Portál AbcLinuxu, 3. května 2025 22:25
Zjistil jsem, že na Abíčku dost dostávám. Z toho důvodu to chci nějakým způsobem vyvážit. Jsem člověk, který je nerad na obtíž druhým a nemám rád pocit dluhu. I když v oblasti softwaru, aplikací či nějakých IT řešení toho moc nabídnout nemohu. Mohu ale nabídnout to co opravdu umím. Umím komunikovat a umím třeba složit kompliment či kritizovat. Dostal jsem nápad, že průběžně popíši v miniblozích, co to je kompliment, kritika, hodnocení. Jak se to od sebe liší a jak a kde co se dá použít.
Pokud někdo bude mít zájem, může vznést dotaz, polemizovat, nesouhlasit. Prostě povedeme diskusi. Pokud žádná diskuse nebude, pravděpodobně to bude znamenat, že není ani zájem o téma. Pak budu svůj čas a energii věnovat něčemu jinému.
Každý jeden z nás potřebuje ujištění. Ujištění, že je přijatelný pro ty druhé, ujištění, že je mu nasloucháno a ujištění, že jedná dobře a je tedy dobrý. Kdo to nemá, má problém. Kupodivu většina z nás potřebuje mnohem více ujištění o své přijatelnosti než pochvalu.
Já vím, že většina psychologické či pedagogické literatury říká: „Chválit, chválit a zase chválit. Chvály není nikdy dost.” V té souvislosti vzpomínám na jednu svoji známou, která si přečetla že má myslet „pozitivně”. Sotva ten spisek dočetla začala myslet jen a jen pozitivně. Stále se usmívala, stále byla vlídná a stále chválila lidi kolem sebe. všechno bylo „úžasné, skvělé a velkolepé.”
Cokoliv kdo řekl a udělal by jí pochválen. Oceněn a „milován.” Podotýkám, že četla jednu z těch amerických kuchařek na štěstí. Takové toho typu: „Jak si získat přátele.” Případně: „Jak působit na lidi.” nebo čert ví jak se to jmenovalo. Chválila tak dlouho a tak vehementně až podle jejích vlastních slov: „Začala jsem se cítit jako kráva, co ji nikdo nerozumí.” Naštěstí ji došlo, že stále chválit je vlastně docela slušná hovadina, a když je mi do pláče, usmívat se může být taky docela o zdraví.
Zjistil jsem během života, že lze lidem celkem bez problému říci jakoukoliv kritiku. Tedy pokud kritizovat umíte. Pokud umíte říci tomu druhému nikoliv co je správné a nebo nesprávné, ale co se s vámi děje, když vidíte jak se chová, jak mluví, co dělá.
Pocit je to co cítíme. Tedy: „Radost, smutek, hněv, bolest, Nervozita, klid, nejistota, jistota, hnus,”. A další. Umíme-li sdělovat těm druhým co cítíme, říkáme jim pravdu o sobě a jsme pro ně srozumitelní. Jsme-li pro druhé srozumitelní většinou jsme i bezpeční. Pro ně. Vědí co od nás mohou čekat.
Hodnocení je to co hodnotíme. Mluvíme o tom co je krásné, špatné, dobré a zlé. Hodnocení většinou vyvolává silné emoce. jako strach, hněv, nejistotu. Málokdy radost a štěstí. I takzvané „pozitivní” hodnocení, jak jsem si uvedli na příkladu mé známe uvádí ty druhé dost často v nejistotu. Jak to myslel, co tím chce říci a co od nás vlastně chce? Stáváme se soudci. Soudci jsou ve společnosti většinou obávaní. Ale ne vždy přijímaní.Příznivě. Jak se zdá lidé chválu vnímají jako hodnocení a podle toho jednají.
Sdělované pocity většinou tuto negativní reakci nevyvolávají. Aspoň ne tolik. Navíc vyslovený pocit snižuje emoční hladinu. Dá se to přirovnat k papiňáku. Ventil slouží k udržení bezpečného tlaku v nádobě. pokud není dojde k explosi. V komunikaci se říká „Kde není exprese, je explose.” Tedy kde není uvolnění dojde k výbuchu. Ten bývá velmi často velmi destruktivní.
Tak na začátek by to stačilo a pokračování co nejdřív. Nepochybuji, že někteří z vás jsou natolik přemýšliví aby dokázali věci dát do souvislostí a vyvodit závěr. Zatím se mějte.
Tiskni
Sdílej:
Emacs je skvělý operační system bez textového editoruTak o tom můžeme vést sáhodlouhé a plamené diskuse
Nevim jak moc tu jde o podcenovani, ale ja osobne bych rekl ze vubec. Jak pisete, ctenari tu jsou asi dost vzdelani, ale osobne nekdy pochybuji, ze umi treba kritizovat tak, aby to nepreslo v osobni utok. Samotne vzdelani NEMUZE nikdy nahradit jiste spolecenske navyky (nebo "taktnost") a treba ja osobne se obcas dostanu do situace, kdy chci vyjadrit svou kritiku, ale nevim jak, abych neurazil. Vim, ze clanek nikdy nemuze nahradit realnou praxi, ale pokud pomuze alespon v jednom takovem pripade, pak jsem za nej ohromne vdecny - stejne jako kdyz alespon pomuze trochu se zamyslet nad tim, jestli na svem vystupovani nemuzu neco zlepsit...
Stejne tak pokud pomuze alespon par jedincum na ABCLinuxu k trochu civilizovanejsi komunikaci s okolim (tedy to, o cem autor chce psat predevsim), pak smele vpred...
A co se tyka registrace - OK, tak neni registrovan. Z toho co pisete bych vyrozumel, ze Vy "registrovana" jste. Na druhou stranu - on ma snahu neco zmenit k lepsimu. Pokud je tento fakt pro Vas opravdu tolik neakceptovatelny, pak prosim zkuste udelat neco podobneho a lepe.
Ty chceš každého mít ráda
a kdekdo Tebe milovat chce též,
tak dobře ti dělá, však vědět bys už měla,
že to je právě věc, ve které stále chybuješ.
Ty příliš sympatií plýtváš,
to potom není o co stát,
tak dlouho budeš chtít každého ráda mít,
až nikdo už tě nebude mít rád.
Jak to bylo - kde není exprese, přijde exploze? Ale to začínáš odprostředka. Napřed pořád přikládáš a pak se divíš, že to hodlá explodovat. Když už tam máme nálož, nezbývá než ji nějak vypustit, s tím souhlasím. Ale ta nálož není tak úplně povinná.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.