Portál AbcLinuxu, 4. května 2025 23:04
16.12.2008 09:44
Michal Fecko | skóre: 31
| blog: Poznámkový blog
AIX, HP-UX či IRIX snad dneska už ani nemá cenu zmiňovat, to jsou vykopávky (pravda AIX ještě nasazen bývá, ale IMHO tam kde se používá na něm často X server spouštěn nebude ).
Zkrátka XFree je zombie
Tak ti nevim na mainframu jsem za posledni roky videl jen AIX ci HP-UX a tech je v dnesni dobe jeste dost.... takze ty dva bych jeste nezakopaval.
Rekl bych ze jsi docela mimo... AIXy se ve velkem mnozstvi nasazuji do produkcniho prostredi a nasazovat urcite budou. Nektere technologie ma mnohem propracovanejsi nez linux napr LVM. Hodi se na servery kde je vyzadovana nejvyzsi stabilita napr. bankovni system.
16.12.2008 14:09
Bluebear | skóre: 30
| blog: Bluebearův samožerblog
| Praha
Kvůli finanční krizi voe! To je snad jasný. A hlavně bankovní systémy běžej na nejvýkonějších serverech na světě a američani maj nejlepší armádu na světě.
no a teď bych si poslechl tu o červené karkůlce, tu mám mnohem raději...
16.12.2008 23:33
Bluebear | skóre: 30
| blog: Bluebearův samožerblog
| Praha
V jednom z mých bývalých zaměstnání se používal výraz "pro potřeby bankovnictví" vždycky, když se hovořilo o výrobku, který je masivně předražený.
američani maj nejlepší armádu na světě
V jistém smyslu ano. Dokážou napáchat totální bordel a rozvrat na libovolném území, které si zvolí. To není hanba, to je pochvala; od toho armáda je, to je její hlavní úkol - poštveš je na zemi, kterou chceš přeorat.
Potíž je jen v tom, že od ní chtějí, aby rozdávala blahobyt a mír, což je věc, na kterou prostě není armáda stavěná.
IRIX mozna zombie je, ale AIX nebo HP-UX se porad nasazuje tam kde Wintel architektura nestaci. To ze je nejaky system vykopavka je pro me dost vyhoda. Bootovaci proces Linuxu se behem poslednich let dost menil. Posledni verze RHEL nebo Ubuntu maji bootvaci process velice podobny tomu z AIXu pred 10ti lety, na AIXu uz to meli davno rozmysleny a nikdo nemel duvod to menit. Linuxu jeste chybi jedna vec, kazdy ovladac by mel mit boolean priznak, ktery urcoval, ze muze byt pouzit pro bootovaci zarizeni, pak by stacilo spustit mkinitrd a do image ramdisku by se nahraly vsechny ovladace vsech SATA, FC, SCSI zarizeni. To ze si kazda aplikace udrzuje seznam driveru v nejakym konfiguraku je dost nestastny reseni.
A to ze se nejaky OS moc nemeni jeste neznamena ze se nemeni HW platforma na ktere bezi, zkuste si nekde najit bechmarky poslednich Power6 procesoru. Xeon Core Duo je taky pekna vykopavka. Jo a Xfree potrebujete minimalne na to abyste na AIXu nebo HP-UXu nainstaloval Oracle. Stejne tak jsou ruzne telefonni ustredny nebo SDH prvky, ke kterym se dovava management SW pouze pro HP-UX.
to nejak nechapu, nema nahodou kazdy modul v sobe seznam aliasu (pci id, usb id , kdovico id) zarizeni, pro ktera je napsan? pak se pri startu zavede, pokud tam takove zarizeni existujeLinuxu jeste chybi jedna vec, kazdy ovladac by mel mit boolean priznak, ktery urcoval, ze muze byt pouzit pro bootovaci zarizeni, pak by stacilo spustit mkinitrd a do image ramdisku by se nahraly vsechny ovladace vsech SATA, FC, SCSI zarizeni. To ze si kazda aplikace udrzuje seznam driveru v nejakym konfiguraku je dost nestastny reseni.
# MODULES: [ most | netboot | dep | list ] # # most - Add all framebuffer, acpi, filesystem, and harddrive drivers. # # dep - Try and guess which modules to load. # # netboot - Add the base modules, network modules, but skip block devices. # # list - Only include modules from the 'additional modules' list # MODULES=most
Takže nyní jsou v distribučním ramdisku všechny moduly, kdežto s diskutovaným příznakem tam budou jen všechny ovladače sběrnic, blokových zařízení, síťových protokolů, síťových zařízení, souborových systémů a device mapper?
Řekl bych, že dnešní distribuce nejsou tak naivní a chovají se podle druhého modelu, takže žádný příznak do modulů není třeba. Nehledě na to, že ani to není pravda, protože instalátor je má ještě jemnější dělení a ramdisk sestaví během instalace bez „zbytečných“ modulů.
To sice ma, ale predstavte si takovouhle situaci. Date do serveru "A" prazdne CD spustite backup a vypadne vam bootovatelne CD s instalatorem. Tohle CD muzete strcit do libovolneho serveru "B", pro ktery mel serv. "A" ovladace. Nabootuje z CD zvolite disk, zmacknete 2x next a mate obnoveny server A. Na linuxu takovyhle system existuje taky, jmenuje se Mondo, ale nez ho zacnete pouzivat tak musite den hackovat jeho scripty abyste mu vnutil vsechny potecionalni ovladace radicu. Redhat treba ma seznam ovladacu radicu nekde v konfiguraku v /etc, ale jmeno toho konfiguraku se s kazdou verzi meni. Kdyby ten seznam aliasu obsahoval jeste ten jeden priznak tak to bude fungovat samo, snadno a na kazde distribuci. A treba ovladace pro fibrechannel multipath zadnou vazbu na pci id nemaji, a presto by mely byt pritomny v initrd a hlavne by mely byt primo v kernelu instalacniho CD RedHatu.
AIX, HP-UX či IRIX snad dneska už ani nemá cenu zmiňovat, to jsou vykopávky
si ma teraz pobavil :)
Naozaj velmi vtipne. Pripadas mi ako slepy linuxak, co nema ponatia o produkcnej sfere. Ak by si aspon mal aku-taku predstavu o produkciu, tak by si zistil, ze AIX a HP-UX patria k najpouzivanejsim unix systemom + samozrejme solaris.
No HP-UX jez je skutecne na ustupu, nevjic nasazovany je podle me Solaris, pak AIX, oba jsou dobre.
V bakach spsie bezi OpenVMS na VAX (Alpha 20000), Solaris bezi na desktopech burzianu )
Aix hodne vyuziva Lpair, ktery je daleko pred solarisovymi zaonami, hlavne ma rychli CPU, coz Sprac rozhodne neni.
HP-UX je hrozny OS, staci vypadek vsech DNS a mate tam DOS jak prase ) ... a to nehovorim o tom, ze kdyz mu vupande FC a nenahodi se zpet, tak to muztete vypnout tak akorat vypinacem, neumi to nic jako umount -f, vubec ve vsem jim timeouty nic nerikaji, osobne jsem HP inatiniove masiny pro HP-UX instaloval linux a za kazdou cenu ho tam chteli mit, velice si oddechli, ze tam jejich aplikace puvodne provozovana na HP-UX bezela.
Kazdopadne Linux je dnes asi jediny OS, krom openSolarisu, ktery se vyvyji, Aix pridal svoje AIX5L ... coz je de fakto kompatibilita s linuxem, ma to GNU glibc a GNU nastroje.
Na Z/Series je dnes mnohem vice nasazovan linux.
Takze si priznejme, ze komercni unixy nes preziji par desitek let, mozna ani to ne a budou nahrazeny Linuxem, nebot uz proste nebudou stihat s vyvojem, kouknete se kde je linux dnes a co dokazal za svoji existenci, kazdy rok jde viditelne kupredu, zatimco Unixy stagnuji.
kouknete se kde je linux dnes a co dokazal za svoji existenci, kazdy rok jde viditelne kupredu, zatimco Unixy stagnuji.
V tomto s Vami nemohu souhlasit. Podle libovolne celosvetove statistiky je tu stale vice desktopovych pocitacu bezicich na Mac OS X nez na Linuxu. Ten system se tez stale vyviji. A to nepocitam jeste vsechny ty iPhony a iPody touch na kterych tez bezi Unix.
Ja bych tu budoucnost Unixu videl ruzoveji
No, nevim, zda je to skutecne vsem jasne , ale Mac OS X pouziva implementaci zalozenou na X.org: http://developer.apple.com/opensource/tools/X11.html
17.12.2008 07:18
Milan Vít | skóre: 23
| blog: about:linux
| Orlová
To bych ani neřekl, přinejmenším Vámi odkazovaná stránka to rozhodně nedokazuje – ta, podle mě, hovoří o tom, že i do Mac OS X je možno doinstalovat implementaci X11 a umožnit tak spuštění programů, které X11 potřebují.
Sice jsem nad tím strávil skoro půl hodiny, ale troufl bych si tvrdit, že Mac pro tyto účely používá proces WindowServer, což není nic jiného, než Quartz Compositor.
A docela by mě zajímalo, jestli mám pravdu
Jo, Mac používá vlastní grafický systém, ale už z krabice je tam též i ten X.org pro spouštění X11 aplikací, který se pod tím dá spustit, a vypadá to celé strašně cize a ošklivě, řekl bych, že od Applu dost naschvál.
Jinak neni problem mit pusteny libovolny bezny window manager.
Ja jen myslel, ze se diskuse nese v tom, zda Mac OS X pouziva reseni zalozene na X.org ci Xfree86.org. Toz jsem jen poukazal, ze tu prvni. Nic vice, nic mene.
Nic o tom, jak to implementuje. Kazdopadne u posledni verze Mac OS X (Leopard) je X11 soucasti standardni instalace a neni treba nic downloadovat a doinstalovavat.
Rek bych, ze odpadnuti XFree ve vysledku Linuxu docela dost pomohlo. Nejsem si uplne jisjtej, jestli by mohlo XFree projit tolika zmenama tak rychle. Prave ten zlom a celkem i znechuceni ze zmeny licence nejspis dost pomohly k dnesni podobe X.Org (ktera neni nijak uzasna )
16.12.2008 13:10
Milan Lajtoš | skóre: 22
| blog: /blog/babraq
16.12.2008 14:10
Bluebear | skóre: 30
| blog: Bluebearův samožerblog
| Praha
XFree86 -> XOrg se uvádí jako ukázková demonstrace síly GPL v praxi.
Co má GPL s XFree i X.org společné?
Fakt ? XOrg vznikl v roce 2004 jako fork z XFree86 4.4 RC2, která byla jako poslední vydána pod GPL kompatibilní licencí.Nová licence přinesla nová omezení na která se reagovalo forkem, který GPL umožňuje. Ale přiznávám, že podstatnější je že šlo o Opensource a ne zrovna vydávanou pod GPL.
XFree bylo sireno pod X11/MIT licenci, ktera neni moc GPL podobna, prestoze je s ni kompatibilni.
MIT licence je spis podobna BSD, tzn. umoznuje pouziti i v closed source produktech.
S GPL kompatibilní není, protože licence XFree86 verze 1.1 má poznámku o šíření:
2. Redistributions in binary form must reproduce the above copyright notice, this list of conditions and the following disclaimer in the documentation and/or other materials provided with the distribution, and in the same place and form as other copyright, license and disclaimer information.
Tahle poznámka se vůbec nelíbila distributorům, protože by každá šířená binárka používající XLib musela nějakým způsobem odkazovat na tvůrce XFree86. Proto vznikl klon X.org, který má původní licenci a nic takového nevyžaduje.
Dalsi duvod byl ten, ze vyvoj XFree ridili nejaky magori. Na www strankach meli napsano, ze maji dost lidi a ze nikoho dalsiho nepotrebujou/nechteji. A v mailovych konferencich, kdyz si nekdo stezoval ze neco nefugunje, tak se vymlouvali ze maji malo lidi. Vyvoj Xfree86 byl umele brzden a pritom pred peti lety byla pro normalniho smrtelnika jedina moznost jak se dostat k dokumentaci ke graf. kartam a tou bylo prave clenstvi v tymu Xfree86. Diky tomu ze vznikl fork X.org byli k vyvoji pripusteni dalsi lide, zacali s tim ze predelali buildovaci system Xek, udelali z toho castecne modularni system a ted pokracuji milovymi kroky kupredu.
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.
16.12.2008 23:57
16.12.2008 16:06
16.12.2008 10:14