Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Závěr letních prázdnin a začátek školního roku přinesly několik významných vydání, LibreELEC s novým Kodi, příručky Linux From Scratch nebo novou stabilní větev OpenWrt, a také aktualizace Clonezilly, Ubuntu LTS, EndeavourOS, EasyOS či NuTyXu.
„Živá“ distribuce Clonezilla se specializuje na zálohy a kopírování dat na úrovni diskových oddílů či úložišť pomocí stejnojmenného nástroje. Základem distribuce je průběžně aktualizovaný Debian „Sid“. Obrazy systému byly po třech měsících občerstveny v podobě vydání 2.7.3-19. To také shrnuje nové volby a opravy chyb v distribučních nástrojích, týkají se např. klonování NTFS bez komprese, rozšiřování LVM nebo připojování obrazů BitLockeru.
Dosud nejnovější vydání Ubuntu s dlouhodobou podporou, tedy nadále 20.04 „Focal Fossa", dostalo již třetí z celkem pěti plánovaných opravných aktualizací obrazů systému (výčet změn). Další můžeme očekávat s půlroční kadencí ještě příští rok, kdy vyjde také Ubuntu 22.04 s dlouhodobou podporou, a balíčky ústředních součástí systému budou aktualizovány přinejmenším do roku 2025.
V rámci „hardware enablement“ (HWE) je v současnosti dostupné jádro Linux řady 5.11.
Systém pro nasazení typu „domácí kino“ LibreELEC, který slouží jako balík prostředí Kodi doplněný o podvozek nutný k běhu na jednodeskových nebo i běžných desktopových počítačích, v novém vydání 10.0 povyšuje na Kodi řady 19, konkrétně rovnou 19.1. To představuje přechod na Python 3, a tedy narušení zpětné kompatibility, pročež by uživatelé měli provést čistou instalaci – nebo s přechodem na novou verzi posečkat. Při vydání byl známý problém s přepínáním profilů. Další omezení se týkají podporovaného hardwaru: podporovány jsou běžné počítače s architekturou x86_64, řada jednodeskových počítačů se SoC Allwinner či Rockchip, na RPi 4 jsou zatím nedořešené problémy se 4k, pokud takové rozlišení potřebujete, ale už se nepočítá, alespoň prozatím kvůli nutnosti přepisu grafických ovladačů, se staršími generacemi Raspberry Pi, ani SoC Amlogic nebo NXP.
EndeavourOS představuje jeden z nejpopulárnějších způsobů, jak jednoduše nainstalovat přednastavený Arch Linux – příp. ho používat jako „živý“ systém – a jelikož Arch je distribuce průběžně aktualizovaná, nová vydání také EndeavourOS spočívají v aktualizaci výchozích balíčků a případně výchozí konfigurace – včetně instalátoru. Nejinak je tomu v srpnovém vydání. To přináší významné změny v grafickém instalátoru Calamares, od optimalizace rychlosti instalace po nové možnosti výběru včetně nyní výchozího souborového systému Btrfs nebo volitelných motivů vzhledu desktopového prostředí. K tomu přibyl průvodce či spíše rozcestník EOS apps info, který na jednom místě shromažďuje příručky k nástrojům vlastním právě EndeavourOS, od instalátoru přes správce aktualizací po tapety plochy.
Termín 1. září každoročně znamená také vydání nové verze příručky Linux From Scratch a navazující Beyond Linux From Scratch, s jejichž pomocí si lze sestavit vlastní linuxový systém takříkajíc od píky – se systemd nebo bez něj. Verze 11.0 reflektuje trend přechodu hierarchie systémových adresářů od /bin k /usr/bin (analogicky /lib a /sbin). Počítá se s Linuxem 5.13.12, glibc 2.34, binutils 2.37, vůbec GCC 11.2 a dalšími převážně aktuálními komponentami systému, Beyond Linux From Scratch čítá na tisíc receptů pro sestavení knihoven a aplikací. Jako obvykle jsou příručky dostupné k prohlížení online nebo ke stažení v HTML či PDF.
Barry Kauler soustavně experimentuje se svou rodinou poměrně minimalistických distribucí EasyOS duchovně navazující na Puppy Linux, u jehož vzniku Kauler také stál. Zatímco větev založená na Debianu je u ledu, OpenEmbedded využívající varianta Dunfell dostala nové sestavení 2.9 s přibližně 800 balíčky včetně Linuxu 5.10.61, glibc 2.33… a jednoduchého desktopového prostředí i aplikací jako SeaMonkey 2.53.9 nebo LibreOffice 7.1.2. Ačkoliv tato větev byla původně cílena primárně na Raspberry Pi, současné vydání je pouze pro x86_64.
OpenWrt, komunitní systém primárně pro síťové prvky, typicky směrovače, je tu s novou stabilní řadou – 21.02. Je tomu tak tentokrát po roce a půl od vydání 19.07.0. Co je nového ve 21.02.0? V prvé řadě vyšší hardwarové nároky: alespoň 8MB flash a 64MB RAM pro výchozí sestavení. Co se čipů týče, nové se počítá s Rockchip RK33xx, Broadcom BCM49408 a Realtek; naopak uživatelé ar71xx by měli definitivně přejít na ar79. Základem systému je Linux 5.4.143, glibc 2.33, resp. musl 1.1.24, binutils 2.34 a GCC 8.4, k dispozici je BusyBox 1.33.1. Zapnuta je randomizace rozložení adresního prostoru (ASLR), systém je možné volitelně sestavit s podporou SELinuxu, zahrnutý je např. také backport VPN Wireguard v jádře, dále jádro poskytuje možnost provozovat kontejnery (LXC)… V oblasti přímo sítí přibyla skutečně výchozí podpora WPA3, TLS a HTTPS, počáteční podpora je pro Distributed Switch Architecture. Dává se také na vědomí změna formátu syntaxe konfigurace sítě.
NuTyX založený na Linux From Scratch je nadále udržován, iniciativy se po Thierrym Nuttensi chopil člen komunity „Spiky“ a dva měsíce po červencové aktualizaci je tu zářijový balík změn, v němž je k dispozici mj. Linux 5.14, desktopové prostředí MATE 1.26 (vedle ostatních předních desktopových prostředí), webové prohlížeče Firefox 91 a Chromium 92 aj.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz