Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Alyssa Anne Rosenzweig v příspěvku na svém blogu oznámila, že opustila Asahi Linux a nastoupila do Intelu. Místo Apple M1 a M2 se bude věnovat architektuře Intel Xe-HPG.
EU chce (pořád) skenovat soukromé zprávy a fotografie. Návrh "Chat Control" by nařídil skenování všech soukromých digitálních komunikací, včetně šifrovaných zpráv a fotografií.
Byly publikovány fotografie a všechny videozáznamy z Python konference PyCon US 2025 proběhlé v květnu.
Společnost xAI a sociální síť X amerického miliardáře Elona Muska zažalovaly firmy Apple a OpenAI. Viní je z nezákonné konspirace s cílem potlačit konkurenci v oblasti umělé inteligence (AI).
Byla vydána nová verze 9.16 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
V tomto článku vás chci podrobněji seznámit se zavedenou distribucí, jejíž (zvučné) jméno je Slackware. V současné době jsme my slackwaristé v očekávání nové verze, která by se měla co nevidět objevit na ftp archívu Slackware. Přesto si můžeme základní vlastnosti systému ukázat a popsat na verzi starší. Existuje ještě verze 8.1, ale ta je v podstatě "Release Candidat" (RC) verze nové. U Slackware to funguje tak, že aktuální verze se (veřejně) vylepšuje a změny jsou ihned konfrontovány s uživateli. Tato verze se nazývá "Current". Až "uzraje", stává se z ní verze stabilní, a tedy oficiálně nová (bude to tedy verze 9.0).
Slackware se pochopitelně (stejně jako jiné distribuce) od svých bratrů-konkurentů liší. Jeho odlišnost spočívá v tom, že uživatele nepodceňuje. Správa tohoto systému vyžaduje určitou ochotu naučit se novým věcem. Sklízené ovoce je bohaté - systém je vyladěný, běží k vaší spokojenosti a vy víte, co a kde máte udělat, pokud chcete něco změnit. A také víte, které soubory jsou klíčové. Jejich jednoduchou editací a změnou několika parametrů či řádků dosáhnete výsledku okamžitě. Určitě jste už pochopili, že nemluvím o konfiguračních programech a utilitách. Ano, je to tak, tyto programy ve Slackware až na několik výjimek nenajdete. Není se ale čeho bát, jen je dobré mít po ruce pomoc či nápovědu. Seznam zdrojů a literatury najdete na konci článku.
Distribuce je považována za konzervativní. Kupříkladu ve verzi 8.0 je prostředí Gnome 1.4 nebo KDE v nepochopitelné verzi 2.1.1. Tento stav je ale zárukou stability, v tomto případě zárukou stability grafických prostředí. Vyzkoušel jsem několik verzí různých distribucí a tedy několik verzí X-window a KDE, ale konfigurace ve Slackware 8.0 se mi prezentovala jako nejstabilnější.
Srdcem systému je jádro 2.2.19 (jako experimentální je 2.4.5). Další součásti a jejich verze: PPP 2.4.1, C překladač gcc-2.95.3, Binutils 2.11.90.0.19, C knihovny glibc-2.2.3, C++ knihovny libstdc++-3-libc6.2-2-2.10.0, X-Window XFree86 4.1.0., Qt 2.3.1 atd. Součástí jsou i další služby a programy, které potřebujeme pro běh stanice či menšího serveru (Apache 1.3.20, SSl, PHP, podpora pro notebooky, Perl 5.6.1, Python 2.0.1, Netscape 4.77, Mozilla 0.9.1 [doporučuji upgrade!], Konqueror 2.1.1, Galeon 0.11.0, Gimp 1.2.1 atd. atp.). Grafické karty, které nejsou podporovány XFree 4.1.0, zprovozníte pomocí grafických serverů z XFree 3.3.6, které na CD také najdete (případ např. starých karet S3).
Jak již bylo zmíněno, distribuce je stabilní a na bezpečnost jsou kladeny vysoké požadavky. Proto v systému nenajdeme multimediální programy typu MPlayer nebo knihovny jako DivX atd. Ty je nutno nainstalovat dodatečně. Má to svoji výhodu - takový program (navíc pokud jej kompilujete přímo pro svůj systém) stoprocentně využije možnosti vašeho stroje a operačního prostředí.
Pokud máte v počítači CD-ROM, máte možnost nabootovat z prvního
instalačního disku a začít s instalací. Pokud ne, je nutné si připravit
minimálně dvě diskety. První je bootdisk, ze kterého nastartuje systém.
Slackware těchto bootdisků nabízí celkem 69, určitě si tedy vyberete.
Následující disk je tzv. root disk. Tím můžete ovlivnit instalační metodu:
color (standardní), umsdos (pro instalaci do adresáře v systému DOS),
pcmcia a network (podpora ethernetových karet, a tudíž instalace přes NFS,
FTP nebo HTTP). Pro vytvoření těchto disků v systému DOS nebo podobném je k
dispozici rutina rawrite
, která zapíše souborový obraz na
disketu. Poznámka: pro instalaci prostřednictvím rootdisku network
potřebujete i rootdisk color.
To ale není vše. Druhý disk (celkem jsou tři) je také bootovatelný:
nabízí kromě "schválených" produktů třetích firem také live systém, tj.
nakonfigurovaný a funkční systém spouštěný z CD-ROM. (Bohužel o něm nemohu
referovat, neboť můj druhý disk bootovatelný není ). Na třetím disku
naleznete zdrojové kódy distribuce a všech dodaných programů.
Specialitou Slackware je odlehčená distribuce SlackZip, která je určená pro instalaci ze 100 MB zip-disku. Má také podporu pro počítače s nízkou kapacitou paměti (4 MB) - FourMeg. Verze SlackZip je poskytována také ve formě 24 archívů, které jsou připraveny pro instalaci z disket.
Vlastní instalační proces je realizován prostřednictvím (pouze)
textového režimu, konkrétně vcelku vkusných a přehledných oken. Příkaz
dialog
, který je za ně "zodpovědný", je využíván i jinými
programy (např. při instalaci TeXLive). Využívají je i ty kusé utility,
které v systému jsou: netconfig
, pkgtool
nebo
mouseconfig
. Pro nastavení systému po jeho instalaci je určen
program setup
. Tím může root nastavit některé důležité
vlastnosti systému nebo doinstalovat/odinstalovat/smazat
balíčky.
Apropos, balíčky. Systém je postaven na instalaci z archívů .tgz zvaných
balíčky (packages). Jedná se o standardní archivní soubor. Pokud je
schválen firmou Slackware, je k němu dodáván i popis ve stejnojmenném
souboru s příponou .lsm. Takto nainstalované balíčky můžete odinstalovat
nebo upgradovat pomocí pkgtool
. Existuje i možnost celkového
upgrade systému, ale asi to není to pravé, protože instalační program pouze
porovnává staré verze s novými a případně je zamění. Z toho plyne nutnost
zálohovat a také riziko poškození vazeb mezi programy a knihovnami. Proto
je jistější starý balík odinstalovat a nový nainstalovat. Pokud ale program
kompilujete přímo pro svůj systém, tímto způsobem jej neodinstalujete.
Zatím mě nenapadl "čistý" způsob, jak takový program odstranit z disku. Ale
v podstatě to ani není třeba - ještě jsem to nepotřeboval.
Podpora lokalizace je (téměř) ukázková. Pouhou změnou LOCALES proměnných
LC_ALL=cs_CZ
, LANG=cs_CZ
a
LANGUAGE=czech
(pro jistotu všech tří) dosáhneme "počeštění"
systému: KDE i Gnome používají české katalogy zpráv, konzolové programy
také. Pro načtení české znakové sady stačí použít loadkeys
defkeymap.map
, přičemž defkeymap.map
leží v
/usr/share/kbd/keymaps/
a je to symbolický link na soubor s
popisem klávesnice, který se skrývá v podřízených adresářích (např.
i386/qwerty/cz-lat2.map.gz
).
Podobně si poradíme s
konzolovým fontem. Stačí spustit setfont -v lat2-16.psfu.gz
a
místo rozsypaných klikyháků ("řečtiny" ) máme na konsoli český font.
Mnoho dalších fontů pro (snad) všechny jazyky (i řečtinu
) se skrývá
v adresáři
/usr/share/kbd/consolefonts/
.
Slovo "téměř" uvedené výše se hodí pro případ jiných grafických manažerů a prostředí, než jsou zmíněná Gnome a KDE. Pokud chcete totiž používat jiný správce oken, např. BlackBox, FluxBox, Window Maker atd. atp., je nutné klávesnici v grafickém prostředí X-window nakonfigurovat, což představuje jistou práci navíc. Pomůckou vám může být např. vyčerpávající Czech HOWTO.
Výše zmíněný dokument vám pomůže i při nastavení některých kláves, které
se např. v shellu nechovají tak, jak očekáváme. Máte ale možnost jejich
funkci změnit. Jedná se o PgUp, PgDn, Home, End, Del a Backspace.
Standardně jejich stisk vypisuje zmatené znaky typu ^[[A. Editací souboru
.inputrc
v domovském adresáři lze dosáhnout požadované funkce.
Můj soubor vypadá následovně (neberte jej ale jako vyladěný):
set meta-flag on
set input-meta on
set convert-meta off
set output-meta on
"\e0d": backward-word
"\e0c": forward-word
"\e[h": beginning-of-line
"\e[f": end-of-line
"\e[1~": beginning-of-line
"\e[4~": end-of-line
"\e[5~": beginning-of-history
"\e[6~": end-of-history
"\e[3~": delete-char
"\e[2~": quoted-insert
Zábavné je i obarvení promptu, které provedeme modifikací proměnných PSx
(x je číslo) v souboru /etc/profile
. Barvy pro roota jsou jiné
než pro normální lidi.
USER=$(whoami)
if [ $LOGNAME = $USER ] ; then
UCOL="[0;32m";UDIR="[1;32m";UHOST="[1;34m"
fi
if [ $USER = 'root' ] ; then
UCOL="[0;31m";UDIR="[1;31m";UHOST="[1;34m"
fi
PS1="\n\e$UCOL\u\e[0m\e[1;33m at \e$UHOST\H \e[1;37m \d, \t (úlohy:
\j)\n\\e$UDIR\w:\e[0;37m "
PS2='(více)> '
export PS1 PS2
Jak vidíte, ačkoliv je systém lokalizován, přesto se mi nepodařilo dosáhnout toho, aby se datum v záhlaví promptu zobrazovalo česky. Datum, které je tištěno bíle, totiž bash načítá ještě před načtením konfiguračním souborů. Nevím ale kam jej ukládá, abych ho mohl změnit - počeštit. Rád si nechám poradit.
Přídavnými zařízeními mám na mysli třeba zvukovou, rádiovou nebo
televizní kartu, tiskárnu, scanner, síťovou kartu a další zařízení. Obecně
platí následující koncept: pro každé takové zařízení by měl existovat
modul, který lze zavést do paměti. Je samozřejmě nutná podpora jádra pro
zavádění těchto modulů (snad je to standardní stav ve všech distribucích).
Je pravděpodobné, že tento modul už máte v adresáři
/lib/modules/2.2.19/
, stačí jej tedy zavést programem
modprobe
.
Slackware podporuje následující typy protokolů myši (výčet nejpoužívanějších):
Pokud máte (stejně jako já) myš Genius NetScroll+, asi už víte, že běhá
pod protokolem Microsoft Intellimouse. Aby fungovalo kolečko, je vhodné
doplnit některé informace do sekce "InputDevice" v souboru
/etc/X11/XF86Config
:
Section "InputDevice"
Identifier "Mouse0"
Driver "mouse"
Option "Protocol" "IMPS/2"
Option "Device" "/dev/mouse"
Option "ZAxisMapping" "4 5"
EndSection
Nejobtížnější pro mě byla konfigurace tiskárny. Nakonec jsem tento nedostatečný stav vyřešil šalamounsky - instalací balíku TurboPrint (viz můj dřívější článek).
Distribuce je skvělá. Ano, strávil jsem hodně času tím, že jsem neustále testoval chování jednoho programu (typicky barvení promptu - a při tom je to taková blbost, že?) a přemýšlel jsem jak ještě nadávat. Ale nakonec jsem vždycky zjistil, že chyba byla opět mezi židlí a klávesnicí a systém za to nemůže. Před rokem jsem nadával u RedHatu. S jednou výjimkou - nevěděl jsem, co nefunguje, kde to má konfigurační soubory a jak je mám změnit, aby (hned, tj. bez restartu) fungovaly. Dnes mám systém, který jede tak, jak chci já. Rada na závěr: pokud váháte, skočte do toho po hlavě.
Na druhém CD jsou k dispozici následující elektronické příručky: Slackbook, který je přeložen do češtiny, dále Linux HOWTOs, Linux miniHOWTOS, Linux FAQ, dokumentace k jádru a modulům a Linux Documentation Project (několik příruček, např. kernel-guide, system-admin-guide, user-guide, installation-quide atd.). Vhodným doplněním je účast v linuxové konferenci na Linux.cz nebo sledování diskuzí zde na AbcLinuxu. Jako užitečná pomůcka se mi osvědčila kniha Linux v kostce (Linux in a Nutshell, O´Reilly), vydaná nakladatelstvím Computer Press, nebo kniha Linux a KDE (Grada).
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: