Portál AbcLinuxu, 9. května 2025 06:34
že původní komunita Linuxu byla tvořená spíš lidma, kteří obzvlášť neměli rádi neopravitelný šmejdy a praktiky tohohle typu, proti kterým jsou right-to-repair zákony vymyšlenýJisteze. Ale ja nepotrebuji, aby mi nekdo jiny rikal, co si mam a nemam kupovat. Take nepotrebuji, aby kvuli mne bylo nekomu nakazovano, co smi a nesmi vyrabet a prodavat. Ja si proste koupim kvalitni vec z vlastni vule. Nepotrebuji k tomu zadne zakony a nepotrebuji byt nijak chranen! Kdyz se mi nejaka nabidka nelibi (pocitac s windows, spatne auto, spatna lednice, wtf.), tak ji jednoduse nevyuziji a produkt nekoupim. Nejsem tim poskozen, netreba mne chranit. Koupim si proste to, co chci a jinde.
Dneska je ale internet plnej pitomců, co si nechaj asi od nějakýho influencera či kýho frasa nasadit do palic myšlenku, že to je hrozně fuj, protože levice/lgbt nebo něco a práva spotřebitele ubližujou inovacím a komunismusJa prosazuji volny trh a osobni svobodu verejne od dob, kdy youtubering jeste neexistoval.
Proč je horší snaha něco takového prosadit demokratickou cestou, tedy přes volené zástupce oproti snaze prosadit něco tržně? Obojí je svého druhu hlasování, ne?Oboji muzeme brat jako hlasovani, to je pravda. Trzni "hlasovani" je vsak absolutne dobrovolne a svobodne a vychazi ze stretu nabidky a poptavky. Vyrobce neco svobodne nabidne, zakaznik svobodne koupi za sve penize. Demokraticka cesta vsak znamena, ze vyrobce je nucen upravovat nabidku a zakaznik svou poptavku. Bere to lidem a firmam svobody. To, ze se jedna o demokratickou cestu, prece nelegitimuzuje omezeni svobody? Vsichni lide, kteri ve volbach nehlasovali ci hlasovali pro jine partaje, jsou tim absolutne poskozeni, protoze jim vlastne urcita skupina lidi, volici vitezne strany u moci, diktuji a omezuji svobody. Vezmete si volebni ucast ve volbach, zisk vitezne strany, prepocet na mandaty, ustaveni vladni koalice, atd. Od tohoto trzniho problemu je toto absolutne vzdalene a prilis abstrahovane. Ne, demokracie opravdu nelegitimuze dalsi a dalsi omezovani svobod. Muzete se poucit i z historie, jak dopadla "demokraticka" cesta - nastup nsdap k moci, nastup ksc (volby 46), atd. Jedina spravna cesta je trzni reseni, kde se kazdy jeden clovek muze svobodne rozhodnout, zda a kam investuje sve prostredky. To je nejlepsi a nejsvobodnejsi "zpusob hlasovani". Ja vime, centralni planovani nefunguje, je neefektivni. Vase "demokraticka cesta" je bohuzel centralni planovani v blede modrem.
ale tím, že danou věc nelze prakticky realizovatTak nejde. Prosadi se to, co ma smysl a co lide poptavaji. Proc by mela vznikat nejaka nabidka pro par jednotlivcu, coz nema ekonomicky smysl? Je preci normalni, ze obcas se najde produkt, kterych bych chtel, ale proste neni v nabidce nebo stoji tolik, kolik za nej nejsem ochoten utratit.
že tržní mechanismy jakožto prostředek k prosazení zájmů běžných lidí selhávají velmi podobněJak prosim trzni mechanismy selhavaji? Definujte selhani. Absence nejake nabidky je selhanim kvuli tomu, ze nekdo neco proste chce?
Pokud tomuto necháme volný (svobodný) průběh, kdo prosadí svou, ten silnější nebo ten slabší?To neni o prosazeni "sveho". Je to o potkani se nabidky a poptavky. Po cem je poptavka, to uspeje. To, co nema smysl, neuspeje.
Prosadí se obvykle to, co je ekonomicky výhodné pro (nej)silnější účastnmíky na trhu.To prece neni pravda. Pokud by to tak bylo, tak by nikdy zadna velka firma nepadla, ale to neni pravda. Z historie mame mnoho prikladu, kdy silna firma s majoritnim podilem padla ve prospech jinych hracu. Konkurence nespi, vime?
Dalším bodem, kde trh IMHO selhává, je to, že nebere v potaz všechno - třeba mnohé externality, jako je poškozování životního prostředí.Jisteze volny trh nebere v potaz vsechno, jelikoz nikdo nevi vsechno - zadna firma, zadny clovek. Stat vsak take nevi vsechno. A garantuji ti, ze stat a jeho centralni planovani je od realne ekonomiky mnohem mnohem dale + prilisna abstrakce, spatna alokace zdroju (nemoznost), omezovani svobod, rezie, atd. Externality? Vzdyt stat je take nebere v potaz. Mas pocit, ze emisni povolenky, coz je danovy derivat, nejak resi externality? Treba s ohledem na konkretni uzemi nebo tak? Ani omylem. Toto muzou resit jen soudy a to tak, ze ten, ktery se citi byti poskozen, se bude soudit. Tak odpadne reseni marginalit. Statni reseni externalit je jen divadlo a hlavne levicova mantra, kterou se levicaci snazi statni zasahy legitimizovat.
Víme, proto jsem taky napsal:Prosadí se obvykle to, co je ekonomicky výhodné pro (nej)silnější účastnmíky na trhu.To prece neni pravda. Pokud by to tak bylo, tak by nikdy zadna velka firma nepadla, ale to neni pravda. Z historie mame mnoho prikladu, kdy silna firma s majoritnim podilem padla ve prospech jinych hracu. Konkurence nespi, vime?
Prosadí se obvykle to, co je ekonomicky výhodné pro (nej)silnější účastnmíky na trhu.
Jisteze volny trh nebere v potaz vsechno, jelikoz nikdo nevi vsechno - zadna firma, zadny clovek. Stat vsak take nevi vsechno. A garantuji ti, ze stat a jeho centralni planovani je od realne ekonomiky mnohem mnohem dale + prilisna abstrakce, spatna alokace zdroju (nemoznost), omezovani svobod, rezie, atd. Externality? Vzdyt stat je take nebere v potaz. Mas pocit, ze emisni povolenky, coz je danovy derivat, nejak resi externality? Treba s ohledem na konkretni uzemi nebo tak? Ani omylem. Toto muzou resit jen soudy a to tak, ze ten, ktery se citi byti poskozen, se bude soudit. Tak odpadne reseni marginalit. Statni reseni externalit je jen divadlo a hlavne levicova mantra, kterou se levicaci snazi statni zasahy legitimizovat.Když je to tak špatné proč to ty levičáci prosazují? Co z toho mají? Co je motivuje?
Což o to, trh jako alokační mechanismus by nemusel nutně vadit.Trh je naopak jediny efektivni alokacni mechanismus. Centralni planovani nefunguje!
To jen jejich hrstka vlastníků a jejich podržtašků optimalizuje na svůj bezprostřední ziskTo jsou bolsevicke konspiracni lzi. Vyrobce dela to, co poptava zakaznik.
Priority je možné změnit, tím spíš když je budou formovat lidé, kteří se té výrobě přímo věnují (na rozdíl od vlastníků a jejich podržtašků) nebo kteří výrobky užívají.Myslis tim unii, ze bude vyrobcum a lidem nakazovat, co smeji vyrobit, prodat a koupit? Nebo jsi zpet u te sve naivni komunisticke vize vseobecne vlastneni firem a vyrobnich prostredku?
že je super, že ta a ta elektronika je šmejd s kurvítkama nebo se do ní nedá nahrát aktualizovaný firmware, ale on si kupil jinou lepší a je to tedaTo, jaky je konecny produkt, je prece irelevantni. Vyrobci delaji to, po cem je poptavka. Pokud lide kupuji a chteji smejdy, nekteri vyrobci je nabizeji. Tato legislativa bude omezovat moznost lidi neco si koupit a moznost vyrobcu neco nabidnout. Neberme lidem svobodu si koupit smejd, kdyz jej chteji. A neberme vyrobcum svobodu vyrabet si, co chteji. Tim, ze nekdo neco nabizi, neni nikdo poskozen. Nelibi se ti nabidka, nevyuzivej ji. Tecka.
Tyhle pindy jsou úplně mimo a naprostá iluzeNeni to mimo a zadna iluze. Jedna se o deformaci trzniho prostredi a omezeni svobod lidi a vyrobcu. Nebo snad ne?
o pod vlivem nějakýho šikovnýho marketéra halasně bojujou za právo výrobců brát je (zákazníky) na hůl a řvou, že jim žádnej zlej Brusel nikdy nevezme z elektroniky kurvítkaNevim, kde jsi vzal mantru s marketerem, ale opravdu to tak neni. Tady jde o svobodu a nutnost branit se dalsim a dalsim narizenim. To spise eurosojuz a levice ma marketery, ktere lidem prodavaji tyto myslenky. Je to v pohode, protoze to rekla unie, ze?
Pár patchů a výkon o 30% dole, v některých případech mnohem více.Jo, protože u Intelu něco doprasili a někdo jim na to přišel. To není běžné, respektive nemělo by být běžné, že se nad tím pokrčí rameny a řekne se fajn. Tam prostě jejich zákazníci měli být odškodněni.
Jinak nevím o zařízeních, které by nešly opravit.Možná Apple? Apple dělá všechno pro to, aby jejich zařízení opravit nešla. A není to jenom nedostupností náhradních dílů, ve výrobě se úmyslně používají takové díly, které se nedají koupit. Na základní desky se osazují neoznačené, aby nebylo poznat, co je co. A tak dál. A u ostatních? To chcete říct, že všechny závady všech mobilních telefonů, co jste kdy měl, šly opravit? Nebo jste ten telefon vzal a rovnou vyhodil? Protože jediné, co opravíte, je sklo a možná vyměníte display. Pokud se porouchá něco jiného, tak máte smolíka, AFAIK dokumentace není.
Je snad běžné, že s přibývajícími funkcemi může stoupat náročnost.To může, ale tou přibývající funkcí taky může být úmyslné snížení výkonu o desítky procent změnou ve správě napájení. Údajně kvůli tomu, že ty telefony jsou už staré, takže určitě mají opotřebované baterie a je to tudíž nutná změna, aby to zařízení dýl vydrželo. Ne abyste si koupil nové. Opět Apple. O tom, že si tu baterii snad nemůžete ani vyměnit za novou, ani nemluvě.
Možná Apple? Apple dělá všechno pro to, aby jejich zařízení opravit nešla.urcite?
Apple nesnižoval výkon na základě stáří telefonu, ale na základě kondice baterie...což je jev, který nastává u? Starých telefonů. O tom, jak snadno jde v běžném servisu nechat opravit iPhone, běžte - slovy majora Terazkyho - rozprávet svojej starej matěri. Vy tvrdíte, že to jde - jiní lidé, kteří se tím zabývají a skutečně se to snaží dělat, tvrdí, že to nejde nebo že jim přinejmenším Apple hází hardwarové a softwarové klacky pod nohy.
...ale to je právě ta přidaná hodnota že i "vesnický opravář" to dokáže dát do kupy. A to je narážka nejen na telefony (které jsou popravdě "spotřební zboží" které klasický konzument prostě vyhodí do elektroodpadu) ale právě na pračky nebo auta...Protože ďábel se skrývá v detailu, a je právě otázka, jak by tato legislativa konkrétně vypadata. Na škále od "zařízení lze opravit bez jakýchkoli znalostí, zkušeností a nářadí" až po "zařízení je možné opravit pouze přímo u výrobce" je potřeba najít někde tu hranici. Stejně tak je třeba rozhodnout, pro kterou třídu zařízení bude tato platit. Tj. bude-li se to vyžadovat i u toho zmíněného spotřebního zboží, kde je potřeba něco opravovat objektivně mnohem menší nebo u zařízení, kde by toto vedlo k neadekvátnímu zhoršení jiných kvalit výrobku (např. cena, váha, apod.). No a protože nechat tato rozhodnutí na státu je ta nejhorší možná varianta, nezbývá nám než se spolehnout na zdravý úsudek spotřebitelů a trh. A to píši jako zarputilý opravář všeho co vykazuje jakékoli nedostatky.
nechat tato rozhodnutí na státu je ta nejhorší možná variantaTo je normativní výrok z nějaké ideologické příručky. Naopak demokratický stát je vhodný nástroj pro kolektivní zastupování občanů. Můžeme polemizovat o tom, nakolik jsou zdejší státy demokratické, jenže pokud nejsou, tak je to důsledek vlivu právě výrobců (příp. distributorů,…), tudíž pouze „se spolehnout na zdravý úsudek spotřebitelů a trh“ hraje právě jim do karet.
nakolik jsou zdejší státy demokratické, jenže pokud nejsou, tak je to důsledek vlivu právě výrobcůTo je normativní výrok z nějaké ideologické příručky. Napriklad CSSR v roce 1949, demokraticky stat se transformoval do diktatury na vecne casy a nikdy jinak kvuli kteremu vyrobci?
Naopak demokratický stát je vhodný nástroj pro kolektivní zastupování občanů.Ano, s durazem na slovo demokraticky. Tj obcane mohou hlasovat, a jejich volba je platna a zavazna, o cemkoliv a kdykoliv se >50% z nich usnese.
Spotřebiče a výrobky, které musí být opravitelné Bílá technika: sporáky myčky nádobí mrazničky chladničky sušičky pračky vysavače Další výrobky: počítače a servery herní konzole set-top boxy televizory a další--- Dete s tim guuglem dopice!
aktualizace softwaru by měly být vratnéUz to na widlich vidim v zivych barvach, prevazne v BSOD.
Správné řešení jsou tzv. negativní práva, nikoli tzv. pozitivní. „Negativní“ práva – ve smyslu, že se lidem bude méně zakazovat: např. dělat reverzní inženýrství, dělat „patentované“ věci, vyrábět a prodávat alternativní doplňky a náhradní díly pro výrobky jiných značek. A ne „pozitivní“ práva – ve smyslu, že vám je někdo povinen něco dát.
Co nového by měl zvládat papírový sáček? Gumové okénko s kartonovým úchytem není kvůli tomu, aby byl lepší sáček, ale protože jsou horší vysavače. Staré vysavače měly plechovu obrubu do které jste skřípl sáček a bylo utěsněno. To s dnešními rozvyklanými plastovými vysavači, které musí být nejlevnější a tvarově nejpestřejší, neuděláte. Prostě kvalita a náklady z věci, která má vydržet nejdéle, se přenesly na věc, která se každý měsíc vyhazuje do koše. To je sprostý ekonomický kalkul.
Patenty jsou to, co zdvihá cenu. Jak jste správně upozornil počet běžně koupitelných druhů klesl (asi tak na 6). Důvod je ten, že menší výrobci dojeli na to, že obchodníci odmítali mít skladem desítky druhů, kterých se za rok prodá pár kusů. Tak jim nezbylo nic jiného, než platit licenci velkým výrobcům, aby do jejich vysavače pasoval cizí sáček. Další důvod je konsolidace trhu, kdy menší výrobci už nejsou primární výrobci, ale jen skoupené značky, které se lepí na stejný tovar (tu slovenština lépe vystihuje tovární původ výrobku).
To nám ten trh krásně konverguje k monopolu, že? Řešením je standardizace. Ale otevřená standardizace. Když jsem si vybíral vysavač, tak jsem taky sáhl po tom, co měl s-bag®, abych neskončil bez sáčků, až to výrobce zabalí. Nějakou dobu stály asi 25 korun. A pak začali cenu šroubovat nahoru. Maskovali to třeba tím, že do balení začali přidávat buničité filtry, pak začali do sáčků sypat nějakou smradlavou drť, kvůli které přidali na otvor samolepku, po jejímž odtržení se drť rozletí po zemi, protože je samozřejmě nachytaná na samolepku. Prostě inovace za každou cenu.
Maskovali to třeba tím, že do balení začali přidávat buničité filtry, pak začali do sáčků sypat nějakou smradlavou drť, kvůli které přidali na otvor samolepku, po jejímž odtržení se drť rozletí po zemi, protože je samozřejmě nachytaná na samolepku.Zarucili tim, ze musis vysavac pouzivat => opotrebeni => musis kopit novy tak jako tak (a je tim padem jedno, zdali ma s-bag nebo ne
To je podobné jako u notebooků. Už před víc než deseti lety, když jsem měl Dell XPS M1330 a řešil jsem u něj opravu displeje, tak opravář (oficiální od Dellu, NBD) jen tak mezi řečí nadával, jak jsou ty nové notebooky hrozné, že to lidi chtějí tenčí a tenčí a ve výsledku tam není žádné místo, špatně se to chladí, pracně rozebírá atd. A od té doby je to jen horší a horší – nebo taky lepší a lepší – to právě záleží, z jakého úhlu pohledu se na to díváš. Všechno je tenčí a lehčí, nic tam nevrže, drží to hezky pohromadě… zákazníkům (většině) se to zjevně líbí, ale má to svoji cenu – tou je třeba to, že jsou ty části slepené nebo zacvaknuté dohromady, že tam není místo na šroubky nebo že třeba nemáš v notebooku ethernet. Když slepíš sklo, dotykovou vrstvu a displej k sobě, tak to má i výhodu v tom, že se dovnitř nedostane prach – asi pamatuješ i starší zařízení a tam to byla běžná věc – u vodotěsných hodinek se to nedělo, ale u mobilů nebo jiných přístrojů byla jen otázka času, kdy se tam ten prach objeví. Na druhou stranu se ta moderní zařízení hůř opravují (např. jeden displej jsem vyměnil, jeden mi prasknul… chce to hodně trpělivosti). Je to otázka priorit – můžeš mít jedno nebo druhé, ale ne obojí. Navíc další rozměr je cena – zákazníci samozřejmě chtějí, aby to bylo levné. Takže máš vyrobit malé lehké zařízení, které půjde opravovat a rozšiřovat a navíc nebude moc stát. Pokud taková zařízení nikdo nevyrábí, tak hlavně proto, že to buď nejde (fyzikální zákony nepřekročíš) nebo proto, že tomu stát/EU brání – patenty, průmyslové vzory, ochranné známky…
Takže i když osobně oceňuji výrobky, které jdou rozebrat, opravit atd. a nejlépe jsou otevřený/svobodný hardware, tak vím, že to je jedna z hodnot, na kterou lze cílit, pro kterou lze optimalizovat a chápu, že někdo jiný může mít jiné preference. Stát nebo EU by tohle neměli rozhodovat za lidi a neměli by jim říkat, co mají preferovat.
Pokud to bude tenčí a zároveň opravitelné a i jiné parametry včetně ceny budou konkurenceschopné, tak lidi budou kupovat Framework místo Applu. V čem je potom problém a proč by se do toho měla montovat EU?
Od Applu jsem si nikdy nic nekoupil, nic od nich nepotřebuji, takže je mi celkem jedno, jaké mají dohody a vztahy se svými zákazníky – je to jejich věc.
Když se nějaký výrobce chová ke svým zákazníkům špatně, tak je to příležitost pro ostatní výrobce, aby se chovali lépe a získali tak konkurenční výhodu. Stát by do toho měl vstoupit asi leda ve chvíli, kdy by se výrobci dohodli, že se budou k zákazníkům všichni chovat špatně. Jinak ale funguje konkurence a státní zásah je nejen nepotřebný, ale i škodlivý a morálně neobhajitelný.
Ne nejsou horší.Když se přidržím tématu životnosti a opravitelnosti, to snad ani netřeba rozebírat (duh). Rovněž z podstaty jsou náchylnější např. k rušení.
Pravděpodobnsot, že "jsou náhodně poskládaná a ne důsledně navržená" je u BT sluchátek stejná jako u těch drátových.To jsem už ilustroval na příkladu katalogu Beyerdynamic, ani třeba Sennheiser nevyrábí bezdrátové verze zdaleka všech sluchátek, která používám venku. (A samozřejmě si ten bezdrát žádá příplatek.)
Horší jsou, hehe."hehe" je skutečně pádný technický argument
životnosti a opravitelnosti, to snad ani netřeba rozebíratživotnost BT sluchátek je ve spojení samozřejmě vyšší, protože první, co odejde u drátových sluchátek používaných každodenně s mobilem, je právě kabel nebo konektor
Rovněž z podstaty jsou náchylnější např. k rušení.s rušením sluchátek jsem se nikdy nesetkal, ale možná po tobě jdou telepatičtí agenti
To jsem už ilustroval na příkladu katalogu Beyerdynamic, ani třeba Sennheiser nevyrábí bezdrátové verze zdaleka všech sluchátek, která používám venku. (A samozřejmě si ten bezdrát žádá příplatek.)a stejně tak se nevyrábí drátové verze všech sluchátek
první, co odejde u drátových sluchátek používaných každodenně s mobilem, je právě kabel nebo konektor
Složitost výměny kabelu se pohybuje na škále mezi „zcela triviální“ a „přímočará se základními nástroji“ (včetně vlastní kabeláže).
Laskavý čtenář nechť to srovná s bateriemi, jejich napájením, převodníky a další aktivní elektronikou s vysokou mírou integrace.
s rušením sluchátek jsem se nikdy nesetkal, ale možná po tobě jdou telepatičtí agenti
Vzhledem k tomu, že spotřební elektronika používá vesměs stejné pásmo… Bylo by šokující, kdyby k rušení nedocházelo. Takže klasická situace v zahuštěných částech města. Z doslechu (duh) vím o příkladu pražské IP Pavlova, kde se různá sluchátka vypínala, restartovala atd. Vidím i četné příklady s domácí WiFi aj.
a stejně tak se nevyrábí drátové verze všech sluchátek
Ještě jednou to zopakuji: prošel jsem si katalogy Sennheiser, Beyerdynamic, Audio Technica,… Počet bezdrátových sluchátek se pohybuje někde mezi 3 (slovy: třemi) a 1/3. To jsou výrobci s vlastním R&D, nikoliv lepiči generických dílů.
Jiný příběh je snad např. Buy Other Sound Equipment, ale ti podle všeho nyní razí reproduktory integrované ve… wait for it… slunečních brýlích. WTF.
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.