Blíží se prázdniny a než se rozutečete k moři, je na čase se opět sejít na Virtuální Bastlírně - pravidelném setkání elektroniků, ajťáků, bastlířů a obecně nadšenců do techniky. Co si pro vás strahovští bastlíři připravili tentokrát? Určitě proberou blížící se Linux Days i další události. U softwaru se chvíli zdrží a poví si kupříkladu o tom, jak se zbavit Bambu Cloudu, ale nepřijít o možnost ovládat tiskárnu na dálku. Řeč dojde i na AI,
… více »Vývojáři postmarketOS vydali verzi 26.06 tohoto operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 2.55.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 100 vývojářů, z toho 33 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
Craig Loewen na blogu Microsoftu oznámil veřejnou preview verzi WSL kontejnerů, tj. linuxových kontejnerů ve Windows Subsystem for Linux (WSL). Spouští se příkazem wslc.exe.
Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 2026.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem 9 nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Grafická aplikace Krokiet/Czkawka pro vyhledávání a odstraňovaní nepotřebných souborů (duplicitní soubory, prázdné složky, podobné obrázky, podobná videa, poškozené soubory a další) byla vydána ve verzi 12.0.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Jedná se o poslední verzi frontendu Czkawka GTK nad Czkawka Core. Uživatelům se doporučuje migrovat na frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Představena byla aplikace Cedinia pro Android využívající Czkawka Core. Dostupná je jako APK pro ruční instalaci.
Po téměř třech letech od vydání verze 9 byla vydána nová verze 10 linuxové distribuce Mageia (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nourish (GitHub) je nový správce oken pro Linux. Tradiční plochy nahrazuje nekonečným plátnem a posouváním a přibližováním. Využívá vlastní kompozitor pro Wayland s názvem y5. Videoukázka.
Po 20 letech a 17 otevřených (open source) krátkých filmech Blender Studio oznámilo plán na svůj první celovečerní film. Cílem samozřejmě není jenom nový otevřený film, ale především vývoj a vylepšení otevřených nástrojů pro spolupráci napříč celým procesem a vytvoření otevřené příručky (playbook) pro filmovou produkci ve velkém měřítku s informacemi, které jsou obvykle dostupné pouze uvnitř komerčních studií, a pomoci tak nezávislým tvůrcům překonat technické a organizační bariéry.
Byla vydána nová verze 26.6.25 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
V tomto článku vás chci podrobněji seznámit se zavedenou distribucí, jejíž (zvučné) jméno je Slackware. V současné době jsme my slackwaristé v očekávání nové verze, která by se měla co nevidět objevit na ftp archívu Slackware. Přesto si můžeme základní vlastnosti systému ukázat a popsat na verzi starší. Existuje ještě verze 8.1, ale ta je v podstatě "Release Candidat" (RC) verze nové. U Slackware to funguje tak, že aktuální verze se (veřejně) vylepšuje a změny jsou ihned konfrontovány s uživateli. Tato verze se nazývá "Current". Až "uzraje", stává se z ní verze stabilní, a tedy oficiálně nová (bude to tedy verze 9.0).
Slackware se pochopitelně (stejně jako jiné distribuce) od svých bratrů-konkurentů liší. Jeho odlišnost spočívá v tom, že uživatele nepodceňuje. Správa tohoto systému vyžaduje určitou ochotu naučit se novým věcem. Sklízené ovoce je bohaté - systém je vyladěný, běží k vaší spokojenosti a vy víte, co a kde máte udělat, pokud chcete něco změnit. A také víte, které soubory jsou klíčové. Jejich jednoduchou editací a změnou několika parametrů či řádků dosáhnete výsledku okamžitě. Určitě jste už pochopili, že nemluvím o konfiguračních programech a utilitách. Ano, je to tak, tyto programy ve Slackware až na několik výjimek nenajdete. Není se ale čeho bát, jen je dobré mít po ruce pomoc či nápovědu. Seznam zdrojů a literatury najdete na konci článku.
Distribuce je považována za konzervativní. Kupříkladu ve verzi 8.0 je prostředí Gnome 1.4 nebo KDE v nepochopitelné verzi 2.1.1. Tento stav je ale zárukou stability, v tomto případě zárukou stability grafických prostředí. Vyzkoušel jsem několik verzí různých distribucí a tedy několik verzí X-window a KDE, ale konfigurace ve Slackware 8.0 se mi prezentovala jako nejstabilnější.
Srdcem systému je jádro 2.2.19 (jako experimentální je 2.4.5). Další součásti a jejich verze: PPP 2.4.1, C překladač gcc-2.95.3, Binutils 2.11.90.0.19, C knihovny glibc-2.2.3, C++ knihovny libstdc++-3-libc6.2-2-2.10.0, X-Window XFree86 4.1.0., Qt 2.3.1 atd. Součástí jsou i další služby a programy, které potřebujeme pro běh stanice či menšího serveru (Apache 1.3.20, SSl, PHP, podpora pro notebooky, Perl 5.6.1, Python 2.0.1, Netscape 4.77, Mozilla 0.9.1 [doporučuji upgrade!], Konqueror 2.1.1, Galeon 0.11.0, Gimp 1.2.1 atd. atp.). Grafické karty, které nejsou podporovány XFree 4.1.0, zprovozníte pomocí grafických serverů z XFree 3.3.6, které na CD také najdete (případ např. starých karet S3).
Jak již bylo zmíněno, distribuce je stabilní a na bezpečnost jsou kladeny vysoké požadavky. Proto v systému nenajdeme multimediální programy typu MPlayer nebo knihovny jako DivX atd. Ty je nutno nainstalovat dodatečně. Má to svoji výhodu - takový program (navíc pokud jej kompilujete přímo pro svůj systém) stoprocentně využije možnosti vašeho stroje a operačního prostředí.
Pokud máte v počítači CD-ROM, máte možnost nabootovat z prvního
instalačního disku a začít s instalací. Pokud ne, je nutné si připravit
minimálně dvě diskety. První je bootdisk, ze kterého nastartuje systém.
Slackware těchto bootdisků nabízí celkem 69, určitě si tedy vyberete.
Následující disk je tzv. root disk. Tím můžete ovlivnit instalační metodu:
color (standardní), umsdos (pro instalaci do adresáře v systému DOS),
pcmcia a network (podpora ethernetových karet, a tudíž instalace přes NFS,
FTP nebo HTTP). Pro vytvoření těchto disků v systému DOS nebo podobném je k
dispozici rutina rawrite, která zapíše souborový obraz na
disketu. Poznámka: pro instalaci prostřednictvím rootdisku network
potřebujete i rootdisk color.
To ale není vše. Druhý disk (celkem jsou tři) je také bootovatelný:
nabízí kromě "schválených" produktů třetích firem také live systém, tj.
nakonfigurovaný a funkční systém spouštěný z CD-ROM. (Bohužel o něm nemohu
referovat, neboť můj druhý disk bootovatelný není
). Na třetím disku
naleznete zdrojové kódy distribuce a všech dodaných programů.
Specialitou Slackware je odlehčená distribuce SlackZip, která je určená pro instalaci ze 100 MB zip-disku. Má také podporu pro počítače s nízkou kapacitou paměti (4 MB) - FourMeg. Verze SlackZip je poskytována také ve formě 24 archívů, které jsou připraveny pro instalaci z disket.
Vlastní instalační proces je realizován prostřednictvím (pouze)
textového režimu, konkrétně vcelku vkusných a přehledných oken. Příkaz
dialog, který je za ně "zodpovědný", je využíván i jinými
programy (např. při instalaci TeXLive). Využívají je i ty kusé utility,
které v systému jsou: netconfig, pkgtool nebo
mouseconfig. Pro nastavení systému po jeho instalaci je určen
program setup. Tím může root nastavit některé důležité
vlastnosti systému nebo doinstalovat/odinstalovat/smazat
balíčky.

Apropos, balíčky. Systém je postaven na instalaci z archívů .tgz zvaných
balíčky (packages). Jedná se o standardní archivní soubor. Pokud je
schválen firmou Slackware, je k němu dodáván i popis ve stejnojmenném
souboru s příponou .lsm. Takto nainstalované balíčky můžete odinstalovat
nebo upgradovat pomocí pkgtool. Existuje i možnost celkového
upgrade systému, ale asi to není to pravé, protože instalační program pouze
porovnává staré verze s novými a případně je zamění. Z toho plyne nutnost
zálohovat a také riziko poškození vazeb mezi programy a knihovnami. Proto
je jistější starý balík odinstalovat a nový nainstalovat. Pokud ale program
kompilujete přímo pro svůj systém, tímto způsobem jej neodinstalujete.
Zatím mě nenapadl "čistý" způsob, jak takový program odstranit z disku. Ale
v podstatě to ani není třeba - ještě jsem to nepotřeboval. 
Podpora lokalizace je (téměř) ukázková. Pouhou změnou LOCALES proměnných
LC_ALL=cs_CZ, LANG=cs_CZ a
LANGUAGE=czech (pro jistotu všech tří) dosáhneme "počeštění"
systému: KDE i Gnome používají české katalogy zpráv, konzolové programy
také. Pro načtení české znakové sady stačí použít loadkeys
defkeymap.map, přičemž defkeymap.map leží v
/usr/share/kbd/keymaps/ a je to symbolický link na soubor s
popisem klávesnice, který se skrývá v podřízených adresářích (např.
i386/qwerty/cz-lat2.map.gz).
Podobně si poradíme s
konzolovým fontem. Stačí spustit setfont -v lat2-16.psfu.gz a
místo rozsypaných klikyháků ("řečtiny"
) máme na konsoli český font.
Mnoho dalších fontů pro (snad) všechny jazyky (i řečtinu
) se skrývá
v adresáři /usr/share/kbd/consolefonts/.
Slovo "téměř" uvedené výše se hodí pro případ jiných grafických manažerů a prostředí, než jsou zmíněná Gnome a KDE. Pokud chcete totiž používat jiný správce oken, např. BlackBox, FluxBox, Window Maker atd. atp., je nutné klávesnici v grafickém prostředí X-window nakonfigurovat, což představuje jistou práci navíc. Pomůckou vám může být např. vyčerpávající Czech HOWTO.
Výše zmíněný dokument vám pomůže i při nastavení některých kláves, které
se např. v shellu nechovají tak, jak očekáváme. Máte ale možnost jejich
funkci změnit. Jedná se o PgUp, PgDn, Home, End, Del a Backspace.
Standardně jejich stisk vypisuje zmatené znaky typu ^[[A. Editací souboru
.inputrc v domovském adresáři lze dosáhnout požadované funkce.
Můj soubor vypadá následovně (neberte jej ale jako vyladěný):
set meta-flag on
set input-meta on
set convert-meta off
set output-meta on
"\e0d": backward-word
"\e0c": forward-word
"\e[h": beginning-of-line
"\e[f": end-of-line
"\e[1~": beginning-of-line
"\e[4~": end-of-line
"\e[5~": beginning-of-history
"\e[6~": end-of-history
"\e[3~": delete-char
"\e[2~": quoted-insert
Zábavné je i obarvení promptu, které provedeme modifikací proměnných PSx
(x je číslo) v souboru /etc/profile. Barvy pro roota jsou jiné
než pro normální lidi.
USER=$(whoami)
if [ $LOGNAME = $USER ] ; then
UCOL="[0;32m";UDIR="[1;32m";UHOST="[1;34m"
fi
if [ $USER = 'root' ] ; then
UCOL="[0;31m";UDIR="[1;31m";UHOST="[1;34m"
fi
PS1="\n\e$UCOL\u\e[0m\e[1;33m at \e$UHOST\H \e[1;37m \d, \t (úlohy:
\j)\n\\e$UDIR\w:\e[0;37m "
PS2='(více)> '
export PS1 PS2

Jak vidíte, ačkoliv je systém lokalizován, přesto se mi nepodařilo dosáhnout toho, aby se datum v záhlaví promptu zobrazovalo česky. Datum, které je tištěno bíle, totiž bash načítá ještě před načtením konfiguračním souborů. Nevím ale kam jej ukládá, abych ho mohl změnit - počeštit. Rád si nechám poradit.
Přídavnými zařízeními mám na mysli třeba zvukovou, rádiovou nebo
televizní kartu, tiskárnu, scanner, síťovou kartu a další zařízení. Obecně
platí následující koncept: pro každé takové zařízení by měl existovat
modul, který lze zavést do paměti. Je samozřejmě nutná podpora jádra pro
zavádění těchto modulů (snad je to standardní stav ve všech distribucích).
Je pravděpodobné, že tento modul už máte v adresáři
/lib/modules/2.2.19/, stačí jej tedy zavést programem
modprobe.
Slackware podporuje následující typy protokolů myši (výčet nejpoužívanějších):
Pokud máte (stejně jako já) myš Genius NetScroll+, asi už víte, že běhá
pod protokolem Microsoft Intellimouse. Aby fungovalo kolečko, je vhodné
doplnit některé informace do sekce "InputDevice" v souboru
/etc/X11/XF86Config:
Section "InputDevice"
Identifier "Mouse0"
Driver "mouse"
Option "Protocol" "IMPS/2"
Option "Device" "/dev/mouse"
Option "ZAxisMapping" "4 5"
EndSection
Nejobtížnější pro mě byla konfigurace tiskárny. Nakonec jsem tento nedostatečný stav vyřešil šalamounsky - instalací balíku TurboPrint (viz můj dřívější článek).
Distribuce je skvělá. Ano, strávil jsem hodně času tím, že jsem neustále testoval chování jednoho programu (typicky barvení promptu - a při tom je to taková blbost, že?) a přemýšlel jsem jak ještě nadávat. Ale nakonec jsem vždycky zjistil, že chyba byla opět mezi židlí a klávesnicí a systém za to nemůže. Před rokem jsem nadával u RedHatu. S jednou výjimkou - nevěděl jsem, co nefunguje, kde to má konfigurační soubory a jak je mám změnit, aby (hned, tj. bez restartu) fungovaly. Dnes mám systém, který jede tak, jak chci já. Rada na závěr: pokud váháte, skočte do toho po hlavě.
Na druhém CD jsou k dispozici následující elektronické příručky: Slackbook, který je přeložen do češtiny, dále Linux HOWTOs, Linux miniHOWTOS, Linux FAQ, dokumentace k jádru a modulům a Linux Documentation Project (několik příruček, např. kernel-guide, system-admin-guide, user-guide, installation-quide atd.). Vhodným doplněním je účast v linuxové konferenci na Linux.cz nebo sledování diskuzí zde na AbcLinuxu. Jako užitečná pomůcka se mi osvědčila kniha Linux v kostce (Linux in a Nutshell, O´Reilly), vydaná nakladatelstvím Computer Press, nebo kniha Linux a KDE (Grada).
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
--vo
Skor neznaly uzivatel si povie, ze toto je najnovsia verzia. Plna deraveho a stareho softu
A viac uz slack nebude chciet vidiet
IMHO ludia ktori chapu pricipy slacku tak toto citat nebudu a ludia, ktori im nerozumeju pochopia akurat to, ze slack je predpotopna distro
'
jak je to ted we sneckware s preinstalovanim nove distribuce? musi se porad smazat root a jet odznova?
poznamka k Czech-HOWTO, je uz vazne dost zastarale, myslim, ze se rada veci uplne zmenila, asi by mohlo i lidi zmast, ano a pak tam chyby treba postup k prehazovani klavesnic pod negnome nebo nekde prostredim, dase to najit na siti, ale my vsichni by jsme byly vemli vdecni, kdyby to nekdo sepsal do jednoho dokumentu


