Slackware 9.0

11. 4. 2003 | Vlastimil Ott | Recenze | 10905×

Také Slackware Linux dozrál do devaté verze, která jeho fanoušky určitě nezklame.

Začíná jaro a objevují se - kromě květin a minisukní - také nové verze majoritních distribucí (BTW: Venku sněží!). Vedle mnoha jiných byla konečně vydána také oficiální verze Slackware. Navazuje na desetiletou historii, která prozatím končila číslem 8.1. Co tedy přináší na naše harddisky a monitory verze devátá?

Pojďme se na tuto novinku podívat prostřednictvím klasické recenze: Nejprve se seznámíme s fakty, a poté s klady a zápory, na které jsem během několika dnů testování narazil.

Objektivní informace

Přehled vlastností a softwaru

Distribuce přináší inovaci v několika ohledech. Někdy jde o logický vývoj daného softwaru, jinde je (konečně) vyřešen dlouhodobý neduh. Tak tedy telegraficky:

• srdcem je jádro verze 2.4.20 a další, specializovaná, řady 2.4.x: můžete si vybrat jádro s podporou SCSI zařízení, USB periférií (klávesnice a myši) nebo IDE zařízení připojených na paralelní port
• GNU C knihovny verze 2.3.1
• XFree 4.3 s mnoha novými (příp. dokončenými) nebo integrovanými technologiemi jako je Direct Rendering Interface (DRI), MESA, OpenGL; servery z XFree 3.3.6 pro podporu staršího hardwaru
• výrazné zlepšení tiskového systému: LPRng jako standardní volba, Common Unix Printing System (CUPS) jako alternativa; Ghostscript verze 7.05.6 (několik nových ovladačů plus nové rozhraní IJS, které rozšiřuje možnosti tisku pro další tiskárny), HPIJS pro více než 60 inkoustových tiskáren značky HP a Gimp-Print pro tiskárny Canon a Epson
• kompilátory gcc-3.2.2 jako standardní, C++, Objective-C a Fortran-77
• podpora plně šifrované komunikace prostřednictvím OpenSSL, OpenSSH a GnuPG.
• podpora pro notebooky (PCMCIA, CardBus a APM); technologie (spíše jen název pro jednu z činností) hotplug, která se automaticky "postará" o zařízení připojovaná za běhu systému (načte požadované moduly, které po odpojení také uvolní)
• aktualizované verze nástrojů pro správu balíčků: přidání, odstranění, aktualizace a vytváření vlastních balíčků; systém správy balíčků nepodporuje řešení závislostí
• internetové prohlížeče Netscape Communicator version 7.02, Konqueror 3.1, Mozilla 1.3 (s podporou vyhlazovaných písem a filtrováním nevyžádané pošty), lynx a links
• K Desktop Environment (KDE) version 3.1, spolu s kancelářským balíkem KOffice, The GNU Network Object Model Environment (GNOME) version 2.2., okenní správci Window Maker, Xfce
• dále (přehled): Java Runtime Environment, podpora ISDN, ZipSlack (minidistribuce určená pro běh ze souborového systému FAT), množství jader na výběr, množství startovacích (boot) disků a další...

Instalace

Systém můžete získat prostřednictvím některých zasílacích služeb, nebo si jej stáhnout z Internetu sami. Já jsem zvolil druhou možnost a čekalo mě překvapení. Kompletní systém se už nevejde na jeden disk. ISO, které jsem si stáhl, neobsahovalo následující části (stahoval jsem je dodatečně): zdrojové texty jádra, lokalizaci KDE a KOffice a adresář /extra, který obsahuje (mimo jiné) nepostradatelný tiskový systém CUPS. Proto pozor na to, co vypálené máte, a co ne. (Pomíjím zdrojové texty softwaru, betaverze a staré součásti, které jsou v dalších adresářích.)

Instalační program je vizuálně naprosto stejný jako v minulých verzích. Jeho možnosti však byly mírně rozšířeny. Modem už nemusí být pouze na prvních čtyřech portech, ale lze v něm vytvořit symbolický link třeba na /dev/ttyS15 (typické pro PCI PnP winmodemy). Při následné konfiguraci sítě máte možnost vrátit se o okno zpět o korigovat zadané údaje v nastavení síťových informací. Tato část je ukončena konfigurací sendmailu - programu pro odesílání pošty. V nabídce fontů pro konzoli je vhodné vybrat např. lat2-16.psfu (ISO8859-2).

Prvotní konfigurace X-window proběhla tak rychle, že ani nevím, kdy to bylo. Systém naběhl v nižším rozlišení a nízké frekvenci, ale v plné kráse se na mě "zubila" slunečnice a přihlašovací rámeček. Nastavení X-window je tedy nutné pro běžnou práci optimalizovat. K tomu slouží textové programy xf86config, xfree86setup a grafický xf86cfg. Jejich problém je v tom, že ne každý z nich uloží konfigurační soubor /etc/X11/Xf86Config se všemi možnými informacemi. Je tedy nutno zkoušet. Tato část instalace je relativně nejnáročnější, pokud hledáte ideální (maximální) rozlišení a frekvenci, zabere vám to dost času (ale výsledek je pochopitelně uspokojující). Další změnou je také fakt, že konfigurační programy počítají s grafickými kartami, které mají paměti více než 8 MB (jak tomu bylo dosud). Maximum, které má kolonku, je 262144 kB! (Jsem zvědav, jak dlouho bude to číslo vypadat mírně komicky...) A také "už" se v konfiguraci x-serveru počítá s českou klávesnicí, takže uživatel nemusí hledat, jak se to dělá. Tím je instalace ukončena.

Po prvním spuštění

Systém (po instalaci) automaticky načte moduly pro některá zařízení: síťovou kartu, ovladače desky (chipsetu), USB zařízení, SCSI zařízení (vyberete-li adekvátní jádro). Instalace zvukové karty, tiskárny, modemu a dalších je na vás (vizte níže). Spustí se požadované služby (nfsd, inetd, sshd) a x-server se správcem přihlášení. Můžete začít pracovat (ale spíše ještě konfigurovat).

Subjektivní informace

Přehled vlastností a softwaru

Softwarová výbava je dostačující, přesto je nutné doinstalovat určité programy a ovladače. Jedná se zejména o modem (pokud máte jako já winmodem), zvukovou kartu a tiskárnu. Zde se stále projevuje jistá nedostatečnost řešení. Moduly pro zvukovou kartu je třeba ručně načíst. Musíte ovšem znát chipset karty. Seznam podporovaných karet/chipsetů pro jakékoliv zařízení získáte např. příkazem

modprobe -l | grep <nazev_hledaného_modulu_nebo_chipsetu>

Poté, když je modul úspěšně načten, je vhodné do startovacích skriptů (např. /etc/rc.d/rc.modules) zapsat příkaz pro jeho načtení. Pro zvukovou kartu je nutný ještě modul soundcore. Přesto se vyskytne ještě minimálně jedna chyba. Např. KDE oznámí, že nelze použít zařízení /dev/dsp. To je bohužel jedna z nejstarších a "nejodolnějších" chyb (vlastností?) distribuce: Je nutné přiřadit tomuto symbolickému odkazu práva čtení/zápisu pro všechny uživatele (nejen pro roota):

chmod 666 /dev/dsp*
chmod 666 /dev/mixer*

Další zmatek přináší fakt, že KDE i GNOME používají vlastní zvukové (vzájemně se mnohdy vylučující) systémy: arts a esd. To ovšem neznamená ozvučení celého systému. Pro to je vhodné použít například systém ALSA.

V podstatě totéž se týká tiskárny. Modul pro ovládání paralelního portu se načte automaticky, ale z tiskárny nedostanete ani čárku. Tisk je nutné nejprve nastavit, což lze udělat grafickým programem pro KDE (profíci samozřejmě nic takového nepotřebují). Navíc není patrné, který tiskový systém je v prostředí aktivní. Řešením může být TurboPrint, ale nic to nemění na faktu, že instalace tiskárny není triviální. (A přitom je to taková blbost, že?)

Čeština začíná už v konzoli. Výběrem správného fontu při instalaci byste měli dosáhnout počeštění textového režimu. Nastavení české klávesnice v KDE či GNOME je triviální, proklikáte se k nastavení klávesnice a je hotovo. Nastavení klávesnice v konzoli vyžaduje zásah. Ve skriptu /etc/rc.d/rc.keymap se dočtete, že systém načítá defkeymap.map:

if [ -x /usr/bin/loadkeys ]; then
/usr/bin/loadkeys defkeymap.map
fi

Dále se tamtéž dozvíme, že další mapy klávesnice nalezneme v /usr/lib/kbd/keytables. To ovšem není pravda! Další mapy klávesnice jsou v adresáři /usr/share/kbd/keymaps/i386/qwertz (mám na mysli ty, které nás zajímají nejvíce). Správnou klávesnici tedy načteme následujícím způsobem. (Nebo vytvořením symbolického linku defkeymap.map na níže uvedený soubor a přejmenováním původního defkeymap.map.)

if [ -x /usr/bin/loadkeys ]; then
/usr/bin/loadkeys /usr/share/kbd/keymaps/i386/qwert/cz-us-qwertz.map.gz
fi

Dalším "detailem" je nastavení jazykových proměnných (na což je i KDE citlivé). Doplňte do souboru /etc/profile (nejlépe na konec) následující příkazy:

export LC_ALL=cs_CZ
export LANG=cs_CZ
export LANGUAGE=czech


Proto se nemůžu nezeptat: Nešlo tohle zautomatizovat a zahrnout do instalačního programu? Dělám to už po x-té a vůbec mě to nebaví...

Dalším odolávajícím nedostatkem minulých distribucí bylo, jemně řečeno, neočekávané chování kláves středové konzoly (PgUp, PgDn, Home, End). Konečně jsme se dočkali, klávesy se chovají tak, jak se sluší a patří (specifikace v souboru /etc/inputrc).

Upgrade?

Měl jsem nainstalovanou verzi 8.0 a rozhodoval jsem se, jestli na verzi 9.0 upgradovat, nebo ji instalovat na čistý disk. Po přečtení UPGRADE.TXT (a také proto, že jsem si koupil nový počítač) jsem se rozhodl, že nainstaluji všechno znovu. Upgrade totiž znamená:

• zálohu datových oblastí (adresáře uživatelů, jednotlivé požadované adresáře jako /etc, /usr atd.)
• ruční aktualizaci systémových knihoven
• instalaci nových balíčků (možný vznik nevyřešených závislostí)
• rekonfiguraci systému, včetně bootmanažeru (LILO)
• odstranění starých balíčků

Navíc je velice vhodné upgradovat verzi poslední (8.1), a ne starší. Nejsem si jistý, že - jak tvrdí autor Patrick Volkerding - poté bych měl mít funkční verzi 9.0 ("At this point you should be running Slackware 9.0. ") (Mimo jiné také proto, že ještě dodává: "I wish everyone good luck with this!")

Závěr - hodnocení

Co říci závěrem? Aktuální verze je povedená, podle mého názoru lepší než minulé (což nemusí vždy platit). Tradiční hodnoty distribuce se neztratily. Jaké to vlastně jsou?

• Systém lze velice pohodlně a přehledným způsobem konfigurovat. V adresáři /etc se nacházejí konfigurační soubory, roztříděné do adresářů podle "příslušnosti": např. rc.d (definice a konfigurace runlevelů, konfigurace serverů), X11 (nastavení x-serveru, fontů, manažerů přihlášení apod.), cron (periodické spouštění úloh), ppp (připojení k internetu a jeho nastavení), samba, news, ssh, ssl, gtk atd. apod. Struktura nadále zůstává přehledná, ačkoliv adresářů přibylo. Ty starší (myslím ve vývoji distribuce) mají stále stejnou strukturu.
• Z předchozího vyplývá, že v systému lze jednoduše nastavit spouštění pouze těch služeb, které opravdu potřebujeme, ostatní lze spouštět "na žádost". To má jistě blahý vliv na rychlost startu systému.
• Konfigurace systému dodržuje zažitý model, autoři nepodlehli klikací mánii a zůstávají zdravě konzervativní, což ale může určitou skupinu uživatelů ještě stále přivádět k šílenství (dokud neví).
• Distribuce nevzbuzuje pocit zastaralosti. Profíci budou určitě upgradovat to či ono, ale celkově vzato je velmi příjemné pracovat s programem, který byl kompilován někde ve světě 1. března 2003. Také moduly zařízení postihují velké množství dostupného hardwaru. Pokud vám nějaký chybí, můžete očekávat, že se brzy objeví. Lehkou obnovou prošlo i textové prostředí, ve kterém už poznáte, který prvek v okně je vybrán, protože jeho klávesová zkratka září modře. Totéž se týká Midnight Commanderu.
• Podle mého názoru je kladnou hodnotou také systém instalace balíčků. Právě proto, že neřeší závislosti, lze se snadno dopátrat. Rozhodně se Googlem lépe hledá jeden soubor než x-tý build x-té verze balíčku x-té verze distribuce (nakonec zjistíte, že je to xxxx-devel-docs ) Přibyl balíček checkinstall, jehož funkce je následující. Pokud kompilujete program ze zdrojových kódů a jste právě před třetí fází (tzn. po ./configure, ./make), spusťte checkinstall. Ten vytvoří nativní balíček (no, on je to pořád obyčejný .tgz, ale s popisem a build skriptem), který potom můžete korektně odinstalovat. Jestliže instalujete programy příkazem make install, musíte je pak odinstalovat ručně. Jednoduché, jasné, funkční. (Upozornění: Takto vytvořené balíčky je nevhodné posílat do veřejných knihoven. Jsou totiž závislé na vašem systému.)
• Popularita Slackware zajišťuje bezplatný servis. Navíc nejsme omezováni tržním chováním firmy, která by diktovala uživatelům, jestli a jak smí distribuci získat a šířit (narážka na jednu linuxovou firmu není náhodná).

Mé závěrečné hodnocení je kladné. Nenechte si odradit časem, který budete muset investovat do konfigurace systému. Bez tohoto vkladu byste svůj systém neznali a nevěděli, jak co chodí. A až se to dozvíte, budete zase o kus chytřejší, což je další zisk. Happy slackin'!

Související články

Slackware 8.0 - konzervativní distribuce

Odkazy a zdroje

Slackware HomePage
Slackware Book (česky)
AbcPalírna: Slackware 9.0

       

Komentáře

[9x0]

Dobra recenzia, ale autor mohol trochu viac rozobrat window-managere. Slackware som skusil prvykrat prave vo verzii 9.0 a som viac nez spokojny. Mimochodom: Ta narazka na 1 firmu mohla byt kludne na firmy minimalne 2 :)) .

[kaaja]

Slack je proste gut, no...
Add - mimochodem: Myslis "Cerveny Klobouk" a "Sofwarovy a Systemovy Vyvoj"???

[Milan]

Kde shanite balicky pro slackware?

Milan

PS: Pekny clanek.

[Vlastimil Ott]

Nejcasteji na LinuxPackages, jsou uz nachystane pro konkretni verzi. (Pro 8.0 temer zadna podpora neni.) Nebo kompiluju sam, to je nejlepsi. --vo

[Milan]

Dekuji, zrovna s tama taham.

Milan

[Michal]

jaky je vlastne spravny postup, pokus nejaky balicek naistaluju, odinstaluju a pote se znovu rozhodnu ho nainstalovat? v /var/log/removedpackages totiz stale zustane jako odinstalovany

[Vlastimil Ott]

Ta recenze ma byt takova "povšechná". Jaky wm vas zajima? Xfce? BlackBox? Neco jineho? Muze byt clanek na tohle tema... --vo

[9x0]

Mohol by byt serial na tuto temu (je to len navrh, nie provokacia :)) )

[nula]

Ale no tak, tiskárny se přece dají i z textové konzole jednoduše (výběrem z menu) instalovat pomocí Apsfilteru (/usr/share/apsfilter/SETUP). Ten je ve slacku už dlouho, tak jakýpak problém X-ka se dají bez problémů nakonfigurovat pomocí "X -configure" (rovnou to vyrobí XF86Config) a jemným doladním souboru (doplnění řádků "Modes" a "DefaultDepth") do sekce "Screen" a nastavení cest k fontům v sekci "Files" a případně doladění typu myšky. Když jsem to zvládl i já, tak to už musí dokázat každá sekretářka Upgrade taky není tak hrozný jak to vypadá (viz http://www.penguin.cz/novinky-view.php3?id=831 Jinak díky za moc pěkný článek!

[Jirka 'Eagle' Novak]

Ahoj, taky jsem to instaloval na cisty disk, ale potkal jsem jeste par chybek:
- soubor /etc/rc.d/rc.httpd nebyl spustitelny.
- pri shutdown se pocitac nevypne (s ATX zdrojem)
- nejak mi nefungovalo usb_storage, ale moc jsem to nezkoumal, protoze uz jsem mel v planu kompilovat kernel
Mam dojem, ze tam jeste neco bylo, ale nejak si nevzpominam.

[nula]

- /etc/rc.d/rc.httpd - to není chyba, to je feature (viz SlackBook). je tu úplně schválně - jestli se má dotyčná věc spustit při startu nebo ne se "nastavuje" tak, že dotyčný skript je nebo není spustitelný - odkomentovat "/sbin/modprobe apm" v /etc/rc.d/rc.modules - usb_storage funguje bez problémů - denně používám (asi je třeba odkomentovat příslušné řádky ve výše uvedeném souboru - mass-storage, usb[uo]hci a možná něco se SCSI)

[David Jež]

hello world!

Co se tyce usb_storage: postaci mit nainstalovane hotplug tools (balicek a/hotplug.tgz) nebo (IMHO lepsi alternativa) diethotplug a zprovoznene, v praxi tedy mit spustitelny skriptik /etc/hotplug/usb.rc po startu bys tedy mel videt natazene moduly pro USB, tedy usbcore, lowlevel ovladac *Host Controler face, a pripadne dalsi pro jednotliva zarizeni na USB. Jadro by melo mit podporu pro hotplug zarizeni, pokud existuje soubor /proc/sys/kernel/hotplug tak je podminka splnena. V praxi to funguje tak, ze system zavola /sbin/hotplug a rekne mu co je zarizeni zac a tento skript (pripadne binarka v pripade diethotplug) modul natahne.

Pokud nenatahne ale system registruje nove zarizeni je zapotrebi pres lsusb zjistit vendor & device ID a dopsat prislusny radek do /etc/hotplug/usb.usermap.

Ovsem v pripade USB tiskarny, storage a nekterych dalsich by ji hotplug mel najit podle class a ne podle vyrobce. Toto ovsem chodi v diethotplug verze 0.2 a ne v 0.4 kvuli par blbym chybam. Coz je problem pri startu z ceda pokud clovek vlastni nejakou exotickou USB klavesnici tak ma smulu:(

Ad hotplug: neni pravda, ze umi odstraneni modulu. hotplug utility toto standardne maji nedoresene, diethotplug se o to nesnazi radeji vubec.

Pokud s tim chcete nekdo experimentovat, opravil sem chybu v diethotplug, dopsal solidni oddelavani modulu, usb.rc v cecku na ramdisk kde neni if grep cat, cut &pod... uz chybi jen pci.rc. Patch je oproti diethotplug-0.4 jeste ve vyvoji takze na nem pracuji a par veci pridelam jeste:)

No radeji tak prozatim vse, snad sem tim zmatkem aspon nastinil lehce jak to pracuje
-djz

[Pavel]

Taky se mi nevypíná, ale asi to bude tím, že to neumím nastavit. Poradí někdo? Dík

[Miso Miso]

Treba kompilovat jadro a dat tam podporu ACPI. Potom bude bezat acpi demon a uz to pojde.

[Michal]

jak uz bylo uvedeno vyse, pomuze zavedeni modulu APM odkomentovanim radku 46 v /etc/rc.d/rc.modules /sbin/modprobe apm

[kokot]

tak tiskarny uz byly s apsfilterm zodpovezeny, holt neda se nic delat system nemuze vedet co ma kdo za tiskarnu, tiskarny zatim nejsou Pnp::-) aspon tedy vetsinou ne.. jinak s audiu, audio zarizeni patri grupe audio a kdo chce prehravat musi v ni byt explicitne uveden, je to bezpecnostni opatreni i kdyz ho taky moc nechapu, nicmene reseni uvedene v clanku je funkcni taky, jen to nelze pozvazovat za chybu spis za featuru

[Pavel Žák]

Je nutné přiřadit tomuto symbolickému odkazu práva čtení/zápisu pro všechny uživatele (nejen pro roota): chmod 666 /dev/dsp* chmod 666 /dev/mixer* NENI to nutne! Jak uz bylo cca. 1000x napsano a receno, staci pridat uzivatele do grupy 'sys'. Viz http://wombat.san-francisco.ca.us/faqomatic/cache/21.html

[Vlastimil Ott]

Ok. Netvrdim, ze nemate pravdu, ale ja to vim uz dlouho (Q9) (ze starsich verzi). --vo

[bhole]

ja mam iba jediny problem so slackom 9.0. a to v KDE 3.1. jednoducho mi nechce prepinat medzi jednotlivymi klavesami. (mam nastevenu ang a sk). ked to takto nastavim, tak mi pise iba slovenskou, a neda si nijak povedat. ked toto nastavenie zrusim, uz ide anglicka.. v XF86config mam "us" (ale skusal som aj s SK-nepomohlo).

[...]

to neni problem slacku, ale KDE. problem je vysvetleny na www.root.cz v niektorej recenzii (asi v RH 9) riesenie si nepamatam presne, ale bolo to nieco, ze treba nastavit v KDE default klavesnicu anglicku. neviem, kukni na ten root.

[Michal]

zkus nasledujici navod: http://www.penguin.cz/novinky-view.php3?id=832

[Michal B.]

Zdravim presel jsem z 8.1 na 9.0 a prave resim ?problem?. V predchozi verzi se mi nepodarilo spravne rozchodit mysql. v dokumentaci na file:///usr/doc/mysql-3.23.56/Docs/manual.html#Post-installation jsou instrukce k postinstalacnim upravam a me se proste nepodarilo spoustet demona timto zpusobem ./bin/mysqld_safe --user=mysql & ale jen pod rootem (misto user mysql). dusledek zrejme byl, ze se mi nikdy nepodarilo se do databaze napojit z javovskeho programu. z PHP se pripojit slo. jake kroky jsou tedy nutne ve Slackovi na spravne sprovozneni mysql? chybova hlaska byla: Dec 8 23:20:20 hades mysqld[1114]: warning: can't get client address: Socket operation on non-socket Dec 8 23:20:20 hades mysqld[1114]: refused connect from \203ÄüèÉà ÿ\211Æ\203Ä^P\205öt&\203ÄøV\215G^LPè^^\234ÿÿ\203Ä^P\205ÀtO\205öt^N\203ÄôVèz ÿÿ\203Ä^Pë#\203Äøj^B\213\225¨ûÿÿRèÔ\226üÿ\213\215¨ûÿÿ\203ÄôQè¥\224üÿ\203Ä \205ÿt5\213G^H\203Äøj^CW\213@^HÿÐë"\215¶ diky za kazdou informaci

[Raistlin]

Nejsem si zcela jisty, zda si autor poradne precetl navod na upgrade. Ja uz upgradoval slacka 3x a pokazde bez jakychkoli problemu. 1. Zalohu osobnich adresaru a konfiguracniho stromu (hlavne /etc) a dalsich dulezitych souboru bych provadel pri upgradu u jakekoliv distribuce. Nikdy se mi vsak nestalo, ze bych musel obnovovat. 2. Po "rucnim" upgradu behovych knihoven glibc-solibs staci zadat upgradepkg [cesta k instal. CD]/slackware/*/* a je to. Raistlin

[Vlastimil Ott]

Proc tak ironicky? Neznamena to, ze jsem navod necetl, ale ze si nejsem jisty spolehlivosti cele akce, nezkousel jsem ji, a proto ji nebudu specialne vychvalovat. Netvrdim ovsem, ze nefunguje. Navic mi pripada zbytecna, v mem pripade slo o cistou instalaci. A myslim si, ze na domacich pocitacich je instalace vzdy lepsi nez upgrade. Ale jak mam vedet, jak se upgraduje server o 50, 100, 200 nebo 500 klientech? A taky si myslim, ze z psychologickeho hlediska je cista instalace lepsi. Proste jen kvuli pocitu. A rozhodne venuju radeji 4 hodiny instalaci nez hodinu upgradu (priklad). --vo

[Raistlin]

Nemel jsem v umyslu do prispevku vnest ironii. Jenom jsem chtel naznacit, ze obtiznost upgradu Slacku je mytus, rovnez nevyhoda v absenci kontroly zavislosti balicku. Nezda se to zcela logicke, ale po praktickych zkusenostech je to efektivnejsi nez u systemu postavenych napr. na rpm nebo deb. "Cistota systemu" a instalace vs upgrade: Jedinecnou vlastnosti oproti jinym systemum (napr. M$ Windows) je to, ze o kazdem souboru vim, k cemu patri (ze ktereho balicku byl instalovan) a system je mozne pravidelne kontrolovat na vyskyt souboru, ktere tam nemaji co delat. Vyjimkou jsou nektere soubory, ktere byly vytvoreny po instalaci, ale ty byvaji casto lehce identifikovatelne. Tudiz upgradu se netreba bat

[Vlastimil Ott]

No vidite, a to je prave ten duvod, proc se mi do upgradu nechce. Hledat ty soubory; a vubec cela tato akce. To ma prece delat instalator (upgradator?) Proste si myslim, ze upgrade prinasi problemy; nemyslim zde klasicke zavislosti, ale spise konflikt verzi, knihovny jinde, nez program ocekava apod. I ve Slacku se tyto veci nepatrne meni. Treba Mozilla -- najednou je v /usr/lib/mozilla. Nevadi mi to, ale nez odstranovat starou (a jeji knihovny) a instalovat novou (a jeji nove knihovny), radeji instaluju nacisto. Ne pochopitelne system , to je jen priklad, ze ruzne zvyklosti se meni. Ale je to jen tim, ze jsem jeste neupgradoval. (noflame, pls) --vo

[Petr Mach]

Ja to nechapu. Porizuju si ted jednoho slabsiho mrnavyho booka (toshiba libretto) a tak tam chci dat neco mene narocnejsiho nez je RH. Slackware by se mi zdal idealni, jsem zvykly konfigurovat vsechno pres cfg soubory. Ale bojim se toho nereseni zavislosti. To jako u kazdeho programu musim vedet na cem vsem zavisi a pamatovat si to? Dokazu si to predstavit u jednouceloveho serveru, ale ne desktopuu se spoustou aplikaci. Navic nevim jak zjistim na cem vsem dotycny program zavisi?

Take bych nebyl rad, kdybych musel neco kompilovat. Zaprve by to na P166 trvalo desne dlouho, za druhe bych musel mit spoustu devel knihoven, ktere by mi ubiraly cenne misto na disku. Je pro me potreby Slackware vhodny?

[Viktor Matys]

Diky za hezkou recenzi. Mam je dve poznamky k nastaveni klavesnice a locales. Nastavení klávesnice: do /etc/rc.d/rc.keymap stačí přidat jméno klávesnice bez absolutní cesty (davam cz-lat2.map). Systém si ji správně najde. Locales (počeštění) má v nové verzi 9.0 svůj vlastní skript v adrsáři /etc/profile.d a jmenuje se lang.sh Ostatně, pro vlastní nastavení bashe bych volil tento adresář spíš, než úpravy v /etc/profile. Posledne zmineny se totiz postara o spusteni vsech skriptu v adresari profile.d, takze si tam muzete pridavat svoje nastavovaci skripty a mit lepsi prehled, cim co nastavujete, nez prohledavanim pomerne dlouheho skriptu /etc/profile. Ale to je spíš věc názoru.