Portál AbcLinuxu, 2. května 2025 18:56
Hmm, naposledy jsem byl u dětský kvůli tomu, že kam má prý předat papíry. Tak jsem řekl, ať to tedy hodí k tomu doktorovi, co je ve vedlejší místnosti. A pak jsem se odstěhoval. Jediný co, tak jednou za 5 let zběžná kontrola v rámci práce, kdy musí firemní doktor vystavit potvrzení, že mohu dál vykonávat svou činnost na dalších 5 let. Ten doktor měří tlak, EKG a drobný test očí, zapíše váhu, zeptá se, zda mně něco netrápí a jdu.
Pokud jde o nemoci, tak nemocný nebývám. Jednou za rok si odbydu nachlazení (škrábání v krku, možná zvýšená teplota), což řeším tak, že horký heřmánkový čaj s medem, vypotit se, k tomu česnek s cibulí (jen večer, přes den to nejde) a přes den desinfekce krku v podobě septolete apod. pastilek. Většinou dokážu na sobě poznat i mikro příznaky, takže začnu s léčbou dřív, než něco vůbec propukne. První dva dny se to zhoršuje a třetí den to jde dolu. Do týdne bývám většinou zpátky na 100%. Letos jsem to měl ale trochu horší, celkově jsem se doléčoval asi 14 dní. Asi to bylo způsobený tím, že jednak kolega měsíc kuckal (a pak skončil u doktora a doma) a já měl zase extrémní spánkový deficit (prostě hodně jsem přetáčel), takže jsem byl asi obdařen od něj.
Jinak od dětských let (základní škola) jsem měl jedinou závažnou věc minulý rok, kdy jsem skončil na pohotovosti. Vyšlo to totiž tak pěkně na Vánoce / svátky, že nebyla možnost zajít jinam. Sice jsem neměl žádné příznaky, kromě bolesti krku, ale po 3 dnech jsem si byl 100% jistý, že to musí být angína. A jelikož vím, že angína = nutnost antibiotik, tak jsem musel vyrazit za první pomocí. Na pohotovosti na mně koukali jak na idiota, ale doktor to nakonec potvrdil. Takže jsem žral 10 dní antibiotika (a 2 měsíce si dával do pořádku trávicí soustavu, ano, probiotika jsem v lékárně nechtěl) a cajk.
To, že jsem neměl žádné doprovodné příznaky u angíny si vysvětluji tak, že jsem je potlačil léčbou, kterou při náznacích nachlazení začínám aplikovat.
Každopádně začínám si uvědomovat, že přecijen trochu stárnu a už by to asi chtělo najít nějakého obvoďáka, provést krevní testy, dohonit resty v očkování atd.
Pokud jde o bolest hlavy, tak tu občas mívám ve dvou případech. První je, že když nepiju, druhým případem je, když se přetáhnu a ráno se snažím vstát a nejde to (budík zvoní každých 8min a donutí mně to vstát až třeba po hodině, nebo i dvou). V obou případech se z toho dostanu vždy až druhý den po vyspání, nebo později večer. Snažím se to překonat a tablety nežrat. Párkrát jsem si růžovou vzal kvůli soustředění (v práci se silnou bolestí, kdy jsem řešil urgentní věci a bylo to dost špatný). Pokud bych to měl zprůměrovat, tak za poslední rok jedna růžová, si myslím.
Zdar MaxPS: To jsme tak starý, že se budeme bavit o nemocech? Já myslel, že to dělaj jen důchodci :)Bavit se o nemocech je náhodou docela zajímavé a poučné. Jako dítě jsem ty hovory rád poslouchal, protože mě vždy zajímalo co jednou přijde a jakým způsobem se s tím ti lidi vyrovnávají. Z toho co znáš strach nemáš. Většinou mají lidé strach z neznámého. Proto se pradaxně mnoha lidem uleví, když se dozví i diagnózu která není radostná, protože už ví s čím se mají vypořádat. To mě nejvíc sralo tenkrát v tom špitále. Odlifrovali mě na jipku, vedle chroptěla nějaká stará paní, chodili kolem mě po špičkách, jako bych ji měl záhy následovat a já se při tom cítil v životní formě. A když jsem chtěl vědět co mi teda jako podle nich je, tak všichni jen konejšivě říkali: "To bude dobrý". No znáš mě už dost dlouho na to, abys věděl jak mě zrovna tohle vztekalo. Drželi mě tam asi týden, totálně mě vyhladověli a dehydrovali, já se k umírání stále neměl, tak mě pak šoupli na normální oddělení. Ale rovnou na té jipce mi řekli, abych nepočítal s tím, že bych se měl vrátit do kasáren. Takže jsem se od té doby neholil. Po měsíci jsem tedy měl být propuštěn do civilu, jenže se mi vůbec nelíbil jejich dovětek, že "vzniklé onemocnění není v přímé souvislosti s výkonem ZVS". Což mě dožralo na max. Nikde jsem totiž nekosil tak jako na vojně, a to jsem normálně opřed vojnou jezdil v zimě a spal venku pod širákem. Takže jsem byl první a zřejmě poslední vojín, co se jim tam kdy proti učiněném u závěru odvolal. Každý jim to zřejmě bez keců podškráb, protože byl rád, že jde do civilu. No a pak bylo haló. Podle předpisu jsem totiž musel zůstat ve špitále dokud se to neprojedná. Takže z toho byl další měsíc a ze špitálu jsem odcházel nakonec koncem května, v zimním kabátě, s rezavýma peckama a zarostlý jak Rumcajs, takže mě v kasínu každý zdravil protože myslel že jsem nějaká guma – nikdo jiný totiž vousatý nebyl. A já nezdravil nikoho, protože dva dny před mým propuštěním padly za vlast moje brýle, když jsme ve špitále hráli fotbal se ztvrdlýma houskama.
I ten česnek pomáhá. Bylo to asi rok poté co mě pustili z toho špitálu, kdy na mě z ničeho nic přišel pocit, že je fakt zle. Sepsal jsem závěť, sežral palici česneku a ulehnul, smířen s tím co bude. Ráno jsem se vzbudil do krásného dne a od té doby se to už nikdy neopakovalo.To mohlo souviset s "vesmirem", ne vazne podobne na cem je zalozena astrologie.
Není to samozřejmě žádná seriózní věda, ale faktem je, že reflektuje empirická pozorování. Výsledkem není, že se něco stane, ale profil s predispozicemi dotyčné osoby, které někdo využije, jiný ne.Souhlasim, ze astrologove si predpovedi cucaji z prstu ale ze vesmir dokaze na cloveka pusobit tomu verim.
PS: To jsme tak starý, že se budeme bavit o nemocech? Já myslel, že to dělaj jen důchodci :)Nejsme, ale az duchodce odnese rozvolnovani, budeme staresinove my tricatnici a prevezmeme jejich agendu.
A také zde opakovaně zaznělo, na obhajobu plošných opatření, že jsou lidé nezodpovědní a tudíž je lépe převentivně nařídit plošné nošení roušky všem.To tu asi taky nejednou zaznělo. Ale taky taky mnohokrát (odhaduju, že víckrát) zazněl jiný důvod. Schválně, jestli přijdeš na to, jaký.
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.