Portál AbcLinuxu, 1. května 2025 06:58
A pokud někdo máte svoje oblíbené moudro, tak budu taky rád, když se o něj podělíte
~> wc -l ~/moje/web/dev/jenda.hrach.eu/f/moudra.txt 2118 /home/jenda/moje/web/dev/jenda.hrach.eu/f/moudra.txt
pt
? (jestli jsem to dobře pochopil, tak ka
jsou to samé, co fortune.kral.hk
)
Ja už si ani nepamätám kto to povedal, ale bolo to približne takto, "Keď si sa narodil, všetci sa smiali a ty si plakal. Ži tak, že keď budeš umierať, všetci budú plakať a ty sa budeš smiať."Kdo to řekl není tak jednoduché...
Nebo máš problém s Gouldovou teorií přerušovaných ekvilibrií?Nemam, ale byť je to určitě revolučnější pohled než ten gradualismus, stále je to IMO řádově mimo rozlišovací schopnost politických ideologií/ismů. Neolitická revoluce má s s národní apod. společné jen to slovíčko, ale jinak je to něco úplně jinýho. Příležitost (resp. možná spíš nutnost) k takové evoluci určitě je, ale moc nevěřim, že bys to mohl nějak naplánovat a politicky vytyčit.
Nerozumím principiální averzi k revolucím. Sametová revoluce byla taky špatně?No, revoluce mívají dost nehezké průvodní jevy / vedlejší efekty. Sametová je zrovna dost v pohodě, ale dejme tomu, že bys takovej běžnej relativně spokojenej lovec & sběrač - jakpak by ses asi těšil na neolitickou revoluci?
Zajímalo by mě, jak by měla vypadat gradualistická transformace právě toho systému.No, nejspíš nijak. Očekávám spíš něco jako ten neolit. Akorát z toho nejsem tak nadšenej, protože výsledek může být všelijaký...
Přitom např. Bookchinova Příští revoluce právě pracuje s postupnou transformací zdola skrze instituce – odtud spor s řadou tradičních anarchistů či forem marxismu (ačkoliv sám Marx nevylučoval stranickou politiku s účastí ve volbách atd.).Btw. na Marxovi mi nevadí snad ani až tak to tíhnutí k revoluci jako spíš černobílé vidění světa, naprostá ignorace důsledků a také viz Bakuninova kritika (což je asi tak všechno, co vim o Bakuninovi).
No, revoluce mívají dost nehezké průvodní jevy / vedlejší efekty.
Změny mají důsledky, ano, to obecně platí. Zda jsou ty důsledky „hezké“, či nikoliv, je k posouzení, ale má to pramálo společného s konceptem revoluce jako takovým.
Když vezmeme nahodilý významný příklad z novověké Evropy, pro takového Karla I. Stuarta byla poprava celkem „nehezkým“ důsledkem, ale to nelegitimizuje monarchii; jeho odstranění bylo podmínkou nutnou pro nastolení spravedlivější společnosti – že se tak nutně nestalo, Diggers byli upozaděni a Cromwell se sám stal tyranem, je druhá věc. Ale o bezmála 400 let později mají namísto absolutistické monarchie aspoň liberální stát s všeobecným volebním právem – a dokonce NHS.
To je opakující se vzorec.
Na druhé straně:
Sametová je zrovna dost v pohodě
Pro člověka profitujícího z globalizace možná, ale naopak pracující třída zvláště v řadě regionů utrpěla ztrátu stability, tím spíš za následného utahování opasků.
Jako se Cromwell stal protektorem a jeho administrativa se jala protežovat sebe samu a spřátelené vlastníky půdy, otrokáře a spol., zde technokraté z prognosťáku dostali příležitost k realizaci neoliberálních reforem.
To je opak komunit budovaných zdola, jak to navrhuje např. právě Bookchin. Ovšem musí pro ně být prostor – ten se vytváří právě za různých krizí, ať už to byla španělská občanská válka nebo třeba mocenské vakuum v Sýrii (následné události ale také, když odbočím, podtrhují důležitost internacionalismu, aby revoluce mohly vzdorovat imperialismu zvenčí).
Konec stěžejní části komentáře.
dejme tomu, že bys takovej běžnej relativně spokojenej lovec & sběrač - jakpak by ses asi těšil na neolitickou revoluci?
Běžného lovce/sběrače se moc netýkala, stačilo mu o kousek se přestěhovat. Což v posledních staletích není tak snadné.
na Marxovi mi nevadí snad ani až tak to tíhnutí k revoluci jako spíš černobílé vidění světa, naprostá ignorace důsledků a také viz Bakuninova kritika (což je asi tak všechno, co vim o Bakuninovi)
Z výroků tohoto ražení mám značné pochybnosti o tom, kdo vlastně i toho Marxe ve skutečnosti četl, a to včetně prací o spiritualitě nebo Hegelovi.
Z výroků tohoto ražení mám značné pochybnosti o tom, kdo vlastně i toho Marxe ve skutečnosti četl, a to včetně prací o spiritualitě nebo Hegelovi.Bez mučení přiznám, že jsem od něj četl málo, ale mam dojem, že mi stačilo. Jinak já mam zase mám značné pochybnosti o motivech lidí, kteří tahají Marxe (a marxismus) z hrobu. Přijde mi, že ty důvody jsou spíše tribalistické, než že by ten člověk skutečně napsal něco, co by pro člověka v 21. století bylo více než vágně relevantní (tzn. bez nutnosti aplikovat metodu "správné interpretace" a výběr "správných" pasáží podobně, jako se to aplikuje na náboženské svaté texty).
Přijde mi, že v té stěžejní části sis sám odpověděl, resp. sám uvedl důvody, proč mít výhrady k revolucím.
Pokud jsi na vrcholu společenského žebříčku, tak možná. Ale většina lidí není na vrcholu společenského žebříčku. Odtud plyne potenciál revolucí poskytovat naději a příležitost.
Dosavadní společnosti (aspoň ve zdejším kulturním okruhu) směřovaly ke striktnějším hierarchiím. Také proto např. Jefferson volal po pravidelných povstáních a přepisování ústavy, aby se to étatistické teplíčko a smrádeček neusadily.
Bez mučení přiznám, že jsem od něj četl málo, ale mam dojem, že mi stačilo. Jinak já mam zase mám značné pochybnosti o motivech lidí, kteří tahají Marxe (a marxismus) z hrobu.
Sám Fukuyama, který v 90. letech psal o konci historie, uznal, že se mýlil – a že Marx měl zřejmě v mnoha ohledech pravdu. Jiným příkladem je Steve Bannon (!), jenž pozoruje krizi liberalismu jako přes ~100 lety a hovoří o dvou cestách, z nichž jedna skutečně dává za pravdu marxismu. Když do Marxe zabrousíme, zjistíme, že stávající krize kapitalismu vskutku předpovídal.
Pokud jsi na vrcholu společenského žebříčku, tak možná. Ale většina lidí není na vrcholu společenského žebříčku. Odtud plyne potenciál revolucí poskytovat naději a příležitost.Ale vždyť jsi v komentáři výše popsal i případy, kdy to pro lidi ne na vrcholu žebříčku znamenalo problémy... Zmiňovaná neolitická revoluce taky asi úplně neznamenala naději pro lidi vespod žebříčku vzhledem k tomu, že v neolitické revoluci společenská hierarchie víceméně vznikla...
Když do Marxe zabrousíme, zjistíme, že stávající krize kapitalismu vskutku předpovídal.Vsadim jednu gorilově vypěstovanou bio vegan mrkev, že to bude kreativní výklad...
Zmiňovaná neolitická revoluce taky asi úplně neznamenala naději pro lidi vespod žebříčku vzhledem k tomu, že v neolitické revoluci společenská hierarchie víceméně vznikla...
Pro připomenutí: důvod, proč jsem zmiňoval neolitickou revoluci, byla její délka – zároveň šlo o revoluci ve slova smyslu radikální změny způsobu života. Ale s ohledem právě na trvání toho procesu nejde o něco, co by bylo skokovou změnou za jednoho života, jak si to dnes můžeme představovat v době akcelerujících změn.
Aktuálně si akutněji prožíváme dopady průmyslové revoluce, „zelené“ revoluce, informační revoluce. Ty, ač revoluce, z pohledu jednotlivce představují status quo a ano, představují řadu negativních dopadů, na něž je v různých kruzích zjevně nepopulární upozorňovat (např. atomizace společnosti nebo environmentální kolaps zvláště mezi postaršími muži na AbcLinuxu a vůbec nejen v Česku).
Opuštění těchto společenských procesů bude opět – revoluce.
Může vypadat různě: proto zde zmiňuji např. právě Bookchina jako humánní alternativu k různým ultratradicionalistickým či neofašistickým trendům, jež nabývají na popularitě a společnost má tendence k určitým jejich aspektům implicitně konvergovat skrze plíživou normalitu.
Když do Marxe zabrousíme, zjistíme, že stávající krize kapitalismu vskutku předpovídal.Vsadim jednu gorilově vypěstovanou bio vegan mrkev, že to bude kreativní výklad...
To máš blbé, ať už jde o ekonomické krize, růst ekonomické nerovnosti, nebo odcizení.
Takže v agresivně liberálních médiích se zvláště od krize 2008 rojí texty jako Was Marx Right? v Harvard Business Review (což je neoliberální honikruh). Jistěže si však kapří nevypustí rybník tím, že by snad legitimizovali revoluci. To by byla sebevražda.
Může vypadat různě: proto zde zmiňuji např. právě Bookchina jako humánní alternativu k různým ultratradicionalistickým či neofašistickým trendům, jež nabývají na popularitě a společnost má 4tendence k určitým jejich aspektům implicitně konvergovat skrze plíživou normalitu.No mně hlavně není jasný, na základě čeho máš pocit, že ty trendy jsou nejakým způsobem relevantní. Hlavní důvod, proč se mi aktuální situace zdá podobná počátku neolitické revoluce, je, že tu situaci diktují přírodní podmínky v kombinaci s technologiemi. Vytvořili neolitičtí (a pozdější) lidé velmi tvrdé sociální hierarchie, protože byli politicky neuvědomělí a zvolili špatný trend? IMO ne, prostě to bylo efektivní uspořádání vzhledem k podmínkám a dostupným technologiím. To samé lovci a sběrači: Taky nebyli egalitariánští, protože by byli nějak uvědomělí, ale protože to byla efektivní strategie přežití a prospěchu skupiny. Ditto třeba ti piráti ve své 'zlaté době' (MO a podmínky podobné lovcům & sběračům, ale lepší technologie). Osobně moc nevidim jinou možnost než počkat, jaké bude to nové MO, které nadiktují podmínky + technologie, a jaké bude mít implikace pro společnost. A mezitim třeba pracovat na technologiích, anebo klidně i na té politice a ekonomii, ale spíš v režimu hledání možností (ideálně nějakých nových / out of the box, ne víceméně násilná resuscitace starých) a sběr empirických zkušeností (pro případ, že by později nastaly vhodné podmínky pro jejich aplikace) spíš než pokoušet se vytyčit směr pro revoluci - to mi přijde asi jako snažit se vytyčit cestu pro tornádo.
Takže v agresivně liberálních médiích se zvláště od krize 2008 rojí texty jako Was Marx Right?Jo, to je zhruba to, na co jsem narážel tou interpretací svatých textů... Já nevim, kde se bere tady ta morbidní chuť tu dávno seschlou mrtvolu Marxe vytáhnout a ještě kus mileage z ní dostat, jako kdyby toho už v minulosti nebylo dost... To je levice fakt takhle zoufalá?
No, to jsou pochyby (neo)liberálního mainstreamu. S levicí to nemá prakticky nic společného, naopak. Z druhé strany třeba Richard Wolff je velmi přístupný.Takže v agresivně liberálních médiích se zvláště od krize 2008 rojí texty jako Was Marx Right?Jo, to je zhruba to, na co jsem narážel tou interpretací svatých textů...
Hlavní důvod, proč se mi aktuální situace zdá podobná počátku neolitické revoluce, je, že tu situaci diktují přírodní podmínky v kombinaci s technologiemi.Samozřejmě v tom probíhá interakce, ale technologie samy o sobě nic nediktují. Lidé dělají rozhodnutí o tom, zda technologie využijí, potažmo jak.
ale technologie samy o sobě nic nediktují. Lidé dělají rozhodnutí o tom, zda technologie využijí, potažmo jak.Nemyslim si, že to rozhodnutí je zdaleka nezávislé / skutečně svobodné. Některé technologie se snáz využijí nějak a hůř nějak jinak, případně je problém zajistit jejich nevyužití. IMO třeba technologie zemědělství víceméně nadiktovala sociální hierarchii a nějaké kompenzační mechanismy byly vynalezeny až mnohem později, vlastně to není dořešeno dodnes...
Vždyť dodnes po světě žijí komunity lovců/sběračů, pastevců atd.Ano, a? Pointě asi nerozumim...
This research advances an evolutionary theory and provides empirical evidence that shed new light on the origins of contemporary differences in life expectancy across countries. The theory suggests that social, economic and environmental changes that were associated with the Neolithic Revolution affected the nature of the environmental hazards confronted by the human population, triggering an evolutionary process that had a significant impact on human longevity. The empirical analysis shows that a significant portion of contemporary variations in life expectancy across countries can be traced to the differences in the time passed since the ancestors of the population of each country experienced the Neolithic Revolution.
Taková přímá kauzalita ale neplatí.Jaktože ne? Neolitická revoluce se taky jinak nazývá zemědělská. To je doslova přesně o tomhle.
Technologie primitivního zemědělství jako taková nepřinesla nárůst populace – naopak, raní zemědělci byli hůř živení a usazené komunity trpěly víc nemocemi.Ano, ale to se přece nevylučuje. Máš to hned v první větě na wikipedii:
First Agricultural Revolution was the wide-scale transition of many human cultures during the Neolithic period from a lifestyle of hunting and gathering to one of agriculture and settlement, making an increasingly larger population possible.... šlo prostě o tradeoff mezi kvalitou a kvantitou.
Některé protipříklady jsem vyjmenoval: navzdory neolitické revoluci stále existují komunity lovců a sběračů; navzdory průmyslové revoluci stále existují komunity lovců a sběračů nebo i např. Amiši;Nechápu, proč tohle považuješ za protipříklady. Tohle by byl dobrý protipříklad k tvrzení "Neolitická revoluce proběhla všude na světě a ve všech kulturách", ne k tomu, co píšu já.
ale i chudoba a podvýživa v těch moderních společnostechTohle už vůbec nechápu, proč by měl být protipříklad. Nikde jsem přece nepsal nic o tom, že zemědělství nebo neolitická revoluce eliminuje chudobu a hlad. Naopak, vznik sociální hierarchie (v důsledku neolitické revoluce) ji kolikrát naopak způsobuje.
Víš, co je ironické? Že tu v jádru prezentuješ technologický determinismus, který patří mezi významné pilíře marxistického pojetí dějin – a zrovna mezi ty poněkud diskutabilní.*kouká na tu stránku* ...
Some interpret Karl Marx as advocating technological determinism, with such statements as "The Handmill gives you society with the feudal lord: the steam-mill, society with the industrial capitalist" (The Poverty of Philosophy, 1847), but others argue that Marx was not a determinist.Hm, vidím tady jistý pattern. Připomíná mi jednoho známého, který ať čte cokoliv (od politických komentářů po fantasy beletrii), vždycky v tom najde Karla Čapka. A v podstatě se mu to nedá vyvrátit.
Nějak jsi minul část citovaného tvrzení a ztratil nit od výroku:
Hlavní důvod, proč se mi aktuální situace zdá podobná počátku neolitické revoluce, je, že tu situaci diktují přírodní podmínky v kombinaci s technologiemi.
Polopaticky:
Technologický determinismus říká: pokud má skupina lidí k dispozici určitou technologii, pak ji využije, což způsobí určité změny.
To naráží ve dvou bodech:
V prvním bodě je to zřejmé: existuje bezpočet komunit, které se seznámily s určitými technologiemi, ale neadoptovaly je.
V druhém bodě – při adopci technologie vzniká zpětnovazební cyklus, ve kterém se lidé adaptují na dopady technologie, ale také modifikují technologii samotnou. (Opět můžeme pozorovat různé komunity, které používají stejnou technologii různě.)
Třeba protože různí lidé se liší výchozím světonázorem. (Samozřejmě, pokud věříš na deterministický vesmír, je celá úvaha zbytná.)
Myslimže nad tím uvažuješ příliš v boolovských kategoriích. IMO je na místě spíš pravděpodobnost. Dostupnost technologie neimplikuje jednoznačně její využítí, ale IMO existují nějaké pravděpobnosti, jak bude asi využita. Stejnětak znalost nějaké technologie vede s nějakou pravděpodobností na nějaké dopady. Např. v kontextu té neolitické revoluce vynález zemědělství měl IMO celkem vysokou pravděpodobnost transformovat společnost směrem k hierarchii, různým formám samoděržaví apod.
- dostupnost technologie neimplikuje její využití
- i když někteří lidé technologii využijí, z její znalosti samotné nelze usuzovat, jaké dopady to bude mít
V druhém bodě – při adopci technologie vzniká zpětnovazební cyklus, ve kterém se lidé adaptují na dopady technologie, ale také modifikují technologii samotnou. (Opět můžeme pozorovat různé komunity, které používají stejnou technologii různě.)Souhlasím.
Třeba protože různí lidé se liší výchozím světonázorem.Aha, asi chápu, co ti na celém vláknu vadí: Myšlenka, že by existence nebo použití nějaké technologie a/nebo nějaké přírodní podmínky 'diktovaly' uspořádání společnosti a přebyly tak Správný Světonázor™, je napřijatelná. Z mého pohledu problém se Správným Světonázorem™ je ten, že jednak to přebytí se skutečně stát může, ale taky moc nevěřim, že je možná teď říct, jaký bude Správný Světonázor™ v nových podmínkách a/nebo za přítomnosti nových technologií. IMO dokud neproběhla ta výše zmíněná zpětná vazba, tak prostě víceméně nevíme. Jinými slovy, IMO jsme tak trochu v pozici lovce a sběrače circa 23kya v Kanaánu, který provádí první pokusy se sklízením a konzumací obilí... No a v takové pozici snažit se odhadnout globální důsledky a vymyslet Správný Světonázor™ pro člena mnohem pozdější zcela jinak žijící společnosti je, no, obtížné ...
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.