Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
Debian Etch, který vyjde jako stable 4. prosince, obsahuje už dříve avizovaný grafický instalátor, jehož screenshoty si můžete prohlédnout na serveru Debian Admin.
Vývojový cyklus distribuce Fedora Core 6 se pomalu blíží ke konci, a tak vyšla 3. testovací verze. Je dostupná pro 3 architektury, kterými jsou i386, x86_64 a ppc/ppc64. Stabilní verze FC 6 je plánována na 11. října. Nové Ubuntu Edgy Eft se už také připravuje k vydání a je tedy k dispozici poslední alfaverze této distribuce.
Na povrch se dostala nová verze živé (liveCD) štěňátkovské distribuce Puppy Linux, která je označena jako 2.10 (velikost 66,6 MB). Od verze předchozí se liší velkým upgradem balíčků, najdete tam takové novinky jako je Abiword 2.4.5, Gnumeric 1.6.3, Seamonkey 1.0.4, GTK 2.8.17, Xorg 7.0 a mnoho dalších. Distribuce se dočkala nového kompresního systému LZMA, který umožňuje vměstnat na CD více balíčků. K dispozici jsou také nové balíčky pro PupGet, což je systém pro instalaci rozšiřujících balíčků podobný tomu ve Slaxu. Další nové balíčky: NVU, Mozilla Firefox a Thunderbird.
Stabilní verze je plánována na říjen tohoto roku. Nová verze bude obsahovat takové novinky jako je nové Gnome 2.16, OpenOffice.org 2.0.3, Gaim 2.0 beta a Mozilla Firefox Bon Echo Beta 1 i s novým vzhledem. Dále pak bylo předěláno uživatelské rozhraní, bootsplash, splashscreen, přihlašovací obrazovka a přidány zaoblené rohy u správce oken. Vývojáři se činili, co se doby vypnutí systému týče, a tak zde můžeme očekávat citelné zrychlení. Snad už chybí jen vychytat bleskový start. Všechno poběží na jádru 2.6.17 a vývojáře v Pythonu zajisté potěší jeho přítomnost ve verzi 2.5 RC1. Určitě se mají všichni uživatelé této distribuce na co těšit.
V plném proudu jsou přípravy k vydání distribuce Slackware 11. Bude obsahovat velice stabilní kernel ve verzi 2.4.33 a udev 097, dále pak přebuildovanou glibc ve verzi 2.3.6. Z těch méně kritických aplikací budou aktualizovány například KDE na verzi 3.5.4 a Xorg na 6.9.0. Přibude výborný multimediální přehrávač Amarok 1.4.3.
O instalaci Slackware si můžete přečíst seriál Inštalácia Slackware. O balíčkovacím systému této distribuce se dočtete v článku Vlastimila Otta. Screenshoty si pro vás připravil server OSDir.com.
Myah OS 2.2 je distribuce založená na starších balíčcích ze Slackware 11, která je orientovaná na desktop a práci s multimédii a grafikou. CD na, kterém je distribuována, je instalační a zároveň i spustitelné (LiveCD). Obsahuje ovladače pro grafické karty nVIDIA i ATI a obsahuje plnohodnotné prostředí KDE. Její vzhled se snaží přízpůsobit operačnímu systému Microsoft Windows XP, což naznačuje už přihlašovací obrazovka, která je laděna ve stejném stylu. Distribuce je vytvořena pomocí scriptů od tvůrce distribuce Slax.
Puppy linux je minimalistická LiveCD distribuce, která se dá nainstalovat na pevný disk. Je určená i pro slabší počítače s 64 MB RAM. Pochází z Austrálie a její "život" započal Barry Kauler. S ohledem na její velikost, která se pohybuje okolo 60 MB, nelze očekávat kompletní desktopová prostředí jako Gnome nebo KDE. K jejímu plnohodnotnému spuštění budete potřebovat součet RAM+SWAP větší nebo roven 128 MB. Po vložení CD do mechaniky a nabootování se zkopíruje obsah CD do paměti RAM, odkud jsou všechny aplikace spouštěny, takže v porovnání s ostatními LiveCD vyniká skvělou rychlostí a okamžitými reakcemi. Po takovémto načtení máte volnou mechaniku CD-ROM, a můžete ji tak připojit a používat. Puppy také nabízí skvělou funkci, která umožňuje běžnou práci a ukládání dat i bez připojení k síti či přítomnosti harddisku. Jde o zapisování na CD, ze kterého běží. Přidávaná data se na CD připíší jako další session.
Jste uživateli distribuce založené na RPM (Mandriva, SUSE, Fedora, ...) a občas nemůžete v běžných repozitářích a na CD najít ty aplikace, které si zrovna přejete? Pak využijte webové služby rpmfind.net a její vyhledávací engine, který vám pomůže potřebné balíčky objevit. Balíčky si můžete nechat roztřídit podle kategorií, nechat si zobrazit balíčky mladší než 3 dny, seřadit si je podle názvu nebo podle jména správce, případně podle distribuce, ke které patří.
1) Danix býval českým Knoppixem. Proč jste tuto vazbu přetrhli?
Knoppix se od Debiana podstatně odlišoval a měl svoje zvláštnosti. Protože to dělalo mnohým lidem potíže, naším cílem se stalo zachovat co největší možnou kompatibilitu s Debianem. To se určitě zalíbí každému Debianistovi, protože se v systému okamžitě vyzná. Knoppix nám byl velkým ponaučením v dobrém i špatném slova smyslu. Knoppix fungoval poměrně dobře, ale bylo velmi obtížné jej upravovat na vlastní verzi.
2) Koho považujete za svého největšího konkurenta mezi živými distribucemi? Mandriva Move, Slax či někdo úplně jiný?
Protože primárním cílem projektu je dostat mezi lidi svobodný software a naučit je vážit si svobody, nemůžu až tak zmiňované distribuce označit za konkurenci, protože každá z nich svým způsobem napomáhá danému cíli.
Slax má úplně jiné zaměření, ale Mandriva, *buntu, *spire či openSUSE mají podobnou cílovou skupinu uživatelů. To nás ovšem nemusí až tak trápit, neboť zoufalých uživatelů běžných operačních systémů je spousta a pro každou distribuci se najde její místo. Například zatím nemáme tak silné zázemí, abychom poskytli podporu uživatelům jako Novell, ale protože je DANIX silně podobný Debianu, není podpora až tak obtížná a zvládne to kdekdo. Každý uživatel si může vybrat, co mu nejvíc vyhovuje - a to je správně.
3) Jaké novinky máte pro své uživatele nachystány v právě dokončované nové verzi? Bude v ní nějaká lahůdka?
Ta největší změna je systém modulů. Ten umožňuje start různých verzí DANIXu z jednoho média, trvalé ukládaní změn provedených v LIVE režimu, a dokonce zabalení těchto změn a přiložení na vlastní médium (DVD, CD, USB flashdisk). Dokumentace není ještě úplně vševysvětlující, ale pokud narazíte na problém, můžete se na nás obrátit na IRC Chatu.
4) Kolik lidí se na vývoji této verze podílí?
Kodéři jdou spočítat na prstech jedné ruky. Nicméně pak máme správce IRC kanálů, testery, grafika a vůbec všechny, kdo nám psali kritické či pochvalné připomínky a návrhy změn. V některých oblastech také pomohli autoři jiných Live distribucí (namátkově Slax, Dsslive, Xubuntu, Elive, Kanotix, Knoppix).
Ve Free Software je to tak, že každý spolupracovník se automaticky stává spolumajitelem. Takže pokud chcete spoluvlastnit DANIX, pomozte nám jej zlepšit!
Protože Michal Heppler právě v den vydání poslední verze slíbil u oltáře věrnost Alžbětě Foltýnové, očekáváme v následujících letech zvýšení počtu mladých testerů. Můj syn Daniel si s DANIXem rozumí, přestože má pouze 3 roky - gcompris ho velice baví.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
)
BTW: spokojený uživatel deb i rpm balíčků :-P (je fakt, že 
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
aptitude mi přijde komfortnější, než yum)
sendmail, ten může být v praxi realizován sendmailem, postfixem, eximem a možná i dalšími alternativami. Když tam nedáte žádnou závislost, nebude vám v korektní instalaci v PHP fungovat funkce mail(). Když tam dáte závislost na některém z těch MTA, bude PHP záviset na jednom z nich, přestože klidně může používat kterýkoli jiný. Podobně třeba lprng versus cups apod. Jak byste to řešil vy?
26.9.2006 15:46
David Watzke | skóre: 74
| blog: Blog...
| Praha
virtual/jre.
RDEPEND="|| (
=virtual/jdk-1.5.0*
=dev-java/sun-jre-bin-1.5.0*
=dev-java/diablo-jre-bin-1.5.0*
)"
.
Takže třeba virtuální balíčky jako v Gentoo (jak už napsal David), anebo v Debianu může balíček záviset na (alespoň jednom) z xy balíčků. Možností je mnoho (a neznám rpm, tak nevím, co je tam možné).
php: depends on tag mta sendmail: provides tag mta postfix: provides mta exim: provides mta
Zdrojove baliky RPM jsou naprosto prehledne - puvodni nezmeneny tarball, jeden .spec a k tomu sada patchu, vetsinou i nejak vystizne pojmenovanych, ktere se daji zapinat, vypinat, modifikovat, atd.
Zdrojove baliky DEB jsou proti tomu naprosty masakr - puvodni nezmeneny tarball a k tomu jeden obrovsky diff ve kterem jsou vsechny ridici soubory a zaroven vsechny modifikace zdrojaku. V lepsim pripade jsou ty modifikace jako extra diffy - ovsem pomalu co balicek to jiny system patchovani zdrojaku (evidentne ne vsichni autori Debianich balicku nekdy zaslechli o programu "dpatch"). V horsim a presto dost castem pripade jsou vsechny zmeny slite do jednoho velkeho diffu ktery uz nikdy nikdo nedokaze rozpitvat na puvodni jednotlive nezavisle diffy. A nejde jen o nejake nepodstatne trivialni balicky - zkuste si udelat nejakou zmenu treba v debianim openssl 
Taky jmenne konvence debianich balicku jsou nekdy ... ehm ... neintuitivni. Tak treba LDAP - v SUSE je vsechno podstatne schovano v balickach openldap2-neco.rpm. V Debianu (resp. Ubuntu kde to ted zkousim) je treba odhalit ze hlavni jsou baliky slapd a libldap ale pozor - nikoliv libldap2 coz je starsi verze! Kdo by to byl rekl, ze libldap2 bude starsi nez libldap... Kde k tomu nakonec vzit -dev balicek neni na prvni ani druhy pohled jasne, protoze APT mi nabizi jen libldap2-dev coz je OpenLDAP-2.1.x a nikoliv ocekavany libldap-dev (ver 2.2.x). Rozuzleni tohoto hlavolamu necham na predchozim autorovi, at si taky s DEBem neco uzije a pak teprv vykrikuje neco o prasatech
25.9.2006 17:06
brk | skóre: 29
| blog: broukoviny
Vsak Danix neni urcen pro kazdeho."DANIX je pro každého", hned první věta na danix.cz
Když se to tak krásně vejde i na 128MB flashdisk, tak proč mám stahovat ISO, které má 2,6 GB?
Nová koncepce Danixu je možná fakt dobrá a Danix je možná velmi podvedená distribuce, ale já si to nejspíš nikdy na vlastní kůži neověřím, protože stahovat 2,6 GB, abych se ve finále možná dozvěděl, že to stojí za starou bačkoru, se mi fakt nechce.
Kdyby byla k mání nějaká miniaturní verze a hromada balíčků na FTP, tak bych to vyzkoušel a možná si i uplácal přesně to, co potřebuji, ale tenhle Otesánek mne spolehlivě odradil předem. Přitom je to škoda, protože Danix má vybudované dobré jméno a oproti např. Slaxu má v našich zeměpisných šířkách i velké plus v kladném vztahu k češtině.
oproti např. Slaxu má v našich zeměpisných šířkách i velké plus v kladném vztahu k češtině.Hm? Sice lze argumentovat anglickojazyčnými moduly, diskusním fórem apod., ale to hlavně tím, že českých uživatelů a přispěvatelů je poměrně málo.Konečně, Danix na svou komunitu uživatelů teprve čeká. Minimálně od verze 5.1.6 je Slax v naprosté většině i v češtině, včetně kontroly pravopisu, takže bych asi nepsal "oproti Slaxu" ;)
25.9.2006 20:05
brk | skóre: 29
| blog: broukoviny
Já neříkám, že je to ve Slaxu s češtinou úplně zabité, ale není to priorita, viz. rozhovor s Tomášem Matějíčekem na Root.cz.
A s tou komunitou kolem Danixu. Danix na ní možná čeká, ale spíš než teprve, tak bych raději řekl opět. Danix v podstatě nevyšel přes dva roky a to je ve světě Linuxu docela dlouhá doba, takže komunitu spíš ztratil, ale dřív býval pomalu synonymem pro české linuxové liveCD. Nováčků, kteří si chtějí vyzkoušet Linux, je stále dost a domnívám se, že pro Danix tu místo je. Otázkou jsou ale peníze a ty udávají směr, opět viz. ten Slax.
26.9.2006 19:36
vogo | skóre: 34
| blog: "Skládat papír"
Pokud někdo provádí instalaci stylem Enter, Enter, Enter, ... aniž by četl co potvrzuje, tak je to jeho problém.