Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Tento článek vás, lenochy, seznámí s ovladačem pro tiskárny do Linuxu. Neberte to osobně, kdybych nebyl sám lenoch, program bych nehledal, nenašel a nenapsal o něm tento článek.
Program TurboPrint je univerzální ovladač pro mnoho(!) tiskáren v Linuxu. Můžete si jej stáhnout na adrese www.turboprint.de. Pro soukromé (nekomerční) účely je k dispozici zdarma jako FreeEdition, pro komerční využití je nutné autorovi zaplatit 24,95, resp. 79 Euro.
V následujícím textu používám slovo "ovladač" tak, jak jej chápe autor
programu, tedy ve smyslu ovladače ve Windows. Instalace programu je
jednoduchá. Musíte být ovšem root, abyste program nainstalovali. Průběh
samotný je triviální: rozbalíte téměř dvoumegabajtový(!) archív se soubory
do dočasného adresáře, přepnete se do něj a spustíte příkaz
./setup. Instalační program provede všechno sám (jako ve
Windows :-}). Výsledkem instalace jsou nainstalované knihovny, které nás
asi moc nezajímají, a tři programy: turboprint, tpconfig a tpsetup.
Posledně dva jmenované mají své grafické verze xtpconfig a xtpsetup.
Turboprint a (x)tpconfig jsou dostupné každému uživateli a slouží k
ovládání a nastavení tiskárny. Program (x)tpsetup slouží rootovi k
nastavení typu tiskárny.
Program turboprint je vlastní "ovladač" tiskárny. Je to
"nástavba" nad linuxovým tiskovým systémem lpr nebo
CUPS. Sám o sobě nás nemusí zajímat, protože v systému jsou
další dva programy, které jsou uživatelsky přívětivější. Tento program je
však základem TurboPrintu; zprostředkovává samotný proces tisku. Ačkoliv to
není nutné, lze tisk ovládat pouze jeho prostřednictvím. K tomuto účelu
disponuje mnoha přepínači a volbami, viz man turboprint.
Program tpsetup slouží k definici tiskárny: s jeho pomocí
vytvoříme (virtuální) zařízení tiskárny. Mou tiskárnou je Canon BJC-1000,
zařízení lp0 tedy dávám název Canon. Můžeme si
také zvolit typ tiskárny: místní, wintiskárna (Samba), NetWare, vzdálená,
soubor apod. Program vytvoří frontu v adresáři
/var/spool/lpd/turboX, kde X je číslo tiskárny.
Je také vhodné zvolit Canon za implicitní (přednastavenou)
tiskárnu.
Tento program slouží k nastavení parametrů tiskárny. Lze volit a měnit všechny možné parametry tak, jak to známe (?) z ovladačů ve Windows. Formát papíru, jeho hmotnost, typ cartridge, rozlišení a další vlastnosti. Parametry se ukládají do domovského adresáře každého uživatele. Každý si tedy může nastavit vlastní tiskárnu/tiskárny.
Konfigurační program tpconfig
tpfilter je vnitřní součástí TurboPrintu, nelze
jej přímo spustit, jedná se o definiční soubor tiskárny. Proč jej
tedy zmiňujeme? Tento filtr spolupracuje s lpr při tisku.
Má však oproti němu některé výhody: podporuje automatické zpracování
některých typů souborů. Nemusíme se tedy starat o jejich převod nebo jiný
typ zpracování, protože o to se postará právě tpfilter.
Podporuje následující typy souborů: kromě ps ještě pdf, fig, tex, troff,
html, ascii (převodem rutinou a2ps, kterou lze bohatě
konfigurovat), bmp, tiff, gif, jpeg a pbm. Více man
tpfilter.
Další vnitřní součástí, která úzce spolupracuje s definičním souborem
tpfilter, je tpprint. Převádí bitmapy (obrázky
typu bmp, pbm a pcx) na příkazy tiskárny. Program tpprint
je opět velmi konfigurovatelný, takže odborník získává široké pole
působnosti.
Program TurboPrint dnes (Vánoce 2002) podporuje 161 tiskáren (následuje pouze výběr typů):
Pomocí turboprintu můžete ze své tiskárny dostat maximum.
Následující činnosti jsou podle autora programu dovedeny k maximální
dokonalosti.
Testovací stránka
V konsoli můžeme nadále používat známý příkaz lpr -PCanon
soubor.ps, kde Canon je název tiskárny. I další
typické postupy tisku zůstávají funkční. V grafickém prostředí se
tiskárna objevuje v dialogovém okně Tisk, kde ji stačí
jen vybrat (opět jako ve winech). Z toho vyplývá, že činnost programu
je automatická a bezkonfliktní.
Program turboprint je určen pro ty z nás, kdo nemáme čas,
nechceme, nebo neumíme nastavit vlastnosti své tiskárny. Jeho nevýhodou je,
že instalační balík je až moc velký na to, že jen modifikuje několik
textových souborů a adresářovou strukturu, což se dá zvládnout vlastními
silami. Také příliš připomíná přístup instalačních programů z Windows,
které instalují x megabajtů něčeho. Tato pravdivá fakta jsou vyvážená tím,
že program podporuje ohromné množství tiskáren (narozdíl od ovladače ve
Windows). Máte tedy jeden program a pomocí něho nastavíte všechny své
připojené tiskárny.
Turboprint je podle mého názoru výborné řešení, které nemá pro soukromé osoby vadu na kráse. Můžete sice tisknout "jen" na obyčejný papír a "pouze" v režimech draft, low a medium, ale domnívám se, že pro běžného uživatele je tato nabídka plně dostačující. Na vás zůstává, jestli autorovi zaplatíte a získáte tím přístup k možnostem tisknout na látku nebo speciální druhy papíru. Jak autor zmiňuje na své stránce: "...s hrdostí vám nabízím výsledek své několikaleté tvrdé práce." A má pravdu, má být na co hrdý.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
