Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Rekapitulace nových vydání linuxových a BSD distribucí: vyšel nový Linux Mint, Nobara Project, balík distribucí LinuxSchools či stabilní Vanilla OS 2, aktualizovány byly Peppermint OS, Finnix, Raspberry Pi OS, Clonezilla Live, NomadBSD, OpenMandriva ROME, Tails, KaOS, OPNsense a MidnightBSD. Naopak prakticky skončil projekt Funtoo.
Linuxová distribuce Peppermint OS byla volně inspirována ChromeOS, a tak před uživatele staví v zásadě jen minimalistické desktopové prostředí a webový prohlížeč. Aspoň to byla původní vize, ovšem nově přibyla varianta Loaded stále s desktopovým prostředím Xfce, ale navíc také balíkem kancelářských aplikací LibreOffice, grafickými editory Gimp, Inkscape atd. K dispozici jsou sestavení pro x86_64 i x86, nikoliv však ARM, a stejně jako u hlavní edice založená na Debianu 12 „Bookworm“ či odpovídajícím Devuanu (tj. bez systemd). Při této příležitosti také došlo k několika úpravám „pod kapotou“, např. nově je podporován souborový systém Btrfs a výchozí nástroj pro sledování systému je btop++.
Finnix je „živá“, na Debianu založená distribuce pro systémové správce. Před 25 lety šlo o jeden z prvních takových projektů a Ryan Finnie ho s přestávkami vydává dodnes. Letošní Finnix 126 obsahuje opět občerstvené balíčky z větve Debianu „testing“, zahrnující mj. Linux 6.8, a do výchozí konfigurace přibylo 32bitové sestavení glibc (2.38) kvůli kompatibilitě s případnými 32bitovými programy. Jediný obraz systému je totiž v nejnovější iteraci distribuce (od roku 2020) pouze pro x86_64. Vejde se do 500 MiB, neobsahuje grafické uživatelské rozhraní.
Oficiální systém pro Raspberry Pi byl opět po několika měsících aktualizován. Stále vychází z Debianu „stable“, tedy „Bookworm“. Vydání se zaměřuje na vylepšení odlehčeného desktopového prostředí, které v zásadě vychází z LXDE, a to tentokrát především na podporu více obrazovek či integraci vzdálené plochy Raspberry Pi Connect. Delší výčet změn a oprav je k nalezení v poznámkách k vydání.
Specializovaná „živá“ distribuce Clonezilla Live dostala čtvrtletní sestavení založené na repozitářích průběžně aktualizovaného Debianu „Sid“, popř. v alternativní verzi Ubuntu. Vlastně dvě sestavení krátce v rychlém sledu, 3.1.3-11 a 3.1.3-16, mj. kvůli opravnému vydání (z 0.3.31 na 0.3.32, řešící chybu týkající se NTFS) klíčového nástroje partclone – pro klonování diskových oddílů. Jádro Linux bylo povýšeno na řadu 6.9, sešlo se i několik obvyklých oprav a úprav řádkového rozhraní. Varianta vycházející z Ubuntu používá již od května tehdy vývojovou verzi distribuce 24.10 „Oracular Oriole“.
Jak říká název, Linux Schools (před lety Karoshi) je linuxová distribuce pro školy, resp. školní server a případné klienty na učebnách. Poskytuje administrační webové rozhraní se zjednodušeným zprovozněním a nastavením zvláště souborového a webového serveru s návaznými službami jako např. e-learningová aplikace Moodle. Letošní vydání Server 15.0 a Client 9.0 jako obvykle následuje po Ubuntu LTS, tj. nyní 24.04. Při té příležitosti, také kvůli novému distribučnímu instalátoru, přechází na univerzální instalátor Calamares. Další novinky se týkají různých stránek konfigurace, především podrobnější konfigurace oprávnění a autentizace. Server také přidává integraci USBGuard pro filtrování připojených USB zařízení. Na klientském desktopu má prostředí Xfce nově výchozí tmavý vzhled.
„Živá“ distribuce NomadBSD založená na FreeBSD povýšila na řadu 14, jen co to bylo ještě na podzim 2023 možné a krátce poté přešla na desktopové prostředí Xfce. Další vydání po půl roce odpovídá FreeBSD 14.1, řeší několik chyb zvláště v práci s UnionFS využívaným při běhu systému z média jako DVD či fleška. Také distribuční grafické nástroje jako průvodce nastavením byly portovány na Qt 6 jakožto novější verzi knihoven Qt.
Nobara Project je jeden z mála derivátů distribuce Fedora Linux a přitom nejenže mění výchozí výběr aplikací, vzhled či nastavení desktopového prostředí, aplikuje i řadu patchů jádra, novější verze grafických knihoven atd. s ohledem na herní výkon, místo SELinuxu používá AppArmor,… Vedle obrazů systému pro desktop připravuje sestavení pro Steam Deck a podobná přenosná herní zařízení. Vydání 40 vycházející z Fedory 40 bylo zpožděné, takže se do něj dostaly KDE Plasma 6.1.1 nebo GNOME 46, knihovny Mesa 24.1.3 a další, velké množství oprav a patchů a v neposlední řadě vlastní grafický správce aktualizací pro distribuční repozitáře, Flatpak a do jisté míry také Snap. Mezi výchozími aplikacemi jsou zpět Firefox a LibreOffice.
ROME je průběžně aktualizovaná verze OpenMandrivy, toho progresivnějšího komunitního nástupce Mandrivy – používá překladače LLVM, různé optimalizace pro novější hardware a software balí také vcelku čerstvý z upstreamu. Nové instalační obrazy ale nebývají moc časté. Letošní vydání je první po bezmála roce, shrnuje tak velké množství změn. Výchozí desktopové prostředí je již KDE Plasma 6.1 a co je zajímavé, nepoužívá Wayland jako výchozí, to jen alternativní sestavení systému. Další komunitní sestavení nabízejí GNOME či LXQt. Vybraný software zahrnuje také Linux 6.10, Mesa 24.1.4, systemd 255.7,… LibreOffice 24.2 s integrací do KDE Plasma, vlastní sestavení webových prohlížečů Firefox, Chromium a Falkon nebo nově také v repozitářích dostupný Proton, fork Wine od Valve.
„Živá“, na ochranu soukromí specializovaná distribuce Tails v pravidelném termínu občerstvila obraz systému s aktualizovaným prohlížečem Tor Browser 13.5.1 odpovídající Firefoxu 115.13 ESR. Při té příležitosti byl také základ balíčků povýšen na Debian 12.6.
Systém OPNsense pro síťové prvky v druhém pololetním vydání nakonec přešel na FreeBSD řady 14. Povýšen byl přitom Python na verzi 3.11. Pokračuje integrace OpenVPN i WireGuard a přepsány byly některé části webového administračního rozhraní, včetně přehledu s novými widgety. Při instalaci je nově ZFS preferovaný souborový systém.
Linux Mint s vydáním 22 „Wilma“ povýšil na základ Ubuntu 24.04 LTS. To znamená, že bude podporován následujících pět let. Jako obvykle jsou dostupné varianty s desktopovým prostředím Cinnamon, MATE nebo Xfce. Cinnamon jakožto vlajková loď byl povýšen na verzi 6.2 s řadou menších vylepšení. Ale jelikož se Mint zaměřuje na forky prostředí a aplikací GNOME, naráží na konflikty se změnami v projektu GNOME, které přebírá Ubuntu. Takže kvůli povýšení na knihovny GTK 4 a omezeným možnostem nastavení motivů vzhledu v libadwaita obsahuje nejnovější Mint starší verze řady aplikací tak, aby se stále držely GTK 3, zatímco některé funkce jako Online Accounts reimplementuje zvlášť. Pro malý zájem pak z instalátoru zmizela podpora souborového systému ZFS.
Desktopový MidnightBSD, který přebírá větší změny z FreeBSD (ale doposud nejvýše řady 12), byl po roce aktualizován a opět jde o opravné vydání s občerstvenou podporou hardwaru a systémovými balíčky, ale také pročištěnými repozitáři, takže např. Perl či Subversion zájemci musejí instalovat z portů (mports). Nadále jsou ke stažení obrazy systému pro x86 a x86_64, s desktopovým prostředím Xfce.
Daniel Robbins původně založil distribuci Gentoo, založenou na zdrojových kódech (plnohodnotné repozitáře binárních balíčků získala teprve nedávno), ale po neshodách v projektu se záhy pustil do nové distribuce Funtoo. Její první vydání pochází z roku 2008. Projekt pokračoval s mírně odlišnou konfigurací, mj. bez systemd, a udržovala jej menší komunita kolem Robbinse. Ten ale nyní oznámil, že s vývojem končí pro nedostatek zájmu, ani nehodlá hledat nové správce. Posléze rozhodnutí přehodnotil s tím, že Funtoo si ponechá jako osobní projekt, takže např. webové stránky nevypne, nýbrž přepne do režimu pouze pro čtení. Komunita nechť se přesune na Reddit.
Vanilla OS je jedna z nejviditelnějších desktopových distribucí s „neměnitelným“ základem systému a transakčními aktualizacemi. Jeho první vydání se objevilo na sklonku roku 2022 a nová generace mj. přecházející z Ubuntu na Debian „Sid“ krátce poté. Až po více než roce byl však Vanilla OS 2 „Orchid“ prohlášen za stabilní. Stále používá ABRoot pro systémové aktualizace, desktopové prostředí GNOME (nyní 46), co však bylo přepracováno, to jsou různé konfigurační nástroje a především vysokoúrovňový správce balíčků a prostředí APX postavený nad Distroboxem. Vanilla OS tedy používá balíčky z Debianu, Flatpak, kontejnery nebo také Waydroid pro aplikace pro Android.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
