Týden na ScienceMag.cz: Za hranicemi altermagnetismu

Vědci kolem projektu Dark energy survey zveřejnili novou analýzu získaných dat. Jak superhmotné černé díry ovlivňují vývoj galaxií. Superkritická voda fascinuje. Edisonovy experimenty s žárovkami z roku 1879 mohly vést ke vzniku grafenu. Matfyz spouští nejvýkonnější český zkapalňovač helia.

Model ΛCDM se zatím drží: Vědci kolem projektu Dark energy survey zveřejnili novou analýzu získaných dat

Projekt DES prozatím zjistil, že jeho data se většinou shodují se Standardním modelem kosmologie. Jejich data také odpovídají modelu vyvíjející se temné energie, ale ne lépe než Standardnímu modelu. Jeden parametr však stále nesedí. Na základě měření raného vesmíru předpovídají jak Standardní, tak rozšířené modely vyvíjející se temné energie, jak se hmota ve vesmíru bude shlukovat v pozdějších dobách.

Jak superhmotné černé díry ovlivňují vývoj galaxií

Méně než 10 % běžné hmoty se nachází ve hvězdách a galaxiích. Většinu tvoří velmi řídký horký plyn vyplňující prostor mezi galaxiemi … Na rozdíl od rozšířené představy černých děr jako kosmických vysavačů se ukazuje, že jsou spíše neefektivními strávníky. Většina plynu, který k nim proudí, není pohlcena, ale naopak vyvrhována zpět do okolního prostoru v podobě silných výtrysků (jetů) a větrů.

Krátce

Inkubátory středně hmotných černých děr v centrálních oblastech galaxií. Pokud je nová teorie správná, Mléčná dráha by v současnosti mohla obsahovat desítky středně hmotných černých děr v okruhu asi 600 světelných let od své centrální černé veledíry.

Superkritická voda fascinuje. Podle nového výzkumu v ní vodíkové vazby nejsou. Superkritická voda funguje jako rozpouštědlo, má sama o sobě oxidační účinky a nejspíš mnohé technologické využití (je „ekologická“ v tom smyslu, že po ní nezůstává odpad; zase ale energeticky náročná). Rozhodně je v tomto případě stále co zkoumat.

Za hranicemi altermagnetismu. Takovéto magnetické uspořádání významně posouvá limity škálovatelnosti spintronických technologií. Kromě spintroniky vzbudily altermagnety zájem v mnoha oblastech fyziky kondenzovaných látek.

Kuriózní: Edisonovy experimenty s žárovkami z roku 1879 mohly vést ke vzniku grafenu. Na rozdíl od moderních žárovek, které využívají wolframové vlákna, se v raných verzích často používala odolná vlákna na bázi uhlíku, jako je japonský bambus. Stisknutím spínače se přivedlo napětí, které rychle zahřálo vlákna a vytvořilo světlo. Nebo možná taky grafen.

Mars má překvapivě velký vliv na pozemské klima, alespoň co se týče cyklu ledových dob. Nový výzkum ukazuje, do jaké míry Mars přesto nenápadně ovlivňuje oběžnou dráhu Země a formuje cykly určující dlouhodobé klimatické vzorce, včetně dob ledových.

Podivná kosmická anomálie může naznačovat budoucnost Mléčné dráhy. Mléčná dráha by mohla v budoucnu vytvářet podobné energetické jety – a kosmické záření, gama záření a rentgenové záření, které produkují, by mohlo způsobit chaos ve Sluneční soustavě a kvůli zvýšené radiaci vést na Zemi i k hromadnému vymírání.

Vylepšili srdce elektronových mikroskopů. S novými detektory teď vidí každou jednu částici. Firma AdvaScope představila klíčovou investici pro urychlení vývoje tzv. hybridních pixelových detektorů.

Biodiverzita v pohybu: Jsou tropy bezpečným muzeem, nebo jim hrozí krize? S rostoucím počtem druhů se zmenšují jejich populace, což zvyšuje riziko vymírání, až se nakonec míra vzniku a zániku druhů vyrovná.

Bakterie se dokážou adaptovat i na antimikrobiální nanomateriály. Donedávna převládal názor, že vícestupňový mechanismus účinku nanomateriálů, který v sobě kombinuje fyzikální, chemické i biologické zásahy, znemožňuje bakteriím vytvořit si proti nim účinnou obranu.

Naděje pro pacienty se vzácnou anémií: Čeští vědci vytvořili přesný myší model. Tým českých vědců dosáhl průlomu v chápání Diamond-Blackfanovy anémie (DBA), vzácného genetického onemocnění, které u postižených dětí způsobuje závažnou chudokrevnost a vrozené malformace.

Nový typ magnetu zanechává otisk v rentgenovém spektru. Sloučenina CrSb je kovová, patří mezi první identifikované altermagnety a udržuje své magnetické uspořádání i při pokojové teplotě.

Radionuklidová terapie Lutathera. Funguje tak, že dopraví léčivé záření z lutecia-177 přímo do nádorových buněk, které pak ničí zevnitř, zatímco okolní zdravé tkáně zatěžuje jen minimálně.

Vědci odhalili tajemství fluorescenčních center v uhlíkových tečkách. Excitované elektrony vzniklé po ozáření přímo reagovat s molekulami či ionty z okolí.

Popsali nový mechanismus obrany rostlin proti solnému stresu. Protein RACK1A představuje významný regulační uzel antioxidační obrany.

Do fauny Slovenska pribudli dva vzácne druhy močiarnych pavúkov. Larinia elegans je nočný križiak.

3D tisk na míru může oddálit výměnu kyčelního kloubu. Smyslem projektu je nahradit pouze poškozený segment kosti a chrupavky, nikoliv celý kloub.

Vědci odhalili novou příčinu degenerace sítnice: malá RNA. Malé jaderné RNA nekódují žádný protein, ale mají nezastupitelnou úlohu při úpravách RNA.

Bílý buk z Moravského krasu: jak může strom žít 30 let bez fotosyntézy. Botanici prozkoumali tři možnosti: (i) buk je kořenovým výmladkem blízkého stromu, (ii) jde o přirozený srůst kořenů s cizím stromem (adjunkci) nebo (iii) cukry přijímá prostřednictvím mykorhizních hub (mykoheterotrofie).

Matfyz spouští nejvýkonnější český zkapalňovač helia. Matematicko‑fyzikální fakulta UK ve spolupráci s Akademií věd ČR uvedla do provozu nejvýkonnější český zkapalňovač helia pro vědecké účely o výkonu 57 litrů kapalného helia za hodinu, který může ročně zkapalnit až 70 000 m krychlových plynného helia.