se snaží najít funkční business model pro GNU a open source software. A bez něho některé věci prostě nejdou - i milonářské dotace totiž vyschnout. Co udělá Ubuntu bez nich?

Mně se idea "softwaru vždy zadarmo" také líbí, ale z praxe vím, jaké z toho vznikají problémy. Pro reálnou představu nemusíme vůbec opouštět Ubuntu. Až totiž Ubuntu odstraní svůj bug číslo jedna, převálcuje Windows, tak si každém novém releasu miliarda lidé objedná ta média zadarmo. Jestli o tomhle lidé z Ubuntu Foundation neuvažují, tak to je asi něco špatně.

POZN: případným autorům komentářů o tom, jak se dá skvěle vydělávat na podpoře, rovnou doporučuji podrobné studium business modelů Red Hatu a SUSE. Ti o tom alespoň něco vědí vzhledem k tomu, jak dlouho už to zkoušejí. Kdyby tento model ve své čisté podobě opravdu fungoval, pravděpodobně by nevzniklo žádné Ubuntu, protože samotný Debian by dosahoval mnohem vyšších kvalit díky silnému přílivu financí "z podpory". Nebo ne?

[deda.jabko]

v nekterych ohledech s vami souhlasim, ale misty jde opravdu videt, ze kopete za mandrivu ;-]

Z meho pohledu je Ubuntu aktualni a trochu vyladeny Debian, nic vic a nic mene -- a to si myslim, ze je hlavni plus -- debian dle meho potrebuje urcite uhlazeni pro mainstream. ale vzpomente, jak zacinal mandriva, teda vlastne mandrake. nebylo to nic jineho nez vyladeny redhat. dneska uz je z toho uplne jina distribuce. dejte ubuntu cas dozrat.

co se tyce financovani tak tak skepticky bych zase nebyl... podivejte se na jedny z nejstarsich distribuci debian, slackware... jsou tu uz pres deset let, aniz by meli nejaky "obchodni model"...

[bibri]

v nekterych ohledech s vami souhlasim, ale misty jde opravdu videt, ze kopete za mandrivu ;-]

Jasně , ale trochou nadhledu snad mám a obecně vzato nekopu jen za Mandrivu. Mám v podstatě stejný (osobní) cíl jako Ubuntu - dostat Linux mezi lidi. Stejný cíl má samozřejmě i Mandriva, i když tam se to poslední dobou trochu mění. A má ho i mnoho dalších distribucí, které se pak liší tím, jak na to jdou.

Rozdíl je v tom, že se těmito aktivitami zkouším uživit - berte to tak, že ve svém postoji "kopu" za tuto skupinu lidí. Dělám to už cca pět a není to zdaleka takový med, jak by se mohlo zdát a proto vidím spoustu věcí jinak. Tyto zkušenosti se samozřejmě odrážejí i v mých postojích, které spousta lidí nechápe nebo je rozčilují - obvykle jde o ortodoxní "zadarmisty" :). Nicméně kdyby měli za sebou stejně tvrdou zkušenost, určitě by i oni viděli věci jinak.

ale vzpomente, jak zacinal mandriva, teda vlastne mandrake. nebylo to nic jineho nez vyladeny redhat. dneska uz je z toho uplne jina distribuce. dejte ubuntu cas dozrat.

Ehm, to já vím . Rozhodně neberu Ubuntu čas na zraní, pouze komentuji současnou situaci, ostatně jsem to psal i v původním článku ("počkáme a uvidíme").

Víte co, zkusme to naopak a podívejte se sám do historie, jak to bylo s jinými komerčními distribucemi. Původním RedHatem (než z něho zbyl Enterprise a Fedora), se SUSE, s Mandrakem/Mandrivou, Corel Linuxem, Turbolinuxem, Linpirem nebo třeba Calderou. Zjistíte, že mají podobné křivky vývoje - nejdříve je kolem každé z nich velké haló, následuje zájem investorů, vysoká popularita u uživatelů apod. Všude se o nové věci píše, všichni stahují.

Toto vše krásně roste do doby, než to investory přestane bavit nebo až je firma natolik stará, že musí vydělávat sama na obchodním modelu, který si postavila. Občas se přidalo pár prušvihů, začalo se tlačit na peníze získané od uživatelů. A teď se podívejme na reálné výsledky - pár z uvedených distribucí zkrachovalo, další "jen" zapadly a někde přežívají a extrémisté zkoušejí udělat úplně všechno pro to, aby se tak nestalo (Caldera/SCO). V komerční sféře a ve velkém obchodu dnes potkáte dvě - ty se těší i podpoře velkých firem.

A proč tam nejsou ty ostatní? Protože se nedokázaly uživit nebo nedokázaly přesvedčit ostatní, že to dokážou. Linux je v situaci, kdy se musí přizpůsobovat on ostatním, ne naopak, a týká se to všech zákonitostí tohoto světa. Omlouvám se za zbytečné kecy, ale považuji tyto věci za celkem důležité a proto o nich píšu - bohužel lidé mají dnes velmi krátkou paměť. Mimochodem až na typicky komerční problémy (finance) zjistíte, že podobné vlny mají i nekomerční distra.

a to si myslim, ze je hlavni plus -- debian dle meho potrebuje urcite uhlazeni pro mainstream.... co se tyce financovani tak tak skepticky bych zase nebyl... podivejte se na jedny z nejstarsich distribuci debian, slackware... jsou tu uz pres deset let, aniz by meli nejaky "obchodni model"...

(POZN: záměrně odpovídám jakoby dvě věci, protože spolu souvisí.) Také si myslím, že Debian potřebuje uhlazení pro mainstream. To ale bude trvat velmi dlouho, pokud k tomu vůbec někdy dojde. Uvedené distribuce právě proto, že nemaji obchodní model, tak na podobné věci příliš nehledí (protože nemusí). Zároveň se k nim stahuje taková skupina uživatelů, která od těch uhlazených distribucí utíká a protože se sami podílí na vývoji, moc se tímto směrem netlačí. Těžko tedy lze očekávat, že by se tímto směrem nějak výrazně pohnul i jejich vývoj.

Tyto distribuce nebudou nikdy v mainstreamu, ale budou si vždy udržovat velkou komunitu a zajímavé procento uživatelů Linuxu protože představují směr, který těmto uživatelům vyhovuje. Možná je to tak v pořádku, protože kdyby se příliš změnily, vznikly by zcela jistě další, které by usilovaly o změnu opačným směrem.

Ubuntu je teď v situaci, kdy se tlačí do mainstreamu. Čím více v něm bude, tím více se bude od Debianu vzdalovat a tím více bude potřebovat finance. Tato potřeba bude ještě umocněna rostoucím počtem uživatelů, se kterými se pojí další náklady. Na čisté podpoře se zkoušelo uživit už více distribucí a podle mne to není ta pravá cesta - viz mé předchozí doporučení.

Z praktického hlediska si myslím, že buď Ubuntu přizpůsobí obchodní model tak, že začne vydělávat, nebo přesvědčí svým dobrým marketingem uživatele celého světa že je výhodné mít podporu v zahraničí, nebo přestane být módou. Pokud se ovšem nenajdou další milionáři ochotní něco takového sponzorovat. Můj odhad je, že i Ubuntu bude kopírovat situaci ostatních distribucí, které jsem uváděl.

Těch možností je samozřejmě mnohem více a těžko říct, co se opravdu stane. Jak jsem říkal - počkáme a uvidíme.

[deda.jabko]

vicemene s vami opet souhlasim s obvyklym ALE...

vy at chcete nebo ne, jste poznamenan svou dosavadni praci (stejne jako vetsina) -- proste distribuce musi vydelavat a proto pripoustite jako obchodni model bud prodej enterprise reseni, potazmo supportu nebo cehokoliv jineho... nebo upadek. ale temi historickymi distribucemi jsem chtel prave ukazat, ze existuje moznost treti cesty a to vest obchodni model, ktery vlastne neni obchodni model -- proste jit cestou komunitni distribuce jako taticek debian... a zivit ho ze stedrych daru spokojenych uzivatelu... je to utopicka vize, ale kdo by pred deseti/patnacti lety rekl, ze te budu me mit 3 ruzne velke operacni "zadarmo a jeste se zdrojaky", ktere delaji "dobrovolnici" "ve svem volnem case" ... opravdu je treba vyckat

(btw. jakou cestou se na konec ubuntu da, je mi uprimne jedno, protoze se me osobne ta distribuce taky moc nelibi)

[bibri]

"ale" není potřeba. Já s Vámi souhlasím a Vy se mnou také. Debian je ukázka toho, že samotná distribuce opravdu nemusí nutně vydělávat, proto jsem jej oddělil od těch komerčních. Z samozřejmě toho plynou další věci, o kterých jsem psal výše - co z toho je dobře nebo špatně, to ať si rozhodnou jeho uživatelé.

[bibri]

(zatr..., kus mi zmizel.)

Řeč ale není o Debianu nýbrž o Ubuntu, které jde výrazně jiným směrem než Debian. Co se s tím pojí jsem se snažil vysvětlit. I když jsem celkem skeptický přesto jsem také zvědavý, jak to dopadne.

PS: kdybych chtěl rýpat do Debianu, tak bych mohl začít třeba těmi štědrými dary

[Petr]

No, nevím o tom, že by se CD Debianu posílala zdarma. Nejsem žádný expert, nicméně si myslím, že "obchodní model" vývoje a šíření Debianu je zcela odlišný od Ubuntu...

Tj. Debian tu bude, pokud bude existovat komunita, která se podílí dobrovolně na jeho vývoji = věřím tomu, že hodně, hóódně dlouho... nadšenců bude stále hodně, to se nikdy nezmění.

Narozdíl od toho, Ubuntu, to tu bude tak dlouho, jak dlouho budou peníze v Ubuntu fondech, pak zanikne. Stejně tak, jak zanikne každá z komerčních distribucí, pokud zkrachuje firma, která distribuci vytváří...

[hwsoft]

No to se ti Leosi povedlo ;), asi si to tak nemyslel, ale je to celkem nabeh na flame. Kdyz neco delam, a ani nevim co, pak se to nepovede tak reknu ze ono je uplne spatne, to asi ne.

IMHO je u tveho pristupu problem ten, ze se k tomu chovas jak k Debianu a on to zas uplne Debian neni.

Ja ted hledam cim nahradit Mandrivu a zatim mam testovaci instalaci Kubuntu jen na vyzkouseni. Po pul roce zatim nejsem sice presvedcen, ze je cas na prechod, ale Mandriva me uz nebavi, nechci kazdy rok delat reinstall.

Abych rekl pravdu, nemuzu o zadnem distru rict, ze je vyslovene spatne, jen mi nektere sedi vice, jine mene. Dale kdyz musi pocitac puzivat i moje deticky a draha polovicka, tak mam vyber pomerne dost zuzeny. Dalsi vec jsou servery na FreeNetu, kde je dobre mit stejny system.

[Leoš Literák]

Pochopitelne jsem tehdy vedel, co chci udelat. A rozhodl jsem se k tomu pouzit nastroje, ktere distribuce nabizela. Jenze jsem neuspel a protoze se mi nelibily i jine veci (treba nastroj na aktualizace), rozhodl jsem se problem neresit, ale zkusit jine distro (Fedoru).

Tehdy jsem uvazoval, zda svuj problem popsat v blogu, ale nechtel jsem tim ztracet cas. Ted po dvou mesicich si uz fakt podrobnosti nepamatuji. Ale souviselo to nejak s runlevelem nebo vyberem sluzeb spoustenych pri startu.

Snad uz je informacni hodnota o neco vetsi

[PinoM]

U mě byla situace obdobná. Slyšel jsem mnoho názorů, že Ubuntu je při své uživatelské přívětivosti zároveň velmi rychlé distro a to dokonce v porovnání s Gentoo. Vzhledem k tomu, že jsem potřeboval nainstalovat Linux na jeden počítač, sáhnul jsem nadšeně po Ubuntu, i když jsem jinak s Gentoo velmi spokojen.

Jedná se o počítač s celkem moderním HW (Celeron 1.8GHz, 256 MB DDR RAM, deska MSI řady K7) až na jednu výchylku a tou je grafická karta, nějaka starší Matroxka do PCI. Počítač bude sloužit na běžnou kancelář, žádné náročné 3D záležitosti, proto jsem tam lepší nepořizoval a sáhnul jsem do šuplíku. Samotná instalace a nápad LiveCD, na kterém si člověk všechno může vyzkoušet a po té pohodlně nainstalvoat, se mi líbí. Ovšem po instalaci jsem byl poněkud onou rychlostí zklamán (před instalací jsem to přikládál LiveCD). Dokonce se mi zdálo, že desktop je celkově přibržděný. Rychlost nabíhání aplikací žádná sláva a celková reakceschopnost toho dekstopu na nějakou akci (třeba jen klik na menu s aplikacemi) mě odradila.

Rozhodně tímto nechci po Ubuntu šlapat nebo záměrně naštvávat jeho spokojené uživatele, jen prostě musím ona tvrzení o rychlosti trochu posunout, má zkušenost byla v tomto směru opravdu zklamáním. Beru že poud je v xorg.conf implicitně zapnuto snad všechno, tak se jedná o určité brždění a administrátor systému by jej měl upravit. Ale na druhou stranu pokud je Ubuntu určen pro uživatele amatéry, které nezajímá, jak systém uvnitř funguje, ale chtějí prostě sednout a chtějí mít všechno pohodlné a funkční, pak se na mě nezlobte, ale patrně předpokládá nabušený hardware, aby se dalo hovořit o výkonu srovnatelném s Gentoo na stejné HW konfiguraci. Ukázkové video s Nelsonem Mandelou ve fullscreenu škubalo jak o život, možná záležitost nastavení nebo přehrávače, ale běžného uživatele to neuspokojí.

Nainstaloval jsem tam Gentoo, kompilace s O3 optimalizacemi, samozřejmě modulární xorg, ovladač grafiky mga (stejný tam dosadila i instalace Ubuntu). Chci říct, že pokud teď vidím jakési srovnání, pak v žádném případě nelze hovořit o podobnosti, Gentoo s KDE na této konfiguraci běží o dost rychleji než Ubuntu s GNOME (s čím také jiným). OpenOffice nabíhají skutečně rychleji a celkově rychlost toho desktopu působí velmi talentovaně. Video ve fullscreenu bez problému.

Nevím jestli mám onu nízkou rychlost desktopu na Ubuntu přičítat v tomto případě slabé grafické kartě nebo nějakému špatnému nastavení, ale rozhodně Gentoo je v tomto případě s rychlostí někde úplně jinde. Nechci se handrkovat o tom, která že distribuce je ta nej, sám osobně jsem typ člověka, jehož uvažování a spokojenosti nejlépe vyhovuje Gentoo, ale respektuji spokojenost jiných s jinými distribucemi. Pokud bych měl přejít na ne source based distro, šel bych do Debianu nebo Archu.

[nax]

Ja si nechal Ubuntu na "sunce", kterou mam doma (P3/500Mhz/512RAM) prave kvuli te rychlosti. Aplikace se sice spousti pomaleji, ale nejakeho cekani v nabidce menu jsem si nevsiml. I na takovem strepu, co mam ja je prace lahudka. Pekne svizne - vcetne blbinek mp3, divx...

Ubuntu porad vidim "v plenkach", ale fandim mu. Mimo jine jsem si ho vybral i proto, abych uz pocitac v zivote nemusel preinstalovavat :o)

Tenkrat pri vyberu jsem byl ochoten zkousnout jakekoliv distro, ktere mi zaruci: aktualizovatelnost z internetu - bez nutnosti reinstalu a bohaty repositar sw a bude trosku up-to-date. Vlastne se to pak zuzilo na Gentoo/Ubuntu/Debian ... Ale kdyz jsem zkousel gentoo tenkrat jeste s PII - 500Mhz tak to bylo dost ubohy:o)

[kralyk z abclinuxu]

Hezky serial, fandim a tesim se na dalsi novinky