Portál AbcLinuxu, 21. května 2025 10:35
Tady je možné se dočíst jak si postupně vylepšuji blikač o možnost nastavení stylu blikání.
V registru,který určuje jak bude LEDka blika, jsou nějak nasázené nuly a jedničky. Program si vždycky vytáhne nultý bit toho registru a vloží ho do pinu s LEDkou potom s registrem zarotuje - to jest nultý bit je sedmým bitem první bit je nultým bitem druhý bit je prvním bitem atd.
Při rotaci se používá bit C ze stavového registru a to je kámen úrazu. pokud rotujeme doprava - tj. tak jak jsem to naznačil výše tak se nejdřív vloží bit C do sedmého bitu rotovaného registru a až na konec se do C načte hodnota nultého bitu registru. Na tomto mi ztroskotal ten můj blikač. po osmi kolech se mi registr řídící blikání naplnil kravinama a tím to skončilo.
Pomoc je jednoduchá. Při rotaci doprava je třeba načíst sedmý bit do C ještě před rotací.
Když jsem dokázal přimět blikač blikat podle vnitřního registru, tak se mi to musí podařit i s vnějším portem. to jsem si říkal když jsem si pořizoval dvakrát "čtyři DIP vypínače". Když jsem si potom prohlédl pořádně umístění pinů portů, tak už sem tak veselý nebyl. S přihlédnutím ke skutečnost, že mega má možnost zapojit vnitřní pullUP odpory na vstupy, jsem nakonec vybral jediné možné umístění pouze jedné čtveřice vypínačů. A to na PD0 - PD3.
Tentokrát byl zakopaný pec v tom, že pokud chci něco načíst z portuD musím poněkud nelogicky použít označení pinD nikoliv portD (in w,pind)
Na závěr zdrojáček blikače řízeného čtyrmi vypínači zapojenými mezi PD0-3 a GND:
.include "m8def.inc" .def w=r16 .def vzorek=r17 .def cykly=r25 rjmp main main: LDI W,$00 out DDRD,w ;a portD vstupním LDI w,$FF out DDRB,w ;učinit celý portB výstupním out portD,W ;pullUPy LDI W,LOW(ramend) ;natáhnout konec ram out SPL,W ;vložit adresu do stackpointeru LDI W,HIGH(ramend) out SPH,W ldi r18,1 ;natáhnout jedničku do r18 (tím se inkrementuje) ldi cykly,$01 ;nastavíme uvodní počet cyklů na 1 aby se načetl rovnou vzorek sbi ddrd,portd0 ;======== start: dec cykly ;snížime o jednu proměnnou cykly BRNE hopLD ;pokud jsem se nedostali na nulu tak přeskočíme načítání vzorku in vzorek,pinD ;natáhneme vzorek z portu D ldi cykly,$04 ;znovu naplníme počet cyklů hopLD: bst vzorek,0 ;načíst hodnotu nultého bitu ze vzorku BRTS hopS ;přeskočí příkaz pokud je T 1 cbi portb,0 ;vynuluje bit PB0 hopS: BRTC hopC ;přeskočí následující jednu instrukci pokud je T0 sbi portb,0 ;nastaví bit PB0 ;-------- hopC: LSR vzorek ;posuň vzorek rcall cekej ;počkat rjmp start ;vrátit se na start ;======== cekej: CLR r20 CLR r21 ;nastavit na nulu wait: add r21,r18 ;přičteme 1 nop brcc wait ;skočí je li carry v nule add r20,r18 ;jedničku k béčku brcc wait ret ;návrat z podprogramu ;========
Tiskni
Sdílej:
Když mně s líbí když ten procák dělá přesně to co mu řeknu. Ale pokud někdo chce začít s jednočipy a asseblerem tak zrovna AVR bych nedoporučil. Před rokem jsem čistě na teoretickú úrovni koketoval s PICkama. Ten jejich ASM mi přišel jednodušší. tady si člověk musí neustále dávat pozor na to jestli zapisuje do registru nebo do portu podle toho použít vhodnou instrukci při štení si hlídat jestli čte z z registru nebo z portu a tak jak jsem psal výše pokud je to vstupní port jako vývody tak ještě použít správné označení...
Ten kdo někde napsal že u AVR je třeba si pamatovat hromadu instrukcí na jedno a to samé měl pravdu
tady si člověk musí neustále dávat pozor na to jestli zapisuje do registru nebo do portu podle toho použít vhodnou instrukciTo je přece logické, když člověk nedělá to samé, tak musí použít jinou instrukci.
Ty komentáře - to je základ. To jsem pochopil po tom co jsem kdysi dávno absolvoval kurz pascalu. Nebo vlastně tehdy to ještě nebylo to jsem ani nepsal nějak rychle takže jsem nikdy nesplodil zdroják delší jak nějakých pět DOSovských obrazovek. Ale potom jsem se pustil do samostudia javascriptu ;) Tam jsem to dopracoval do stavu že po týdnu jsem musel skript psát znovu protže jsem nebyl schopný ho zpětně rozluštit (úplně parádní je mít proměnné pojmenované jako a, b ,c ,d .... a potom luštit která je na co). Od té doby jsem se naučil pořádně pojmenovávat funkce a proměnné a psát komentáře.
Sílu komentářů jsem nejvíc ocenil když jsme se začali ve škole učit CNC-čka. Učitel na mně sice hleděl jak na vola když nám diktoval vzorový program a říkal co se kdy děje a já si to vepisoval do programu, ale potom jak jsme tvořili vlastní program ke mně zbytek třídy chodil na výzvědy.
Hihi, a to byl ten motoroláckej assembler ještě zcela jednoduchoučkej, zato ta intelácká hrůza je opravdu hrůza. To je samej segment:offset a pořádná adresace veskrze žádná (no možná v nějakém protected 32bit módu asi něco je).Ano, pokud programujete v 32bit chranenem rezimu, da se na adresaci vesinu doby kaslat - staci zajistitm, aby byl v prislusnem registru vzdycky platny selektor (jinak to okazmite hodi vyjimku). A navic mate jeste dva registry (FS a GS) navic, i kdyz ty se nedoporucuje pod Windows pouzivat (nevim, ve ktere verzi to opravili), ponevac se pri prepinani uloh cimsi prepisuji. Jinak offset staci na obadresovani celeho aplikaci dostupneho pametoveho prostoru, protoZe vetsina systemu mapuje kod do pameti od vitrualni adresy 0, kod jadra na konec a vsechno ostatni mezi ne.
Tentokrát byl zakopaný pec v tom, že pokud chci něco načíst z portuD musím poněkud nelogicky použít označení pinD nikoliv portD (in w,pind)Na tom není nic nelogického - v PORTx je, co tam chceš, v PINx je, co tam je.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.