Portál AbcLinuxu, 30. dubna 2025 21:56
Jako PowerUser ještě poučovat nemohu, ale o doutnících něco málo vím. Doutník a dýmka se nešlukují. Doutník má mít vaši oblíbenou chuť, doutník se připodobnit bonbónu. Nejprve pár krátkými tahy roztaháte oheň na správnou teplotu tak, aby byl oheň v celém průměru doutníku. Pak si jen podtlakem v ústech vtáhnete kouř do úst, ne do plic. Tento dým v ústech má za úkol provonět sliznici. Proto ho v ústech převaluji a vychutnávám. Jako bonbón.
Protože po jednom potáhnutí, je chuť v ústech dostatečně intenzivní i pár minut a doutník (mokrý, z celých listů, ne z řezaných proužků) do té doby rozhodně nezhasne (i po patnácti minutách ho lze bez problémů roztahat k dalšímu životu), je zbytečné tahat z doutníku tak často jako z cigarety. Kouř je pak moc horký, počkejte, až doutník vychladne. Doporučuji spojit s whisky, potáhnu z doutníku, pár minut počkám, usrknu wizoura, pár minut počkám a zase potáhnu z doutníku. Na to je třeba mít klid, místo, kde nikomu nevadí kouř z doutníku. Hospoda, kde hraje diskoška na plné koule, kde je deset kámošů, co si chtějí taky potáhnout z mého čvaňháku, taky není moc ideální chvilka na doutník za dvě kila. Mně se osvědčil balkón se západem slunce, lavička na zápraží na chalupě, kde si tu hodinku a půl posedím s mým oblíbeným dominikánským doutníkem za snesitelných 130 Kč.
Na závěr - doutník se netípe! Vykouříme do 2/3 délky a pak jen položíme do popelníku. Típnutý doutník smrdí. Ta délka proto, že potom je doutník moc silný a chuť a vysoká teplota kouře mohou dojem zkazit. Doutník také neoklepáváme, pokuste se oklepnout popel z doutníku na třikrát, ne po každém potáhnutí. Doutník pak rychleji hoří, popel pomáhá doutníku udržet oheň po delší dobu, tím snižuje teplotu.
Pro začátečníky doporučuji kvalitní doutník ze speciální prodejny, nejlíp zakoupit v den spotřeby, doutník může vyschnout a pak není to ono. Známá jména nebo luxusní modely jsou pro zdatné vychutnávače doutníků, pojmům jako Al Capone, Churchill atd. se raději vyhněte, silné modely jdou poznat nejčastěji podle velmi tmavé až černé barvy doutníku. Světle hnědé až hnědé doutníky byste měli přežít bez ztráty kytičky...
Ještě jedna věc. Proti gustu žádný dišputát, ale k doutníku patří whisky. Ne bourbony, ty jsou vyrobeny z kukuřice, pravá whisky z obilného sladu může svým kouřovým aroma/chutí s doutníkem vytvořit unikátní harmonii, jakou dokáže snad jen maminka se svým vepřo-knedlo-zelo. Když už jste dali skoro dvě kila za doutníky, nemělo by vám být líto investovat do požitku z dvanáctileté nebo délezrající whisky. Aspoň vás to donutí nevybafat doutník na zastávce při čekání na tramvaj. Začínáte si myslet, že doutník je hogo fogo? Je to jako golf. Může ho hrát každý, buďto se snažím bacit do míčku, nebo si zaplatím lekci a požitek z golfu si vychutnávám. Je to koníček, čím víc investuji, tím víc dostanu.
Tím, že si doutník vychutnáváte se pak odlišíte od lidí, co kouří cigarety hlavně tím, že si vychutnáváte tabák, protože chcete, kuřáci cigaret totiž musí... Já si zapálím tak 3 za rok, jsou to sváteční chvíle, každodenní kouření doutník degraduje. Co si myslím o cigaretách si nechám pro sebe, jen pro info, i přes ty doutníky se považuji za nekuřáka. Mimochodem, chuť doutníku mi zůstane v ústech i pár dní, umí tohle váš bonbón?
PS: blog původně vznikl jako reakce do diskuse, ale text byl moc dlouhý
Tiskni
Sdílej:
Fíííha, to je krása číst ... zatim jsem kouřil jednou a sbíhají se mi chutě na další . Děkuji za rady
Řád a práci za tento odkaz Děkuji
Ještě jsem ani jednou nemusel a doufám, že se to nezmění. Život sám je pro mne dost silná droga.
Moc pěkný blogpost A já už tomu "vychutnání si doutníku" konečně rozumím. Děkuji.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.