Portál AbcLinuxu, 1. května 2025 19:03
Frugalware je poměrně mladá distribuce (první stabilní vydání se objevilo na světě v roce 2004) vycházející hlavně ze Slackware. Systém je kompilován pro moderní procesory architektury i686 a x86_64. Znamená to, že Frugalware spustíte na sestavách s procesory Pentium II a vyšších (a samozřejmě na adekvátních procesorech AMD a 64-bitových procesorech). To se odráží hlavně na rychlosti operačního systému a v porovnání s ostatními binárními distribucemi si vede Frugalware opravdu dobře. Systém sice nelze provozovat na starých "vykopávkách", ale k tomu jistě poslouží řada jiných a třeba i na tento účel specializovaných live distribucí.
Frugalware je navržen především pro středně pokročilé uživatele, kterým není příkazový řádek až tak neznámým pojmem. Jak již bylo řečeno, tak v jednoduchosti návrhu se snaží následovat Slackware a správa software je řešena výtečným pacmanem.
Balíčky mají příponu .fpm (mám tušení že to znamená frugalware package manager) a až na tuto nezvyklou příponu se jedná o standartní .tar.bz2 archiv. Softwarová databáze je poměrně bohatá a čítá k dnešnímu dni 4314 binárních balíčků (na uvedené adrese si lze ověřit dostupnost oblíbeného balíčku). Co do množství se sice nemůže rovnat s takovými giganty jako jsou Debian či Gentoo, ale pro běžné potřeby zcela postačí a obsahuje všechen důležitý software. Balíčky jsou ověřovány pomocí kontrolních součtů SHA1, ale to není v linuxovém světě zas až tak nic neobvyklého. K požadavkům o začlenění nových balíčků jsou autoři poměrně vstřícní, je tu ale i další možnost vytvořit si svůj vlastní balíček podle pokynů v dokumentaci.
K dalšímu pokračování se neubráním srovnání s ostatními distribucemi. Mým cílem nebude nijak hanět nebo očerňovat jiné distribuce, jak je možno pozorovat v některých nesmyslných flamewarech na různých linuxových serverech. Bohudík se tomu děje čím dál tím méně a rozhodně si o těchto dikusích myslím, že jsou poněkud nesmyslné. Připomíná mi to hádání Pepíčka s Frantíkem na pískovišti o tom, kdo z nich má lepší autíčko. Jedná se o můj subjektivní názor a kdokoli může mít samozřejmě názor jiný.
Arch linux je bezesporu zajímavou distribucí. Svým zaměřením bych ji zařadil až mezi tzv. "hard core" distribuce. Po instalaci nefunguje téměř nic a je jen na uživateli, jak se s tím vyrovná. Sám jsem Arch Linux zkoušel a prošel jsem dost velkým martyriem. Začalo to už při instalaci - v počítači mám dvě síťové karty. První z nich je integrovaná síťovka Intel, která se odebrala do věčných lovišť (či spíše do křemíkového nebe) po úderu blesku. Je sice už nefunkční, ale díky integraci na desce ji odstranit nejde. Druhá síťovka je běžná karta do PCI slotu. Arch mi nabídl na výběr mezi těmito dvěma síťovkami podle MAC adresy. MAC adresy síťovek zrovna v hlavě nenosím a samozřejmě jsem se trefil napoprvé do té špatné . Po druhém pokusu už nešlo zavést modul té správné síťovky a musel následovat restart. Sice prkotina, ale nadšen jsem tím moc nebyl. Abych si prohlédl nové KDE 4, jal jsem se jej instalovat. Podle mých dosavadních zkušeností z Frugalware nebo Gentoo jsem postupoval podle vzoru "zadej instalovat KDE a systém už vše ostatní zařídí ( emerge kde a analogicky u Archu pacman -S kde). Jaké bylo však překvapení, když po dokončení instalace neobsahoval Arch linux žádný xorg, no zkrátka nebyl nainstalován systém X. Možná taky na první pohled drobnost, ale nedovedu si dost dobře představit funkční KDE bez X-ek
.
Další nesrovnalosti byly už jaksi závažnějšího charakteru. Při instalaci jsem si samozřejmě vytvořil účet běžného uživatele. Dost velké překvapení bylo, že jsem se po instalaci nemohl pod ním přihlásit. Po usilovném pátrání po různých zákoutích internetu jsem přišel na to, že nejsou nastavena práva pro pro /tmp. Tato podivná "feature" Archu mne taky příliš nenadchla a pídit se hned po instalaci po tom, abych se vůbec mohl přihlásit do systému, mi taky nepřijde moc originální. Další věcí, kterou jsem opravdu dlouho řešil, byl nefunkční český font v X-kách. Nakonec jsem zjistil, že je nutno změnit řádek XkbRules v xorg.conf z "xfree86" na "xorg". To už ale mnou začala poněkud lomcovat zloba, konfigurovatelnost ano, ale "vocamcaď pocamcaď". Podle mého se uživatel Archu po instalaci ocitá po instalaci před nekonečnou etapou pídění se po různých nastaveních, aby všechno začlo vůbec fungovat tak, jak má. Nemám teď na mysli nastavení jako jsou /etc/fstab nebo automatické připojování médií, to by měl každý zkušenější uživatel zvládnout. Myslím tím tady popisované problémy, které opravdu považuji s prominutím za voloviny. Na druhou stranu by s tím měl asi každý uživatel Archu počítat, tato distribuce je opravdu určena jen pro ty nejodolnější .
To, co mají distribuce Arch a Frugalware společné, je správce balíčků pacman a to, že jsou obě kompilovány pro moderní procesory řady i686 a x86_64, což se nepochybně pozitivně odráží na rychlosti obou systémů.. Tím ale veškerá podobnost končí. Arch má svůj původ v distribuci Crux, a Frugalware čerpá hlavně ze Slackware. Arch Linux je zcela postaven na tzv. rolling updates, tj. systému každodenních aktualizací. Osobně se nedomnívám, že by bylo až tak prospěšné, že se vám systém prakticky denně mění pod rukama. Může to přinést řadu problémů. Jako příklad bych uvedl hlavně zařazení KDE 4 do repozitářů Archu. Nové KDE není ještě zcela doladěno a i sami vývojáři to tak proklamují. Bohužel uživatelé Archu ted' nemají moc na výběr, buď KDE 4 anebo nic . Také si nemyslím, že by se uživatel Arch Linuxu ocital zas až v tak obrovské výhodě, kdy bude mít nějaký balíček o týden dřív než uživatelé ostatních distribucí. Naopak to může přinést nežádoucí důsledky, nové balíčky přinášejí zpravidla i nové bugy.
Narozdíl od Archu, kde je prakticky na výběr jen jedna větev software, nabízí Frugalware větve stable a current. Stable větev jsou takzvaná stabilní číslovaná vydání (aktuální verze je 0.9 - Solaria) a jsou do ní aplikovány pouze bezpečnostní záplaty. Žádné rolling updates se tedy v žádném případě nekonají a tato vydání jsou vhodná pro uživatele, kteří nevyžadují nové balíčky a klidně si ten půlrok na novou verzi počkají. Stabilní větev je též vhodná pro uživatele, vyžadující zvýšenou bezpečnost. Větev current ve Frugalware nabízí něco podobného jako jsou známé rolling updates z Archu. Avšak ne zcela ve stylu překotných aktualizací Archu - nabízí jakýsi rozumný kompromis mezi aktuálností software a jeho odzkoušeností a stabilitou. KDE 4 tedy rozhodně v repozitáři current nenajdete a určitě se tak podle vyjádření autorů ve fórech v brzké době nestane. Tuto vlastnost bych určitě vyzdvihl jako podstatnou výhodu Frugalware. Další výhodou je, že všechny podstatné věci po instalaci jsou narozdíl od Arch linuxu již zprovozněny a až na pár kosmetických úprav je již vše připraveno k použití. Nemusíte se tedy pachtit nastavováním různých pravidel pro hal, abyste vůbec umožnili připojení třeba cdromky nebo flash disku. Chtěl bych znova podotknout, že tím Arch vůbec nějak nenapadám a že to všemožné nastavování tak nějak patří k jeho "filozofii". Pokud to někomu vyhovuje, tak proč ne. Také se mě nelíbí snaha některých uživatelů Archu připodobňovat Frugalware k "něčemu jako Arch linux, ale ve stylu OpenSuse nebo Mandriva s pacmanem". Rozhodně tomu tak není a žádné komplexní nástroje typu yast nebo Mandriva control center Frugalware v žádném případě neobsahuje a není to ani záměrem - stačí si přeložit slogan "Let's make things frugal". Jsou k dispozici sice některé nástroje jako gnetconfig (gr. nastavení sítě) anebo gfpm (gr. front-end pro pacman, což je něco jako shaman v Arch linuxu). Tyto nástroje ale nejsou příliš obsáhlé a jsou spíše informativního charakteru.
Hlavním nástrojem pro správu ve Frugalware zůstávají jednoduché init skripty ve stylu Slackware. Spoustu věcí jako jsou různá nastavení programů lze samozřejmě řešit stejným způsobem jako je tomu v jiných distribucích. Arch linux obsahuje repozitáře core, extra a community (zde mohou přispívat svými balíčky tzv. "trusted users", tj. důvěryhodní uživatelé) které v tomto základním stavu až tak mnoho software nenabízí. Pokud uživatel Archu zatouží po nějakých rozšiřujících balíčcích, tak může šáhnout po tzv. AUR - Arch user repository. V AURu lze najít ledaccos, avšak již bez jakékoli záruky, neboť do AURu může už přispívat v podstatě kdokoli. Nejde sice přímo o připravené kompilované balíčky, ale o jakýsi "recept" pro připravení, stažení zdr. kódu a jeho následnou kompilaci. To se děje pomocí tzv. PKGBUILDů. To už se ale děje na "vlastní nebezbečí" uživatele, i když jsem se při zkoušení Archu s žádným špatným balíčkem nesetkal. Ve Frugalware obdoba AURu není k dispozici, což mluví spíš ve prospěch Arch linuxu. A abych Frugalware jen nechválil, tak zatím neexistuje něco jako česká komunita. Diskuzní fórum na frugalware.org se točí hlavně kolem anglického fóra. Podle mých pozorování se toho na archlinux.cz sice taky moc neděje, ale dá se říci, že jakási česká komunita funguje. Nejpodstatnější slabinu Frugalware a důvod jeho malého rozšíření bych viděl v jeho instalačním programu. Instalační program je založen na knihovně ncurses a je hodně podobný třeba inst. programu ze Slackware a rozhodně to není žádný zázrak. Stává se, že instalační program skončí na chybovém hlášení a instalaci je nutno opakovat. Sám jsem to řešil instalací pouze "base" systému a ostatní věci už jsem tahal z netu. Podle reakcí v diskuzních fórech na tom nebude instalační program zrovna nejlépe. Pokud ale jste ochotni toto překonat, systém se vám pak zcela jistě odmění . Podle nejnovějších zpráv se již pracuje na novém grafickém instalátoru. Možná se zdá, že jsem proti Arch Linuxu nějak zaujatý, ale není tomu tak. Arch Linux mám docela rád, mám jej stále na disku a občas do něj zabrousím hlavně proto, abych se trochu seznámil s KDE 4.
Dál už nebudu pokračovat, protože bych si vykradnul skoro celý svůj rodící se web Frugalware může najít uplatnění především u středně pokročilých uživatelů Linuxu, kteří oceňují kvality Slackware, ale chtěli by používat propracovanější správu software a mít systém kompilovaný pro modernější procesory ( a také mít ucelenější repozitář software s dostupnými lokalizačními balíčky). Frugalware by také mohl oslovit vyznavače Arch linuxu, kteří jsou zvyklí na své "rolling updates", ale nejsou až tak spokojeni s přílišnou aktuálností software (hlavně se zařazením KDE 4) - Frugalware nabízí aktualizace v mnohem umírněnější podobě a podporuje dvě větve software stable a current. Anebo zkrátka všem zájemcům o operační systém Linux, už to nebudu dál rozebírat
.
Více podrobností lze najít na http://www.frugalware.hostend.eu/. Je to zatim nic moc a tak se mi nesmějte . Návrhy a připomínky samozřejmě vítám a pokud by se přece jenom někdo odhodlal tuto výbornou distribuci zkusit, pak tento zápisek a web splnil svůj účel.
Tiskni
Sdílej:
No pravda, při pojmenování domény jsem se opravdu trochu "utnul" a měl jsem opravdu použít něco jako frugalware-czech... No nic, tento web je pořád víceméně v počátečním stádiu a je hostován na freehostingu. Pokud bude aspoň nějaký minimální zájem, tak budu klidně uvažovat o přesunu a doméně 1. řádu. Ale jsem rád, že aspoň někdo už o téhle opomíjené distribuci ví.
Jinak bych chtěl taky připomenout, že už jsem taky ledaccos přeložil do češtiny a teď finišuju na překladu pacmana.3/4 clanku je o tom, ze o Archu a nejspis i Slackweru autor mnoho nevi a ne o opravdovych nedostatcich. Vetsina tech problemu se da vyresit driv nez se napise takhle rozsahlej zapisek do blogu. :)
Jinak tahle distribuce neni spatny napad, treba nekoho zaujme.
Já jsem si mnou popisované problémy s Archem skutečně nevymyslel. Bohužel teď vidím, že jsem udělal velkou chybu v tom, že jsem se nevyhnul srovnávání Frugalware s jakoukoli jinou distribucí. Jen mi přišlo, že srovnání s Arch linuxem může být nejzajímavější a nejvhodnější.
Kdykoli totiž může přispěchat jakýkoli Arch linux fundamentalista s velkým "A" na dresu a hájit do krve své barvy. Naštěstí se tak nestalo, a já jsem opravdu rád, že se diskuze odehrává pořád v rámci slušného chování.
Měl jsem prostě asi jen napsat: Frugalware představuje zhruba to a to, byl by vhodnou distribucí pro toho či onoho a informace najdete tady. Anebo stačilo prostě jen říct, že vám chutná (zdroj: televizní reklama s blondýnou na jogurty Muller)
No abych se vrátil a reagoval na předchozí příspěvek. Že se společně s KDE neinstaluje jako závislost X-ka mi zas až tak normální a logické nepřijde. U všech distribucí je to tak ošetřeno a Arch je snad jedinou distribucí, kde tomu tak není. Nicméně toto bych toto za nějakou zásadní chybu nepovažoval, tohle musí každý trochu znalejší uživatel vědět a zpozorovat, že se mu neinstalovaly X-ka. Ale za podivnou feature bych neváhal tento jev označit.
Co se týče Option "XkbRules" "xorg" , tak jsem při konfiguraci použil xorgconfig, jestli si dobře vzpomínám. Sice se s tím moc nebabral, a tak v tomto případě nevylučuji původce problému někde mezi klávesnicí a židlí
Práva pro /tmp skutečně nastavena nebyla a já sem se nemohl po instalaci přihlásit. V tomto případě skutečně nevím, jak jsem tomu mohl předejít. Na různé instalace mi slouží CD-RW médium, které sice už něco má za sebou, ale kontrolu vypáleného obrazu dělám vždy.
A abych si ještě trochu přisadil (nemějte mi to zlé ) tak Arch linux mi nedopřál ani si zagamesit nějakou tu 3D gamesu. Popíšu zhruba to, co se dělo po spuštění hry urban terror: Já doprava a myš doleva. Já nahoru a myš doleva a dolů. Zkrátka jsem se nemohl ani trefit do nabídky na ukončení hry. Tak jsem si moc nezastřílel a musel jsem restartovat X-ka. A to bylo to zrovna v době, kdy tam hrál nějaký vtipný človíček s nickem Hans Reiser (pro dobrého zabijáka opravdu příhodná předzdívka
. Řešení problému jsem našel a spočívá v tom, že musíte před spuštěním hry (a jiných 3D her) zadat do terminálu
export SDL_VIDEO_X11_DGAMOUSE=0
. Proč tuto podivnou fičuru (a spoustu jiných) Arch obsahuje je mi záhadou, a proč to v jiných distribucích jde a zrovna v Archu ne, to taky nevím.
Jak ale říkám, mým záměrem nebylo tady plivat po Arch linuxu , ale poukázat na to, že tady existuje jiná distribuce podobného ražení, stejně rychlá (a možná ještě o fous rychlejší
), která má taky spousty dobrých a zajímavých vlastností. Jen prostě při používání Frugalware nestrávíte víc času na google a listováním v Aktech X, ale smysluplnou prací. Tak tečka. Uf to jsem se to vyčerpala ... :D
No a abych to tak trochu shrnul, než tehle blog zmizí z úvodní strany. Používání té či oné distribuce je abych tak řekl hlavně otázkou znalostí a také časových možností každého jednotlivého soudruha. Pokud daný soudruh upředňostńuje třeba obhospodařování soudružky před obhospodařováním operačního systému, tak Arch linux není zas až tak dobrou volbou.
Samozřejmě může existovat i soudruh, který má všechno v malíčku a toto obhospodařování mu nečiní potíže. Sám bych se zařadil spíše k středně pokročilým uživatelům a povolávat Foxe Muldera na to, aby mě nastavil práva k /tmp nemám zas až tolik času. Proto používám Frugalware, ale nevylučuju, že se může časem změnit.
Existuje samozřejmě i spousta dalších soudruhů, kteří používají OpenSuse, Mandrivu nebo Ubuntu. I tací soudruzi mají v linuxové komunitě své místo. Nenapadejme je proto a buďme všichni tolerantní. Nenapadejme ani uživatele Gentoo, kteří si obvykle na instalaci svého oblíbeného systému berou dovolenou a místo topení používají kompilující počítač.
Ale tedˇ vážně, jsem rád, že Linux umožňuje právě tuto základní svobodu volby a také jej proto používám. Tak a tečka. :D
Balíčky jsou ověřovány pomocí kontrolních součtů SHA1Jak se přes SHA1 udělá key based ověřování?
Chce to jen byt vzdy pripraven
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.