Portál AbcLinuxu, 3. května 2025 08:51
Dneska jsem byl po dlouhé době zase na pracáku. Ne že bych neměl zaměstnání, to mám a myslím že velmi dobré.
Pracuje tam shodou okolností velmi krátce moje přítelkyně. Nepřeju být nikomu nezaměstnaným, není o co stát, několikrát jsem na tomto úřadě taky stál frontu, ale že by mi doporučili nějakou práci to teda zatím ne. Ale to je jen tak bokem.
Co se ale nezměnilo je počet účastníků fronty z jiných národnostních menšin. Hlavně teda z té jedné. Jmenovat nebudu, každému je to asi jasné. Pak jsem shodou okolností musel na poštu, což taky nedělám často, protože vše platím převodem z účtu. Složenky u mě nějak vyšly z módy. No a na poště bylo taky hrůza oněch členů národnostní menšiny. Netuším na co stáli frontu, ale že by něco platili, tak na to to nevypadalo.
Měl jsem čest s mnoha různými lidmi z této národnostní menšiny. Vyjmenuju dva. První člověk z této menšiny byl mým učitelem. Byl to velmi chytrý a pracovitý člověk. Druhý je náhodou nyní mým nadřízeným a nemůžu proti němu říci křivého slova. Celý život pracoval, umí několik jazyků a takového člověka co dokáže soucítit s ostatními jsem už opravdu dlouho neviděl. Někdy si říkám, že je na nadřízeného až příliš "lidumil" a měkký . Z této skupiny lidí jsou to pouze dva lidé za můj dosud krátký život, kterých si vážím a je zajímavé, že oni sami se ke své "rodné" skupině lidí neznají a nechtějí znát.
Koluje mnoho mailů pro a proti těmto menšinám a obávám se, že na mnohých je i mnoho pravdy i když to podávají velmi zábavnou formou, někdy trošku až formou černého humoru. Co mě ale udivuje, proč je těmto lidem dokola svěřován veřejný majetek (myslím byty) a ty jsou pokaždé zdemolovány, pak za veřejné peníze opraveny a takto pořád dokola. Asi čeká na byty málo slušných mladých lidí, kteří by si jich vážili a udržovali je v zachovalém stavu.
Podle zákona a pravidel slušného chování má každý člověk mnoho práv a povinností. Co mě ale udivuje je to rozdělení. Poslední dobou mi připadá, že my "většinoví" máme jen povinnosti a ti "menšinoví" mají jen práva. Poukáže-li na ně člověk, že něco není v pořádku ohánějí se rasizmem a kryjí se za různé "menšinové" spolky. Mnohdy je to až o "hubu". Někdy je možná lepší mlčet. Ta poslední varianta je ale právě to nejsmutnější.
Nejsem rasista a asi nikdy nebudu, ale tento laxní přístup některých lidí, úřadů, policie atd.. mi začíná lézt na nervy. Nezaložíme si taky nějaké spolky "většinové", abychom se proti "menšinovým" měli jak bránit?
Tiskni
Sdílej:
Někdy je možná lepší mlčet.Neni to nejlepsi. Je to nejjednodussi. A proto to spousta lidi dela (jo, taky proto, ze to je o hubu) a ozve se az tehdy, kdy se to primo tyka jejich majetku.
Nejsem objektivní, vzhledem k tomu že několik malých a trochu větších menšinoidů mám v občasné péči a mám je rád :). Nejsou nijak projevy odlišní, snad jen mají silnější city (možná).
Ta věta Z této skupiny lidí jsou to pouze dva lidé za můj dosud krátký život, kterých si vážím a je zajímavé, že oni sami se ke své "rodné" skupině lidí neznají a nechtějí znát. Proč asi? Proč se k ní nechtějí (a oni většinou nechtějí) znát ani ti ostatní? Důvodů bude určitě víc, ale třeba židé se k židovství také vždy nadšeně nehlásili. Do jaké míry je stud za projevy skupiny a do jaké míry obava z vyřazení z té silné skupiny na základě rasy? Což bude u každého jednoho jinak, tedy je to jen řečnické otázka. Ale otázka to je.
Znám trochu jednu rodinu, tak tuctově střední třídy, že je to jak z učebnice. Od zájmů až po ponožky na nohách, od auta až po způsob trávení dovolené. Zaměstnání také. Jen jsou tmavší. Od malinka slyší patřičné poznámky, paní jde nakupovat a zase za sebou slyší "hele cikánka, prohlídni jí" a už jí projede ochranka tašku a má poznámky. A a tak dál a tak dál. Takže pak je z toho taková paranoia, oni si vztahují i věci co na ně opravdu nejsou a já si uvědomuju, že automaticky provádím pozitivní diskriminaci. Třeba něco, co nepůjčuju jim půjčím, protože oni by to pochopili jinak. A já se jim zase nemůžu divit. Tolik osobní zkušenosti. Z mnoha. Mám pochopitelně i méně idilické zážitky s jinými. A hóóódně. :)
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.