Portál AbcLinuxu, 9. května 2025 06:28
Ale každý, komu dám binárku musí mít přístup i ke zdrojákům.Každému ne. Pokud práce např. zůstane za branami instituce, tak tam tyto pravidla neplatí (tam je stejně nejvyšší pákou zaměstnavatel, takže je to docela egal). Něco jiného je pokud dojde ke zveřejnění takové práce (v jakékoliv podobě).
Kdyby to vyvíjel ve volném čase, tak je to asi bez pochyb jeho jeho.A to je asi ten důvod proč RMS opustil LCS. Nikdo nemůže zabránit aby si takovýto zaměstnavatel mohl začat dělat kdykoliv nároky (i když třeba nejsou oprávněné). Myslím si, že kolem něčeho podobného soudní spory už musely být, protože jen tak z vody by (IMHO) nevařil.
Ale pokud začal se základem který je pod GPL (byť ho vyvinul on sám) tak těžko může být pak produkt distribuován jinak než pod GPLNo tak pokud ho vyvinul sám, tak má plné právo o něm rozhodovat a kdykoliv ho přelicencovat na něco jiného. (Což už samozřejmě ale nebude mít vliv na to co jednou bylo jako GPL licencováno – to GPL už zůstane)
otázkou spíš je, jestli firma nemůže distribuci té nově vyvinuté verze zabránit protože "obchodní tajemství" apod ...Klidně může. Na to se GPL nevztahuje. Jen v případě zveřejnění binární verze a požádání o zdrojové kódy k této verzi musí tyto zdrojové kódy poskytnout – tajemství, netajemství. A v případě, že by se o něčem takovém vědělo dopředu je asi zase zapovězeno použití GPL práce už z principu.
Nikdo nemůže zabránit aby si takovýto zaměstnavatel mohl začat dělat kdykoliv nároky (i když třeba nejsou oprávněné).Jasně - ale je pak na zaměstnavateli, aby oprávněnost těch nároků prokázal. Ale na ten projekt jakýkoliv podobný problém špatné světlo nepochybně hodí.
Špatně. Co je jednou založeno na kódu licencovaném GPL, musí být GPL licencované až do doby, než se všichni držitelé (autorských?) práv (od jisté verze) dohodnou na šíření pod jinou licencí.
V tomhle případě to znamená:
Autorský zákon č. 121/2000 Sb. Hlava I, Díl 1, §8 o spoluautorství hovoří jasně:
2) Spoluautorem není ten, kdo ke vzniku díla přispěl pouze poskytnutím pomoci nebo rady technické, administrativní nebo odborné povahy nebo poskytnutím dokumentačního nebo technického materiálu, anebo kdo pouze dal ke vzniku díla podnět.Sám sis odpověděl:
§58 (1) Není-li sjednáno jinak, zaměstnavatel vykonává svým jménem a na svůj účet autorova majetková práva k dílu, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního či služebního vztahu k zaměstnavateli nebo z pracovního vztahu mezi družstvem a jeho členem (zaměstnanecké dílo). Zaměstnavatel může právo výkonu podle tohoto odstavce postoupit třetí osobě pouze se svolením autora, ledaže se tak děje při prodeji podniku nebo jeho části.Předně celý blogpost vznikl na otázce zda má zaměstnavatel nějaká práva na aplikaci, jejíž vývoj byl započat před vznikem pracovního poměru. Z uvedeného jasně plyne že nemá.
Páni diskutéři se asi nepochopili: Jedna věc jsou práva na kód, který napsal budoucí zaměstnanec, a druhá věc jsou práva na kód, který napsal zaměstnanec v rámci pracovního poměru.
Zatímco první část zůstává majetkem zaměstnance, tak druhá část je majetkem zaměstnavatele.
Pro někoho může být otazné, jak se nakládá s programem jako celkem. Odpověď je nasnadě: nijak. Vždy se řeší každý „řádek“ zvlášť.
Já doporučuji si především přečíst příspěvek na Slashdotu, kterého se tato zprávička týká!!! Zejména vytučněnou část následující citace:
[...] Later a university department hired me, on a part-time basis, to develop this project into a solution that they needed.[...]
zaměstnavatel nemůže na A založit SW a šířit ho pod jinou licencíŠpatně. Správně:
zaměstnavatel může na A založit SW a šířit ho pod jinou licencí pouze se souhlasem zaměstnance
zaměstnanec může na B založit SW a šířit ho pod jinou licencí pouze se souhlasem zaměstnavateleje ale také věcí obchodu
zaměstnavatel může na A založit SW a šířit ho pod jinou licencí pouze se souhlasem zaměstnanceje toto předmětem zdejší diskuze. Dvakrát měř a jednou řež!!
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.