PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
Byl publikován říjnový přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Pracuje se na podpoře M3. Zanedlouho vyjde Fedora Asahi Remix 43. Vývojáře lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
Iniciativa Open Device Partnership (ODP) nedávno představila projekt Patina. Jedná se o implementaci UEFI firmwaru v Rustu. Vývoj probíhá na GitHubu. Zdrojové kódy jsou k dispozici pod licencí Apache 2.0. Nejnovější verze Patiny je 13.0.0.
Obrovská poptávka po plynových turbínách zapříčinila, že datová centra začala používat v generátorech dodávajících energii pro provoz AI staré dobré proudové letecké motory, konvertované na plyn. Jejich výhodou je, že jsou menší, lehčí a lépe udržovatelné než jejich průmyslové protějšky. Proto jsou ideální pro dočasné nebo mobilní použití.
Typst byl vydán ve verzi 0.14. Jedná se o rozšiřitelný značkovací jazyk a překladač pro vytváření dokumentů včetně odborných textů s matematickými vzorci, diagramy či bibliografií.
Tato specifická distribuce (dále SLCD) Tomáše Matějíčka, založená na systému Slackware 9.0, je českou variantou vynikající myšlenky, se kterou přišel pravděpodobně jako první autor Knoppixu. Ona myšlenka je -- jako vždy -- geniálně jednoduchá, ovšem její realizace vyžaduje "celého muže". Princip je ten, že na jedno cédéčko autor vměstná všechny programy, o kterých se domnívá, že je může průměrný uživatel jeho výrobku využít. Kouzlo spočívá v tom, že všechny programy jsou nakonfigurované tak, aby po nastartování systému proběhla autodetekce a uživatel mohl okamžitě začít pracovat na takové úrovni, na jakou je zvyklý. Vědomí toho, že s sebou na cd nosíte vše, co potřebujete k práci, je úžasně osvobozující. Ač to zní pateticky, je to pravda. Autor SLCD navíc (úspěšně) usiluje o to, aby se celý systém vešel na osmicentimetrový disk. Tím tedy uživatel získá svůj vizitkový systém. (Nosí jej v peněžence.) Nejenže máte vše v náprsní kapse vedle PDA/mobilu, ale navíc můžete frajeřit a udivovat windows-pozitivní kolegy/ně.
Jak bývá obvyklé při psaní článků tohoto typu, píšu jej samozřejmě v SLCD, testovaná verze byla 2.9.0.15. Porozhlédněme se trochu po systému:
Systém při startu načte moduly všech zařízení, která najde a
pozná (v mém případě zvukovou kartu, síťovou kartu, grafickou kartu).
Dále připojí všechny diskové oddíly z (všech?) harddisků do adresářů
/mnt/hdx, kde x je číslo oddílu. Nevytvoří ovšem přípojné
body pro ostatní typy mechanik (cd-rom, zip, floppy), pokud v nich není
médium. Což je omezující v případě, že si chcete na ploše KDE vytvořit
symbolický odkaz na mechaniku. Systém vám nabídne pouze
/dev/ram0, což je obraz systému v RAM.
Dále probíhá pokus o automatickou síťovou konfiguraci (DHCP),
připojení NFS a Samby. Po spuštění dalších programů se objeví
prompt s nabídkou několika programů: win, mplayer, pine, links a mc.
Příkazem win (Proč proboha zrovna tohle? Vždyť máme tolik
krásných slov!) se spustí grafické prostředí, které je nejprve
nakonfigurováno příkazem X -configure. Vše trvá několik málo
sekund, za pár okamžiků se ocitnete v prostředí KDE. Pokud autodetekce
grafické karty a monitoru a jejich hodnot proběhla nesprávně, máte
možnost ji ovlivnit parametry, např. win 1024x768 85, nebo
editací souboru /etc/X11/XF86Config (jako normálně).
Další příkazy jsou jasné, ovšem nefungoval mně mplayer v režimu svga nebo aa. Jeho grafickou verzi jsem také téměř okamžitě dovedl ke kolapsu (SIGSERV 11) tím, že jsem mu podsunul vlastnoručně vyrobené avi.
Myslím, že počáteční autodetekce je dostačující, i když můj stroj možná není tím správným měřítkem (nepřipojuji se k žádnému DHCP serveru ani Sambě, bohužel nemám ani žádná USB nebo PCMCIA zařízení). Distribuci jsem tedy testoval z hlediska praktické použitelnosti. Zarazila mě přítomnost všech standardních KDE-her, protože postrádám některé jiné programy. Je ovšem krátkozraké za to autora kritizovat, protože pochopitelně nelze vytvořit distribuci, která bude vyhovovat všem. Ale přesto, pojďme hledat nedostatky.
Distribuce neobsahuje přehrávač xmms, ale pouze mpg321. Není to na škodu, ale kdybych chtěl někomu ukázat, že i v Linuxu existuje "winamp", který toho umí tolik, co jeho bratranec, mám smůlu. Dále jsem marně hledal GIMP. V tomto případě bych jeho absenci pochopil, protože se přece jen jedná o program, který by z alokovaného prostoru (cca 200 MB) ukousl větší část, než je zdrávo, a jeho využití je přinejmenším problematické. Ale vzato z hlediska popularizačního se jedná o výrazné mínus. Komická situace nastala, když jsem se chystal sejmout snímky plochy. Nenašel jsem nic, čím bych je mohl vytvořit! Buď mi uniká, kterým (pro mě tedy neznámým) programem to jde, nebo tam žádný takový není.
[Pozn. red.: Snad by mělo jít využít xwd, které bývá standardní součástí XFree86.]
Další subjektivně podloženou výtkou je absence mého oblíbeného editoru nEdit. V distribuci je přítomná Quanta (HTML editor) a KWrite (podle mě zbytečně těžkopádný). Ne každý píše v KOffice.
Jak už jsem zmínil, je pracovní prostředí anglické; jediná lokalizace se týká klávesnice. Standardně jich je nastaveno několik (anglická, německá, francouzská, italská, španělská, česká), ostatní lze přidat. Nepříjemně na mě zpočátku působil fakt (než jsem se donutil zjistit, jde-li klávesnice změnit), že česká klávesnice je qwerty, ne qwertz, jak jsem zvyklý. Také jsem se původně domníval, že ve všech programech funguje kontrola pravopisu. Pak jsem si uvědomil, že distribuce není primárně určena pro české uživatele (i domovská stránka je anglicky), takže slovníky pro ispell asi nebudou nainstalované. Pochopitelně nejsou.
Konfigurace Midnight Commanderu je dalším vděčným tématem flame-waru.
Jednak se mc spouští v terminálu s neuvěřitelně velkým a odporným písmem
(má příliš tenké tahy) a jednak, což je horší, se po odklepnutí na
souboru typu obrázek spustí standardně (autory mc) nastavený program
ee, který ovšem v distribuci chybí. Není ani v originálním
Slackwaru. Tady tedy chybí provázanost prostředí.
Na cd se také nachází návod jak vytvořit vlastní live systém. Můžete
si vytvořit vlastní verzi SLCD modifikací speciálního startovacího
skriptu autoexec, který v člověku vyvolává sentimentální
vzpomínky, kdy se nastavovaly parametry správců paměti a poslední disk Z
(LASTDRIVE=Z) 
. Tohle je nutné udělat pochopitelně v ISO souboru
předtím, než ho vypálíte. Je zde také přítomen návod jak vytvořit
jakoukoliv live distribuci; autor dokonce nabízí všechny skripty, které
jsou k tomu potřeba.
Slackware Live je možné spustit i z DOSu, pokud váš BIOS nepodporuje bootování z cd mechaniky. Vše je nachystáno.
Smyslem tohoto článku bylo pomoci autorovi (ačkoliv to tak nevypadá) odstranit i ty poslední chybičky a nedostatky, aby byl systém ještě lepší. Pokud jsem to totiž neřekl dostatečně nahlas, pak tedy vězte, že Slackware Live CD je perfektní udělátko, které si vás okamžitě získá. Jeho používání mohu jen doporučit, a to jsem ani nevyužil všech jeho možností. Přál bych si, a jistě ne sám, aby takových kvalitních a potřebných projektů vznikalo čím dál tím více.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz