Byla vydána nová verze 9.17 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Je třetí sobota v září a proto vše nejlepší k dnešnímu Software Freedom Day (SFD, Wikipedie).
Bogdan Ionescu rozběhl webový server na jednorázové elektronické cigaretě.
Byla vydána beta verze Ubuntu 25.10 s kódovým názvem Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 25.10 mělo vyjít 9. října 2025.
Bola vydaná nová verzia 4.13 security platformy Wazuh. Prináša nový IT hygiene dashboard, hot reload dekodérov a pravidiel. Podrobnosti v poznámkách k vydaniu.
Americký výrobce čipů Nvidia investuje pět miliard dolarů (přes 100 miliard Kč) do konkurenta Intel, který se v poslední době potýká s vážnými problémy. Firmy to včera oznámily ve společné tiskové zprávě. Dohoda o investici zahrnuje spolupráci při vývoji čipů pro osobní počítače a datová centra. Akcie společnosti Intel na zprávu reagovaly výrazným růstem.
Dlouholetý balíčkář KDE Jonathan Riddell končí. Jeho práci na KDE neon financovala firma Blue Systems, která ale končí (Clemens Tönnies, Jr., dědic jatek Tönnies Holding, ji už nebude sponzorovat), někteří vývojáři KDE se přesunuli k nově založené firmě Techpaladin. Pro Riddella se již nenašlo místo. Následovala debata o organizaci těchto firem, které zahraniční vývojáře nezaměstnávají, nýbrž najímají jako kontraktory (s příslušnými důsledky z pohledu pracovního práva).
V Amsterdamu probíhá Blender Conference 2025. Videozáznamy přednášek lze zhlédnout na YouTube. V úvodní keynote Ton Roosendaal oznámil, že k 1. lednu 2026 skončí jako chairman a CEO Blender Foundation. Tyto role převezme současný COO Blender Foundation Francesco Siddi.
The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Již nějakou dobu se na našem knižním trhu nachází kniha Linux - V KOSTCE - Pohotová referenční příručka. Tato kniha nám byla zapůjčena k recenzi vydavatelstvím ComputerPress, čehož jsme se s radostí ujali. Nyní ale pojďme k samotné recenzi.
Tato kniha na našem knižním trhu už nějakou dobu figuruje, to jí
ovšem nijak neubralo na její vyjímečnosti. Je i tak velice užitečnou částí
každé knihovny člověka, který má něco společné se servery UNIX. I když v jejím
názvu je zmíněn operační systém Linux, obsahuje seznam prakticky všech příkazů,
které můžete potkat nejen na Linuxu, ale i v jiných OS rodiny UNIX. Vhodná je
svým zaměřením prakticky pro všechny. Jejím úkolem není vzdělávat, ale jen
překlad všech příkazů a voleb do českého jazyka. Proto komu se nechce stále
překládat z originálu příkazy, zde má velice vhodný nástroj. Kniha totiž u
vybraných příkazů probírá opravdu všechny konfigurační volby, které programy
obsahovaly při jejím vydáním. Kniha je převzata z originálu, který vydalo
vydavatelství O'Reilly.
Celá kniha je rozdělena do šestnácti (sedmnácti i s kapitolou Úvod) přehledně rozdělených kapitol: Úvod, Uživatelské příkazy Linuxu, Interprety příkazů Unixu - Přehled, bash: Bourne Again Shell, csh a tcsh, Vyhledávání vzorků, Editor Emacs, Editor vi, Editor ex, Editor sed, Skriptovací jazyk gawk, Přehled příkazů pro programování, RCS a CVS, Perl 5 - stručný přehled, Přehled správy systému a sítě, Příkazy pro správu systému a sítě. Kapitoly jdou po sobě v tomto zde popsaném pořadí.
Ve všech kapitolách jsou abecedně řazené příkazy, jejich použití a popřípadě i názvy pro ty samé příkazy pro jiné druhy OS UNIX, jestliže se liší od názvů příkazů používaných v Linuxu. Každý příkaz je uveden včetně posloupnosti parametrů, dále následuje stručný odstaveček vysvětlující jeho obecné využití a poté i seznam všech přepínačů, které příkaz obsahuje i s popisem, co který přepínač způsobí. V případě složitějších příkazů následuje i několik stručných příkladů.
První kapitola - Úvod - seznamuje čtenáře s filozofií linuxu a hnutí Open Source, dává mu obecné informace, co může od knihy očekávat a dále jej seznamuje s licencí GPL a vysvětluje její plusy a mínusy.
Druhá kapitola - Uživatelské příkazy Linuxu - nabízí přesně to, co by od ní obyčejný uživatel očekával. Popisuje příkazy, které lze za obvyklých okolností spouštět bez práv roota, ale i s nimi, a podrobně probírá jejich užití. Tato kapitola je také zcela logicky nejdelší kapitolou v knize. Nalezneme zde příkazy typu ftp, sum, diff, grep a mnohé další.
Kapitola třetí a čtvrtá spolu úzce souvisí. Kapitola třetí - Interprety příkazů Unixu - Přehled - je jen dvoustránková a tabulkou velice přehledně nastiňuje běžné používání konzolových příkazů a jejich řetězení, přesměrování aj. Následuje a rozvíjí ji kapitola čtvrtá - bash: Bourne Again Shell - je velice obsáhlá a dozvíte se v ní prakticky vše, co se o tomto asi nejpoužívanějším interpretu dá napsat. Kapitola dále obsahuje i seznam běžně používaných příkazů pro nastavování tohoto interpretu. Za všechny bych zmínil třeba příkaz export.
Kapitola pátá - csh a tcsh - probírá interprety příkazů jazyka C. Řekněme si, že csh je původní implementace a tcsh je jeho rozšíření. V některých distribucích je tcsh používán přímo jako výchozí interpret, proto po spuštění csh máte k dispozici rovnou i rozšíření tcsh. Tato kapitola je hodně zaměřena na programátory a běžný uživatel z ní mnoho nevyužije. Na jejím konci jsou používané příkazy například wait, unset, repeat.
Kapitola šestá - Vyhledávání vzorků - je opět velice krátká (pouze 4 strany) Probírá vyhledávání za pomoci nástroje grep a dále speciální řídící znaky u programů awk, sed a ed.
Kapitola sedm - Editor Emacs - se zabírá asi nejobsáhlejším co do voleb editorem pod systémy UNIX. Vše je rozděleno a vysvětleno za pomoci tabulek. Tento způsob je vhodný hlavně pro uživatele, kteří již s editorem pracovat umí a potřebují pouze konzultaci, jak který problém vyřešit. Začátečník, bohužel, v této kapitole rady pro sebe nenalezne.
Následující kapitoly - Editor vi - Editor ex - Editor sed - jsou pokračováním předchozí kapitoly a tentokrát se zaobírají dle mého nejlepšími editory, které kdy vznikly. Každá kapitola začíná přehledem operací, které editor zvládá a poté následuje již opravdu dlouhý seznam písmen, které se používají k ovládání těchto opravdu skvělých editorů, v případě editoru sed i vysvětlení jeho použití. Tento editor totiž používá ke svému naprogramování lomítka.
Kapitola 11 - Skriptovací jazyk gawk - se zabývá GNU variantou skriptovacího jazyku awk, programu, který se zabývá kontrolou vzorků, zpracováním souborů složených z vět v závislosti na jejich délce. Kapitola probírá syntax příkazové řádky a následuje znovu tabulkou probraný příklad. Jelikož je jazyk ovšem docela složitý, každá tabulka obsahuje i praktickou ukázku jeho použití.
Následující kapitola dvanáctá - Přehled příkazů pro programování - je uvozena seznamem příkazů, které se používají k překladu zdrojového kódu a poté již následuje seznam příkazů a jejich voleb. Veliký prostor je dán logicky překladači gcc, g++ a make.
Kapitola 13 - RCS a CVS - jak název už sám napovídá je věnován vývojářským nástrojům na tvorbu a zpracování verzí programů ve vývoji a jejich snadnou správu. U CVS mne velice zarazila absence popisu volby z3, která způsobuje komprimaci daného právě stahovaného souboru při update CVS stromu uživatelem a tak šetří kapacitu jeho linky.
Perl 5 - to je název kapitoly 14. Celá kapitola je navržena jako úvod do tohoto jazyka. Je to úvod vpravdě stručný, ale i málo zkušenému poskytne velice dobrý základ k proniknutí do tohoto programovacího jazyka. Dále kapitola nabízí stručný přehled funkcí, příkazů a proměnných tohoto jazyka. Celá kapitola je založena na verzi jazyka 5.005.
Náplň kapitoly 15 - Přehled správy systému a sítě - je zřejmý. Kapitola v tabulce probírá základní příkazy, věnuje se firewallingu, protokolům TCP/IP a systému převádění IP adres na doménová jména - DNS a dále okrajově věnuje sou pozornost správě NFS a NIS.
Kapitola 16 - Příkazy pro správu systému a sítě - patří k nejdelším kapitolám knihy. Nabízí ovšem jen seznam příkazů a jejich voleb většinou bez hlubšího vysvětlení. Příkazy jsou řazeny jako ve všech kapitolách abecedně.
Poslední kapitola - Metody pro start systému - se zaobírá různými způsoby, jak lze nastartovat linux. Probírá se v ní start za pomoci zavaděče lilo, start ze systému MS-DOS za pomoci loadlin, dále potom duální boot linuxu a windows. V další části se ukazuje způsob, jakým lze jádro instruovat před startem systému a využítí ramdisku při startu Linuxu.
Na závěr bych snad měl říci několik postřehů. Kniha není vhodná pro lidi, kteří rozumí slušně anglicky, protože ti si to samé a zdarma naleznou v manuálových stránkách každého programu. Vhodná je naopak pro konzultaci v češtině popřípadě i okamžitou poradu bez přístupu k manuálovým stránkám. Kniha svojí referenční úlohu plní totiž velice dobře a manuálové stránky víceméně nahrazuje. Zdali si jí chcete pořídit nechám jen na Vašem zvážení a možnostem vaší peněženky.
CIJOML
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: