Portál AbcLinuxu, 1. května 2025 23:54
Mladým psychologům a terapeutům nezbývá ani nic jiného než aby se opřeli o berličku teorie. Nemají dostatek vlastní zkušenosti, ze které by mohli vycházet a povětšinou ještě ne zcela vyvinutou schopnost zralé sebereflexe. Je to pochopitelné. Jsou mladí. Doporučení, že PT by měl člověk praktikovat po 30 mám své opodstatnění. Jejich odborné sebevědomí vychází tedy hlavně z teorie než se pak otrkají v praxi. Na druhou stranu znám mnoho terapeutů bez ,alespoň teoretického bazálu, což je pak také dost otřesné.BTW, PPF jich svého času plivala dost a dosud v tom pokračuje. Růžička se Skálou vědí na čem vydělat.
Lidí, kteří mají přirozené nadání dělat tuhle práci mnoho není.Naštěstí jsou laičtí PT, kteří se k terapii dostali třeba po zkušenostech se svým problémem a ti již vycházejí ze sebe a učí se i od klientů. Ti si nepotřebují již nic dokazovat.
Rychlokvašní terapeuti za nic nestojí. A je úplně jedno, jakou školu či směr vyznávají. Nemají soudnost.Bez kvalitních teoretických základů a supervize se terapie stává nebezpečnou zbraní a vážnými důsledky pro klienta.
V tomto je psychoanalýza skvělá. Vzdělávání je natolik drahé a časově náročné, že sítem rychlokvašky neprojdou.Promiňte pane, ale délka učení ještě nemusí vypovídat o kvalitě.
Vy myslíte, že příčina a následek neplatí? Že jsou takové případy, když ... postuláty kauzality patří přesně k tomu co je radno opustit ...? A v jaké souvislosti? Že je člověk nevypočitatelný? Asi ano, ale pořát ještě je ty vliv genů, výchovy, okolí, hormonů - takže něco se dá odhadnout.
Potřeba si dokazovat? Proč? Pokud si terapeut musí něco dokazovat, tak bych řek, že něco není v pořádku, ne? Tak jako má církev Desatero a k tomu mraky dalších příkazů - nestačí jí to jednoduché, musí si vše omlouvat a hledat výjimky? Stejně tak když je někdo nad věcí, je už terapeutem, tak by měl naslouchat, zapomenout na sebe a řešit dotyčného pacienta = takže si nic nedokazovat (co jsem přehlíd?).
Známá je účetní, říká, jak absolventi jsou nepoužitelní, vědí sice, jaký byl HDP v roce x v zemi v latinské Americe,ale jak něco převést v účetní osnově, to už ne.
To mi přijde stejné jako zde uvedený popis s absolventy nějaké fakulty - jsou to ještě moc mladí zajíci na to, aby zasahovali do něčeho tak zásadního, jako je lidský osud.
Druhý pohled je - jen ať si při tom všem nabijí ústa - aspoň se budou mít z čeho poučit, zjistí, že není vše tak jednoduché, jak škola říká. Čili pokud člověk na ony nezralé "pomocníky duše" zásadně nespoléhá, tak se ještě tolik neděje (má ještě dost kontroly nad sebou samým).
Je to i tom, že někteří lidé potřebují vedení za ručičku a někerým stačí "světlo na konci tunelu", někteří by měli mít po boku nějakou zkušenostmi otesanou kapacitu a těm druhým stačí i ten naivní čerstvý absolvent, protože si vzájené poznatky filtrují přes selský rozum atd.
Pěkné. Rámakrišna měl bajku o strašném hadu hubícím lidi, který se setkal s guruem a ten jej seznámil s ahinsou -- neubližováním. Had byl nadšen a přijal. Lide, když zjistili, že had už neútočí hada týrali a málem zabili. Pochroumaný had se dovlekl ke guruovi a ten se ho ptal, proč si to nechal líbit „Vždyť jste mi to naučil!“, Na to had. „Řekl jsem ti, že nemáš kousat, ale proč jsi nemohl alespoň syčet?“ Na to guru. :)
Někdy jsou výsledky jogy a psychoterapie opravdu problematické. První někdy posílí sebelásku a druhé naučí člověka rafinovaně omlouvat vlastní lumpárny. Alespoň, co tak vídám a vídal jsem.
Jó, ta póza laskavého mudrce. Také si musím dvakrát denně sám nafackovat a stejně to vždy nepomůže. Pokud ty facky neveme za mne život sám. :) Pokud víme, že je to jen póza, tak to ještě jde, a je snad naděje.
To docházení na Freudovo učení bych až tak nebagatelizoval Po dekompozici určitého chování se mi pokaždé shodovalo s jeho teoriemi. Tedy alespoň s těmi základy, co znám.
Ono to je i o relativitě, Země a Slunce se vzájemně otáčejí kolem sebe a když nemáte nějaké vztažné soustavy, tak poznáte prd. Tj. jde o to připustit si chybu a nebránit se poznání, nehrát na dogmata, nemít své poznání za uzavřené.
Stejně tak na počátku 20. století se braly zásadní otázky fyziky za vyřešené, chybělo "jen" dobrat otázku atomu a ještě jedno (teď si nevzpomenu). A pak následující objevy skoro rozmetaly všechno dosavadní.
V poslední době (aspoň se mi zdá) se objevuje snaha o "formulování komplexity", chápání problémů v souvislostech, viz třeba proudění tekutin - tj. nic není tak zjednodušené, jak se na škole učíme a nezávisí jen na několika málo proměnných z jednoho oboru vědění.
Stejně tak na počátku 20. století se braly zásadní otázky fyziky za vyřešené, chybělo "jen" dobrat otázku atomu a ještě jedno (teď si nevzpomenu). A pak následující objevy skoro rozmetaly všechno dosavadní.AFAIK záření absolutně černého tělesa (-> Planck a kvantová mechanika) a konstantní rychlost světla (-> Einstein, teorie relativity)
Tak tak, prostě vypadalo to, že je potřeba jen dva drobné kamínky v mozaice vyřešit - a pak se (obrazně) zbortilo všechno.
Nebraly... I Newton si uvědomoval, že jeho "síla" není úplně OK. Sílu nelze definovat jinak než pomocí síly. Proto musel přijít Einstein, říci, žádná síla neexistuje, vše se pohybuje absolutně rovně v křivém vesmíru (matematiku měl od Riemmana). Hotovo. Síla neexistuje.
Pokud se nepletu, tak Freud = podvědomí a za vším je sex? V tom s ním více méně souhlasím. Jinak teorii neovládám, abych podrobněji posuzoval.
Nemám potřebu ani snahu se přiblížit Skálovi a Růžičkovi, protože tito lidé pro mne mají minimální morální kredit. Na PPF nám 3 roky slibovali, jak zařídí, že nám studium bude k něčemu a po řádném studiu dostaneme třeba i zpětně titul bakaláře. Nikdy jsme se ho nedočkali a další generace studentů také ne. Tudíž absolvované studium nemá v komplexu vzdělávání v psychoterapii žádnou hodnotu. Jediné v čem mi PPF prospěla bylo to, že jsem se rozhodla doplnit si vzdělání akreditované MŠMT a v době, kdy jsem tam studovala, tam ještě přednášeli špičkoví odborníci. Mikota,Černoušek, Poněšický, Čáp, Kožnar, Sokol, Čálek, Chvála s Trapkovou....a tohle mi stálo za to tam chodit, protože přednášky a semináře byly inspirující a rozvíjející ducha. A bylo zajímavé sledovat, jak napříč obory psychoterapie panuje shoda.
Myslím, že se mýlíte. Psychoanalýza funguje. Existují stovky PT škol a směrů a stejně jde všem o jediné. O člověka, který není svázán svými vnitřními démony, který jedná svobodně, leč odpovědně vůči sobě i vůči druhým. Každé škole jde o to, aby její klient vnitřně pochopil a zpracoval své ego a skrze něj se mohl dostat k vyššímu vědomí. Je tomu tak i v náboženství. Ale protože jsou lidé různí, je zapotřebí i širší záběr. Někomu vyhovuje daseinanalýza, jinému KBT, dalšímu Rogers nebo psychoanalýza. Je to o výběru toho, jak a co je pro koho srozumitelné a co ho více osloví v kontextu jeho života.
Ne, neznáme. To oslovení je běžnou konvencí v psychoterapii.
No, ono to i v té psychoterapii vypadá dost tristně. Představte si, že jste student a do kolegy máte ještě hodně daleko. I přesto Vás oslovují "kolego" při různých disputacích. U některých terapeutů mi to oslovení spíše připomíná manipulaci.
Byl jsem malý ucho na vejšce a říkali nám "kolego". Tehdy mi to přišlo trochu divné. Ale dnes z jejich pohledu se mi zdá, že nám chtěli dodat důvěry - a toto je jedna z cest.
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.