Portál AbcLinuxu, 13. dubna 2026 05:51
Shrnutí klíčových událostí roku 2025. Sorry trochu pozdě :) (předchozí ročník: Ohlédnutí za rokem 2024)
Je zajímavé, jak mi skoro nepřijde, jaký ohromný vývoj v roce 2025 nastal. Do roku 2025 jsme vstupovali s Claude 3.6, Gemini 1.5, modely s natrénovaným uvažováním (reasoning, test-time scaling) byly horká novinka, drahé a neotestované (např. GPT o1), a v obrázcích vygenerovaných pomocí AI bylo nemožné vytvořit čitelný text delší než jedno slovo, aniž by se písmena rozmazala a slila. Též je nutné si uvědomit, že na začátku roku 2025 ještě neexistoval ani třeba Claude Code, a agentické programování bylo předmětem experimentů pár podivínů.
Rok začal publikací modelů řady DeepSeek, což způsobilo nečekané zjištění, že čínské modely, navíc open-weight, jsou v některých ohledech srovnatelné, v některých jen mírně opožděné, za západními frontier modely. Co se týče architekturních vylepšení, v roce 2025 skončily "husté" (dense) modely a nyní máme vše, u čeho architekturu známe, jako Mixture of Experts. To je technika, kdy se pro generování každého tokenu vybere jen několik z několika desítek "expertů", kteří zrovna dané problematice "rozumí". Díky tomu stačí provést třeba jen desetinu výpočetních operací a model tak běží mnohem rychleji. Slyšel jsem ale, že je mnohem složitější takový model natrénovat.
Co se uzavřených frontier modelů týče, je fascinující, jak rychle spousta modelů vystřídala stav "nejlepší co existuje" hned následovaný stavem "beznadějně zastaralé". Například:
V létě nastal boom malých modelů, které ale byly srovnatelně schopné, jako předchozí velké modely. Například GPT-5 Mini, později pak středně velký Gemini 3 Flash. Jednu dobu to vypadalo, že za programovací asistenty bude nutno platit velké peníze (Opus ~4), ale to se pak tímto zmenšováním bez ztráty kvality opravilo.
V oblasti open-weight modelů byl vývoj též překotný: na začátku roku byla nejlepším modelem nic moc Llama, pak ji nahradil DeepSeek a ten pak nahradilo GLM. Open-weight modely tak začaly být dostupné jak v opravdu velkých velikostech (plné GLM), tak v různých zmenšených verzích (menší varianty DeepSeek, gpt-oss, Gemma). Tyto menší verze lze provozovat i na hardware dostupném smrtelníkovi, a je vidět, že za state-of-the-art modely zaostávají tak o rok - což mi vůbec nepřijde špatné - můžeme očekávat, že na konci roku 2026 si na nadupaném počítači pustíme ekvivalent Opus 4.5!? A budeme mít reakci podobně "meh" jako kdyby nám dnes někdo nabízel, že si můžeme na počítači spustit rok staré modely?
Pro mě osobně je rok 2025 rokem, kdy jsem AI začal konečně používat. Dlouho se mi zdálo, že to vytvoří tolik chyb, které potom musím opravovat, že si vše raději naprogramuji sám. Někdy na jaře jsem usoudil, že GPT-4.x v Copilotu už je tak schopné, že s tím lze editovat (inline / chat mode), když všechny vygenerované změny ručně projdu a schválím. Přes léto a podzim jsem tedy programoval ve VS Code (jako do té doby zapřísáhlý uživatel Vimu!) s Copilotem v edit módu. Zkoušel jsem i agenty, ale tam jsem měl stejný pocit, jako předtím z AI editování kódu - musím na to neustále dohlížet a raději si to udělám sám. No a na konci 2025 přišel Opus 4.5 (a pak Codex 5.3), a to splnilo moji laťku pro autonomního agenta a od té doby používám agenty.
Na konci roku Anthropic, dříve známý svojí Constitutional AI, opustil ústavu a místo ní začal do svých modelů instalovat duši [soul]. (kontext: některé AI společnosti používají při trénování AI jakýsi ekvivalent trestání; Anthropic se alespoň navenek tváří, že to dělá jinak) Dokument se moc hezky čte a také rozebírá některé otázky, které nejspíš budeme s AI brzy řešit (filozofický problém, které využití je pro člověka kdy prospěšné, a kdy by měl stroj požadavek člověka odmítnout, aby mu neublížil), otázka je, zda to pomohlo.
Bez většího povšimnutí došlo k tomu, že AI vyhrála mezinárodní informatickou olympiádu, matematickou olympiádu a několik dalších olympiád. Vítězství ještě vypadalo ne-tak-úplně-přesvědčivě, ale obecně se očekává, že příští rok to již bude v podstatě dané.
V souvislosti s AI boomem začal být nedostatek výkonného hardwaru - GPU, HBM pamětí, RAM (prý protože se továrny přeorientovaly z obecné počítačové RAM na HBM) a NVMe (předpokládám že z důvodu ukládání KV cache, ale nevím).
Na začátku roku byla obava ohledně tehdy nových přemýšlejících modelů, že další krok v optimalizaci výkonu je přepnout přemýšlení z lidského jazyka do modelem autonomně naučeného syntetického jazyka (pracovně zvaného neuralese), který bude pro přemýšlení efektivnější. To by nám znemožnilo kontrolovat, o čem model přemýšlí (předpokládalo se, že neuralese by byl jazyk pro člověka obtížně srozumitelný), a jestli nekuje pikle proti nám. Tyto obavy byly posíleny tím, že první DeepSeek přemýšlel už značně nesrozumitelně, směsí angličtiny, čínštiny a ruštiny, a občas naprosto nesrozumitelnými náhodnými znaky. Poněkud překvapivě to pak nějak ustalo a modely se i nadále trénují k přemýšlení v angličtině.
Novinka roku 2025 je takzvaná AI psychóza. Pravděpodobný scénář vzniku je, že modely jsou učeny tak, aby lidé kladně hodnotili to, co generují - což vede k tomu, že se nechtěně učí chválit a spíše souhlasit i s myšlenkami, které nejsou pravdivé, či jsou nějakým způsobem švihlé, protože lidé hodnotí nesouhlas se sebou spíše negativně, a to i když je oprávněný. Následně při provozu modelu se mají někteří lidé chytit v jakési smyčce (model collapse?), kdy řeknou nějakou švihlou věc (třeba i protože mají počínající psychickou poruchu), a následně se navzájem s modelem chválí a myšlenku rozvíjejí a utvrzují se v bludech. Z hlediska fenomenologického není v době psaní článku jasné, zda se jedná o lidi, kteří by se zbláznili nějakým jiným způsobem, a tohle je jenom způsob, jak se to projevuje, nebo jsou to lidé, kteří by jinak byli OK a fakt je používání AI nějak poškodilo. Jak jsme se naučili na Covidu: neví se, zda se zbláznili s ChatGPT, nebo kvůli ChatGPT. Já bych osobně důrazně doporučil lidem nepoužívat AI k jiným věcem než k řešení izolovaných technických úkolů.
Další společenské katastrofy, které se předpovídají už několik let, se opět příliš nevyplnily. Konkrétně: AI slop (hypotéza, že internet přestane být použitelný, neboť nejdříve sociální média a následně i zpravodajství a odborné servery budou zcela zaplaveny marketingovým a jiným manipulativním generovaným obsahem) a nezaměstnanost způsobená AI. Šlo najít děsivé vize o tom, že AI nezaměstnanost již probíhá, ale pohledem na grafy se jednalo o efekt srovnatelný se statistickou chybou; často (zejména v IT) navíc šlo o trend, který začal ještě před nástupem AI - to je vysvětlováno rekordním nabíráním zaměstnanců na konci Covidu a následným celkem logickým propouštěním když se zjistilo, že to bylo moc.
Na začátku roku se najednou začal ze všech stran ozývat mirror life - např. varovný dopis vědců, video od Applied Science. Mirror life: Všechny známé organismy jsou postaveny z L-aminokyselin a D-cukrů (konkrétní způsob, jak jsou vytvořeny chemické sloučeniny). Je otevřená otázka, zda lze chiralitu prohodit, postavit organismus z D-aminokyselin a L-cukrů, a bude fungovat. Fyzikálně to vypadá, že je v tom jeden malý problém (narušení P symetrie), ovšem pravděpodobně překonatelný. Vytvoření takového organismu, například bakterie, by mohlo mít neznámé až katastrofické následky pro svět: na jednu stranu taková bakterie není automaticky kompatibilní s "našimi" živinami, na druhou stranu ale na takovou bakterii nejspíš nedokáže reagovat "náš" imunitní systém. Není jasné, který efekt by vyhrál, je však představitelné, že ten druhý a taková bakterie by naprosto neomezeně rostla a zničila současný život na Zemi. Vytvoření mirror life, pokud je možný, je nyní již v technických možnostech lidstva, a s postupující biotechnologií se může dostat do možností menších a menších skupin.
V létě byla zveřejněna esej AI 2027 o možném technickém a následně politickém vývoji souvisejícím s AI. Situaci budeme nadále sledovat. To mi připomíná, že rok před tím byla zveřejněna esej Situational awareness. To znamená, že zde máme již rok a půl od vydání. Vychází předpovědi? Zdá se, že tak středně ano. Situaci budeme nadále sledovat.
Masivně se používají AI agenti a AI agent umí naprogramovat neuvěřitelné věci, pokud se jedná o izolovaný úkol. Stále ovšem nefunguje dlouhodobá kontinuita, abych to mohl zaměstnat jako zaměstnance, který pochopí architekturu a věci které nejsou pořádně zdokumentované, bude komunikovat na Slacku a emailem, a bude je vylepšovat a používat. Aktuální implementace toto řeší zapisováním poznámek do MEMORY.md a nově vytvářením skillů a případně RAG (automatickým vyhledáváním) nad minulými úlohami. To nefunguje dobře a neškáluje to. Podaří se tohle překonat, ať už technologicky (vyžadovalo by nejspíš algoritmický průlom nad rámec současných LLM na bázi transformerů) nebo vhodným toolingem (lepší MEMORY.md, správa subagentů…)? Bude rok 2026 rokem, kdy mi Anthropic konečně prodá skutečného remote pracovníka?
Trump se ujal vlády a poměrně nečekaně jako americký prezident začal demontovat americký vliv po celém světě: k tomu názorový xeet (dostupný bez přihlášení, kdyžtak si řekněte). Na rozdíl od předchozích mocností nebyl americký vliv ve velké části světa (efektivně "globalizace") držen vojenskou silou, ale skrze organizace jako UN, IMF, World Bank, NATO, USAID…, které nezištně tlačily americkou agendu. Jenže lidé, co to po 2. světové nainstalovali, postupně odešli do důchodu, bylo to tak nezištné, že noví o tom nevěděli, a tak se to položilo.
Co se týče jeho vnitřní politiky, mohli jsme v přímém přenosu sledovat, jak to vypadá, když se GOP s plnými ústy řečí o volném trhu, svobodě atd. skutečně dostanou k moci.
Velkým ekologickým úspěchem, který ale, nutno přiznat, musel začít už za předchozího prezidenta, pak byl návrat vyhubených spalniček do volné přírody.
Konkrétní změnou v ČR, dotýkající se místních firem, bylo zpřísnění regulace pro zboží dvojího užití (nejen rozšíření seznamu, ale obecně jsme se poprvé setkali s kontrolami a že to někdo seriózně řešil).
Těsně před Vánoci na Slovensku schválili zákon v médiích prezentovaný jako trestání těch, kdo zpochybní Benešovy dekrety. Konkrétní text:
Popieranie mierového usporiadania po druhej svetovej vojne
Kto verejne popiera alebo spochybňuje mierové usporiadanie pomerov po druhej svetovej vojne, ktoré vzniklo na základe právnych aktov reprezentatívnych orgánov Československej republiky alebo Slovenskej národnej rady, potrestá sa odňatím slobody až na šesť mesiacov.
Jedná se o další z mnoha důvodů pro speciální mírovou operaci na tomto území.
Tento oddíl bude dost vysvětlovací, protože musím popsat technické pozadí diskutovaných problémů, neboť je to trochu mimo obor běžného čtenáře AbcLinuxu.
V ČR se jako zabezpečovací zařízení vlaků používal systém s funkcemi předminulého století - v podstatě bezpečnost závisela na tom, že strojvedoucí nepřehlédne "červenou na semaforu" (vrchol techniky byl, že se mu stav "semaforu" rozsvítí i v kabině, takže to nezávisí na přehlédnutí něčeho venku), a že před ní zastaví. Systém neumožňoval žádnou kontrolu, žádnou schopnost vlaku zastavit sám, když se k "červené" blíží. Též neumožňoval třeba automaticky omezit rychlost dle povolené rychlosti. Výsledkem bylo několik nehod ročně, s celkovou škodou v řádu miliard a několika mrtvými. Z těch slavných to byl například ožralý strojvedoucí, který projel Stůj s Pendolínem (2022) a strojvedoucí co se rozjel proti nákladnímu vlaku (2024). V roce 2025 byla nejzávažnější nehoda, když jeli 94 km/h do výhybky, kde se smí jet 40 km/h, a jak jsme si popsali výše, neexistovalo zařízení, které by zasáhlo, vyklopili se a vylili benzen. Zajímavou náhodou je, že to byl zase náklad z DEZy. Každopádně byla to taková národní ostuda.
V roce 2025 byl na několika hlavních tratích (bohužel ne na té, kde se vyklopil ten vlak s benzenem) spuštěn systém ETCS, což je konečně něco s funkcemi hodnými alespoň 20. století. Vlak dostává od serveru, který provoz řídí, "povolení", jaké úseky a jak rychle může projet, má nastaveno, jak dlouho mu trvá z jaké rychlosti zabrzdit, a když je strojvedoucí ožralý/usnul/má infarkt, blíží se ke konci povoleného úseku a nereaguje, tak začne sám brzdit se správným předstihem, aby na konci zastavil. Navzdory některým předpovědím nedošlo ke kolapsu železnice, a podle očekávání několika nehodám zabránil. Problémem systému ETCS je šílená složitost a extrémně drahé vybavení vlaků - člověk by čekal, že to je "Arduino s RFID čtečkou" (pro určování polohy na trati se používá RFID-like technologie, aby se nezáviselo na GPS, plus GPS není dostatečně přesná, když je více kolejí těsně vedle sebe), ale z nějakého důvodu to nejde a u vybavení lokomotivy se hovoří o 10-15 milionech korun za kus.
Druhá ukázka národní ostudy byla provedena v Roudnici nad Labem.
V Roudnici opravovali most přes hlavní trať Praha - Ústí nad Labem. Trať je elektrifikovaná, a aby mohli dělníci na mostě bezpečně pracovat, je potřeba vypnout napětí v troleji - vlak projede setrvačností. Bohužel nestačí jen jedno "přerušení", protože některé lokomotivy mají dva propojené sběrače, mohou mít nahoře oba a tím by úseky propojily a v troleji na mostě by se napětí objevilo. Plus některé lokomotivy mají jakési "fitry", což si představuju jako filtrační kondenzátor, a ten se může do troleje, mostu a dělníka vybít. Pro správnou realizaci takového řešení jsou tedy potřeba dva úseky (izolovaný pro případný druhý sběrač + "vybíjecí"). V Roudnici měli ale málo úseků a málo místa (most je hned u nádraží, kde vlaky zastavují, nestihly by se rozjet a projet setrvačností), proto se rozhodli pro druhé řešení: vlak sběrač prostě stáhne.
V duchu high-tech řešení na železnici se toto realizovalo tak, že strojvedoucí dostane na papíru, že má před Roudnicí stáhnout sběrač, dále na troleji visí značka, a pro jistotu ještě výpravčí každému strojvedoucímu zatelefonuje(!), že má sběrač stáhnout. A ještě se tam pro jistotu namontuje takzvaná hákovnice, což je háček na troleji - pokud by i přes tato neprůstřelná opatření vlak sběrač nestáhl, háček mu sběrač urve, což způsobí trochu škody, ale ochrání most před zavlečením napětí.
No, a co se stalo. Zjistili, že tato kombinace opatření, a potenciálně i omezené spolehlivosti techniky, způsobí, že řádově v 1 ze 3000 průjezdů se sběrač z nějakého důvodu stáhnout nepodaří. To je mimochodem zajímavý údaj, pokud navrhujete systém, které tímto způsobem závisí na lidském faktoru. No, každopádně, 3000 vlaků tam projede za 14 dní, takže výsledkem bylo najetí do hákovnice průměrně každých 14 dní.
S tím dále zjistili, že hákovnice je namontovaná pouze na troleji, a souboj se sběračem většinou prohraje trolej - takže výsledkem každé takové události je, že se musí trolej opravit, a koridor typicky několik hodin stojí. V některých případech navíc utrhli trolej tak, že trolej pod napětím vláčeli až k mostu, nebylo tedy dosaženo ani té bezpečnostní funkce. A teď se podržte, protože to nevymyslíš: tohle se jim stalo celkem, a opravdu nekecám, 18x. Po každé takové nehodě reagovali tak, že to je chyba strojvedoucícho, nic s tím dělat nejde, a po asi 15. nehodě nainstalovali kolem značky blikačky aby byla jako víc vidět, což nepomohlo. A neustále říkali že s tím nic dělat nejde, a že už se to znovu určitě nestane, a bylo to úplně neuvěřitelné.
Pak se po volbách v listopadu vyměnila vláda, zatelefonoval jim nový ministr dopravy, strašlivě jim vynadal, a najednou to šlo. Místo trolejí nainstalovali teflonové (nevodivé) tyče a problémy ustaly.
Na LinuxDays jsem měl tři přednášky: Radarová technika pro 21. století, Zpracování vysoce kvalitních rádiových signálů a Vyhodnocování umělé inteligence (AI benchmarky). Na rozdíl od loňského Od umělého neuronu k ChatGPT (49k shlédnutí) tentokrát nic z toho neexplodovalo a má to kolem 700.
Krutá Smršť Přednášek je akce, na které se většinou něco stane (spadne most po procházce přes druhou instanci stejného mostu; začne covid po přednášce o buněčné biologii; vydají chatgpt po přednášce o umělé inteligenci; havarují vlaky ve městě, kde se Smršť zrovna koná, po přednášce o železničních nehodách; přestanou jezdit vlaky po přednášce o zastavení železniční dopravy). Letos tam málem dali přednášku o leteckých neštěstích, ale vysvětlil jsem jim, že je to nezodpovědné. Letos se bohužel bizarní technickou chybou nepodařily záznamy (OBS Studio mělo zvukový signál, ale ukládalo ticho), takže nikdo kromě účastníků neví, co se tam dělo, navenek se ale tváříme, že se nic nestalo. A co se týče železnice - jak jsem popsal výše, letos si vystačila sama.
Navzdory krátkému pádu po nástupu Trumpa k moci a implementaci výše uvedených bizarních opatředí pokračoval růst všech možných akcií. Vypadá to, jako kdyby trhy chtěly růst, a nebylo jim možno v tom zabránit.
SP500 (USD) +15.7%, +17.4% (s dividendami), VWCE (EUR) +8.3%, BTC (USD) -6% - poprvé po několika letech pokles. K uvedenému nutno poznamenat, že USD oslabil proti jiným měnám asi o 10%, což je potřeba z výnosů SP500 uváděných v USD odečíst. Na druhou stranu v minulých letech USD mírně posiloval a na to jsem zde neupozorňoval.
Jedná se o další rok, kdy nebylo vhodné "časovat trh" kvůli obavám ze "splasknutí AI bubliny", Trumpa, války s Íránem a kdo ví čeho dalšího. Na druhou stranu výnosy byly uvěřitelnější a udržitelnější než v předchozích 2 letech (to byly přes 20% p.a.).
Stárnoucí populaci AbcLinuxu je potřeba udržovat ve schopnostech komunikovat s mladou generací. Toto je nová kapitola, proto musím dohnat za předchozí roky. Odkážu tedy komunikační prostředky, které si musíte nastudovat.
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.