Portál AbcLinuxu, 2. května 2025 07:19
André ‚Staltz‘ Medeiros uvažuje, kolik uběhlo času do vzniku open-source alternativy k vybraným proprietárním produktům. Vybral si 39 příkladů (např. UNIX-Linux, Photoshop-GIMP, BitKeeper-Git,… nebo YouTube-PeerTube, Twitter-Mastodon, Siri-SEPIA atd.). Zkracující se prodlevu připisuje hlavně rozšíření Internetu, ale jinak se věnuje úskalím výběru reprezentativních projektů a různým modelům vývoje a financování.
Tiskni
Sdílej:
Anarchie je, doslova, absence vládců. Tj. modus operandi lidstva statisíce let. Naopak tyrani sice občas přicházejí, ale také velmi rychle odcházejí – nebo jsou odejiti.
Někdy byla, někdy nebyla, někdy se to měnilo dvakrát do roka podle okolností.
Chápu, že ve zdejším prostředí probíhá odmala indoktrinace osvícenskými mýty, ale stačí si otevřít, já nevím, třeba nějaké nedávné tematické vydání Vesmíru nebo National Geographic, když už ne klasickou antropologickou literaturu jako Tainterovy Kolapsy složitých společností.
Když použiju citaci z úvodu toho Taintera, naopak striktně hierarchické civilizace jsou anomálií v dějinách člověka, tvoří jejich asi 1 %.
Velká část etnografických prací popisuje skutečnosti, jako toliko formální role „náčelníků“, různé mechanismy přemlouvání atd.
Anarchistická politická filosofie je euroatlantický výtvor posledních několika století. Současná akademická teorie anarchismu stojí především na antropologii, tedy co různé komunity po světě dělaly, to jsou namátkou z celkem mainstreamu James C. Scott nebo David Graeber. Na praktické, industrializované úrovni je to ekonomika družstev, především na globálním Jihu, typicky pokrizová Argentina, nebo různá hnutí původních obyvatel, jako je případ např. Zapatistů či syrských Kurdů, což vede k problému se zápolením s globální hegemonií agresivního kapitalismu, ne-li (post)koloniálního, tak anarchistické federace ve Španělské občanské válce nebo Machnovščyna na Ukrajině byly vojensky poraženy bolševiky. A v neposlední řadě je tu dělnické hnutí, třeba taková osmihodinová pracovní doba v Americe, to je dílo organizování anarchisty, nebo namátkou původní brazilské hnutí bezzemků (které upadá až od oficiální spolupráce se sociálně demokratickými vládami).
A v neposlední řadě je tu dělnické hnutí, třeba taková osmihodinová pracovní doba v Americe, to je dílo organizování anarchisty ...
Organizace neznamená nutně to, co si asi myslíš, že znamená. Neodpustím si rýpnutí, že ze zbytku toho odstavce by to mělo být při vyvinutí sebemenšího úsilí zřejmé – bych řek', že seš autista, ale to by nebylo fér obecně k autistům.
Pro začátek zeširoka některé pasáže social movement a community organizing na Wikipédii. Vlastně nevím, jak se tomu dneska říká v češtině, ale organizer bývá člověk, který se prostě baví s ostatními lidmi v daném prostředí, naslouchá jim, propojuje je mezi sebou, nadnáší určitá témata hovoru, a zprostředkovává schůzky, kde se dohodnou další aktivity.
Při mém zeleném ptáku, ono by stačilo přečíst si abstrakt hned nahoře odkazovaného článku na Wikipédii.
Anarchy […] rejects a set hierarchy … seek a system based on the abolition of all coercive hierarchy.
inb4 převyprávění satirické Vonnegutovy povídky Harrison Bergeron.
'Dyť to taky píšu výš. To není jen nějaké „bude“, to je věc cca 99 % lidských dějin.
Někde je to i dvakrát ročně podle ročního období, nebo jsou na to různé společenské strategie, že když si „velký muž“ až moc dovoluje, musí rozdat víc dárků, nebo se mu přinejmenším vysmějí, takových příkladů jsou v etnografické literatuře metráky, v úvodu Taintera jsou zase jako ukázka takového „kolapsu“ Kačinové, u kterých se narůstající hierarchie lidem prostě přestane líbit co pár generací a furt takhle cyklí. A protože to nejsou státy, pokud se z nějaké vesnice zrovna nestane kult, tak nespokojenci obvykle můžou kdykoliv prostě jít jinam nebo vytvořit novou skupinu. Těch mechanismů je nepočítaně. Dále namátkou aby se v družstvu neobjevila privilegovaná skupina manažerů, třeba praxe parecon je mít vyvážená pracovní místa, kdy se lidé v různých rolích střídají, pročež mají pestřejší pracovní dny a pestřejší zkušenosti a perspektivu pro rozhodování – konsenzuální s kolegy(němi).
STFW
Anarchie (z řec. an-arché, příd. jméno anarchický) je stav bezvládí.Bezvládí s reálnou funkční autoritou?
Anarchie jako stav společnosti často vzniká pádem autority.Vznikem nové funkční autority anarchie dle definice nezanikne? Chápu, že je dnes módou dávat zavedeným slovům nový význam, ale určitě jsou i snažší cíle.
Vznikem nové funkční autority anarchie dle definice nezanikne?Pletes si autoritu (osobu jejiz nazory dobrovolne uznavas, ale muzes ignorovat) a vladce (osobu, jejiz nazory vynucene musis uznavat, nesmis ignorovat). Anarchie neni s existenci autorit ve sporu. Je ve sporu s vladci.
No nevím, v dnešní době mi ty licence přijdou jako – jak se hezky česky říká – distinction without a difference. Ještě v devadesátkách, kdy frčel prodej softwaru jako produktu (nejlíp v krabici na disketách), budiž. U těch zakázek je to většinou asi celkem buřt, co si dohodnete, to si dohodnete.
Ale když je software buď předinstalovaný v klientovi (např. šmatlafoun), nebo běží na nějaké serverové farmě čertvíkde, uživateli nepomůže ani jedno. Affero GPL, která na tu druhou variantu reaguje, je marginální. Mezitím na koncentraci („katedrály“) typu Google tyhle licence samy o sobě nereagují vůbec.
Zajímalo by mě, jestli je to satira, reagující na četné antisemitské konspirační teorie, jak všechno řídí v pozadí Židé, nebo je to myšlené vážně.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.