Portál AbcLinuxu, 2. května 2025 05:45
Proměny aneb brousíme s mikrospopem
28.1.2012 21:43
| Přečteno: 5684×
| Ostatni
| poslední úprava: 29.1.2012 03:16
Trocha povídání o broušení a spousta obrázků z mikroskopu, aneb proč karborundum brousek na břitvu v žádném případě nestačí. Obrazový průvodce jednou brousící sedánkou.
Můj minulý blog (Vyprávění hrůzyplné o nákupu jednom internetovém), ač zamýšlen jako žertík, vyvolal nějaké kontroverze a hlavně dlouhou diskuzi o broušení. Takže jsem tady o tom něco sepsal ve vážnějším tónu, aby se mohli poučit i jiní.
|
Dostal jsem za úkol nabrousit jedné známé nůž a protože byl tupý jako poleno (když jsem ho podržel v natažené ruce ostřím k sobě stále ještě bybyly vidět plošky na tom ostří), tak jsem si řekl, že začnu odzdola a nafotím, jak a co který brousek s tím ostřím udělá.
|
|
Zde je místo na ostří, které budu následně fotografovat - celý záběr se s velkou rezervou vejde mezi ty dvě čárky
|
|
Tady je mikroskop, který nám bude průvodcem. Fotografoval jsem tak, že jsem místo oka přiložil aparát a stisknul spoušť. Bohužel hloubka ostrosti je nepatrná a nepokryje celé ostří, foťák má mrňavý hledáček, kde se to nepozná, a držet jednou rukou nůž a druhou něco překlikávat na foťáku není tak snadné, takže občas je zaostřeno o kousek vedle než bych si přál.
|
|
Prvně jsem na hrubé ubrání materiálu vzal klasický karborundum brousek na kosu
|

|
Je vidět, že ubírá hodně materiálu a povrch je zbrázděný jak tankodrom. Navíc jsou na ostří díky němu pěkné zuby
|
|
Následuje dvouvrstvý karborundum, nejdřív hrubá strana - všimněte si, že jsem změnil směr broušení - díky tomu snadno uvidím, kdy jsem se zbavil vrypů z předchozí vrstvy a můžu jít dál.
|
|
Tady je vidět stav napůl cesty - brousím hladší stranou, ale vrypy z hrubé ještě nezmizely
|
|
a tady už je výsledek po broušení na hladší straně - už to vypadá líp, ale pořád ještě žádná sláva. Navíc je vidět, že jsem se nedobrousil až k ostří (ten drobný proužek), ale příští kámen to spraví (obdobná hrubost, ale vedení v rovině)
|
|
Dále bude následovat Lánského sada, která umožňuje nůž uchytit a brousit vždy pod stejným úhlem (v teorii, v praxi nůž není zcela neohebný, brousky neuchytíme zcela v rovině a úhel nám lavíruje o nějaké drobné sem a tam, okem to vidět není, projeví se to až při broušení, kdy jedna část už je v nové hrubosti, zatímco jiná část ještě nikoli - je potřeba o trochu víc tahů, než v ideálním případě, ale brousíme pořád rovinu, což udržet v ruce takřka nejde.
|
|
Já mám k dispozici následující kameny:
- 120 hrubý
- 280 střední
- 600 jemný
- 1000 extra jemný (keramika)
|
|
Nejhrubším kamenem (grit 120) vypracujeme ostří - díky předbroušení na karborundu už není potřeba ubrat tolik materiálu, ale potřebujeme vypravovat rovinu pod daným úhlem, kterou budeme dále vylepšovat
|
|
Dva pohledy s různým osvětlením na grit 280, už to začíná trochu vypadat k světu. Na horním obrázku vidíme, že nám chybí nabrousit vlasově tenký proužek u ostří, takže to chce ještě chvilku u tohoto kamene vydržet. Při pohledu neozbrojeným okem se ten proužek jeví spíš jako zesílený obrys - kdo ví, co má hledat ho ještě postřehne.
|
|
Grit 600 - opět máme jemnější strukturu, zoubky na ostří už zmizely a nové nevznikají. Od teď výše už vsechny nepravidelnosti na ostří nejsou zouky, ale kapky či pilinky - v mikroskopu je to poznat, na fotkách bohužel už ne.
|
| Grit 1.000 keramický. Na pohled zrcadlový lesk, prostým okem už není vidět sklon rýh, či rýhy samotné. Při broušení výše už jen postřehneme neurčitou změnu charakteru lesku. Tady se s Lanskym rozloučíme. U nožů se toto považuje za "extra fine" a řada tím vlastně končí. U břitev se grit 1000 považuje za hrubé ubírání materiálu, aby ostří dostalo správný tvar (tedy asi tak něco mezi karborundem a nejhrubším z Lánského sady pro nože). Břitvy ovšem mají jednak dost jiný materiál (nože se popouští kvůli houževnatosti a odolnosti proti vylamování, břitvy se naopak snaží o co největší tvrdost kvůli ostrosti břitu a vše ostatní jde stranou), jednak mají dost jiné použití - čistě jen holení a nic jiného. Ostatně cokoli jiného s břitvou třeba i nějak půjde, ale břitvu silně poničí. (Jak prohlásil kdysi jeden doktor: Lze úspěšně provést operaci břitvou, ale skalpelem se neoholíte.)
|
|
Jako další stupeň používám u nožů bílou pastu UNIPOL nanesenou na kus kůže. Při delším používání se díky práškovému železu (pilinky) změní barva povrchu na černou a zjemní grit, protože už nebrousím přímo na pastě, ale na její směsi s ohlazenými kousky kovu (a kov je měkčí, než zrníčka brusného materiálu v pastě)
|
|
Jak je vidět, došlo k dalšímu zjemnění povrchu. Čerchované čáry na náhledu jsou způsobeny zmenšením obrázku. (Poznámka pod čarou - bílá je považována za HRUBOU leštící pastu)
|
|
Ke zděděným břitvám byl přiložen i nějaký kámen s popiskem dámskou rukou "Hladicí kámen - břitva", tak jsem ho zkusil na tomto noži, abych odhadnul jeho grit
|
|
Jak je vidět, jde o krok zpátky. Z několika dalších pokusů to opět vyleštit jsem odhadnul hrubost někam mezi poslední dva kameny Lánského sady. Asi tedy nešlo o hlazení, ale hrubé opravy, bohužel ani původní majitel, ani pisatelka již nežijí, takže jsem odkázán jen na dohady
|
|
Nakonec jsem se vrátil přez 1.000 grit Lánského a bílou UNIPOLku tam, kde jsem už byl. Vlastně bych to měl ubrat podstatně víc, aby zmyzely všechny stopy, ale pokud mi jde jen o samotné ostří a zkoušení hrubosti, tak se spokojím i s tímto stavem (v kuchyni se to stejně už nepozná, jen já si chci udělat ještě pár testů). Ta tlustá černá čára nahoře je značka tenkou fixkou (viz rysky). Při broušení se průběžně otírala (hlavně při čištení od zbytků brusiva), tak jsem ji průběžně obnovoval. Taky dobrý trik je, když sinejste jisti, kde přesně brousíte, tak udělat pár čárek až k ostří a pak pár brousících tahů - hned vidíte, kde jsou čárky přerušené a tudíž kde právě ubíráte.
|
|
Zelená pasta neznámého původu a složení, opět na kůži, platí přibližně totéž co pro bílou UNIPOL, jen je jemnější ...
|
| ... a tudíž i výsledek hladší. (i tak je vidět, že k úběru pořád dochází a škrábance zvolna mizí)
|
|
Ještě jednou pro porovnání - karborundum brousek, za korunu kousek - myslím, že rozdíl není třeba komentovat
|
|
Břitvy se na sám závěr obtahují na řemenu. I já jsem to zkusil, ale řemen nebyl ničím napuštěn a nebyl vyhlazen lahví (dobrý trik, jak dosáhnout zajeté hladké vrstvy bez ohrožení nožů/břitev než se řemen s pastou zaběhá). Tady jsem dostal zajímavou sadu škrábanců, řemen asi bude muset ještě projít nějakou tou přípravou (jak se dalo čekat)
|
Tím jsem vyčerpal tuto sadu fotek, další zase někdy příště, pokud bude zájem a admini mě nezabijí za plýtvání prostorem na nepočítačovosti :)
Tiskni
Sdílej:
Komentáře
Vložit další komentář
28.1.2012 22:45
Petr
Re: Proměny aneb brousíme s mikrospopem
28.1.2012 23:04
Bedňa | skóre: 34
| blog:
Žumpa
| Horňany
Re: Proměny aneb brousíme s mikrospopem
29.1.2012 00:56
hovnocuc
Re: Proměny aneb brousíme s mikrospopem
29.1.2012 01:40
kotyz | skóre: 25
| blog:
kotyzblog
| Plzeň
Re: Proměny aneb brousíme s mikrospopem
30.1.2012 14:50
Mandarinka
Re: Proměny aneb brousíme s mikrospopem
30.1.2012 20:37
adssa
Re: Proměny aneb brousíme s mikrospopem
31.1.2012 08:03
bambas | skóre: 20
| blog:
bambasovo
Re: Proměny aneb brousíme s mikrospopem
31.1.2012 08:09
bambas | skóre: 20
| blog:
bambasovo
Re: Proměny aneb brousíme s mikrospopem
1.2.2012 09:01
Michal Kubeček | skóre: 72
| Luštěnice
Re: Proměny aneb brousíme s mikrospopem
1.2.2012 15:40
Bedňa | skóre: 34
| blog:
Žumpa
| Horňany
Re: Proměny aneb brousíme s mikrospopem
Založit nové vlákno •
Nahoru
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.