Portál AbcLinuxu, 30. dubna 2025 11:09
Kdo rika ze na organy? Svym zpusobem jsou deti nesmrtelnost."Svym zpusobem" je nesmrtelnost kde-co, naprilad tvorba slavneho romanu, serie popularnych prednasok o ekonomike alebo OpenSource operacneho systemu. Ale nezabezpeci to kontinuitu osobnosti (psyche, duse, nazvime to ako chceme). Zabezpecit pokracovanie prenosu informacii 50% mojich genov je znacne slaby odvar potencialnej nesmrtelnosti, to uz taka Henrietta Lacks to dotiahla dalej
dvě alternativy: buďto svět plný masové chudoby a chaosu a nebo společnost, ve které se lidé, osvobození od práce, mohou individuálně rozvíjet. Konec práce může pro lidstvo znamenat velký skok kupředu. Musíme se toho ale odvážit.tak ak je toto podľa vás socialiština, mali by ste sa zamyslieť, či nemáte jednosmerné myslenie
vznik hospodářského cyklu je v různých ne-keyesianských dílech popsaný docela uvěřitelněTeorie vysvetlujici hospodarske cykly jsou soucasi asi vsech makroekonomickych skol (klasicke, keynesianske, rakouske, monetaristicke, postkeynesianske ci treba marxisticke) a na tom, ze ze jejich pricina je prevazne monetarne-financni, se shodnou keynesianci ci monetariste s rakusany. Jinak se ale ty teorie dost lisi. Zda jsou teorie uveritelne by nemelo byt zas tak vyznamnym kriteriem, ve srovnani napr. s empirickou korespondenci. A tady se mainstreamovi makroekonomove (coz jsou tedy zejm. monetariste a keynesianci) shoduji v tom, ze rakouska teorie hospodarskych cyklu je s empirickymi daty dost v rozporu. Rakuske ekonomy to moc netrapi, nebot ti na empirii kaslou.
Taková slušná deflace by hezky přesunula kapitál z kapes bohatých do kapes chudýchDost dobre si nedovedu predstavit, jak v situaci, kdy podstatna cast chudych ma navic znacne dluhy (hypoteky, studentske pujcky, spotrebitelske uvery) by vzniknuvsi deflace mohla temto chudym pomoci. V podstate by to vedlo k vyssi nezamestnanosti a nizsim nominalnim mzdam pri stenych nominalnich urocich z uveru.
Co naopak vidím jako obrovské plus jevu, popsaného panem profesorem, je osvobození člověka - sám vidím, že se nemusím dřít jako hovado, abych vydělal na své živobytí a překvapuje mě, že ostatní lidé možnosti tohoto světa nevidí.
Navážu ještě na debatu o nezaměstnanosti - různé podpory a dotace vidím jako větší problém, než "stroje" - ve světě, který je plný příležitostí, dává sociální systém lidem signál "snažit se nemusíte" a všemožné "ochrany" pracovních míst vnímám jako příliš vysoký vstupní val pro to, abych někoho zaměstnal. Na druhou stranu započítat do nezaměstnanosti i uvězněné je téma k zamyšlení..."Stroje" (ne všechny, a záleží na způsobu jejich použití) a systém jsou pro mnoho lidí dost podobné. Jistým způsobem je formují a zužují pohled. Podle přísloví "Kdo s čím zachází, tím také schází".
odídem tam kde sa dá niečo uloviť a zjesť.kam by si šiel, stačí zájsť do lesa... jeleňov máme dosť:))
Teda pokiaľ nemal oštemplované potvrdenieto predsa nie je žiaden problém:)
tiež je vždy zaviazaný koľko stromkov za to musí vysadiť.:) Ak ťa to zaujíma, prečítaj si diskusné príspevky "lesníka" tu... To čo hovorí je neprikrášlená realita. ( fotky s vlečkami naloženými drevom z poriadne zriedených lesov tu na okolí mám niekde v mobile, ale teraz narýchlo neviem, kde som ho dala:)... to je fúra za fúrou... pochybujem, že by tie stromky tak rýchlo rástli)
Samozřejmě, že to tak myslím. Když jsem v roce 1995 tuto knihu psal, bylo na světě 800 miliónů lidí bez práce, v roce 2001 to už byla 1 miliarda. Vývoj je jednoznačný.Chtělo by to zdroj, podle Employment-to-population ratio je nezaměstnost dlouhodobě zhruba na stejné úrovni. Je to počet zaměstaných vůči počtu lidí v produktivním věku.
Anglie je to samé v zeleném. Průměrný Angličan vydává dnes 130% svého ročního příjmu. To je hospodářský růst přes kreditní kartu.Tady si trochu odporuje, říká že pokud se daří ekonomice, tak je nízká nezaměstanost, stroje nestroje. Druhá věc je, jak hodně může za růst růst osobního dluhu...
Zcela. Podivejste se, já si vydělávám tím, že radím šéfům velkých koncernů. Když se jich ptám, zda budou mít i v budoucnu ty desetitisíce zaměstnanců, tak se jen smějí. Manageři vědí už dávno, jakým směrem se vývoj ubírá.Proč to bez paušálů nejde – vysvětlení, jak funguje kapitalismus V dějinách evropského myšlení se setkáváme s celou řadou povrchních pozorovatelů, kteří na základě toho předpokládali rychlý zánik kapitalismu. Když všichni propouštějí, dříve či později musí být skoro všichni bez práce! Vlastně až před sto lety si všiml Joseph Schumpeter toho nejdůležitějšího. Ekonomiku udržuje při životě proud neustále vznikajících živností a malých firem. Tady vyrůstají nová pracovní místa pro lidi propuštěné z velkých podniků! Většina malých firem a živností po pár letech skončí, jen málokterá z nich vyroste. A ty, které vyrostou (nebo jsou koupeny korporacemi) po čase přestávají vytvářet místa, ale naopak „racionalizují“. A kruh se uzavírá.
Nacházíme se právě v období přeměny trhu, který z velké části nebude potřebovat lidskou pracovní sílu. Do roku 2010 bude potřeba v továrnách jen 12% pracujících lidí, v roce 2020 už jen 2%.Podnik propustí polovinu zaměstnanců, zvýší produktivity a zlevní. Takže spotřebitelé ušetří. Za ušetřené peníze si připlatí za baliče do tašek v supermarketu, za dovoz jídla domů, zajdou do divadla, nechají si u plastického chirurga spravit odstávající ucho atd.
Zrovna tak je možno vybírat daně z nasazení strojů
Ta finta je v tom, že v sociální společnosti bez tlaku na zvyšování zisku je nám práce každého z nás stejně hodnotná - ať už je to lékař nebo taxikář.No, právě že není. ------------------------------------------------------ Produkty a služby jsou složeny z a) lidské práce b) surovin, energie, toho co se vypěstuje. Je sice možné, že celková poptávka po a) se relativně snižuje. Ale podle mě tak pomalu, že se to vyrovná například stárnutím populace (čím víc důchodců, tím víc lidí na ně musí pracovat) anebo snížením pracovní doby o hodinu.
nezaměstnost dlouhodobě zhruba na stejné úrovni.Nezamestnanost (jakesi procentualni cislo, ktere vyhovuje te ktere vlade) a skutecnost , ze mizi prace jsou dve rozdilne veci. Moje blogy je treba cist skutecne velmi pozorne, neni to jen takove lehke blabla. Prosim jeste jednou precist a skutecne 100% koncentraci. Jde o praci, ktera mizi. To ze znacna cast populace chodi do nejakych kancelari na uradech a call-center a produkuje cely den jen horky vzduch a to cele je financovano na dluh jeste neznamena, ze je 'dost prace'.
Ze ted pracuje min lidi na poli a misto toho jsou v call centrech? Nebo ze se ted clovek v praci min nadre?toto je spravna otazka, a reknu uprimne, ze jsem ji ocekaval od mnohem vice diskutujicich. Odpovim dole obsirneji.
Na tom poli dřív dřela celá rodina, včetně dětí a prarodičů nad hrobem, aby bylo vůbec co žrát. Dnes už děti a většina důchodců nepracuje = pracovní místa ubyla (ale přece nebudeme rozpatlávat, že i u nás musely makat děti).
Dnes jsou v call centrech? Call centra jsou zase jen o rušení pracovních míst. Dřív seděla hromada úřednic po celé republice v kancelářích a vyřizovala problémy zákazníků osobně. Díky masovému rozšíření telefonů, se ta místa zrušila a místo toho je centrálně jedno call centrum s pár telefonistkami (které tomu ani nerozumí, jen papouškují ze znalostní databáze) = pracovní místa ubyla. Kde to jde, už vyházely i ty telefonistky a provozují hlasový automat = pracovní místa ubyla. A v podstatě stačí, až slevní Watson + slušné rozpaznávání hlasu a můžeme je vyházet všechny = brzy ubydou další pracovní místa.
Jen tak v rámci první otázky a odpovědi... V roce 1995 bylo tedy 800 Mlidí bez práce (odhadovaná populace v 1995 je 5,7 Glidí, nezaměstnanost tedy 14 %). V roce 2001 už to bylo 1 Glidí (odhadovaná populace v 2001 6,2 Glidí, nezaměstnanost tedy 16 %). Je skutečně rozdíl dvou procentních bodů za 6 let něco tak zásadního, abychom se chvěli hrůzou? Respektive, abychom velkohubě tvrdili, že vývoj je jednoznačný?1
Následně, o pár řádků později, se dozvídáme, že Anglie je to samé v zeleném. Nevím jak u vy, já jsem "to samé v zeleném" v životě neslyšel, u nás se vždycky říkalo "to samé v bledě modrém."2
Uteklo mi něco, když jsem to dál nečetl?
1Jsem si vědom toho, že nezaměstnanost se obvykle počítá z ekonomicky aktivního obyvatelstva. Ale byl jsem příliš líný dohledávat skutečně ta správná čísla - nemám totiž důvěru ani v ta originální čísla 800M a 1G. Jako aproximaci to považuju za dostatečné. (Zdroj mnou uvedených čísel je zde, zdroj autorem uvedených čísel neznám.)
2Jsem si vědom toho, že odsuzovat kvůli neobratnému překladu obsah textu je hloupé. Nicméně, hloupost autora hned zkraje textu a hloupost překladatele (korelovaná s tím, že vybral text hloupého autora) mi stačí k tomu, abych usoudl, že dále to nebude o nic zajímavější.
V kontexte tohto pohladu by som povedal,že
ludmi ktori proste pracovat nechcumyslíš jednoducho Cigánov a všimni si ten svoj alibistický eufemizmus, tie konotácie, ktorým pomáhaš k ustáleniu a ako tvoja myseľ vytvára automatické súvislosti, ktoré sa ti z nej hneď vynoria po príslušnom druhu podnetov:) ako Pavlovovmu psovi.
"Tito prizivnici trtkaju ako zajace"?
...zdanění zdrojů. Proč by to měli mít podnikatelé v této oblasti zadarmo. Navíc to prospěje životnímu prostředí. Vybrané daně je možné pak přesunout do nonprofit sektoru. Zrovna tak je možno vybírat daně z nasazení strojů, zrovna tak, jako je dnes daň z příjmu... ...Za každou hodinu práce dostanete jeden time-dolar... ...práce každého z nás stejně hodnotná... ...potřebujeme právě utopie. Stávající recepty přece očividně zklamaly... ...Protože se příliš mnoho prostředků přesunulo odspoda nahoru. 365 nejbohatších rodin vlastní 40% celosvětového bohatství. To vede ke zkáze.Kľúčové myšlienky. Tak ako v istom momente v zmenených podmienkach prestala byť pre spoločnosť rentabilná otrocká práca, zastaráva aj súčasné ponímanie práce ako účelovej činnosti na uspokojovanie materiálnych potrieb - väčšina ľudí za svoju "prácu" dostane len toľko, koľko (sotva) stačí na prežitie a koľko dostanú aj tí, pre ktorých žiadna práca nie je. To je o.i. demotivujúce. Načo sa mám snažiť, keď aj tak budem nanajvýš vykonávať len nejakú jednotvárnu ubíjajúcu robotu, ktorej význam bude iba v tom, že mi umožní prežívať zo dňa na deň. A to sa ešte bude tá hŕstka, ktorá má z mojej práce zisk, snažiť zvýšiť si ho ešte všelijakými fintami - napríklad pomocou výhodných úverov, za ktoré si môžem kúpiť kúsok jej technologického pokroku, ktorý aj tak nakoniec skončí u exekútora alebo v záložni:). Možno, ak sa neprefetujem alebo nebudem mať AIDS, budem môcť predať ľadvinu? A ak mám ísť do pekla, nech sa ten nenávidený svet prepadne do pekla so mnou...
Možná v nepoužívaných kanálech, ve firmě asi málokdo nechá šplhat robota šachtou vedle padesátky kabelů s tím, že se možná někde šprajcne
Mimochodem kdy myslíte, že se správa sítí stane doménou automatů a ne lidí?nevm kdy, ale rozhodne se na tom pracuje a IMHO to bude driv, nez si asi myslis
SDN je ale neco uplne jineho. To nijak zvlast nesouvisi s managementemJa to chapu tak, ze prave moznost menit veci jako routovani programove je podstatny krok k tomu, aby se udrzba siti automatizovala. Toto pochopitelne je technologiky mnohem narocnejsi nez vzit klasicky router a nekam ho strcit, ale pokud budeme predpokladat, ze mensi a stredni firmy budou mit tendenci presouvat svoji firemni infrastrukturu do ruznych velkych datovych center a cloudu (jako ze IMHO tento trend se da pozorovat uz ted), tak IMHO v souctu bude pracovnich pozit min, protoze zatimco kazda mensi a stredni firma zamestnavala jednoho nebo vic adminu, pochybuji, ze na spravu datoveho centra jich bude potreba stejny nebo vetsi pocet nez soucet adminu zamestanych ve firmach, co tam presunuly vetsinu sve IT infrastruktury. Nicmene krom toho, ze sitim moc nerozumim, je taky otazka, co si kdo predstavuje pod tim managemnentem a nakolik jsou moje dohady o poctu pracovnich pozit v datovych centrech spravne, takze se rad necham poucit, kde se pletu.
Ja to chapu tak, ze prave moznost menit veci jako routovani programove je podstatny krok k tomu, aby se udrzba siti automatizovala.Pro automatizaci staci byt schopen routovani softwarove konfigurovat, coz se dela (automatizovane) uz desitky let. SDN je spis zalezitost pro experimenty (moznost provozni sit univerzity zaroven pouzit na experimentovani s novymi modely routovani, aniz by to rozhodilo bezny provoz na ni) nebo specialni aplikace (napr. streamovani velkeho mnozstvi dat mezi datacentry ci vyzkumnymi gridy), ale takovych veci jako firemni infrastruktury mensi ci stredni firmy se to IMHO vubec netyka, tu lze vicemene provozovat automatizovanou (ci presunout do cloudu) pri pouziti standardnich sitovych nastroju.
Ta finta je v tom, že v sociální společnosti bez tlaku na zvyšování zisku je nám práce každého z nás stejně hodnotná - ať už je to lékař nebo taxikář.
To je přeci naprostý nesmysl. I když sjednotí hodnotu práce všech zaměstnání, s čím se třeba jeden truhlář bude patlat čtyři hodiny, může jiný zkušený zvládnout za hodinu a ještě kvalitněji.
Muž povídá svojí manželce: "Jdu koupit prase, uděláme jelita a klobásy." V zápětí synovi vypálí takovou ránu za ucho, že se posadí. Žena na něho křičí:"Zbláznil ses nebo co?Chceš ho zabít? Co ti udělal?" A muž povídá: "Už ho vidím debila, jak to žere bez chleba!"
Lidi si proste nejsou rovni a hrat si na neco jineho je pokrytecke.nadclovek promluvil ... Jestli to bylo mineno tak, ze lide maji ruzne schopnosti, nekteri jsou sikovnejsi, jini mene, nekteri jsou chytri a jini jsou naopak velmi hloupi, pak to neni treba zduraznovat, to je IMHO kazdemu zrejme (minimalne po precteni tvojich prispevku - mozna je proto i pises, abys na to implicitne vsem pripominal, ne?
Senoseci a otav jsem si uzil mezi 8 az 22 roky dost.A v dvaadvacátém roku provedl osudovou chybu svého života.
A co Vy? Kdy pocitate s tim, ze vydelate prvni milion?Osobně doufám že nikdy. Abych nemusel do pekla s váma dvěma. Kdybych vás tam měl poslouchat na věky věků, tak by mě musel trefit šlak.
Abych nemusel do pekla s váma dvěma. Kdybych vás tam měl poslouchat na věky věků, tak by mě musel trefit šlak.Reinkarnace?
A co Vy? Kdy pocitate s tim, ze vydelate prvni milion? Osobně doufám že nikdy. Abych nemusel do pekla s váma dvěma. Kdybych vás tam měl poslouchat na věky věků, tak by mě musel trefit šlak.Co je na tom samotného špatného, vydělat peníze? Jde spíš o to, co tím dokázal, ne? A kam je dál dává... A jestli je závislý pouze na penězích.
A jestli je závislý pouze na penězích.Já bych to ještě podtrhnul.
Prostě spojovat práci a peníze je hodně hloupá myšlenka, z historických zkušeností i mimořádně nebezpečná.To samé platí o spojování peněz a ... chápání zisku, růstu? Ať už se jedná o kohokoliv. Peníze jsou jen prostředek, a ne nutně nejlepší. Tak se nedivte, že tady do vás šijou, když se pak dohadujete o příjmech jenom v penězích. Působí to nebezpečně.
Zaměstanec je kategorie lidí, která si los nikdy nekoupilaZaměstnanec může být bývalý, budoucí nebo i současný podnikatel :).
Ono si to chce rozmyslet, zda chcete delat retoriku a komunikaciJeště bych doplnil sofistiku. Protihodnotu chápu, je jí i třeba předání dál. Jinak potíž je v tom, že protihodnotu chce taky ďábel. A ďábel říká věci příjemně, ale klidně i nepříjemně. Jak jste řekl, na formě podání nezáleží. Ad B) Pohodlné pro daný způsob práce nebo společnost. Nic víc a nic míň. To, že jste na něj musel makat - dejte si pozor, aby se nestalo, že pro ten samotný symbol nevidíte důležitější věci. Asi to vyznělo útočně, ale nebylo to tak myšleno. Přeji Vám, ať se na cestě neztratíte. Sám mám s ní co dělat.
Přeji Vám, ať se na cestě neztratíte. Sám mám s ní co dělat.
do tech prirucek nebo presneji spise knih jsem uz nejaky tisic investoval. A vratilo se to.za tie prachy ste kľudne mohli absolvovať sedenia u veštice:)... ak ste dosť sugestibilný, malo by to ten istý efekt...u takej veštice by som sa ja aspoň nenudila, ale dobre zabavila:)
Lidská práce, je v podstatě pouze jiným typem energie. A platí pro ni stejné zákony.
Snížení počtu zaměstnanců (o kterém píše v tomto příspěvku) může vést k poklesu výrobních nákladů a tím i ke snížení ceny produktu. Jenže zároveň promítne do poklesu příjmu potencionálních odběratelů, protože těmi jsou i ti propuštění zaměstnanci. Takže ač produkt objektivně zlevní, odbyt klesne. Což se po určité krátké době obvykle kompenzuje zvýšením ceny. Vyrábí se míň, míň se prodává, ale firma vydělává stále stejně.
Takže máme lidi bez zaměstnání, s nízkými příjmy. A lidi pracující - koupěschopné. Ekonomika se stále točí, zdánlivě ve stejných číslech. Jenže s rotoucím počtem nezaměstnaných stoupá podíl peněz, které jsou vypláceny jako držhubné - nikoliv za odvedenou práci.
Ze strany pracujících, co toto držhubné financují, se pak ozývá logický požadavek, aby objem těchto peněz nerostl. Nestačí-li však držhubné a vyplácená mzda na to, aby byla zajištěna životní úroveň, jaká je v médiích prezentována jako STANDARD, tak se energetický potenciál nezaměstnaných i těch nedostatečně zaplacených zaměstnanců obrátí proti celému systému!
Tato situace u nás již několikrát byla.
K převratu v r.1948 vedly kroky které podnikli již němečtí okupanti během války. Jejich cílem bylo proti sobě postavit obyvatelstvo protektorátu a tak je pacifikovat - (podobný scénář se dnes realizuje v Sýrii a jinde). Zatím co inteligence byla systematicky potírána, dělnické profese si předcházeli. Potřebovali, aby zbrojní výroba jela na plné obrátky, a tak se objevily takové věci jako podnikové rekreace, mimořádné příděly pro výkonné zaměstnance, aj.
Vysídlení pohraničí, to byla příležitost pro všechny, co chtěli lacino přijít k majetku. Po ukončení odsunu však už byl ten nejcennější majetek rozebrán. Na nové přistěhovalce už žádné eldorádo, jako v letech 45/46, nečekalo. A z těch co přišli hned zkraje zbohatli málokteří. Většina zbohatlíků se s lupem záhy vrátila do vnitrozemí. Závist těch méně úspěšných vedla k podpoře KSČ, která slibovala celoplošné srovnání životní úrovně, na úkor majetných.
V r. 1989 byla oproti roku 1948 diametrálně odlišná. V průběhu 50.-tých let zničené Německo ani zdaleka nemohlo nikoho oslovit. Zatím co pro nás odsun znamenal zisku. Příliv ožebračených běženců znamenal další zátěž pro stát, který potřeboval investovat prostředky do zničené infrastruktury. V 60.-tých letech došlo ke srovnání životní úrovně. Ale v 70-tých letech se začal projevovat rozdíl mezi světem, kde panoval volný trh a uzavřeným světem tábora míru.
Západní Německo bylo výkladní skříní kapitalismu, která měla systematicky nahlodávat morálku za železnou oponou. Byl to přepych na úkor zemí třetího světa. U nás měli sice všichni zajištěnou víceméně stejnou životní úroveň, ta však pochopitelně nemohla nikdy dosáhnout takové úrovně. V průběhu 80. - tých let, s nástupem domácích počítačů a elektroniky se začal tento rozdíl projevovat stále citelněji. Cíl západní indoktrinace byl jasný - vyvolat nespokojenost obyvatelstva se současným stavem. Ostatně. Stačí se podívat na "dokument" Něžná revoluce z r. 1989 jak se autoři snaží dehonestovat tehdejší vládce z řad KSČ. Ve srovnání s dnešní dobou to působí absolutně směšně. Co ale v rozhodně stojí v tomto filmu za pozornost, je tehdejší reakce Karla Kryla.
Ovšem zpět k meritu věci. Nebude-li potenciál lidské pracovní síly využíván ku prospěchu celé společnosti - tj. nebudou-li místo sociálních dávek vypláceny mzdy za odvedenou práci. Tak se může snadno stát, že tato energie vyvolá destrukci celého systému.
Na začátku konstatování, že (pomalu) ubývá pracovních míst. Sice nejde primárně o technologické důvody, ale ekonomické - pracovní síla je "drahá" a vede k nekonkurenceschopnosti. To jsou ale argumenty na úrovni hospodského tlachání, obecné fráze. Jako tehdy na počátku 20. století, kdy se prorokovala apokalypsa nástupem strojové sériové výroby a docházelo k masové likvidaci manufaktur.
Ten návod na "řešení" z druhé části rozhovoru mě rozsekal a ten pán se odkopal a shodil současně. Uměle vytvořit pracovní místa v neziskovém sektoru a platit je z vyššího zdanění. Nebo stejná odměna , nota bene počítaná za časovou jednotku(!), bez ohledu na náročnost práce. V tom prvním jde o nepochopení elementárních ekonomických principů, které platí tisíce let bez ohledu na státní zřízení a de facto nahrazuje jednu bublinu (nekryté úvěry) druhou (nepružnost na změnu daňové kvóty). V tom druhém zase selhává v elementárním chápání motivace pracovního jednání. Ztratily by se důvody ke vzdělávání, fyzicky nebo duševně náročnější činnosti by se substituovaly za jednodušší a vedlo by to nejen k zaostávání, ale i převálcování jinými státy, které by se vyhnuli zavádění takových kravin. Místo kdyby řekl na férovku, že by chtěl udělat takové menší znárodnění, které by sice krátkodobě mohlo někomu pomoci včetně těch, které by na tom přerozdělení parazitovali, ale k žádné koncepční změně s perspektivou by to stejně nevedlo.
"Miluju" tyhle komunistické žvásty, které ignorují přirozenost člověka, ignorují obě strany účtu a vyváženost rovnice, spoléhají se na nějaké neexistující "nadlidi" které společnost nezištně řídí a mají jasno v tom co je správné nebo že lze jejich morálnost a optimálnost v rozhodování "systémově zařídit". S ničím si nezadají s fanatickými církevními představiteli nebo komerčním PR, kteří denně vymývají mozky miliónům lidí na téhle planetě. Jen si pohrávají s lidskou vírou, která je nám zřejmě vrozená. A důvodem je samozřejmě jako vždy vlastní prospěch. To, že nástroje - šiřitelé "víry" - jsou s tím niterně ztotožněni se nevylučuje, ba právě naopak je to nejsilnější cesta k úspěchu."Miluju" tyhle komunistické žvásty, které ignorují přirozenost člověka,V pristim blogu bude rozhovor s Rifkinem o jeho 'empaticke ekonomice', ve kterem se dovite, jake kraviny tady vytrubujete.
Jj, strašně se těším na další díl toho pohádkového seriálu. Ale před tím pár lidem poradíme jak vyplnit formulář pro sociální příspěvky, zahrajeme jim k tomu maňáskové divadlo a doprovodíme hrou na flétnu. Stát nám na to vygeneruje pracovní místa, tak není čeho se bát.
V pristim blogu bude rozhovor s Rifkinem o jeho 'empaticke ekonomice'ale nech to zas nie je, sľuby sa sľubujú, blázni sa radujú:)
a totální rozklad je otázkou velice krátké doby.Lidi, nestrašte furt.
Nevidím na rozdíl od "pana profesora" žádnou schůdnou cestu. Pokud bych se ohlédnul do minulosti, tak připadají v úvahu krvavá řešení typu získání zdrojů slabšího státu (daně, nerostné suroviny, ...) a/nebo nastolení tvrdé diktatury s hrstkou otrokářů a oceánem otroků . Ale na mezinárodní úrovni, izolovaný stát by neměl šanci přežít. Celou dobu to bylo na "dluh" a kdo chvíli stál, stojí opodál. Jsou jen vítězové a poražení, ať se nám to líbí nebo ne. Je to jen otázkou času, na koho ten pešek vyjde.
Tedy, existuje několik představ. Jeden z duležitých faktorů je tzv. nonprofit sektor. Míněny jsou zde činosti v oblasti sociální, ale i vývoj, kutura, sport.k tomu IMHO vyvoj (aspon v nekterych oblastech) samovolne smeruje - napr. v IT kdyz delam na nejakem OSS, na kterem bych delal napr. ve svem volnem case, ale jsem za to placeny nejakou firmou, je to prace nebo je to vlastne muj konicek za ktery dostavam zaplaceno?
Zde je třeba v mnohem větší míře přistoupit ke zdanění zdrojů.vetsina veci v tom rozhovoru neni samozrejma - krom teto a nechapu, jak je mozne, ze se to tom davno mnohem sireji nemluvi. Vzdyt prece to, ze napr. Arcelor Mittal vydelava mimo jine diky tomu, ze si muze dovolit poustet hromadu bordelu do ovzdusi, cimz se vlastne obohacuje na ukor vsech, musi byt pochopitelne snad i pro pravicoveho liberala a ze napr. chemicka si do reky nemuze vypoustet co se ji zlibi vsichni chapu a akceptuji (aspon doufam)
Pracovat vas nikdo nenuti.Že to říkáte zrovna Vy. Máte nějaký jiný návrh, jak zajistit vlastní holou existenci?
Pracovat vas nikdo nenuti a svuj zivot mate ve svych rukou. Nic vice, nic mene.Biologické potřeby jsou podle mě dostatečný důvod k nucení. Život ve svých rukou mi potom evokuje už jen sebevraždu.
I kdyz na zamestnavani pres agenturu a priori nevidim nic spatneho.Např. umělé prodloužení zkušební doby. Agentura pracovníka zaměstná na tři měsíce, potom dostane smlouvu od agentury na půl roku. Když se osvědčí, firma mu nabídne vlastní smlouvu opět s tříměsíční zkušební dobou. To je vlastně jeden rok ve zkušební době.
Spravnou volbou je nespolehat se na stat, ale spolehat se jen sam na sebe a sve investice.Tak přesně to jsem nucenej dělat, k tomu navrch platit daně (takže armádu, dálnice, sport, sjezdy finančníků a bankéřů, následky špatných rozhodnutí nekompententních idiotů atd.). Tak proč by mi sakra nemohl stát přerozdělit nějaký peníze a kapitalista dát tedy nižší mzdu, nebo bych nemusel pracovat 8 hodin denně. Co je nemorálního na osvobození se od práce, která v dnešní době často postrádá jakýkoli smysl.
Já bych k tomu přidal svůj pohled a trochu to přetlumočil. Tato jakási "svoboda" (to zrušení zákoníku práce) je volně přetlumučeno jsi zaměstnanec a vlastně kus hovna, věc, osobní hračka a jediné, co ti zbývá je držet hubu. Vůbec se nedivím, že o tyto "svobody" téměř nikdo nestojí. Tak jako bylo stejně utopické v ČSSR heslo "Všechna moc patří pracujícímu lidu" tak tanhle pán si představuje asi něco jako "Všechna moc patří korporacím a nikdy jinak".
Ještě bych vypíchl jednu "svobodu" z politrucké příručky SSO, kterou tady tak vytrvale každý den opakuje ten nemocný pán loki. Jde o práva spotřebitele. Zase. Opět halení do pláštíku jakési "svobody" a zákazník je jen onuce a hovno a všechno by mělo být na výrobci, jak svobodně naloží se zákazníkem. O tuto svobodu taky mnoho lidí nestojí, to jsem si jist. Oč méně je těchto postiženců jako loki v reálu, o to více jsou slyšet na netu. Podívejte se, kdo je opakovaně blogerem roku na iheute. Závěrem bych se ještě chtěl optat lokiho, zda je jen provokatér, a nebo opravdu guma vygumovaná, neznající nic jiného, než postovat politickou příručku. Osobně bych tipoval druhou možnost.zvysit .... miru prerozdelovani.prave naopak, chce ji snizit. Aby uz neputovalo tolik penez od tech chudych k tem bohatym.
Do prkýnka, Faune, ty si nastoupil ve velkém stylu. Dělník kapitalismu vs. teorici marxismu-leninismu. Ono to už vypadalo, že z tebe vypáčit aspoň nějaké písmenko je téměř nemožné. A hle, ono to možné je!
Mnoho zdaru s grafy, soudruhu Faune. To SSSR si nějak opomněl, tam se nůžky rozevřely nebývale ostře. A co bude ten nějaký median Ind , to bude něco mezi maharádžou a obyvatelem slumu, patrně, že? Už se do toho nebudu míchat, neb ani zdaleka nedosahuji tvé vědecké úrovně a kapacity, pane Faun. Ale přeju hodně zdaru soudruhu a Faune a čest práci! )))
Ony neseberou lidem veškerou práci zrovna dnes, ani zítra. Ale technologie, které máme k dispozici přibývají stále rychlejším tempem a člověka dokážeme nahradit ve stále více věcech a univerzálněji. Dřív trvalo celou generaci, než se nějaký objev rozšířil do používání. Dnes si přečteme, že bylo vyvinuto něco nového a když to druhý den nenajdeme v obchodňáku v regále, tak to považujeme za zradu
Spoustu pracovních míst bychom mohli zrušit už dnes, fungují jen ze setrvačnosti, legislativních důvodů, neochoty se dohodnout.
Prvním příkladem budiž bankovní úřednice. Všechny nové banky nic takového nevedou, zákazníci se obsluhují sami přes Internet/mobil, sami poskytují strojová data, která se automaticky zpracují. Přepážky si drží akorát banky typu Česká spořitelna, kvůli stařenkách, které časem vymřou, a různým ztěžovatelům, kterých se stejně rády zbaví. A pak samozřejmě musí naživo obsloužit VIP zákazníky, ale to je minorita, která to nevytrhne. Bankovní úřednice jsou odepsané.
Druhým příkladem jsou účetní. Dnes pro každou firmu datlují doklady do počítačů (ať už je to jedna externí nebo celá účtárna interních). Přitom by stačilo dohodnout mezinárodní strojový formát dokladů, posvětit to v legislativě a můžou jít všechny na dlažbu. Stačí jeden daňový poradce který jednou ročně/čtvrtletně/měsíčně "zoptimalizuje" výsledky z programu. Technické prostředky už na to máme, stačí ta vzájemná dohoda.
Příklad tři: univerzální roboti. Dřív každý stroj nahradil jednu specifickou činnost. Dnes se chystají na trh levní univerzální průmysloví roboti. Žádné drahé kovové potvory, které známe z výrobních linek automobilek a které musí profík naprogramovat. Levná plastová čína, kterou "naprogramuješ" předvedením pohybu. To si může pořídit i malý živnostník, po nekvalifikované síle k pásu už neštěkne ani pes.
Tak by se dalo pokračovat pro téměř všechny obory. A až získáme umělou inteligenci, tak bude úplně vymalováno.
Samozřejmě kdybysme omezili spotřebu na úroveň jako před 200 lety, tak by většina prací zmizela. Ale vtip je v tom, že neroste jenom produktivita, ale i spotřeba. Produktivita rostla posledních 200 let, proč by zrovna teď měly stroje začít brát lidem práci?Produkce pomocí strojů může růst až k technologické singularitě. Zatím lidstvo krok drží, ale již brzo to tak být nemusí. Člověk má omezenou maximální míru spotřeby svým tělem a to se stále nedaří upgradovat (více než mechanické srdce, google brejle, protézy ovladané nervy - např. genová terapie měnící celé orgány). Stroje (počítače) se ale vylepšují exponenciální rychlostí (rozdíl mezi ~1800 až ~1900 je malý, rozdíl mezi 1900-2000 je extrémní). Spotřeba člověkem je tedy omezená a i když se může vyrobit víc, tak to člověk nezvládne spotřebovat, jedině že by to rovnou vyhazoval... (koho taky napadly výrobky vydržící jen do konce záruky?
nemluvě o odpaduKeď sa dívam na odpad, čo som schopná vyprodukovať za jeden deň (a to som doma väčšinou len sama s jedným synom a nevarím každý deň), skúšam si spomenúť, kam dávali odpad moji starí rodičia z oboch strán. Nikdy som u nich žiadnu nádobu na smeti nevidela... alebo si nespomínam? Ešte aj omrvinky zo stola hodili sliepkam alebo do ohňa. Zo starého šatstva moja stará mama tkala pokrovce... Ale o inom chcela. Bohatí produkujú oveľa viac odpadu ako chudobní, ktorí ho skôr recyklujú (vyberanie kontajnerov - som sa spytovala Cigánov... že si tak vraj na tom, čo ľudia vyhodia, vychovajú napr. prasatá na mäso... že odnesú do zberu zábradlie z mosta, je už iná vec:)). Tak by mali viac za to platiť ... o.i.
Proč by měly stroje práci brát zrovna teď bych rozebral ještě trochu jinak. Práci bych rozdělil do tří kategorií.
Čistě mechanická práce, u které není potřeba přemýšlet. Tu už nám vzaly při průmyslové revoluci. Třeba mlácení slámy - stojíš na místě a mlátíš. Částečně to zasáhlo i práce u kterých se musí přemýšlet - místo aby se pracovník dřel s ručním nástroje, "svým mozkem řídí" mechanický stroj (motorovou pilu, šicí stroj). Hodně pracovních míst ubylo, ale vykompenzovaly to jiná práce, kterým si lidé předtím z časových důvodů věnovat nemohli, přibyla starost o ty stroje, odpadla práce dětí a starých lidí, zkrátila se pracovní doba.
Práce u které se musí (stereotypně) přemýšlet. Ta dnes tvoří drtivou většinu pracovních míst a právě tu začínají zabírat stroje řízené počítači. Něco už nahradily (třeba burzovní makléře - dnes převážnou většinu obchodu dělá software, i když to asi není zrovna příklad pro lidstvo užitečné práce ) Něco se teprve chystá - třeba auta, která se řídí sama.
Práce u které se kreativně vymýšlí. Tu nahradí až umělá inteligence. Jenže na tyhle činnosti stačí pár lidí. Výrobek musí vyrábět opakovaně velké množství pracovníků, ale na jeho návrh jich stačí hrstka a jednorázově. A ne každý takové věci zvládne.
Ztotožňuji se s názory, krásně napsáno
Jen by mě zajímalo za co si zaplatím bydlení a koupím jídlo až bude pracovat sotva 1% populace (údržba strojů). Stát se bude bránit a ideálně bude ještě vybírat daně, na brigády se nedá spoléhat,...nejlepší by byl ráj, kde by peníze neměly žádnou váhu a všichni si dělali co chtěli Člověk by měl čas na rodinu, přátele, koníčky,....a někteří by jako koníček mohli mít i opravy strojů
Je to utopie, ale věřil bych tomu víc, než že stát bude rozdávat nezaměstnaným dost peněz na to, aby je neomezoval. Protože s rozšířením průmyslu bude trvale nezaměstnaných čím dál víc.
Krásně řečeno Bohužel dost lidí to zdržuje a snaží si namastit kapsu
No, pokud z těch odkazovaných věcí třeba tahle zmizí ze světa, tak to bude jen dobře.
Pocty zamestnanych podle profese v Nemecku v roce 2013
zpracovatelsky sektor 6.540.100
stavebnictvi 1.594.100
hospodarske sluzby 3.274.600
informatika a komunikace 905.200
pohosttinstvi, rekreace 860.800
zdravotnictvi, socialni sluzby 3.752.300
zemedelstvi, lesy, rybolov 203.600
vzdelavani 1.129.500
doprava a skladovani 1.488.900
statni sprava 1.705.700
jine sluzby, privat 1.076.300
finncni a pojistovatelske sluzby 1.010.800
obchod 4.177.900
doly, energie, vodni hospodarstvi 545.000
pracovni agentury 697.600
celekm 28.974.600
Vyvoj BW v letech 1991 - 2011
zemedelstvi vyroba sluzby
1991 133,8 2.162,1 2.875,1
2001 91,1 1.927,7 3.488,7
2011 74,5 1.798,4 3.862,3
Vidime, ze v Nemecku je zhruba 8 milionu zamestnanych u 'soustruhu a na stavbe', 2.5 x tolik se okolo toho osmrduje. Na druhe statistice vidime, ze za poslednich 20 let zmizelo v Badensku-Wuerttembersku 500 tisic mist v zemedelstvi a prumyslu, ale 1 milion jich pribylo ve sluzbach.
Dale jeste uvedeme, ze v Nemecku vyrostla zamesnanost ve statni sprave za poslednich 30 let 3.2 krat, v podpurmen sektoru verejnych sluzeb 2 krat.
Tyto udaje ukazuji to, co mel pan prof. na mysli, kdyz rikal, ze v roce 2020 bude ve fabrikach zamestnano jen 2% vsech zamestnanych. V prumyslu ta mista skutecne mizi. Jak spravne nekdo poznamenal, nezamestnanost se napadne nezmenila - to vysvetleni je jednoduche - sluzby a statni sprava to absorbovaly. Jak to pan profesor dal myslel si ukazeme nyni na jednoduchem prikladu.
Vsichni zname pana Smolika, to je ten textilni tovarnik, co vyrabi potahy na zahradni nabytek, produkty bez kterych lidstvo nemuze byt. Take vsichni zname ing. Sichtarovou, to je ta krava, co obcas pise do Idnes ty ekonomicke blaboly a odhady, u kterych se za pul roku ukaze, ze opak byl pravdou. Pani Sichtarova porodila vsechny sve 3 deti doma, ale to sem nepatri. Pak zname vsichni Vencoura, ktery jako jediny polozil tu spravnou otazku a je videt, ze ma asi opravsd IQ=150, jak to tady napsala jeho manzelka (myslim, ze se tim chtela trochu pochlubit ty vyrobky jsou drazsi o ty nesmyslne naklady, ale protoze nic levnejsoho neni, tak to lide akceptuji.zatiaľ, pretože kým sa ešte vzdajú len záhradného nábytku a poťahov naň, ešte stále sa dá bez toho žiť Môjmu synovi z Mensy prišiel papier na nejakých okolo 160 IQ, ale to by som sa chválila cudzím perím, lebo mne raz zrejme vyšiel výsledok pod 70, keďže mi kamarátka, ktorá mi ten test len tak z recesie robila (psychologička z oddelenia športového lekárstva by mala byť otrlá) nechcela ani za toho boha prezradiť výsledok:). Podobne ako sa dá aj bez testov odhadnúť IQ, je možné vytušiť aj tie budúce trendy vývoja zamestnanosti a ďalšej ekonomickej a spoločenskej recesie už na základe pozorovania voľným okom z kopca v hladovej doline, ako je tá, kde bývam. A dokonca aj na tej sfére verejných služieb sa dajú ilustrovať: Po 89. roku sa zrušilo to centrálne plánovanie a v rámci ideí o samoregulačnej funkcii voľnej hry trhových síl a všeočisťujúcej konkurencii (ha, bez predošlého zaistenia rovnosti šancí) aj limity prijímania nových žiakov na stredné a VŠ (so známymi dôsledkami, keď je teraz snáď na jedného neintegrovaného obyvateľa 1 Mgr. v odbore sociálna práca- a všetci buď za pokladňou v hypermarketoch, alebo zahrabaní v úradných lajstroch v nejakej inštitúcii podávajúcej hlásenia nadriadeným úradom). Do toho prišiel boom antikoncepcie (lebo tety gynekologičky chodievajú na lekárske sympóziá financované farmaceutickými firmami) a rozmohla sa subkultúra štátom dotovaného života na existenčnom minime = "A načo mi bude škola?" Suma sumárum: neviem presne, ako to odhadol náš pán minister, ale momentálne je zhruba vraj 2x toľko voľných miest na SŠ ako uchádzačov o ne. Zároveň sme nabehli na to celoživotné vzdelávanie (o ktorom sa mimochodom kecá už od čias reálneho socializmu) a na modernizáciu vzdelávacieho procesu, takže je potrebné obsadzovať nové miesta na metodických strediskách, aby pre učiteľov organizovali inovačné vzdelávanie za účelom naháňania tzv. kreditov, ktoré, ak si nazháňate po takých troch školeniach dostatočné množstvo, by vám mali zvýšiť výplatu o pár eur. Okrem tých organizátorov, metodikov, lektorov, školiteľov, oponentov záverečných prác orafaných z internetu si prídu trochu na svoje aj iné služby, inštitúcie prenajímajúce priestory, bufety na stanici, firmičky na tlač a viazanie kompilátov atď.:). (Mimochodom, ja som tiež absolvovala, v rámci projektu EU, za moju účasť škola aspoň dostala zadarmo počitače, ktorých sa niekto už nutne potreboval zbaviť, lebo zavadzali v sklade :)). Tento potemkinovský samoúčelný mechanizmus pochopí ako debil, ako som uviedla vyššie:). Takže tá pani kráva, neviemakosavolá, si môže svoje analýzy strčiť... za klobúk.
SŠ zejí prázdnotou, protože jsou slabé ročníky. Ale neboj, oni je v rámci úspor poruší. A až do středoškolského věku dorostou silné ročníky, tak zase bude všichni nadávat, že je jich nedostatek, ale na zřízení už nebudou peníze. Tahle periodičnost zatím funguje dokonale.
Sustainable sustainable sustainable sustainable, sustainable sustainable? Sustainable sustainable... sustainable. Sustainable sustainable, sustainable sustainable sustainable sustainable, sustainable! Sustainable sustainable sustainable. Sustainable? Sustainable.Pane Rifkine, jedna z vašich knih se jmenuje "Konec práce". To ale nemyslíte doslova?Samozřejmě, že to tak myslím. Když jsem v roce 1995 tuto knihu psal, bylo na světě 800 miliónů lidí bez práce, v roce 2001 to už byla 1 miliarda. Vývoj je jednoznačný.
nám je ta informace v praxi úplně k prduzaujímavý protiargument, ale pre nás ťažšie chápajúcich písaný text by to chcelo trochu podložiť zrozumiteľnejšie rozvedenými protinázormi:) *nepovinne
Tedy otazka neni v tom, jaky automatizace a rust produktivity ma dopad na dostupna pracovni mista, ale jaky ma dopad na relativni prijmy jednotlivych segmentu populace.S tim bych i souhlasil a proto jsem na tom druhem blogu psal, ze to je spis otazka obecne socialni nerovnosti nez automatizace. Na druhou stranu, argument, ze automatizace dava vetsi vyjednavaci silu vlastnikum kapitalu je pomerne presvedcivy, nebo ne? Ale tezko rict, co je pricina a co nasledek. Automatizace nepochybne existuje, a nepochybne existuje i "blowback" ve tvorbe dodatecnych a "zbytecnych" pracovnich mist. Myslim, ze duvod proc Rifkin mluvi o NGO spis o primych transferech je to, ze zavedeni zakladniho prijmu nebo silne omezeni pracovni doby vyzaduje kulturni zmenu (tedy odmitnuti bezne prijimane logiky, ze "bez prace nejsou kolace"), kdezto vytvoreni pracovnich mist v NGO tohle nevyzaduje.
Na druhou stranu, argument, ze automatizace dava vetsi vyjednavaci silu vlastnikum kapitalu je pomerne presvedcivy, nebo ne?To je otazka. Ja bych naopak hadal, ze automatizace (ci obecne kapitalove narocna vyroba) dava vetsi vyjednavaci silu zamestnancum, nebot zamestnavatele maji vic co ztratit (pokud mesic stoji a nepracuje manufaktura, tak to neni zas takovy problem jako kdyz stejnou dobu nepracuje moderni tovarna za miliardy). Tohle byl udajne take duvod, proc Ford preplacel sve zamestnance (proti trznim cenam).
Myslim, ze duvod proc Rifkin mluvi o NGO spis o primych transferech je to, ze zavedeni zakladniho prijmu nebo silne omezeni pracovni doby vyzaduje kulturni zmenuNo, myslim ze je porad spousta prostoru (na vydajove strane) jak delat neprime socialni transfery, ktere by takovou kulturni zmenu nevyzadovaly (napr. vetsi zakladni sleva na dani, podobne 'slevy' na ZSP, drivejsi odchody do duchodu financovant transfery z rozpoctu do dochodoveho fondu).
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.