Slackware LiveCD

16. 6. 2003 | Vlastimil Ott | Recenze | 11239×

Recenze Slackware LiveCD, systému, ve kterém můžete pracovat za minutu po vložení cédéčka do mechaniky.

Tato specifická distribuce (dále SLCD) Tomáše Matějíčka, založená na systému Slackware 9.0, je českou variantou vynikající myšlenky, se kterou přišel pravděpodobně jako první autor Knoppixu. Ona myšlenka je -- jako vždy -- geniálně jednoduchá, ovšem její realizace vyžaduje "celého muže". Princip je ten, že na jedno cédéčko autor vměstná všechny programy, o kterých se domnívá, že je může průměrný uživatel jeho výrobku využít. Kouzlo spočívá v tom, že všechny programy jsou nakonfigurované tak, aby po nastartování systému proběhla autodetekce a uživatel mohl okamžitě začít pracovat na takové úrovni, na jakou je zvyklý. Vědomí toho, že s sebou na cd nosíte vše, co potřebujete k práci, je úžasně osvobozující. Ač to zní pateticky, je to pravda. Autor SLCD navíc (úspěšně) usiluje o to, aby se celý systém vešel na osmicentimetrový disk. Tím tedy uživatel získá svůj vizitkový systém. (Nosí jej v peněžence.) Nejenže máte vše v náprsní kapse vedle PDA/mobilu, ale navíc můžete frajeřit a udivovat windows-pozitivní kolegy/ně.

Jak bývá obvyklé při psaní článků tohoto typu, píšu jej samozřejmě v SLCD, testovaná verze byla 2.9.0.15. Porozhlédněme se trochu po systému:

• jádro 2.4.20, i686; podpora PCMCIA, SCSI, USB; další moduly jádra postihující snad všechna zařízení
• XFree 4.3.0, KDE 3.1.2 včetně několika K-utilit; animované kurzory
• Konqueror 3.1.2, Netscape 7.02, KMail 1.5.2, Kopete 0.6.2, kppp
• KOffice 1.2.1, KWrite, Quanta
• k3b (vypalování cd), přehrávač médií a audio cd, mplayer 0.90rc5-3.2.2
• klasické hry a hříčky
• užitečné programy (kalkulačka, výběr znaků, poznámky atd.)
• podpora několika klávesnic, prostředí je ovšem anglické

Systém při startu načte moduly všech zařízení, která najde a pozná (v mém případě zvukovou kartu, síťovou kartu, grafickou kartu). Dále připojí všechny diskové oddíly z (všech?) harddisků do adresářů /mnt/hdx, kde x je číslo oddílu. Nevytvoří ovšem přípojné body pro ostatní typy mechanik (cd-rom, zip, floppy), pokud v nich není médium. Což je omezující v případě, že si chcete na ploše KDE vytvořit symbolický odkaz na mechaniku. Systém vám nabídne pouze /dev/ram0, což je obraz systému v RAM.

Dále probíhá pokus o automatickou síťovou konfiguraci (DHCP), připojení NFS a Samby. Po spuštění dalších programů se objeví prompt s nabídkou několika programů: win, mplayer, pine, links a mc. Příkazem win (Proč proboha zrovna tohle? Vždyť máme tolik krásných slov!) se spustí grafické prostředí, které je nejprve nakonfigurováno příkazem X -configure. Vše trvá několik málo sekund, za pár okamžiků se ocitnete v prostředí KDE. Pokud autodetekce grafické karty a monitoru a jejich hodnot proběhla nesprávně, máte možnost ji ovlivnit parametry, např. win 1024x768 85, nebo editací souboru /etc/X11/XF86Config (jako normálně).

Další příkazy jsou jasné, ovšem nefungoval mně mplayer v režimu svga nebo aa. Jeho grafickou verzi jsem také téměř okamžitě dovedl ke kolapsu (SIGSERV 11) tím, že jsem mu podsunul vlastnoručně vyrobené avi.

Myslím, že počáteční autodetekce je dostačující, i když můj stroj možná není tím správným měřítkem (nepřipojuji se k žádnému DHCP serveru ani Sambě, bohužel nemám ani žádná USB nebo PCMCIA zařízení). Distribuci jsem tedy testoval z hlediska praktické použitelnosti. Zarazila mě přítomnost všech standardních KDE-her, protože postrádám některé jiné programy. Je ovšem krátkozraké za to autora kritizovat, protože pochopitelně nelze vytvořit distribuci, která bude vyhovovat všem. Ale přesto, pojďme hledat nedostatky.

Distribuce neobsahuje přehrávač xmms, ale pouze mpg321. Není to na škodu, ale kdybych chtěl někomu ukázat, že i v Linuxu existuje "winamp", který toho umí tolik, co jeho bratranec, mám smůlu. Dále jsem marně hledal GIMP. V tomto případě bych jeho absenci pochopil, protože se přece jen jedná o program, který by z alokovaného prostoru (cca 200 MB) ukousl větší část, než je zdrávo, a jeho využití je přinejmenším problematické. Ale vzato z hlediska popularizačního se jedná o výrazné mínus. Komická situace nastala, když jsem se chystal sejmout snímky plochy. Nenašel jsem nic, čím bych je mohl vytvořit! Buď mi uniká, kterým (pro mě tedy neznámým) programem to jde, nebo tam žádný takový není.

[Pozn. red.: Snad by mělo jít využít xwd, které bývá standardní součástí XFree86.]

Další subjektivně podloženou výtkou je absence mého oblíbeného editoru nEdit. V distribuci je přítomná Quanta (HTML editor) a KWrite (podle mě zbytečně těžkopádný). Ne každý píše v KOffice.

Jak už jsem zmínil, je pracovní prostředí anglické; jediná lokalizace se týká klávesnice. Standardně jich je nastaveno několik (anglická, německá, francouzská, italská, španělská, česká), ostatní lze přidat. Nepříjemně na mě zpočátku působil fakt (než jsem se donutil zjistit, jde-li klávesnice změnit), že česká klávesnice je qwerty, ne qwertz, jak jsem zvyklý. Také jsem se původně domníval, že ve všech programech funguje kontrola pravopisu. Pak jsem si uvědomil, že distribuce není primárně určena pro české uživatele (i domovská stránka je anglicky), takže slovníky pro ispell asi nebudou nainstalované. Pochopitelně nejsou.

Konfigurace Midnight Commanderu je dalším vděčným tématem flame-waru. Jednak se mc spouští v terminálu s neuvěřitelně velkým a odporným písmem (má příliš tenké tahy) a jednak, což je horší, se po odklepnutí na souboru typu obrázek spustí standardně (autory mc) nastavený program ee, který ovšem v distribuci chybí. Není ani v originálním Slackwaru. Tady tedy chybí provázanost prostředí.

Na cd se také nachází návod jak vytvořit vlastní live systém. Můžete si vytvořit vlastní verzi SLCD modifikací speciálního startovacího skriptu autoexec, který v člověku vyvolává sentimentální vzpomínky, kdy se nastavovaly parametry správců paměti a poslední disk Z (LASTDRIVE=Z) . Tohle je nutné udělat pochopitelně v ISO souboru předtím, než ho vypálíte. Je zde také přítomen návod jak vytvořit jakoukoliv live distribuci; autor dokonce nabízí všechny skripty, které jsou k tomu potřeba.

Slackware Live je možné spustit i z DOSu, pokud váš BIOS nepodporuje bootování z cd mechaniky. Vše je nachystáno.

Smyslem tohoto článku bylo pomoci autorovi (ačkoliv to tak nevypadá) odstranit i ty poslední chybičky a nedostatky, aby byl systém ještě lepší. Pokud jsem to totiž neřekl dostatečně nahlas, pak tedy vězte, že Slackware Live CD je perfektní udělátko, které si vás okamžitě získá. Jeho používání mohu jen doporučit, a to jsem ani nevyužil všech jeho možností. Přál bych si, a jistě ne sám, aby takových kvalitních a potřebných projektů vznikalo čím dál tím více.

Související články

Knoppix 3.1
Slackware 9.0
Slackware 8.0 - konzervativní distribuce

Odkazy a zdroje

Slackware LiveCD
Knoppix
AbcPalírna: Knoppix

       

Komentáře

[Frank]

Zdravim, taktéž systém provozuji pár měsíců a beru ho jako vývojový. Práce v síti je bezproblémová (IP adresa přes dhcp). Co mi vadí: - v kde nefungují háčky nad velkými písmeny - v mplayeru jsou u titulků malé fonty - písmo konzole kde je prakticky nečitelné (aspon na LCD panelu), dá se sice změnit, ale moc písem na výběr není) - nedá se uložit konfigurace jako u knoppixu (jestli ano tak mi prosím poradte), pokaždé vše nastavovat po restartu je nuda, i když to trvá jen pár minut - icq klient kopete startuje až na podruhé - po zadání údajů pro login a pokusu o připojení jde do kolen - na jednom počítači s grafikou i810 systém při zatuhne již při startu (na jiném počítači s podobnou konfigurací funguje naprosto bezproblémů) No ale zase se vejde na malé cd a na předvedení linuxu to opravdu není špatné. Hodí se hlavně k internetování.

[Ondřej Prokop]

Mam s touto distribuci problem - nechce se mi rozjet v rozliseni 1280x1024 60Hz - mam LCD. Na 85Hz to jede bez problemu - zkousel jsem to v praci na ATI i doma na NVidia a vysledek byl stejny. Spoustel jsem to win 1280x1024 60

[JaSel]

Zdravim,

zajimalo by me, jestli se s touto distribuci da pripojit NTFS filesystem s pravem na zapis. Dik.