Portál AbcLinuxu, 2. května 2025 20:40
sobota 10. března
Tak mě zas včera na ulici oslovil žebrák, jestli bych mu nějak nepřispěl...
Poněkud mě to překvapilo, protože jsem se zrovna nenacházel ani na čáře, ani u nádraží, ani v podchodu, kde se to dá očekávat, takže jsem ho hned neodbyl naučenou frází ("nemám-nedám"). On mého překvapení hned využil a začal povídat, jaký má děsný hlad, a že kdybych mu něco dal, tak to rozhodně nepropije, že není jako jiní...
Už jsem se ho chystal odmítnout a poslat do patřičného místa, když si mě získal tím, že prohlásil, že "vypadám vzdělaně a inteligentně, a že ho tedy určitě chápu a nějakým příspěvkem mu vypomůžu". Že jsem ješitnej, to jsem věděl (každej chlap je ješitnej ), ale že takhle...
No ukecal mě, nakonec jsem mu daroval jednu šedesátikorunovou stravenku Tak dobrou chuť!
Tiskni
Sdílej:
Já vždy odpovídám: „peníze nerozdávám“. Většinou dřív, než stačí doříct, co chtějí. Dvakrát se mi stalo, že jsem tak odpověděl člověku, který se mne chtěl zeptat na cestu - ale oba to brali s úsměvem. Pouze jednou jsem dal desetikorunu klukovi bez nohy, a v Praze na Florenci hrst grahamových tyčinek, kterými jsem se zrovna živil, nějakému cca 20letému klučinovi, když odpověděl, že mu stačí trocha jídla.
Zato ale někteří jsou takoví, že začnou nadávat. Jednou mi jeden takový začal říkat, že je slušný člověk... tak mu říkám, ať jde makat, že je v Brně dost bordelu po chodnících, že nějakého zametače určitě přijmou. A on na mne, „že je slušný člověk, že ho právě pustili z kriminálu“, a že si zaslouží slušnou práci, a ne zametání chodníků, a že to vůbec nechápu... tak se ho ptám, proč na mne funí smrad z cigarety a cítím k tomu pivo, proč to raděj neutratil za jídlo, a to už začal být sprostej...
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.