Dotaz: Poběží mi linux na tomto notrbooku ?

[Fitness]

Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, zda mi poběží Linux na tmto notebooku, jak je to s ovladačema na hardware na Linuxu , zde je ten notebook https://www.planeo.cz/katalog/1294775-asus-x571gd-bq425t-notebook.html ? Jakou verzi Linuxu vybrat ? Díky

---

---

Odpovědi

[Jendа]

Už jsem hodně dlouho neviděl notebook, kde by Linux neběžel, a odkazovaný notebook nemá žádné hardwarové zvláštnosti, takže to bude bez problémů.

Jakou verzi Linuxu vybrat ?

Já všude kde to jde používám Debian, takže i sem bych dal ten. Taky se mi líbí ArchLinux, ale ten už nepoužívám, protože chci mít všude stejnou distribuci a ArchLinux nemá „stable“ verzi. Ale někomu jinému zase vyhovuje Fedora, OpenSUSE nebo Gentoo. Nedá se na to takhle odpovědět, je to jako jestli máš radši jako přílohu brambory, těstoviny nebo rýži.

[Fitness]

Dobrý díky, takže ovladače mám použít windowsácký nebo někde stáhnout Linuxový ? Moc tomu , jak to udělat nerozumím.

Díky

[j]

Ovladacum v tuxu se rika moduly, a vetsina z nich je vice nebo mene soucasti jadra, a tudiz libovolny distribuce.

Jediny na co tak typicky muzes narazit, je grafika. V zavislosti na tom, co na tom NB chces delat. Vetsina ostatnich veci bud instatne funguje, nebo je nepotrebujes (takovy volotrkarny jako snimace otisku a tak ...).

Vsak to vyzkousej a uvidis, ty widle tam nainstalovat muzes dycky.

---

Dete s tim guuglem dopice!

[pushkin]

Tady na to narazí. Má to nVidii a ty jsou s jadernými ovladači na hraně použitelnosti.

Když byla řeč o Debianu, tak návod na instalaci pod Debianem 11 je tady: https://wiki.debian.org/NvidiaGraphicsDrivers#Debian_11_.22Bullseye.22

Ostatní distribuce je třeba řešit individuálně...

[keks]

Presne tak, Wifi6 (noname) taky neni jasny

[Jendа]

My v práci máme nějaký desktop s Quadro a funguje to. Ale neběží tam teda nic graficky náročného, jenom browsery (je to tam protože integrovaná grafika neuměla víc monitorů).

[pushkin]

Já myslel právě spíš výkon. Funkčně je to v pohodě, ale nesmí po tom člověk nic chtít.

[Andrej]

Dobrý díky, takže ovladače mám použít windowsácký nebo někde stáhnout Linuxový ?

Ani jedno, ani druhé.

Až zjistíš, že ti nějaké zařízení nefunguje (což je u odkazovaného notebooku krajně nepravděpodobné), zeptej se pak na to konkrétní zařízení.

[Jendа]

Žádné ovladače nebudeš muset řešit, všechno se dodává společně s jádrem, až na:

• Pro některé wifi karty je potřeba firmware, který se musí po každém spuštění nahrát do karty. Pokud nebude fungovat wifi, tak to dmesg řekne, jaký firmware tomu chybí (název souboru), ten zadáš do vyhledávače na packages.debian.org a nainstaluješ příslušný balíček. Nejspíš se bude jmenovat firmware-iwlwifi (vlastně ho můžeš nainstalovat rovnou preventivně naslepo, ono se nic nestane, sežere to pár mega na disku…).
• Grafickou kartu nVidia, která defaultně pojede se svobodným ovladačem Nouveau, se kterým nejde využít většinu funkcí (CUDA, výkonnější 3D akceleraci). Nainstaluješ metabalíček nvidia-driver a mělo by to fungovat (dělal jsem to jenom párkrát v životě, takže bohužel nemůžu popsat přesný postup).

[Josef Kufner]

Ovladače nejspíš nebudeš muset vůbec řešit.

Sáhni do začátku po Ubuntu. Vychází z Debianu a je hodně orientováno na koncové uživatele. Také pro to najdeš asi nejvíce návodů a článků. Až se rozkoukáš, tak řeš co dál. Debian je dobrá volba (používám ho také), ale vyžaduje už trochu znalostí (pokud se však chceš tímto směrem vzdělávat, tak by to mohla být i lepší volba).

[Andrej]

Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, zda mi poběží Linux na tmto notebooku…

Ano, poběží.

…jak je to s ovladačema na hardware na Linuxu…

Nijak. Jinými slovy, něčím takovým není potřeba se zabývat. Až pokud (pakliže) narazíš na nějaké zařízení, které by snad nefungovalo, zeptej se konkrétně na něj.

Jakou verzi Linuxu vybrat ?

Žádná „verze Linuxu“ se nevybírá — software je potřeba mít vždy aktuální. Například v tom smyslu, že číslo, které vidíš na kernel.org, bys měl vidět taky u sebe v uname -r.

Pokud jde o distribuci, ideální pro začátek (i pro pokročilejší použití) je například KDE spin Fedory. Pro hlubší pochopení, jak věci fungují, může být dobrá volba třeba ArchLinux nebo openSUSE Tumbleweed.

Každopádně je klíčové mít buď přímo rolling updates (příklad: ArchLinux, Tumbleweed) nebo systém správy softwaru blízký rolling updates (příklad: Fedora).

(Zdůvodnění výše uvedeného: Periodické vydávání „celosystémových“ aktualizací byl zlozvyk z doby, kdy se software rozesílal poštou na disketách. Tento zlozvyk vedl nešťastné uživatele k „oscilaci“ mezi zastaralým softwarem (před „vydáním“) a dowtime působícími aktualizacemi „všeho“ (po „vydání“). Což bylo v konečném důsledku zoufalství připomínající Windows. Některé distribuce se tohoto zlozvyku z dob pošty a disket nezbavily dodnes. Tak se poznají špatné distribuce, zaseknuté ve 20. století — například Debian a jeho deriváty —, kterým je třeba se vyhnout. Koneckonců, důvod, proč existuje tolik distribucí, tkví také v tom, že Debian byl první distribuce a všem názorně ukázal (a stále ukazuje), jak se věci nemají dělat.)

[Fitness]

Díky moc

[Fitness]

Tak jsem si stáhl fedoru do windowsu , na nic jsem neklikal a ted to neumím odstranit z notebooku, co s tím ? Díky

[Andrej]

Troll.

[Andrej]

Nic, uz je hotovo. V tomto momente uz si vitaz a netreba nic dalsie robit.

[Andrej]

na trollení tady jakoby máme blogy hele :D ;D

[Vtipnéř]

Tak jsem si stáhl fedoru do windowsu , na nic jsem neklikal a ted to neumím odstranit z notebooku, co s tím ? Díky

Jestli ten dotaz myslíš vážně, musíš popsat líp situaci. Jednak není tak úplně jasné, co chceš odstranit, pravděpodobně Fedoru, ale nejde zcela vyloučit, že Windows. A neumím si představit, že bys stáhl nějaký instalační image Linuxu a bez klikání nebo aspoň bez použití klávesnice ho nainstaloval.

Jirka

[Jendа]

a dowtime působícími aktualizacemi „všeho“ (po „vydání“)

Zatímco uživatelé rolling distribucí mají krátký downtime v náhodné okamžiky a nejde to předem naplánovat.

Tak se poznají špatné distribuce, zaseknuté ve 20. století — například Debian a jeho deriváty —

Zajímavé, já používám Debian s rolling aktualizacemi.

[Xerces]

Zajímavé, já používám Debian s rolling aktualizacemi.

... Já také.

[Andrej]

a dowtime působícími aktualizacemi „všeho“ (po „vydání“)

Zatímco uživatelé rolling distribucí mají krátký downtime v náhodné okamžiky a nejde to předem naplánovat.

Nezbývá mi než sáhnout po slaměném panákovi: Chceš tím^^^ říct, že ty si neumíš předem naplánovat (pídím se po významu slova nejde), kdy ty sám provádíš aktualizace?

Tak to je zvláštní. To například já obvykle vím, kdy spouštím nějaký příkaz, na kdy mám nastavený .timer někde v systemd atd. atp.

Leč jak pravil klasik: Někdo to má jinak.

Zajímavé, já používám Debian s rolling aktualizacemi.

Zaprvé, pro úplnost, tohle^^^ si protiřečí s výše vysloveným přáním ohledně „stable“ (== buggy forever) verze…,

…protože chci mít všude stejnou distribuci a ArchLinux nemá „stable“ verzi…

…a zadruhé: Debian s rolling updates používáš dobrovolně? Uf.

Moje nedobrovolná zkušenost je taková, že Debian s rolling updates je zhruba stejně špatná distribuce jako „vydání“ Debianu. Vágně řečeno, když budu brát jako baseline poslední „vydání“, které je obvykle z 2/3 zastaralé a z 1/3 nefunkční, Debian + rolling updates vzájemně zamění oba „odhady“ a uživatel se může „těšit“ na 1/3 zastaralosti a 2/3 nefunkčnosti.

Zkrátka, Debian je špatná distribuce z mnoha důvodů a jeho kombinace s rolling updates to rozhodně nevyřeší.

Například při pohledu na tohle do hlavy bijící zoufalství, konkrétně v debian/amd64/config, si jeden řeknle: H.o.l.y.s.h.i.t. Vždyť tohle je z roku 2001, ne 2021!

• Dynticks idle? Ale kdepak, to přišlo až po roce 2001, pročež to neznáme. Vždyť kdo dnes potřebuje šetřit energií? Úsporné notebooky s Linuxem přece vůbec nikdo nechce!
• Preemptivní kernel? Alek kdepak! Vždyť o rychlou odezvu desktopu přece nikdo nemá zájem! Co na tom, že s moderními souborovými systémy (Btrfs / ZFS) a s desktopem je preemptivní kernel nezbytnost? Nezájem. Jen ať uživatelům škube video!
• Microstate accounting? 300Hz plánovač? Pokročilejší RCU? Ale nene, vůbec ne, vždyť plánování a správa reálného času má fungovat jako v roce 1995!

Takhle^^^ Debian a jeho deriváty zajišťují, aby Linux na desktopu nepřekročil 1%. Nejsmutnější na tom je, jak (někteří) uživatelé Debianu přijali tohle zoufalství za normu a dál ho doporučují novým uživatelům Linuxu. To je vskutku důmyslný a zaručený způsob, jak udržet Linux na desktopech pod 1%.

[Jendа]

Nezbývá mi než sáhnout po slaměném panákovi: Chceš tím^^^ říct, že ty si neumíš předem naplánovat (pídím se po významu slova nejde), kdy ty sám provádíš aktualizace?

Neumím, emaily s notifikacemi nových CVE chodí v dost náhodnou dobu.

Zaprvé, pro úplnost, tohle^^^ si protiřečí s výše vysloveným přáním ohledně „stable“ (== buggy forever) verze…,

Neprotiřečí, na produkci kde to nevadí mám stable, na desktopu kde potřebuji nový software a přežiju péči když se výjimečně něco rozbije mám unstable.

…a zadruhé: Debian s rolling updates používáš dobrovolně? Uf.

Ano.

Moje nedobrovolná zkušenost je taková, že Debian s rolling updates je zhruba stejně špatná distribuce jako „vydání“ Debianu. Vágně řečeno, když budu brát jako baseline poslední „vydání“, které je obvykle z 2/3 zastaralé a z 1/3 nefunkční, Debian + rolling updates vzájemně zamění oba „odhady“ a uživatel se může „těšit“ na 1/3 zastaralosti a 2/3 nefunkčnosti.

Mně to funguje. Samozřejmě občas to má drobné problémy, například mi vadí že sestavit .deb je o dost větší bolest než sestavit Arch balíček podle jednoduchého pkgbuildu, ale asi všude bude něco.

[Andrej]

Nezbývá mi než sáhnout po slaměném panákovi: Chceš tím^^^ říct, že ty si neumíš předem naplánovat (pídím se po významu slova nejde), kdy ty sám provádíš aktualizace?

Neumím, emaily s notifikacemi nových CVE chodí v dost náhodnou dobu.

No, mail s CVE většinou nepouští žádné automatické aktualizace, natož aby mohl způsobit automatické rozbíjení něčeho, že ano.

Jo, kdyby Debian uměl reagovat na CVE tak rychle jako třeba Arch, to by bylo něco!

[Jendа]

No, mail s CVE většinou nepouští žádné automatické aktualizace, natož aby mohl způsobit automatické rozbíjení něčeho, že ano.

Nespouští, ale já to v reakci na něj často v podstatě musím udělat.

[Andrej]

Což tedy bude jednodušší s Archem než s Debianem.

[Jendа]

Nebude za předpokladu, že se zrovna náhodou v ten okamžik přešlo na novou major verzi nějakého programu, která vyžaduje změny konfigurace a pod.

[Andrej]

Předpokládáš tedy, že stará verze toho programu nějakým zázrakem dostala bleskový backport opravy příslušného CVE? To já bych raději sázel na novou verzi.

Pravda, tohle^^^ byl argumentační faul, protože ve většině případů nebude ten program se změnou major verze příčinou příslušného CVE.

I tak si myslím, že (1) při rozumném tempu aktualizací (například denně na desktopu automaticky, týdně na serveru manuálně) je souběh CVE se změnou major verze něčeho (jiného) nepravděpodobný a (2) že přece není problém změnu major verze pozdržet (což všechny rolling updates systémy umí, dokonce in pacman má --ignore), aktualizovat, co je urgentně potřeba, a pak, později, řešit ten přechod na novou major verzi.

Myslím si, že z hlediska praktičnosti Arch pořád vyhraje na celé čáře. Aktualizaci kolem CVE dostanu (většinou) dřív než jinde a aktualizaci major verze některého programu, ať už s CVE souvisela nebo ne, dostanu taky dřív, hned jak se mi to bude hodit, nikoliv opožděně, za půl roku, zároveň s 10 dalšími složitými aktualizacemi.

[LarryL]

Například při pohledu na tohle do hlavy bijící zoufalství, konkrétně v debian/amd64/config, si jeden řeknle: H.o.l.y.s.h.i.t. Vždyť tohle je z roku 2001, ne 2021!

Dynticks idle?

Pokud tím "Dynticks idle" myslíš nastavení CONFIG_NO_HZ_IDLE a CONFIG_NO_HZ_FULL, tak já vidím v souboru /debian/config/config toto:

CONFIG_NO_HZ_IDLE=y

# CONFIG_NO_HZ_FULL is not set

U Archu je ale to samé.

[_]

Bych nechal rezervu tzn. vyhradil bych 1/4 pro nefunkcnost nezavisle na distribuci Asi nikdo nebude rozporovat ze se toho najde vice nefunkcniho v kazde, ani sestavenim z LFS by se to nezmenilo

[Pavel 'TIGER' Růžička]

Andreji, je třeba si uvědomit, že ne všechny moderní technologie jsou lepší, či dokonce kvalitnější, jak ty z 20. století. Beru Tě jako svéráza, s vlastním názorem, se kterým ne vždycky souhlasím, tak si to pitomě nekaž.

[Andrej]

Pavle, je třeba si uvědomit, že ne všechny zastaralé technologie z 90. let, na které se Debian omezuje (příklady viz výše), jsou (nebo snad někdy byly) „kvalitní“ nebo „stabilní“ nebo snad že se nějak hodí do každé doby a na každý hardware. Není tomu tak.

Debian je špatná distribuce. Doporučování této špatné distribuce zásadním způsobem poškozuje a oddaluje nasazení Linuxu na desktopu (a obecně nasazení svobodného desktopu jako takového, bez ohledu na kernel).

[Pavel 'TIGER' Růžička]

Problém Linuxu na desktopu je pořád ten samý a to od jeho prvopočátku. A tím je nedostatek aplikací o ničem jiném to není. Být výběr jako u windows, tak je úplně jinde. Přepisování zastaralého, do moderního situaci s aplikacemi nikterak nezmění. Nehledě na to, že některé aplikace jsou uzavřené a vyvýjejí se jen pro .deb a .rpm ostatní mají smolíka. Ale mnohdy se bez nich neobejdeš. Příkladem je třeba státní správa. Za to fakt debian nemůže. A odklon od směru jednoduchosti též není iniciován debianem i když svou svou troškou také bezpochyby přispívá. Iluze si nedělám.

[Ruža Becelin]

…jen pro .deb a .rpm…

To není úplný showstopper; spoustu takových má ArchLinux v AUR a funguje to bez problémů. (Samozřejmě souhlasím, že je to v mnoha směrech úplně špatně, closed-source je špatně atd.)

Příkladem je třeba státní správa. Za to fakt debian nemůže.

Opět souhlas. Za tohle totiž může především dnešní prezident T. G. Notoryk, který kolem roku 1998, tenkrát jako (už tenkrát) senilní premiér dopustil odporný projekt Internet do škol, ve skutečnosti Microsoft do škol.

Toxické plody tohoto projektu dnes „sklízíme“ v plné a vrchovaté míře.

Škoda, že Debian byl první distribuce. Je možné, že kdyby tomu tak nebylo a kdyby tenkrát, v roce 1995, vzniklo něco rozumného, (1) nemusela dnes být „nabídka“ distribucí tak roztříštěná a (2) pokud jde o „Internet“ do škol, mohlo tenkrát, řekněme do roku 2001, kdy se katastrofa dala ještě (vy)zvrátit (na chodník) a trochu napravit, vzniknout cosi smysluplného, co by se do škol (tenkrát možná) dalo prosadit — s dostatečnou osvětou, (1) proč má být za veřejné peníze kupovaný pouze veřejný kód a (2) proč mají mít školáci možnost učit se používat software, nikoliv tupě přivykat stavu, kdy jsou používaní softwarem, (3) a proč se nemají stát svět nechápajícími zákazníky jediné firmy.

Školství dnes bohužel produkuje slepé zákazníky Microsoftu, přesně podle plánu. Stačí si jen vzpomenout, jak byl ještě kolem roku 2008 každý notebook na Alze, CZC a Mironetu dvakrát: Bez Shitdows a se Shitdows. Dnes je to úplně jinak: Notebooků bez Shitdows je asi tak 5 a notebooků celkově klidně přes 500. Když chci normální počitač bez Shitdows, napřed musím zaplatit „Shitdows daň“, než to svinstvo smažu. Jako by snad Microsoft byl státní instituce, která smí vybírat daně nebo něco podobného. Co je horší: Že to tak je, nebo že to nikomu nevadí? Školství zařídilo.

Kde je teď NKÚ a podobné úřady? Kde jsou všichni ti slavní EU-regulátoři, když je jejich „služeb“ nejvíc potřeba?! Inu, nikde, samozřejmě, protože už v nich pracují „produkty“ Zemanovy katastrofy z roku 1998, kterým nenormální přijde normální. Cíl Microsoftu byl splněn na 100%, dohoněn a předhoněn a vyhoněn a pak ještě spolknut.

(Jasně, někdo asi bude zase vykřikovat, že dnešní Microsoft už je „přece“ úplně jiný — podobná sorta lidí, která tvrdí, že dnešní KSČM je jiná než KSČ z dvaapadesátého —, a možná bude mít malinko, částečně pravdu, ale ten průser už se nedá odčinit a vrátit zpátky! (Zdrojáky od celých Shitdows 11 + komplet build systém najdu na GitHubu kde přesně?))

Résumé: Jasně, za českou zoufalou korupci Debian nemůže. Za neexistenci důstojné alternativy k closed-source v té době ovšem přinejmenším částečně může. Za dnešní (za chvíli čtvrt století poté) <1% Linuxu na desktopu může dost podstatnou měrou.

A odklon od směru jednoduchosti též není iniciován debianem i když svou svou troškou také bezpochyby přispívá. Iluze si nedělám.

Debian rozhodně není odklon od směru jednoduchosti. Je ovšem příklon ke směru one-size-fits-all panovačnosti, arogance, patchování 5 let starého kódu, 2 roky trvajících revizí relativně triviálních změn, 32768 klíčů v OpenSSL [2008], protože kdo jich potřebuje víc, že jo, atd. (Nechci ten incident z roku 2008 donekonečna vytahovat na světlo, ale ta pokroucená mentalita, která k němu vedla, je součástí Debianu beze změn stále a dodnes.)

Stačí se podívat do nedávné historie. Jak přijímal ArchLinux systemd? Jednoduše: Víc než rok měli uživatelé na výběr a mohli přepínat mezi starými init skripty a systemd. Po roce se ukázalo, že systemd je (skutečně! jaké to překvapení!) lepší řešení než béčkové shell skripty, šrouby se začaly malinko utahovat směrem k systemd a nakonec zůstal systemd. (Protože udržovat donekonečna dvě sady spouštěcích souborů u každého démona přece jen není ono.)

Co Debian? Ouha ouha. Hrůza pomyslet. Začalo to zpožděním 4 až 5 let, jak je u Debianu zvykem + normou, další zdržení přišlo kvůli nekonečným žvástům jakože-konzervativních žvanilů — takových těch typů, kteří 2 roky nejsou schopní aktualizovat triviální balíček, ale pak mají najednou tisíc „názorů“ — a skončilo to groteskní „debatou“ s předem daným výsledkem o něčem, co už bylo dávno rozhodnuto jinde. Toho rozhodování se Debian mohl aktivně účastnit, ale zaspal (jako ostaně vždy).

To jsou asi tak v kostce důvody, proč — byť nemám vůbec nic proti uživatelům Debianu, kteří vědí, co dělají — nemám rád doporučování Debianu novým uživatelům Linuxu. Ta distribuce reprezentuje v podstatě všechno, co bylo „na Linuxu špatně“ (a co bylo většinou už před pár dekádami beze zbytku vyřešeno, jenom si toho Debian neráčil všimnout!) a co bezdůvodně brzdilo větší rozšíření Linuxu na desktopu, podobně jako rychlejší pokrok v oblasti linuxového serveru (byť nesmyslní jazykové tvrdí, že Debian se na server hodí) — sorry jako, ten (skoro) tickless kernel s microstate accountingem už má být 10+ let všude, i na serveru, a na desktopu možná i déle než 10 let.

[Jendа]

Jednoduše: Víc než rok měli uživatelé na výběr a mohli přepínat mezi starými init skripty a systemd.

Uživatelé Debianu mohli přepínat dokonce 4 roky (od 2015 do 2019).

Začalo to zpožděním 4 až 5 let, jak je u Debianu zvykem + normou

Začalo to v době, kdy už byl systemd alespoň trochu použitelný . A stejně tak to doufám bude s přechodem na Wayland - naštěstí!

[Andrej]

A stejně tak to doufám bude s přechodem na Wayland - naštěstí!

Wayland a budoucí čas…? No jo. Tak to je možná zase těch klasických 5 let odstupu od reality.

[Jendа]

Ano, Wayland a budoucí čas. Vždyť ve waylandových alternativách programů jako xdotool a wmctrl chybí zásadní věci a před zmiňovanými 5 lety (i mnohem později) to třeba nemělo žádný způsob jak se vzdáleně připojit k běžící session (aka x11vnc) a nefungoval screensharing v browserech.

[LarryL]

Souhlasím, že Wayland dlouho neměl funkce na které jsme byli u Xek zvyklí. Myslím, že i dnes je problém pro určité use case používat Wayland + Nvidia. Ale jinak to nejde, protože pokud chceš protlačit novou technologii, tak ji musíš nasadit v reálu, aby mohli vývojáři upravovat své programy/ovladače pro Wayland. Kdyby byl Wayland pořád jen v "laboratořích" a Fedora by ho nenasadila, tak by dnes Wayland nebyl v tak pokročilé fázi jak je dnes.

[Jendа]

Já to chápu, a klaním se lidem co tyhle věci vyvíjejí, aby za 5 let byly použitelné. V jistém smyslu jsem tak trochu parazit, protože do open-source moc zpátky nepřispívám (jo, měl bych to změnit). Ale když Andrej mluví o odrazení nováčku od GNU/Linuxu, tak jak asi odradí nováčka, když si nainstaluje distro s defaultním Waylandem a nebude uchvácen tím, že to má oproti jiným OS zmiňovanou úžasnou funkcionalitu.

[Pavel 'TIGER' Růžička]

Mě by spíše zajímalo, kolik je dnes nováčků, oproti devadesátým létům? Subjektivně se domnívám, že bude značný úbytek. Pamatuji si na své nadšení, když jsem v knihkupectví, v podchodu stanice metra Dejvická kupoval brožuru s RedHatem 5.1 a na své nadupané 486ce se 64MB RAM se mi podařilo ten systém nainstalovat a to včetně X serveru. Vůbec jsem neřešil, co to umí, byl jsem nadšen z toho, že to vůbec běží. Jen vzpomeňme na tehdejší ceny Windows a cenu té brožury ...

[Jendа]

Množství nedokážu posoudit, ale v poslední době jsem viděl jak v brmlabu tak v práci (zkoušíme najímat nadané středoškoláky).

[Pavel 'TIGER' Růžička]

A jak to dopadá? Co mám kamarády rozseté po firmách, tak si stěžují na nepoužitelnost. Respektive, rok od roku jejich sítem prochází méně uchazečů a to prý snižují nároky.

[Jendа]

Není to většinou žádná sláva, ale to u hajrování „dospělých“ taky ne. Když navíc „mladý“ nepracujou na fulltime, tak se děje tohle: je jich nedostatek → musí se jim platit víc → pro stejný výdělek jim stačí pracovat kratší dobu → pracují kratší dobu → je jich ještě větší nedostatek → musí se jim platit ještě víc.

Je to naprosto zlatá doba pro kohokoli kdo umí používat počítač a/nebo provozovat přidružené věci (elektronika, strojírenství…), naprosto bez ohledu na jakékoli formální vzdělání, sociální kompatibilitu a pracovní morálku (znám firmu, která měla zaměstnance, co občas přišel do práce na drogách a občas nepřišel vůbec, a nemohla ho mnoho měsíců vyhodit, protože naprosto nedokázala sehnat náhradu a i tohle bylo lepší než nemít nikoho). Je to dost špatná doba pro lidi, co potřebují pracovníky a nestačí jim ani několikanásobek průměrné mzdy.

[Pavel 'TIGER' Růžička]

Jistě, internet do škol byl jeden velký tunel pro AutoCont a Telekom. Žádné to zařízení nebylo nové, jen opotřebované repasy. Ty rozvážející dodávky, to byla také sranda. Jistě, Microsoft si také lízl. Ale tak nějak bych to období bral, jako nucené zlo. Já jsem si alespoň na přípojnou bránu dal IPCopa. Daleko větší šance byla, když ten projekt skončil. Nejedna škola se rozhodla jít vlastní cestou. I já jsem jednu školu měl Linuxovou. Dokonce i výukové programy pod windows jsem zprovoznil díky různým verzím PlayOnLinux. Ale byly dva kameny úrazu. Prvním bylo ministerstvo školství, které vyžadovalo elektronické výkazy a jejich systém vyžadoval pouze Internet Explorer. A druhým kamenem úrazu byl personál škol, jako takový, neschopen učit se novým věcem. Například měl jsem učebnu s ThinkPady T400, které byly silně namačkané vedle sebe. Děti s touchpadem neměli sebemenší problém. Ale personál vyžadoval myši. Co naplat, že to vedlo k nesmyslnému drcání do sebe. O tom, že OpenSuse mělo jiné ikony, o tom ani nemluvě. V takovém prostředí člověk vydrží prosazovat open source jen po určitou dobu. To je i důvod, proč se na školách nemůže učit finanční gramotnost. Lidé jí tam sami nezvládají. Co jsem po letech diskutoval s kolegy, tak většina škol později linux zavrhla a nastolila jen ten jeden správný systém. Takže i v téhle části se toho Zemana musím trošku zastat i když na obraz jeho osobnosti to nemá žádný vliv.

[_]

o ničem jiném to není

prave ze je a to o dodelanosti toho vybaveni co uz tam je

[Pavel 'TIGER' Růžička]

A k čemu to bude bez aplikací? Podívej se v jakém stavu vypouští Microsoft svůj systém. A lidé to tolerují, protože má aplikace. A co se týče integrovaných technologií, tak se obávám, že Linuxu, respektive jeho desktopu ujíždí vlak. Doba, kdy si ty systémy byly blízko už byla, teď se bohužel nůžky rozevírají a to ve prospěch Microsoftu.

[LarryL]

Aplikace jsou potřeba, ale nejdříve je potřeba si říct k jakému účelu bude uživatel (zákazník) ten linuxový desktop používat. Pokud by ho chtěl použít např. pro surfování, tak žádné kvanta aplikací nejsou potřeba. Staží jen browser. Pak to není ani o "dodělanosti" jak píše "_", protože browsery fungují velmi podobně všude. Jenomže na surfování většina obyčejných lidí už používá mobil (tablet), který zajišťuje primitivnost ovládání, je malý a levný. Takže, aby se linuxový desktop rozšířil, tak by musel mít nějakou výraznou výhodu (nebo specifický účel), proč by ho obyčejní lidé měli používat. No a pak by potřeboval marketing, který zabalí linuxový desktop do líbívého výrobku a logistiku od firmy, která bude mít spočítané, že na linuxovém desktopu vydělá. Protože pokud nebude možnost si koupit produkt s linuxem v supermarketu, ale bude nutná podmínka, že si zákazník musí linux nainstalovat svépomocí, tak se linuxový desktop výrazně nikdy neprosadí.

[Pavel 'TIGER' Růžička]

Brouzdání bylo na Linuxu tak nějak vždycky hotové. Ale pokud se posuneme jen o kousíček vedle a to třeba k publikování na youtube, tak už je problém. Nebo existuje jednoduchý program pro záznam, úpravu a publikování videa? Podle mne k tomu vhodná aplikace schází. To co jsem viděl, tak bylo drbání se pravou rukou za levým uchem. Ale mohu se mýlit, nejsem youtuber a moc to nesleduji. Jednoduchá úprava fotografií, pro publikování na sociálkách, asi také nebude žádná sláva. Kdo chce účtovat a nechce sdílet data, tak si může vybrat z jednoho programu. Mně z různých důvodů nevyhovuje a tak musím mít virtuálku s windows. Takže proč by si měl člověk koupit počítač s předinstalovaným linuxem? Ta doba už tu také byla, ale prodejní hit to nikterak nebyl. Bez aplikací prostě na tom 1% zůstane a je jedno, jestli bude používat wayland, nebo xka, btrfs, nebo ext4, systemd, nebo sysvinit. Lidé neřeší to, co je pod pokličkou, ale to, jak se jim to bude používat. A tady to je prostě +/- stejná bída.

[jose17]

Tiez nie som youtuber, ale co si tak vsimam, casto sa pouziva OBS studio, ktore ma aj verziu pre Linux.

[Pavel 'TIGER' Růžička]

OK, tenhle soft mi nějak z hledáčku unikl. Koukám, že je už i pěkně dlouho na světě. Tím lépe.

[LarryL]

Takže proč by si měl člověk koupit počítač s předinstalovaným linuxem?

Takhle otázka zůstává nezodpovězená i v případě pokud by všechny ty aplikace o kterých píšeš na linuxu byly. Pokud by byly na linuxu stejné aplikace jako na widlích, tak by uživatel přechodem z win na linux nic nezískal. Proto tam musí být ještě jiný impuls (potřeba), aby uživatelé ve větší míře migrovali na linuxový desktop.

Ta doba už tu také byla, ale prodejní hit to nikterak nebyl.

I dnes se dá koupil ntb s linuxem, ale to je právě jen ta logistika. Pak musí být marketing, který stručně a jednoduše lidem řekne proč mají na linuxový desktop migrovat. Jenomže jaký obchodní model na to vymyslet když linux patří všem a konkurence by mohla nabízet to samé aniž by do marketingu investovala? Jediný opravdu úspěšný obchodní model linuxového desktopu je zatím Google Chrome OS na Chromebookách, akorát to už asi není linux o kterém se bavíme

[Pavel 'TIGER' Růžička]

Proto tam musí být ještě jiný impuls (potřeba), aby uživatelé ve větší míře migrovali na linuxový desktop.

Tak impulsem by mohla být dlouhodobá podpora hardware, oproti nesmyslným, systémovým požadavkům, jako teď budou u W11. Už jen ten pocit, že si člověk může vyměnit počítač, kdy sám uzná za vhodné a ne, kdy o tom rozhodne Microsoft. To vyhození stovky miliónů funkčních počítačů, kvůli přechodu z jedné verze na druhou bude fajn. Divím se, že ta zelená EU mlčí! Přitom je to do nebe volající ...

[Jendа]

Mi přijde, že věci populární na Windows furt jedou i na Windows 7. Takže Windows 10 tu s námi taky ještě budou mnoho let, upgrade na 11 netřeba.

[Pavel 'TIGER' Růžička]

Ono není důležité, jestli je třeba, či nikoliv. On se spustí i když není třeba a v tom je celá ta zbytečnost. Pak to dopadá takto. Hlavně, že nás tady zeleně buzerují!

[Jendа]

Jako že se spustí upgrade na Windows 11 na počítači, na kterém pak Windows 11 nepoběží? Zdroj?

[Pavel 'TIGER' Růžička]

Ne, on se spustí upgrade toho hardware. Nebo myslíš, že státní i soukromý sektor nechají ty počítače zestárnout s W10?

[Jendа]

Proč by ne, když jim na nich bude všechno fungovat?

[Pavel 'TIGER' Růžička]

Jedni budou chtít zaplatit co nejméně státu a druzí si budou chtít líznout z veřejných financí. Obé je dost silná motivace, nebo ne?

[pushkin]

Ve značné řadě případů klidně. Divil by ses, kolik komerčního kritického software pořád ještě běží na DOSu. Tady je motivace na upgrade HW/SW nulová.

[LarryL]

Tak impulsem by mohla být dlouhodobá podpora hardware

Souhlas, ale to je pořád málo. Kvůli tomu mohou přejít na linux např. starší lidé, kteří jen potřebují přečíst emaily a nechtějí kupovat nový ntb, ale masy kvůli tomu migrovat nebudou. Navíc takoví zákazníci co si za pár let nepřijdou pro nový ntb nejsou moc lukrativní, takže si firmy spočítají, že na tom nevydělají.

Firmy nevydělají = není marketing = BFU se o dlohodobé podpoře hardware nikdy z žádného reklamního letáku nedozví.

[Pavel 'TIGER' Růžička]

Ano a i proto jsem psal, že dlouhodobě se z toho 1% linuxový desktop nedostane. Bylo několik milníků, které tak nějak nedopadly a v nejbližším horizontu nevidím ani žádný podobný milník. Stačí se podívat, jak dopadlo ubuntu, a že se to toho nasypalo peněz ...

[LarryL]

v nejbližším horizontu nevidím ani žádný podobný milník.

Steam OS může být milníkem. Zatím je to přešlapování na místě, ale má to pořád potenciál. Pokud by z toho Valve ve finále dokázalo vytvořit funkční 2in1 (herní konzole a desktop v jednom) s hezkým uživatelkým prostředím, spolupracující se Steam Deck, tak by to mohla být významná konkurence windowsu.

[Pavel 'TIGER' Růžička]

Zveřejňovaná čísla tomu moc nedávají.

[LarryL]

Zatím. Přesunout hráče z win na linux bude fuška, ale je vidět že ze strany Valve ta snaha je. Nejdřív přišli se Steam Machine, pak začali s Protonem, nyní Steam Deck. Nejsem cílovka, ale to, že jde ze Steam Deck udělat desktop (video) mě zaujalo. Pokud by se Steam Machine a Steam Deck propojil do širší škály zařízení s jednotným názvem (např. Steam Deck s připojitelnou externí grafikou by byl fakt cool), a podařilo by se z her vyždímat více FPS než na win, k tomu by se přidaly nepší anti-cheaty, tak by to mohlo způsobit výraznější nárust uživatelů linuxu. Navic nejsou tady jen stávající uživatelé win, ale i noví, kteří nikdy PC neměli a rozhodují se jestli koupit PC, PS, Xbox nebo nějaké zařízení od Steamu.

[Pavel 'TIGER' Růžička]

Já nepsal, že to nemůže být cesta, ale zatím ten milník vidět není, což neznamená, že se nic neděje.

[_]

Predevcirem jsem cetl tenhle blogovy clanek ktery pro linux vyzniva dle meho az moc chvalihodne.

Ja mel predtim na mysli treba omezene funkce u GNOME ktere tam drive treba byly, sice tam zase nebylo neco co tam je ted ... KDE si pamatuju taky nejak nevalne, sice nekde funkcne bohatsi ale zase na muj vkus nevhodne navrzene UX/UI sem tam neco spotrebovalo vice zdroju nez by muselo. Sem tam nejaky usekly text, plencani prostorem, okno presahujici sirku nebo vysku obrazovky pri spusteni apod.

[LarryL]

Sem tam nejaky usekly text, plencani prostorem, okno presahujici sirku nebo vysku obrazovky pri spusteni apod.

Jo, prostě by musel linuxový desktop někdo vzít a udělat z něho sexy produkt s velkou mašlí. Ale kdo to udělá?