Dle plánu Linus Torvalds odstranil souborový systém bcachefs z mainline Linuxu. Tvůrce bcachefs Kent Overstreet na Patreonu informuje, že bcachefs je nově distribuován jako DKMS modul.
PIF, Silver Lake a Affinity Partners kupují videoherní společnost Electronic Arts (EA) za 55 miliard dolarů (1,14 bilionu korun).
Konference LinuxDays 2025 proběhne již tento víkend 4. a 5. října v Praze v areálu ČVUT v Dejvicích na FIT. Konference znamená desítky přednášek a workshopů, zástup zajímavých osobností, místo pro setkání, spoustu nových nápadů a informací a stánky řady různých projektů: Fedora, openSUSE, vpsFree.cz, Mozilla, MacGyver - bastlíři SH, OpenAlt a mnoho dalších. Účast na konferenci je zdarma.
Před měsícem Google oznámil, že bude vyžadovat ověření identity vývojářů aplikací pro Android. Dnes se k této změně vyjádřil F-Droid, tj. instalovatelný katalog svobodných a open source aplikací pro platformu Android. Změna ohrožuje F-Droid a další otevřené platformy pro distribuci aplikací.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.16 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.17. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a Linux Kernel Newbies.
The Catch 2025, oblíbená podzimní CTF (Capture the Flag) soutěž, začne v pondělí 6. října přesně ve 12:00. Letošní ročník s podtitulem TCC Power Grid prověří znalosti hráček a hráčů na scénářích spojených s elektrickou rozvodnou sítí. Kromě hlavních výher čekají na soutěžící ceny až do 50. místa a také speciální bonusy za nejrychlejší řešení či kvalitní write-upy.
Společnost System76 vydala beta verzi Pop!_OS 24.04 LTS s novým desktopovým prostředím COSMIC. Videoukázky na YouTube.
Komunitní Wikikonference 2025 aneb setkání s tvůrci české Wikipedie plné přednášek, diskuzí a novinek ze světa Wikimedia, proběhne v sobotu 8. listopadu 2025 v Didaktikonu Kampusu Hybernská v Praze. Hlavním tématem letošního setkání je otázka, která hýbe nejen komunitou, ale i širší společností: „Je Wikipedie jenom pro boomery?“
Konsorcium devíti evropských bank zakládá novou společnost, která bude vydávat vlastní stablecoin navázaný na euro. Cílem projektu je posílit evropskou pozici v odvětví digitálních financí a omezit dominanci amerických firem na kryptoměnovém trhu.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 20.04 OTA-10, tj. desáté stabilní vydání založené na Ubuntu 20.04 Focal Fossa. V plánu bylo také vydání Ubuntu Touch 24.04-1.0. To bylo ale odloženo. Vyjde ještě jedna RC verze.
V tomto článku vás chci podrobněji seznámit se zavedenou distribucí, jejíž (zvučné) jméno je Slackware. V současné době jsme my slackwaristé v očekávání nové verze, která by se měla co nevidět objevit na ftp archívu Slackware. Přesto si můžeme základní vlastnosti systému ukázat a popsat na verzi starší. Existuje ještě verze 8.1, ale ta je v podstatě "Release Candidat" (RC) verze nové. U Slackware to funguje tak, že aktuální verze se (veřejně) vylepšuje a změny jsou ihned konfrontovány s uživateli. Tato verze se nazývá "Current". Až "uzraje", stává se z ní verze stabilní, a tedy oficiálně nová (bude to tedy verze 9.0).
Slackware se pochopitelně (stejně jako jiné distribuce) od svých bratrů-konkurentů liší. Jeho odlišnost spočívá v tom, že uživatele nepodceňuje. Správa tohoto systému vyžaduje určitou ochotu naučit se novým věcem. Sklízené ovoce je bohaté - systém je vyladěný, běží k vaší spokojenosti a vy víte, co a kde máte udělat, pokud chcete něco změnit. A také víte, které soubory jsou klíčové. Jejich jednoduchou editací a změnou několika parametrů či řádků dosáhnete výsledku okamžitě. Určitě jste už pochopili, že nemluvím o konfiguračních programech a utilitách. Ano, je to tak, tyto programy ve Slackware až na několik výjimek nenajdete. Není se ale čeho bát, jen je dobré mít po ruce pomoc či nápovědu. Seznam zdrojů a literatury najdete na konci článku.
Distribuce je považována za konzervativní. Kupříkladu ve verzi 8.0 je prostředí Gnome 1.4 nebo KDE v nepochopitelné verzi 2.1.1. Tento stav je ale zárukou stability, v tomto případě zárukou stability grafických prostředí. Vyzkoušel jsem několik verzí různých distribucí a tedy několik verzí X-window a KDE, ale konfigurace ve Slackware 8.0 se mi prezentovala jako nejstabilnější.
Srdcem systému je jádro 2.2.19 (jako experimentální je 2.4.5). Další součásti a jejich verze: PPP 2.4.1, C překladač gcc-2.95.3, Binutils 2.11.90.0.19, C knihovny glibc-2.2.3, C++ knihovny libstdc++-3-libc6.2-2-2.10.0, X-Window XFree86 4.1.0., Qt 2.3.1 atd. Součástí jsou i další služby a programy, které potřebujeme pro běh stanice či menšího serveru (Apache 1.3.20, SSl, PHP, podpora pro notebooky, Perl 5.6.1, Python 2.0.1, Netscape 4.77, Mozilla 0.9.1 [doporučuji upgrade!], Konqueror 2.1.1, Galeon 0.11.0, Gimp 1.2.1 atd. atp.). Grafické karty, které nejsou podporovány XFree 4.1.0, zprovozníte pomocí grafických serverů z XFree 3.3.6, které na CD také najdete (případ např. starých karet S3).
Jak již bylo zmíněno, distribuce je stabilní a na bezpečnost jsou kladeny vysoké požadavky. Proto v systému nenajdeme multimediální programy typu MPlayer nebo knihovny jako DivX atd. Ty je nutno nainstalovat dodatečně. Má to svoji výhodu - takový program (navíc pokud jej kompilujete přímo pro svůj systém) stoprocentně využije možnosti vašeho stroje a operačního prostředí.
Pokud máte v počítači CD-ROM, máte možnost nabootovat z prvního
instalačního disku a začít s instalací. Pokud ne, je nutné si připravit
minimálně dvě diskety. První je bootdisk, ze kterého nastartuje systém.
Slackware těchto bootdisků nabízí celkem 69, určitě si tedy vyberete.
Následující disk je tzv. root disk. Tím můžete ovlivnit instalační metodu:
color (standardní), umsdos (pro instalaci do adresáře v systému DOS),
pcmcia a network (podpora ethernetových karet, a tudíž instalace přes NFS,
FTP nebo HTTP). Pro vytvoření těchto disků v systému DOS nebo podobném je k
dispozici rutina rawrite
, která zapíše souborový obraz na
disketu. Poznámka: pro instalaci prostřednictvím rootdisku network
potřebujete i rootdisk color.
To ale není vše. Druhý disk (celkem jsou tři) je také bootovatelný:
nabízí kromě "schválených" produktů třetích firem také live systém, tj.
nakonfigurovaný a funkční systém spouštěný z CD-ROM. (Bohužel o něm nemohu
referovat, neboť můj druhý disk bootovatelný není ). Na třetím disku
naleznete zdrojové kódy distribuce a všech dodaných programů.
Specialitou Slackware je odlehčená distribuce SlackZip, která je určená pro instalaci ze 100 MB zip-disku. Má také podporu pro počítače s nízkou kapacitou paměti (4 MB) - FourMeg. Verze SlackZip je poskytována také ve formě 24 archívů, které jsou připraveny pro instalaci z disket.
Vlastní instalační proces je realizován prostřednictvím (pouze)
textového režimu, konkrétně vcelku vkusných a přehledných oken. Příkaz
dialog
, který je za ně "zodpovědný", je využíván i jinými
programy (např. při instalaci TeXLive). Využívají je i ty kusé utility,
které v systému jsou: netconfig
, pkgtool
nebo
mouseconfig
. Pro nastavení systému po jeho instalaci je určen
program setup
. Tím může root nastavit některé důležité
vlastnosti systému nebo doinstalovat/odinstalovat/smazat
balíčky.
Apropos, balíčky. Systém je postaven na instalaci z archívů .tgz zvaných
balíčky (packages). Jedná se o standardní archivní soubor. Pokud je
schválen firmou Slackware, je k němu dodáván i popis ve stejnojmenném
souboru s příponou .lsm. Takto nainstalované balíčky můžete odinstalovat
nebo upgradovat pomocí pkgtool
. Existuje i možnost celkového
upgrade systému, ale asi to není to pravé, protože instalační program pouze
porovnává staré verze s novými a případně je zamění. Z toho plyne nutnost
zálohovat a také riziko poškození vazeb mezi programy a knihovnami. Proto
je jistější starý balík odinstalovat a nový nainstalovat. Pokud ale program
kompilujete přímo pro svůj systém, tímto způsobem jej neodinstalujete.
Zatím mě nenapadl "čistý" způsob, jak takový program odstranit z disku. Ale
v podstatě to ani není třeba - ještě jsem to nepotřeboval.
Podpora lokalizace je (téměř) ukázková. Pouhou změnou LOCALES proměnných
LC_ALL=cs_CZ
, LANG=cs_CZ
a
LANGUAGE=czech
(pro jistotu všech tří) dosáhneme "počeštění"
systému: KDE i Gnome používají české katalogy zpráv, konzolové programy
také. Pro načtení české znakové sady stačí použít loadkeys
defkeymap.map
, přičemž defkeymap.map
leží v
/usr/share/kbd/keymaps/
a je to symbolický link na soubor s
popisem klávesnice, který se skrývá v podřízených adresářích (např.
i386/qwerty/cz-lat2.map.gz
).
Podobně si poradíme s
konzolovým fontem. Stačí spustit setfont -v lat2-16.psfu.gz
a
místo rozsypaných klikyháků ("řečtiny" ) máme na konsoli český font.
Mnoho dalších fontů pro (snad) všechny jazyky (i řečtinu
) se skrývá
v adresáři
/usr/share/kbd/consolefonts/
.
Slovo "téměř" uvedené výše se hodí pro případ jiných grafických manažerů a prostředí, než jsou zmíněná Gnome a KDE. Pokud chcete totiž používat jiný správce oken, např. BlackBox, FluxBox, Window Maker atd. atp., je nutné klávesnici v grafickém prostředí X-window nakonfigurovat, což představuje jistou práci navíc. Pomůckou vám může být např. vyčerpávající Czech HOWTO.
Výše zmíněný dokument vám pomůže i při nastavení některých kláves, které
se např. v shellu nechovají tak, jak očekáváme. Máte ale možnost jejich
funkci změnit. Jedná se o PgUp, PgDn, Home, End, Del a Backspace.
Standardně jejich stisk vypisuje zmatené znaky typu ^[[A. Editací souboru
.inputrc
v domovském adresáři lze dosáhnout požadované funkce.
Můj soubor vypadá následovně (neberte jej ale jako vyladěný):
set meta-flag on
set input-meta on
set convert-meta off
set output-meta on
"\e0d": backward-word
"\e0c": forward-word
"\e[h": beginning-of-line
"\e[f": end-of-line
"\e[1~": beginning-of-line
"\e[4~": end-of-line
"\e[5~": beginning-of-history
"\e[6~": end-of-history
"\e[3~": delete-char
"\e[2~": quoted-insert
Zábavné je i obarvení promptu, které provedeme modifikací proměnných PSx
(x je číslo) v souboru /etc/profile
. Barvy pro roota jsou jiné
než pro normální lidi.
USER=$(whoami)
if [ $LOGNAME = $USER ] ; then
UCOL="[0;32m";UDIR="[1;32m";UHOST="[1;34m"
fi
if [ $USER = 'root' ] ; then
UCOL="[0;31m";UDIR="[1;31m";UHOST="[1;34m"
fi
PS1="\n\e$UCOL\u\e[0m\e[1;33m at \e$UHOST\H \e[1;37m \d, \t (úlohy:
\j)\n\\e$UDIR\w:\e[0;37m "
PS2='(více)> '
export PS1 PS2
Jak vidíte, ačkoliv je systém lokalizován, přesto se mi nepodařilo dosáhnout toho, aby se datum v záhlaví promptu zobrazovalo česky. Datum, které je tištěno bíle, totiž bash načítá ještě před načtením konfiguračním souborů. Nevím ale kam jej ukládá, abych ho mohl změnit - počeštit. Rád si nechám poradit.
Přídavnými zařízeními mám na mysli třeba zvukovou, rádiovou nebo
televizní kartu, tiskárnu, scanner, síťovou kartu a další zařízení. Obecně
platí následující koncept: pro každé takové zařízení by měl existovat
modul, který lze zavést do paměti. Je samozřejmě nutná podpora jádra pro
zavádění těchto modulů (snad je to standardní stav ve všech distribucích).
Je pravděpodobné, že tento modul už máte v adresáři
/lib/modules/2.2.19/
, stačí jej tedy zavést programem
modprobe
.
Slackware podporuje následující typy protokolů myši (výčet nejpoužívanějších):
Pokud máte (stejně jako já) myš Genius NetScroll+, asi už víte, že běhá
pod protokolem Microsoft Intellimouse. Aby fungovalo kolečko, je vhodné
doplnit některé informace do sekce "InputDevice" v souboru
/etc/X11/XF86Config
:
Section "InputDevice"
Identifier "Mouse0"
Driver "mouse"
Option "Protocol" "IMPS/2"
Option "Device" "/dev/mouse"
Option "ZAxisMapping" "4 5"
EndSection
Nejobtížnější pro mě byla konfigurace tiskárny. Nakonec jsem tento nedostatečný stav vyřešil šalamounsky - instalací balíku TurboPrint (viz můj dřívější článek).
Distribuce je skvělá. Ano, strávil jsem hodně času tím, že jsem neustále testoval chování jednoho programu (typicky barvení promptu - a při tom je to taková blbost, že?) a přemýšlel jsem jak ještě nadávat. Ale nakonec jsem vždycky zjistil, že chyba byla opět mezi židlí a klávesnicí a systém za to nemůže. Před rokem jsem nadával u RedHatu. S jednou výjimkou - nevěděl jsem, co nefunguje, kde to má konfigurační soubory a jak je mám změnit, aby (hned, tj. bez restartu) fungovaly. Dnes mám systém, který jede tak, jak chci já. Rada na závěr: pokud váháte, skočte do toho po hlavě.
Na druhém CD jsou k dispozici následující elektronické příručky: Slackbook, který je přeložen do češtiny, dále Linux HOWTOs, Linux miniHOWTOS, Linux FAQ, dokumentace k jádru a modulům a Linux Documentation Project (několik příruček, např. kernel-guide, system-admin-guide, user-guide, installation-quide atd.). Vhodným doplněním je účast v linuxové konferenci na Linux.cz nebo sledování diskuzí zde na AbcLinuxu. Jako užitečná pomůcka se mi osvědčila kniha Linux v kostce (Linux in a Nutshell, O´Reilly), vydaná nakladatelstvím Computer Press, nebo kniha Linux a KDE (Grada).
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: