OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
V srpnu byl vydán nejen stabilní Debian 11 „Bullseye“, ale i nový OSMC, elementary OS, Zorin OS, IPFire nebo Sparky Linux. Aktualizací se dočkaly také Tails, Manjaro či KaOS.
OSMC, jedna z distribucí multimediálního prostředí Kodi, v tomto případě založená na Debianu, ve velkém, dokonce dosud největším balíku aktualizací povýšila na Kodi 19 a zároveň přinesla řadu systémových změn na pozadí, avizovaných již před půl rokem při vydání nového Kodi. Jednou z těchto novinek je přechod na Python 3 vynucený koncem podpory Pythonu 2 před více než rokem, což se promítlo do Kodi 19 a v důsledku také kompatibility rozšíření. Dále se pracuje na zahrnutí novějších verzí jádra Linux. Z výčtu podporovaného hardwaru byly vyškrtnuty první generace Raspberry Pi a naopak přibylo RPi 4, potažmo RPi 400. To nyní používá k dekódování videa V4L2/GBM (rovněž v návaznosti na Kodi 19), zatímco zařízení Vero 4K/4K+ prodávaná právě s předinstalovaným OSMC se v dohledné době budou držet vlastní sady knihoven.
Po táhlých přípravách vyšel nový elementary OS 6 „Odin“. Stále jde v základu o derivát Ubuntu LTS, tedy 20.04 s příslušným balíkem Hardware Enablement. Tím stěžejním je ovšem vlastní desktopové prostředí Pantheon a obecně důraz na specifickou uživatelskou zkušenost. Ta v současném vydání začíná novým, zjednodušeným instalátorem, který má za úkol toliko připravit systém na disku – např. nastavení hlavního uživatelského účtu je přesunuto až do úvodního průvodce po prvním spuštění systému, vlastně jako v případě počítače s předinstalovaným systémem od výrobce či prodejce. Také instalaci aplikací řeší elementary po svém, součástí prostředí je AppCenter, nyní nabízející aplikace výhradně ve Flatpaku. Tím se okruhem dostáváme k novinkám v prostředí jako takovém, figuruje mezi nimi snadná možnost nastavení oprávnění aplikací (právě ve Flatpaku), dále podpora tmavého motivu vzhledu, integrace gest prováděných více prsty (typicky na trackpadu), přepracovaná upozornění a řada drobností napříč komponentami a oficiálními aplikacemi, z nichž zvláště e-mailový klient je zbrusu nový, založený na Evolution namísto dosavadního Geary.
Pravidelná aktualizace Tails, na ochranu soukromí zaměřené „živé“ distribuce, přináší čerstvý Tor Browser (10.5.4) a Thunderbird (78.12) a jinak tentokrát shrnuje jen několik spíše rutinních oprav. Základem zůstává nadále Debian „Buster“, nová vydání jsou nyní naplánována do března 2022; práce na Tails 5.0 založeném na Debianu „Bullseye“ jsou spíše v rané fázi.
Po červencovém finálním zmrazení větve „testing“ byl „Bullseye“ vydán jako stabilní Debian 11. Oproti předchozímu, nyní dva roky starému vydání „Buster“ byly aktualizovány bezmála tři čtvrtiny balíčků z necelých 60 tisíců. Výchozí jádro Linux je řady 5.10, jako výchozí se používá balík překladačů GCC 10.2, pro desktopové užití je na výběr z prostředí GNOME 3.38, KDE Plasma 5.20, Xfce 4.16, MATE 1.24, LXQt 0.16 nebo LXDE 11, aplikace jsou v podobně konzervativních verzích, např. kancelářský balík LibreOffice 7.0, nechybí samozřejmě ani serverové aplikace. Novinkou je perzistentní žurnál systemd, tisk implicitně pomocí ipp-usb namísto ovladačů konkrétních tiskáren, v jádře je podpora souborového systému exFAT.
Uživatelé Debianu „Buster“ mohou přímo aktualizovat své systémy, pro nové instalace nebo běh z USB či optických médií jsou k dispozici obrazy systému: „živé“ s různými desktopovými prostředími pro architektury x86 a x86_64, nebo instalátory pro vícero architektur včetně ARM, MIPS, POWER a IBM System z. Vydání tradičně doprovází také na školské prostředí zaměřený Debian Edu. Krom toho vydán nebyl jen Debian GNU/Linux, ale také GNU/Hurd, tzn. s mikrokernelem Hurd, k čemuž přidává např. port běhového prostředí jazyka Go.
Příští vydání bude „Bookworm“ podle další postavy z filmů Toy Story.
Průběžně aktualizovaná distribuce Manjaro, se zpožděním následující Arch Linux, vydala čerstvé obrazy systému s označením verze 21.1 „Pahvo“. Podle volby desktopového prostředí nabízí ve výchozím stavu GNOME 40, KDE Plasma 5.22 nebo Xfce 4.16 – všechny s upraveným vzhledem. V instalátoru Calamares byla vylepšena mj. podpora souborového systému Btrfs a k dispozici je jádro Linux 5.13.
Distribuce Zorin OS je, vlastně podobně jako výše zmíněný elementary OS, derivát Ubuntu LTS zaměřený na běžné desktopové uživatele, prioritně se zaměřuje pro změnu na uživatele přecházející z MS Windows. Nevyvíjí však vlastní uživatelské prostředí, nýbrž si upravuje GNOME (případně Xfce v odlehčené variantě distribuce) k obrazu svému. Ani neomezuje výběr aplikací na ty „prověřené“, naopak se jich snaží nabídnout co nejvíce včetně integrace Wine. Vůbec sbírá různé nástroje a začleňuje je do výchozí instalace, příkladem budiž Barrier pro sdílení vstupních zařízení mezi počítači. Ve vydání Zorin OS 16 jsou novinkou taktéž gesta trackpadu v desktopovém prostředí, rozšířené možnosti nastavení vzhledu nebo integrace Flatpaku (resp. oficiálního Flathubu).
Varianta Core je volně ke stažení, zatímco Pro je placená, obsahuje právě širší paletu předinstalovaných aplikací a konfigurací desktopového prostředí (motiv vzhledu, rozvržení panelů, zkratky atd.). Odlehčená varianta Lite s Xfce vychází až s odstupem.
Systému pro síťové prvky IPFire se dostalo významného 159. balíku aktualizací, který vedl k posunu čísla verze distribuce na 2.27. Součástí je skok z dosavadního Linuxu řady 4.14 na 5.10, doprovázený glibc 2.33, binutils 2.36.1 a vůbec GCC 11.1. Obrazy systému jsou nově komprimovány pomocí Zstd a dostupné jsou nadále pro architektury x86_64 a AArch64, popř. x86 (i586) a 32bitový ARM se posunul na alespoň ARMv6.
Více méně pravidelné vydání obrazů průběžně aktualizované distribuce KaOS zaměřené na prostředí KDE Plasma tentokrát zahrnuje balík aplikací KDE 21.08 (letos přejmenovaný z KDE Applications na KDE Gear), přidáno bylo také několik aplikací určených pro mobilních zařízení, např. kalkulačka, prohlížeč obrázků nebo webový prohlížeč Angelfish. Stále pokračuje přepis jednotlivých obrazovek instalátoru Calamares do QML.
Sparky Linux, desktopový derivát Debianu, s vydáním 6.0 „Po Tolo“ přešel na novou stabilní větev „Bullseye“. Oproti Debianu nabízí možnost snadno používat alternativní sestavení jádra Linux, desktopové prostředí (Xfce, KDE Plasma, LXQt nebo jen Openboxem pro staré počítače) s upraveným vzhledem a balík předinstalovaných aplikací včetně např. bezplatné VPN financované z darů RiseupVPN.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz