Portál AbcLinuxu, 6. května 2025 16:40
Její hlavní výhody spočívají zejména v její velikosti a schopnosti nastartovat jak z klasického CD/DVD, tak i z USB disku. Já jsem si ji vybral pro její hardwarovou nenáročnost, kdy jsem potřeboval nějaký operační systém, který by za dodržení rozumné rychlosti běžel i na starším počítači (Intel Celeron 1.7 GHz) s velmi starou grafickou kartou (S3 Trio s 8 MiB).
Po načtení systému do paměti je na ploše zobrazena možnost instalace na pevný disk. Tuto možnost jsem využil a distribuci na pevný disk nainstaloval.
Distribuce SliTaz ve verzi 3.0 využívá služeb pracovního prostředí BusyBox, jako windowmanager je použitOpenBox a panel a nabídka aplikací (ve světě MS Windows známá jako nabídka Start) je použit LXPanel z projektu LXDE. Z toho se odvijí i konfigurace prostředí jak okenního manageru, tak i chování systému.
Některé konfigurační kroky jsou dokumentovány velice přehledně na domovské stránce projektu SliTaz, jiné je nutno dohledat. Zde předkládám řešení několika problémů, se kterými jsem se setkal při používání a snaze o konfiguraci "ku obrazu svému" této distribuce.
Section "InputDevice" Identifier "Keyboard0" Driver "kbd" Option "XkbLayout" "us,cz" Option "XkbVariant" ",qwerty" Option "XkbOptions" "grp:alt_shift_toggle,grp:switch" EndSectionTato konfigurace je plně funkční. Bohužel, nepodařilo se mi zprovoznit možnost
Option "XkbLayout" "cz,us"a
Option "XkbVariant" ",qwertz",to Xserver tvrdošíjně odmítal, takže jsem zůstal u jediného funkčního nastavení. Možná je to způsobeno tím, že klávesová mapa pro systém
qwerty
je k dispozici na standardním umístění filesystému, ale pro systém qwertz
, který je v čechách užívaný není k dispozici nikde. Zkoušel jsem tuto klávesovou mapu dodat z jiné distribuce, ale výsledek nebyl funkční. Pro konfiguraci národní klávesové mapy lze využít příkaz (jako root
) 'tazkeymap'
.
CD/DVD ROM
a USB
disků se stará HAL
. Jak ale umožnit běžnému uživateli připojení a odpojení diskety? O to se již HAL
v této distribuci nestará, potom je nutno přidat záznam do souboru /etc/fstab
, například:
/dev/fd0 /media/disketa vfat user,rw,noauto 0 0Poznámka: údaj označující formát filesystíému na médiu zde nemůže být v podobě
'auto'
.
Dále je nutno mít nainstalován balíček 'pmount'
(který v případě verze 3.0 již standardně nainstalován je, i když v některých diskusích se lze dočíst, že právě absence tohoto balíčku znemožňovala připojení výměnných médií běžným uživatelům), který umožní připojit a odpojit zařízení uživatelům.
'/etc/busybox.conf'
. V položce [SUID]
je řádek s textem
mount = ssx root.rootTo znamená, že zařízení může běžný uživatel připojit, ale odpojit je může pouze root. Úprava spočívá v přidání dalšího řádku:
umount = ssx root.rootOd této chvíle běžní uživatelé mohou připojovat i odpojovat všechna média.
OpenOffice
. Na liveCD nahrazuje kancelářský balík soubor web aplikací ZOHO
. Jestliže chci používat nějaký program pro tvorbu dokumentů, mám možnost výběru z aplikací přímo instavovatelných (AbiWord
nebo Gnumeric
) anebo lze doinstalovat balíček, jehož prostřednictvím bude stažen kancelářský balík OpenOffice
a poté bude nainstalován. Balíček se jmenuje 'get-OpenOffice3'
. Proč to je řešeno tímto způsobem? Neexistuje balíček OpenOffice
pro distribuci Slitaz
. Místo toho je použit script 'get-OpenOffice3'
, který stáhne z internetu 'tar.gz'
archiv balíků OpenOffice
pro distribuce s balíčkovacím systémem 'rpm'
a upraví jej do podoby, kterou dokáže přečíst a instalovat balíčkovací systém Slitaz-u ('tazpkg'
). A v tomto momentu nastává problém. Distribuce SliTaz 3.0
vyšla již před nějakým časem a internetová adresa odkazující se na soubor OpenOffice
v instalačním skriptu 'get-OpenOffice3'
již není funkční. Řešení, byť nepříliš "čisté", je zde:
'tazpkg get-install get-OpenOffice3'
nainstaluje se shellový skript do adresáře '/usr/bin/'
se jménem 'get-OpenOffice3'
'SOURCE_DIR="/tmp/src.$$"'
'SOURCE_DIR="/tmp/src"'
OpenOffice.org
s tím, že se bude jednat o 'tar.gz'
archiv RPM
balíků a ty budou uloženy do předem vytvořeného adresáře '/tmp/src/'
'OOo_3.2.1_LinuxIntel_install_en-US.tar.gz'
root
spustit soubor 'get-OpenOffice3'- mělo by dojít k tomu, že se již nebude nic stahovat z internetu, ale rovnou se začne s rozbalovaním předem staženého archivního balíku
'OOo_3.2.1_LinuxIntel_install_en-US.tar.gz'a jeho instalací.
SliTaz
používá okenní manažer OpenBox
a panel LXPanel
z projektu LXDE
. Jak přidat jednotlivé kategorie a položky jednotlivých aplikací do menu jsem se rozhodl popsat zde, protože někdy je obtížnější se řešení dopátrat.
Zásadní jsou následující adresáře a soubory:
'/usr/share/applications/'
- adresář, kam se umisťují jednotlivé položky menu
'*.desktop'
- soubor, kde je definováno chování a spouštění aplikace, např.:
[Desktop Entry] Name=Scientific Calculator Name[cs]=Kalkulačka Comment=Perform simple and scientific calculations Comment[cs]=Kalkulačka pro jednoduché i vědecké výpočty Exec=galculator Icon=galculator.png Terminal=false Type=Application Categories=Application;Utility;Office;Science; StartupNotify=true Encoding=UTF-8Formát je zřejmý a dobře dokumentovaný v mnoha diskusích zabývajících se projektem
OpenBox
a LXDE
(XFCE
).
'/usr/share/desktop-directories/'
- adresář, kam se umisťují jednotlivé položky kategorií menu
'*.directory'
- soubor, kde je definováno chování kategorie, např.:
[Desktop Entry] Name=Sciences and Education Name[cs]=Věda a vzdělávání Icon=applications-science Type=Directory Encoding=UTF-8Také zde asi není třeba cokoliv dodávat...
'/etc/xdg/menus/applications.menu'
- v tomto souboru se definují jednotlivé kategorie a subkategorie. Ani tento formát nevybočuje ze stávajících konfiguračních souborů, je pěkně přehledný a logický. Pro názornost dávám k dispozici výpis definující novou kategorii "Science"
:
<!-- Sciences and Education --> <Menu> <Name>Sciences</Name> <Directory>Science.directory</Directory> <Include> <And> <Category>Science</Category> </And> </Include> </Menu>Název kategorie v souboru
'/etc/xdg/menus/applications.menu'
musí odpovídat názvu souboru '*.directory'
v adresáři '/usr/share/desktop-directories/'
.
SliTaz
používá jako výchozí internetový prohlížeč program Midori
. Bohužel Midori
má v některých případech problém se zobrazením stránky (nezkoumal jsem z jakého důvodu), proto padla moje volba na Firefox
, který je možno doinstalovat. Zde se Firefox
nazývá Shiretoko. Ve své výchozí podobě je Firefox
v angličtině, což nevadí uživatelům v angličtině zběhlým, ale problém může nastat v momentě, kdy uživatel počítače angličtinou nevládne. Proto jsem přistoupil k počeštění Firefoxe
a ačkoliv toto téma přímo nesouvisí jen s distribucí SliTaz
a je i všeobecně známo, přesto ho zde popíši:
Firefox 3.5.12
(verze Firefoxu
v distribuci Slitaz
je 3.5.7)
Firefoxu
"Tools"
vybrat položku "Languages"
a zde přepnout na "Czech"
Firefoxu
Firefoxu
funkční.
Pidgin
je součástí distribuce. Zde bych upozornil pouze na jeden problém, který - zase - nesouvisí jen s distribucí SliTaz
, ale je obecně rozšířen a ne každý zná ihned jeho řešení (např. já - a je to tím, že na svém počítači používám jiné klienty). Jde o to, že při pokusu o připojení k serveru ICQ
dojde k přerušení spojení vlivem chyby
"Received unexpeced response from http://api.oscar.aol.com/aim/startOSCARSession"
Řešení je jednoduché:
"Use clientLogin"
SliTaz
asi nebude distribucí, která bude masově instalována a ani já bych se k ní nedostal nebýt toho, že jsem potřeboval "něco lehkýho" na počítač s naprosto nedostatečnou grafickoou kartou. Díky této distribuci mohu přehrávat filmy pomocí MPlayeru
, psát dokumenty v OpenOffice
a brouzdat internetem ve Firefoxu
, což bych si nemohl dovolit u komplexních ditribucí (i když by to jistě po určitých úpravách také šlo). Stejně tak uvedené postupy nejsou zásadní z hlediska konfigurace systému jako takového, ale snad mohou alespoň přispět k rychlejšímu přizpůsobení slibné distribuce. V tuto chvlíli považuji za nejzásadnější problém lokalizaci, ale časem se jistě situace zlepší. Na odbornou výši zápisku si nároky nečiním
Tiskni
Sdílej:
SliTaz je uzasna distribucia hlavne system get-* je super.. malcke cd s 30mb a ostatne veci cez tazpkg.. inac ono to ma v repo take veci ako chrome, skype, flash, virtualbox.. jednoducho uzasna kvalita.
mcm mas pravdu tazpkg a sposob akym je robene aby uzivatel mal usnadneny pristup k softveru je uzasny dalsia vec ktora sa mi paci je botovanie a ulta jednoduchy boot sktipt .. uzasne... ako teraz pouzivam xubuntu lebo v niektorych veciach ma slitaz nedostatky a to vyplyva hlavne z toho ze je totalne osekany ale inac je to distro ktore si zasluzi v bodovani velku jednicku.
firefox -UILocale cz
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.