Portál AbcLinuxu, 2. května 2025 07:56
Původně to měla být odpověď do diskuze, ale krapet mi to přerostlo. Jak vypovídá název, bude to převážně o tom, co aktuálně dělám a mám rozpracováno.
Na čem dělám, hm, hm. Trochu problematicky definované, protože toho mám rozpracovaného spoustu, ale jsou to věci, kterým se věnuji jen třeba jednou za pár měsíců na půl hodiny, když se mi chce. Takže vezmu asi jen ty aktivnější věci.
To už jsem zmiňoval v minulém blogu. Nechci se tu věnovat tématu a rozpitvávat to, spíš to vezmu prakticko-technicky:
Píšu jí v Sigilu, což je OpenSource editor .epub souborů. ePuby mám rád, protože jsem s nimi už pracoval (doslova jsem byl za ně placený), taky protože jsem četl jejich specifikaci a protože jsou jednoduché (je to jen přejmenovaný .zip s trochou metadat a HTML texty).
Sigil mě štve, protože je v mnoha různých ohledech retardovaný. Wysiwyg část je napůl nepoužitelná, občas zkazí underlying HTML kód a občas prostě jen nefunguje. K tomu je to celé rozbité co do klávesových zkratek, takže některé nejdou přemapovat a navíc to umí editovat jen .epub, nikoliv složku, což se pekelně blbě verzuje v GITu. Zkoušel jsem používat nějaké ty virtuální filesystémy, které umí mountnout .zip, ale celé to skončilo katastrofou (korupce archivu) a nefungovalo to, když jsem ten .zip měnil.
Zakládal jsem na githubu issue, že by mohlo být dobré tam přidat podporu editace adresářového stromu, ale byl jsem poslán do háje, že absence podpory je feature, na kterou si sice někteří lidé stěžují, ale že by to mátlo nezkušené uživatele a že si na to můžu napsat plugin. Přečetl jsem tedy celou přiručku tvorby pluginů, jenže jsem zjistil, že to jejich API na scriptování je nekompletní parodie a že to v tom prostě napsat nepůjde bez toho, aniž bych to musel masivně znásilnit.
Sigil mě ale štve i z hlediska naprosté absence jakékoliv automatizace (makra). Jediné co umí je vkládat snippety s pár nahrazením skupin, ale celkově je to bída. Například poznámky pod čarou se musí dělat natvrdo (ručně jí napsat na konec kapitoly, vložit odkaz který na ní skočí a pak odkaz, který skočí zpět a celé si to ostylovat přes CSS), což je problém, protože když přidáte poznámku mezi dvě další, tak její číslo se samozřejmě nepřepočítá. Prostě au.
Dělal jsem extenzivní průzkum existujících ePub editorů, ale všechno je to buď ještě větší krám, nebo placené a nedostupné pod linuxem. Mohl bych si placený software dovolit, ale nechce se mi něco kupovat a pak se hrabat ve Wine a zkoušet to zprovoznit.
Na psaní blogů běžně používám CherryTree, jenže problém je, že ta interně používá richtext formát který vůbec nepřipomíná HTML, a celé je to divně propletené a zmatené. Psal jsem z toho konvertor, ale funguje jen tak z 80% a u knihy si to fakt nelajznu, nehledě na to, že občas to HTML fakt chci editovat.
Řešení je jen pár: používat Sigil a trpět, zkusit ukrást (a pak samozřejmě koupit, pokud pojede na linuxu a nebude sračka) nějaký profi editor, naprogramovat si vlastní, nebo do epubu přidávat nějaké další informace a pak ho vlastním scriptem rebuildovat.
Co se postupu týče, zatím to má asi 200kB komprimovaného textu.
Problém mám taky s obrázky. Chtěl bych tam mít ilustrace, protože jinak je hrozivý blob textu, který nutně potřebuje odlehčit. Různé schématické obrázky někde mezi komixem a UML. Vím co tam chci a umím to nakreslit, ale ..
Minulý rok jsem si koupil kreslící tablet, ale ukázalo se, že můj mozek to prostě nechápe. Celý život strávený na relativních polohovacích zařízeních a nejdnou se to chová absolutně. Software na kreslení na stál za takovou prdel, až jsem to radši celé prodal na aukru.
Teď hodně uvažuji, že si koupím iPad pro na kreslení. Koukal jsem na youtube a ten software je sice placený, ale o celé světelné roky jinde, než cokoliv co se dá sehnat na linux. Je to neporovnatelné co do ergonomie, doslova to ani nemá žádný protiklad ve světě opensource.
Hrál jsem si taky s vektorizací ručně kreslených obrázků v inkscape, ale bylo s tím příšerné práce (ta vektorizace, ne kreslení perem) a výsledek nic moc. Upravovat myší vektory bolí. Takže asi ten iPad, až zase dostanu náladu.
Mám tu ke dvoum desítkám rozepsaných článků, blogů a povídek. Já jsem hodně intuitivní typ autora, potřebuji mít chuť a náladu a pak to jde samo, jinak se do toho musím hrozně nutit. Povídky jsou v tomhle nejhorší, protože občas prostě začnu, napíšu pár kilobajtů textu a pak mi trvá roky, než budu mít zase ten správný pocit.
Dal jsem si předsevzetí, že minimálně ty povídky chci do konce roku dopsat. Není jich zas tak moc, tři co mám hodně rozepsané a další tři, kde mám jen základní nápad. Rozepsané chci určitě dotáhnout a publikovat.
Co se blogů a článků týče, tak se to snažím poslední dobou nějak zredukovat, jde to o hodně líp než povídky, takže se to tu bude postupně objevovat. Pár z nich je skoro připraveno, jen to bude chtít doladit posledních 20%.
Potřeboval bych nesmrtelnost, nebo rapidní download informací do mozku*. Lidský život je hrozně krátký a mojí rychlostí čtu jen mizerných 50 knih ročně a to ještě jen když je dobrý rok. To je příšerně depresivní. Jen můj TODOstack, kde mám věci které mě právě teď zajímají a někde jsem je stáhl, či koupil, budu číst tak příštích 6-10 let.
*Poslední dobou jsem si hrál s speed reading aplikacema. Takové ty věci, kam hodíte text a ono vám to pak bliká slovo za slovem před očima rychlostí 500 slov (nebo kolik zvládnete) za minutu. Samozřejmě takhle nejdou číst všechny knihy, ale některé ano. Taky to používám jako doplněk do Chromia. Na iOSu jsem si musel koupit aplikaci Velocireader, protože všechny ostatní byly nepoužitelné. Tím myslím i všechny placené, vyhodil jsem za to pár desítek euro, ale pak jsem si od Apple nechal peníze vrátit, protože to prostě nešlo používat. Některé aplikace padaly, jiné prostě jen byly jen fakt špatně udělané.
Začal jsem se teď věnovat víc fyzickým knihám. Mám celou jednu poličku věnovanou rozečteným a čekajícím knihám a rád bych se jich co nejvíc zbavil. Tak teď čtu několik knih najednou, podle chuti. Koupil jsem si křeslo, každý den si do něj sednu a snažím se si vyhradit čas jen na čtení.
Mám rozečteno a fyzicky roloženo kolem křesla:
Mezi nimi náhodně přepínám podle toho na co mám ten který den chuť, asi jako tlusťoch, který se v noci vloupe do obchodu se sladkostma, vysype si je kolem sebe na podlahu a pak leží a žere vždycky trochu z téhle hromádky a trochu z téhle..
No a až to dočtu, tak na mě čeká na na poličce:
V ebook readeru a ipadu toho mám narváno tolik, že kdyby to byly fyzické knihy, tak ohýbají prostor kolem sebe. Občas je v noci slyším, jak skučí, šeptají a volají na mě..
Za poslední měsíc jsem dočetl Tvorba open source softwaru, Čistý kód a pár dalších nevýznamných knih.
Přečetl jsem už skoro všechno od Neala Ashera, zbývá mi jen pár kratších novel. Departure (a celá ta trilogie) bylo příšerně depresivní, ale dobré a nápadité. Dystopie takové úrovně, že tam bagry shrabují mrtvoly devíti miliard lidí do moře. Infinity engine má skvělou pointu.
Teď skončila druhá série Billions. Taylor je zajímavá postava. Vyšla první epizoda třetí série Ricka & Mortyho a je naprosto grandiózně geniální. Vychází Archer, Silicon Valley a Genius. Orange is the New Black mi uniklo, že vyšla čtvrtá série a teď někdo leaknul pátou, tak mám o zábavu postaráno.
Z toho co vyšlo na mě zapůsobila Expanse a Jonathan Strange & Mr. Norrell. Taboo bylo nanejvýš excelentní. Louie byl super, dal jsem to celé asi za dva týdny a když jsem skončil, připadal jsem si, že jsem přišel o kamaráda. Tyhle tři scény mluví za vše: Louie CK witnesses a homeless guy being switched a Louie, Subway Busker & the Homeless Man a louie subway scene. Je to primárně vtipné, ale taky o životě tím způsobem, jakým o něm vypráví málokdo. Určitě doporučuji. The Young Pope mě taky zaujal.
Z anime koukám na vycházející druhou sérii Attack on titan a je to fenomenálně epicky dobrý. Zatímco první série nebyla špatná, tak tohle je nejlepší akce, kterou jsem kdy kde viděl. Ty epizody druhé série nemají hluchou ani minutu.
Stáhnul jsem si Shinsekai Yori, ale ještě jsem se k tomu nedostal, kromě první epizody. Vypadá to zajímavě. Viděl jsem zatím asi půlku Zankyou no Terror, ale nejsem z toho moc unešený. Rozkoukal jsem pár epizod Mushishi, ale je to spíš takové pomalé a melancholické. Jednou za pár týdnů si vždycky pustím epizodu a mám dost. Viděl jsem první epizodu Boku dake ga inai mači a vcelku příjemně to na mě zapůsobilo. Genshikenu jsem shlédl asi 4 díly a je to fajn. Kino no Tabi mám rozkoukané celé roky a čas od času si dám jednu epizodu. Je to alegorické filosofické anime a člověk se nad tím musí zamyslet. Taky jsem viděl tři epizody Planetarian.
Z filmů nějak nevím, co bych doporučil. GITS reimplementace byla zcela dle očekávání docela sračka. Royal Space Force: The Wings of Honnêamise na mě fakt zapůsobilo propracovaným alternativním světem, který je podobný, ale v tisíci detailech jiný. Líbil se mi Accountant, kvůli hlavní postavě autisty. Konečně někdo, kdo se nechová nesmyslně.
Sjíždím Jarmushe. Noc na Zemi bylo skvělé a Hranice ovládání zajímavé. Mrtvého muže jsem viděl už dávno. Ghost doga taky a pořád si na něj čas od času vzpomenu. Nedávno se mi o něm zdálo, tak jsem si do čtečky potáhl Hagakure.
Snažím se přidat podporu unicode, alespoň pro xlib vstup a výstup. Vstup už jsem udělal, výstup více/méně vytrasoval, ale ještě to nerozchodil. Původně se mi do toho fakt nechtělo, ale nikdo jiný to prostě neudělá. Tak jsem si trochu připomenul C++, nastudoval xlib a aspoň se něco naučil.
K tomu jsem rozdělal několik modulů a rád bych časem implementoval i package manager, protože je prostě potřeba.
O Selfu mám taky rozepsaný článek (možná spíš sérii), kde je hotová první část z asi tří až pěti.
Doma se mi už kupí celá hromada knížek, které tu mít nechci. Původně jsem měl v plánu je dát brmlabu, ale je jich tolik a jsou těžké, že jsem byl zatím líný je tam nosit a nemám auto. Teď přemýšlím, jestli z nich neudělat základ sdílené meta-knihovny.
Přemýšlím nad meta-knihovnou, která by byla distribuovaná mezi všemi jejími členy. Když dočtu knihu, kterou nijak moc netoužím vlastnit, tak do ní napíšu že je svobodná a ať jí lidi vrací tam co jí našli a nechám jí někde v kavárně, nebo v knihobudce. Přemýšlím nad systémem, že bych je někde centrálně evidoval a s kamarády si je pak různě vyměňoval. Chtělo by to do nich dát nějaký štítek s identifikací, ať člověk, který knihu najde, jí může zaevidovat a případně půjčit zase někomu, kdo vyjádří zájem.
Samozřejmě, mohl bych je prostě někam dát, ale to je jen parciální řešení problému, jen o stupeň lepší, než když se mi válí doma. Problém je jak spojit knihu s jejím čtenářem, jelikož v každé knihovně jsou knihy většinu času neuvyužité. Kdyby každá kniha měla kontrakt v ethereu, kam by člověk mohl složit jistinu a poplatek dělající část její ceny + poštovné, tak by mohla „žít“ a automaticky se „chtít“ spojit s každým, kdo projeví zájem. Tomu u koho zrovna je by navíc mohla zaplatit poštovné a nějaké malé fee a ještě by si mohla šetřit do společného knihovního poolu a taky na novou kopii, až se tahle opotřebuje. Kdyby se to ještě spojilo s nějakým GPS trackingem, aby je lidi nekradli.. Mno, nic. Přemýšlím nad tím.
Přemýšlím taky nad čímsi jako wiki, co by sloužilo pro výměnu informací mezi lidmi a teamy, akorát by to nebylo na centrálním místě, ale vyměňovalo by si to články a jejich patche v síti kontaktů, trochu podobně jako usenet, akorát míněno primárně pro výměnu článků, spolupráci a tvorbu knowledge base. Nebaví mě centralizované systémy.
Přemýšlím nad tím, jestli by mělo smysl zkusit patreon pro blogy, stylem že ten kdo by byl patron by měl přístup k článkům a blogům dřív, třeba o týden, nebo o měsíc. Je mi jasné, že by se to finančně nevyplatilo, ale možná by to stálo za ten pocit, že jsou lidi, kteří o můj obsah stojí do té míry, že za něj zaplatí. Ale zatím jsem se nerozhodl.
V práci používám jako notebook x220 a nemůžu si to vynachválit. Ten hardware je fyzicky naprosto super co se týče vzhledu, velikosti a klávesnice. Obrazovka by potřebovala vylepšit (ta moje verze není IPS) a paměť (mám tam 8G) a procesor taky, ale to zas tak moc nebolí při každodenní práci, když mám v práci k dispozici virtuální server, kam můžu offloadovat věci jako testovací databáze a tak.
Pracuji jako python programátor a za editor používám Sublime, takže to nežere zas tak moc prostředků a nemám takové potřeby, jako lidi co mají nenažrané IDE.
Dělám 4 dny v týdnu, pátý den mám volný. Snažím se ho věnovat psaní a programování vlastních věcí, v čemž mě momentálně hodně brzdí rozbitý stav Selfu, ale dělám na tom. Zatím mám novou práci jen měsíc a půl, tak je brzo na vyhodnocení, jak moc je ten den volna použitelný a jestli ho neproflákám, nebo to nebude chtít třeba dva dny volna.
Snažím se vybalancovat osobní život. Trochu měním oblečení. Chci zkusit posilovnu, nejmladší brácha tam chodil a fakt se to na něm hodně opticky projevilo. Jen mám cringe z toho tam prostě přijít, když o tom nic nevím.
S přítelkyní to různě skřípe. Naučil jsem se to moc neřešit, ženský jsou prostě ženský a je třeba to akceptovat, ne s tím bojovat. Nejvíc mě na ženských pořád mate, jak když si stěžují, tak většinou nechtějí, aby to člověk řešil. Chtějí si prostě jen stěžovat a když to začnete řešit, tak jim to vadí. Ale pak si občas stěžují a hrozně je nasere, když to neřešíte. Na to abych to uměl rozpoznat zatím pořád ještě nemám dost dobrý mentální model a začínám pochybovat, že kdy budu. Takže k tomu přistupuji flegmaticky.
Už asi 8 měsíců mám padawanku. Prostě mi jednoho dne napsala nějaká holka, jestli bych jí nechtěl učit. Napsal jsem kdysi motivační článek kam jsem dal email a lidi pořád i po letech píšou. Samozřejmě, že jsem odpověděl, že ne, stejně jako všem před tím. Její email a snaha se někam posunout mě ale zaujala a zdála se mi upřímná, tak jsem jí alespoň nabídl, že můžeme vést konverzace a vyměňovat informace, že jí můžu dohazovat zajímavé knihy a tak podobně. Tak jsme si psali, každý měsíc třeba jeden dva emaily.
Na začátku tohohle měsíce napsala, že se jde zabít. Nesouviselo to se mnou, prostě mladá holka, anorexie, problémy doma, ve škole, puberta, emocionální nestabilita. Zkoušel jsem jí to po emailu do čtyř do rána rozmluvit, ale nevyšlo to. Nechtěla se hádat, prostě mi to oznamovala. Poté co bylo vyhlášeno pátrání jí našli hasiči termovizí, naštěstí živou a teď je někde v blázinci, nepustí jí k počítači a mobil má jen na hodinu denně. #life
Lidi kolem mě jsou křehké konstrukty, každý druhý má nějaký problém a různě se rozpadá a já se je snažím opravovat. Někdy to jde, jindy ne. Když chci a mám sílu, tak je většinou dokážu spravit. Stojí mě to soustředění a koncentrovanou snahu, ale jde to. Problém je, že jakmile od nich odvrátím pozornost, tak se zas rozpadnou. Jednou jsem to zkoušel opravovat na hlubších úrovních, ale vyděsilo mě to, dal jsem si zpátečku přestal.
Přemýšlím, že bych jel zase do Chorvatska na dovolenou. Byl jsem tam před pár lety s kamarádem a jeho rodinou a bylo to bezchybné. Skoro dva týdny jsem nezapnul počítač a vůbec mi to nechybělo. Asi bych vybral ostrov Murter, kde jsme byli u známých poslední den a bylo to tam skvělé, lepší než Vrbice a míň komerční.
Já vím, je to takové klišé, Čech v Chorvatsku, navíc jsou i hezčí země a dovolená je trapná a plýtvání peněz, ale .. ale. Občas se zamyslím a vidím moře, s modrou oblohou, jak se na něm líně valí vlny. Slyším řev cikád mezi olivníky, u kterého jsem si myslel, že nebudu moct spát a usnul jsem okamžitě a vzpomínám na tu vyprahlou kamenitou krajinu, která je krásná.
No a to je asi všechno, co stojí za zmínku. Podělte se taky, buď formou samostatného blogu, nebo pod diskuzním mikroblogem, ať se to dá všechno najít.
Tiskni
Sdílej:
Ad tablet a kreslení: Zkus Xournal. Funkcí není moc, ale kreslí se v tom dobře.Zkoušel jsem. Afaik to neumí vektory.
Pokud nutně není potřeba přímo formát epub a editor, tak jsem si už docela zvykl na restructured text a k tomu i Sphinx a tam se s tím dá pracovat dobře, rozdělovat, verzovat a tak. Ale nevím jak moc je to vhodné na knihu.Restructured text má úplně jiný subset problémů. Upravoval jsem v tom jeden manuál a donutit to, aby z toho lezl dobře naformátovaný ePub a zároveň PDF byla hrozná, příšerná bolest, kde jsem nakonec taky duplikoval „kód“ a vkládal ručně latex. Když po tom navíc chceš cokoliv mimo naprosto základní věci, tak se na to rovnou můžeš vykašlat, protože je to blbě zdokumentované. Používal jsem to několik let na python dokumentaci a to ještě tak nějak šlo, i když i s tím jsem mnohokrát bojoval, protože je to prostě místama hrozně nedotažené.
Co se týče obrázků a ilustrací, tak je vhodný inkscape. Opravdu dobře se s ním pracuje. Na win tabletu to šlo i se stylusem či přímo.Já teda nevím, co jsi v něm dělal, nebo jestli nemám nějakou starou verzi, ale říct že se v něm opravdu dobře pracuje bych si vážně netroufl. Je tam mnoho divného chování. Co mě štve asi úplně nejvíc je, když nějaké vektory rozdělíš na grupy, tak jak to vyplní mezi nima prostor černě, takže vůbec nevidíš co děláš. Tady je to dobře ilustrované - máš psa a chceš ho roztrhat na jednotlivé nezgrupované cesty. To inkscape umí, jenže to pak vypadá takhle a teď si z toho zkus vybrat nějakou tu cestu v tom. Z inkscape mám pocit, asi jako kdyby ho navrhovali mimozemšťani, kteří přiletěli na zem, viděli někoho pracovat s vektorovým programem a pak odletěli a vyrobili si doma vlastní kopii. Teoreticky se to tváří, jako že to funguje stejně, ale rychle zjistíš, že většina funkcí je jen taková kulisa, kterou tvůrce viděl, ale nepochopil a nikdy nepoužíval, nebo jestli jo, tak uvažoval úplně jinak, než jak uvažuješ ty. Pak s tím chceš dělat a najednou zjišťuješ, že ti chybí chapadla, protože mimozemšťani samozřejmě nevyráběli ten program ergonomicky pro lidi..
Já jsem hodně intuitivní typ autora, potřebuji mít chuť a náladu a pak to jde samo, jinak se do toho musím hrozně nutit.Jo.
Potřeboval bych nesmrtelnost, nebo rapidní download informací do mozku*. Lidský život je hrozně krátký a mojí rychlostí čtu jen mizerných 50 knih ročně a to ještě jen když je dobrý rok.Ne
Neučebnicová znouzecnost .) takhle si člověk může vychválit i vlastní popravu (pač si může vybrat večeři)To, že jsem smrtelný a za celý život rozhodně nestihnu vše, co jsem si naplánoval, mi dává svobodu vybírat si.
No to teda nejni. Si představ, že bys žil věčně. Prozkoumal bys všechno, co jde prozkoumat, zkusil bys všechno, co jde zkusit, a co pak?
To se nikdy nestane, protože vedle tebe žije X miliard lidí, z nichž alespoň část tvoří něco smysluplného, co bys mohl použít/zkusit/spotřebovat… ta entropie kolem tebe je prostě větší, než co se ti vejde do hlavy.
Tohle by zajímalo. Co jsi s těma lidma dělal, takový psycholog amatér?Já o psychologii nic nevím a ta trocha, kterou vím pochází vesměs z filmů, takže jsou to pravděpodobně naprosto nesmyslné blbosti. O psychologii se tedy ani nepokouším, ale nějak se mi občas daří dostat se moc hluboko, aniž bych se o to snažil. Mohl bych o tom napsat asi celý blog, ale nechce se mi, takže jsem ti to vyjádřil jako graf začínající v modrém poli uprostřed.
Taky mi někdy nejde do hlavy, že se někdo zabetonuje na nějaké pozici, názoru a to aniž by pořádně věděl proč a neni schopen jej za žádnou cenu zrevidovat, vyvodit nějakou sebereflexi, jako kdyby se tim měl zhroutit jeho svět.Cultural cognition
Pravá strana těla je teplejší než ta levá, což má za následek to, že se na pravé straně více tvoří vyrážky, pihy a bradavice a rovněž se hůře a pomaleji hojí.Harlequin syndrome nebo jiné poškození NS.
Na „rýmičky“ mělo větší pozitivní vliv když jsem konečně ze střední (začínající v 8 a někdy i v 7) přešel na matfyz, do kterého se vstává v normálnější dobu.Jakým způsobem mělo tohle vliv na rýmičky? Jakože o tu hodinu později je (průměrně) vyšší teplota?
Sice taky nejsem zrovna ranní ptáče, ale co ti brání jít spát dřív? Když si to celé posuneš, tak ti na spánek i práci přes den zbývá pořád stejně času.
Druhá věc je, že náctiletí mívají posunutý cirkadiánní rytmus tak, že to v zásadě odpovídá syndromu odkládané spánkové fáze. Věkem se to skoro vždycky spraví.Uh huh. Tak tohle znám fakt dobře. Jeden ze způsobů, jak se z toho dostat je spát dvakrát po ~4 hodinách. Většinou tak po týdnu fungování stylem „přijdu z práce, jdu spát, vzbudím se o půlnoci, do čtyř / pěti něco dělám, jdu spát, vzbudím se v 9, jdu do práce..“ se tělo samo srovná.
+1 resp. chci WYSIWYM editor tzn. nemusí to při editaci vypadat stejně jako finální výstup, ale chci to upravovat vizuálně a vidět graficky sémantiku, ne psát kód.
Nebaví mě centralizované systémy.Na tom práve robím :) Hoci to vzniklo ako postranný efekt iného projektu. Také sofistikované riešenie je Kademlia.
Opravuju SelfTo je nadčasový projekt. Marketing je dôležitý a kopec vynikajúcich open source projektov zakapalo, pretože autori mali pocit, že o projekt nieje záujem. Sám vo voľnom čase sa pokúšam práve nejak spropagovať moje obľúbené projekty a poďakovať autorom. Hoci sa to zdá nedôležité, ale proste dôležité to fakt je.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.