Portál AbcLinuxu, 18. dubna 2024 10:28
Zápisek o čtvrtém semestru jsem končil tím, že pokračování snad bude dřív než za rok – stíhám to! A to dokonce i před uzávěrkou podávání přihlášek, takže nepochybně někoho stačím odradit (jk). Vzhledem k rozsahu výuky v šestém semestru nyní navíc v ultimátním balení dva v jednom.
Předzápis už není takový problém, protože studenti vyšších ročníků se zapisují mezi prvními a jsou relativně vzácní (zatímco ostatní ještě nemají povolený zápis v dotyčné části STAGu.
Stabilní účast byla asi sedm teoretiků, příp. asi dva tucty „praktiků“, několik opakovačů a tu a tam se mihl nějaký potenciální pedagog (co jsem si všiml, tak ti tvrdě narazili ve Vyčíslitelnosti). Blbě se to počítá, protože lidí rozkládajících ten či onen ročník je fpysk.
Na podzim jsem měl osm předmětů rozhozených do celého týdne, takže jsem ve škole nikdy neseděl celý den, ale stejně se mi nedařilo zcela se po obědě ubránit mikrospánku. Sedavý styl života je kontraproduktivní!
V létě to pak bylo prakticky ideální: dva předměty denně, a to nejdřív v 9.45, prostě idylka.
Na „populární“ Formální jazyky a automaty navazuje Vyčíslitelnost a složitost – tentokrát však bez zastoupení většiny aplikovaných a v ponuré atmosféře podzimních rán. Trochu mi to připomíná Algebru 2 s „algebraickým Kührem“, ač v pozvolnějším tempu a zápočtové písemky skutečně píšeme. Testíky obsahovaly klasické úlohy jako určit třídu problému, navrhnout TS nebo dokázat nějaké jednoduché tvrzení. U zkoušky (ústní) jsem pak nafasoval nějaké definice a self-reference TS.
Přednášky zhruba odpovídají knížce Introduction to the Theory of Computation od Sipsera, resp. druhé a třetí části, akorát NP-úplné problémy jsou stejné jako v ekvivalentním předmětu na matfyzu. Na procvičení doporučuju testy z předmětu CC-10, který učí Dr. Srba v Ålborgu.
V databázích se neprobírá ani tak SQL, jako spíš relační algebra. Jaká hrůza, wie ein Horror! Tedy, kecám. Na přednáškách (první rok s krásnými slídy!) jsou příklady v SQL, a to hned za příklady v Tutorial D. Na cvičeních nápodobně. Zápočet dokonce měl být za praktickou písemku z SQL (ač na papír) na konci semestru – podle sylabu. Ve skutečnosti se psala písemka z relační algebry (tj. z přednášek, ne cvičení) v půlce semestru, načež ji IIRC skoro nikdo nenapsal, načež jsme byli pozváni na studentský seminář o databázích. WTF. Zkouška byla taky divná: technicky stejná jako v paráčích o dva roky dřív, leč navíc se sociálním experimentem E za aspoň bod nebo tak nějak.
Až na ty organizační kejkle to však byl výborný předmět. Např. díky němu zřejmě rozumím joinům líp než asi 3,5 tisíce lidí v /r/programming.
První osy byly o správě procesů a trošku jsme programovali v assembleru^Wjazyce symbolických adres. Dvojka je na vyšší úrovni: správa paměti, souborové systémy, bezpečnost; na cvičeních programování v C/C++ (jednoduchá paralelizace na MS Windows a Linuxu). Zkouška probíhá stejně jako v jedničce, tj. rychlopísemka na zásadní pojmy (a v některých zadáních s úkolem najít a popsat bezpečnostní chybu v úryvku kódu), následovaná ústní částí nad písemkou. Potud je to užitečný předmět. Cvičení jsou ovšem jiná. Původně byla praktická jako semináře z Javy a zápočet byl za menší projekt zadaný na konci semestru (kdo absolvoval volitelný předmět Paralelní programování, byl ve velké výhodě). Ne tak od letoška…
…nově totiž cvičení vede Cpt. PicardDr. Večerka, a sice podobným stylem jako C++. To znamená co? To znamená, že zápočet je za aktivní vyřešení úloh dostatečného na cvičení. Úlohy jsou naprosto banální a testují jen schopnost použít API – představené na slídech ve Wordu bez ukázek – na daném operačním systému. Ehm, oprava: nejenom. Půlka semestru je věnována MS Windows™ a většina úkolů počítá s využitím GUI, přičemž Visual Studio™ je přeci to nejlepší vývojové prostředí. Fakt super v učebně naplněné jako na sítích (40 lidí v labu s 30 místy a 15 počítači, z nichž některé se zrovna náhodou aktualizují), pokud nemáte na laptopu správnou verzi MSVS™. Ale pak je možnost udělat jeden nebo dva trošku větší úkoly, takže nakonec žádný stres.
Nyní mi dovolte představit vám, dámy a pánové, nejzbytečnější předmět za celé studium. Dovednosti vývojáře. Původně se tam prý i něco praktického dělalo – podle slajdů asi testování softwaru či co. Ne tak dnes! První dva semináře jsou úvodní přednášky ze Softwarového inženýrství (o semestr později). Třetí seminář je přednáška o SQL, které se tak nějak mimochodem probírá na cvičeních z databází (stejný semestr), a návrhu databází, přičemž některé definice jsou ve značném nesouladu s přednáškami z databází (stejný semestr).
Zbytek semestru se řeší databázová úloha z klauzurních zkoušek (tzn. u státnic se totéž dělalo za max. 8 hodin). Spočívá to v napsání jednoduchého jednouživatelského IS podle kryptického zadání (první přečtení = „wtf se po mně chce?“). Takže asi čtyři tabulky, pět netriviálních dotazů a nějaké hezké formuláře kolem toho, aby s tím šlo interagovat.
Teď něco smysluplného, byť to kreslení není. Podobá se to Geometrii – cílem je pochopit (a ve stejném duchu se nese ústní zkouška), jak se asi tak pracuje s barvami, komprimují obrázky, kreslí křivky atp. Včetně příkladů v Matlabu na cvičení; Octave jde s trochou snahy použít taky. Fajn předmět.
Propedeutika 2 byla chaos. Trojka nápodobně, ježto jsme byli poslední s daným studijním plánem. Nakonec jsme se měli zapsat na novou Diplomovou propedeutiku pro druháky, která není vedená jako bloková výuka, nýbrž normální předmět s přednáškou a cvičením. Obsahově jsme se měli naučit psát bakalářku (slohově) a seznámit se s akademickým publikováním. Tolik teorie. Praxe byla taková, že tři čtvrtiny semestru Dr. Outrata na přednáškách z texťáku předčítal o LaTeXu a souvisejících nástrojích, na cvičeních se to cvičilo, ale to vůbec nemělo být součástí Propedeutiky 3, nýbrž 2. Takže jsme vlastně nakonec blokovou výuku měli v posledních pár týdnech. Zápočet byl za kritiku nějaké starší bakalářky… a podle toho, co jsem kritizoval (a bylo to úspěšně obhájené), mám pochybnosti o efektivitě tohoto předmětu. Na druhou stranu, aspoň to seznámení s databázemi článků bylo super, protože jsem celé dva roky studia netušil, do čeho všeho jsem vlastně měl přístup (BTW RIP Aaron Swartz).
Klasické zábavné přednášky pro obohacení ducha atp. – viz dějiny v prváku. Akorát už se nevypisuje varianta pro céčkaře, takže jsem s filology a praktickými jazykozpytci dělal normální zápočtovou úlohu (sice ne referát, ale aspoň kompilaci z tisku… a sázel jsem ji v TeXu) a šel na normální zkoušku (písemnou). Kritické bylo nejen si něco pamatovat z přednášek, ale i umět identifikovat města a prefektury na slepé mapě – prefektury jsem se naučil přes noc s KGeography, ovšem na města jsem zapomněl, což mě stálo áčko. ;_; Když jsem si to šel nechat zapsat na konci zkouškového, dámy na fildě měly nějaké poznámky k mému plnovousu, if you know what I mean? ¯\_(ツ)_/¯
Zatímco u prvních databází jsem se radoval, že tuším, co je to jojn, praktický význam DATA2 mi uniká. Tedy, já tomu rozumím, ono se na to navazuje na magisterském studiu a pak nad tím půl katedry bádá… Proto tam aplikovaní (vyjma první přednášky) ani nepáchli. Ale co, třeba to bude state of the art za X let, kde X je kladné a velké. Obsah odpovídá knížce The Theory of Relational Databases z roku 1983, obohacený zřejmě o něco ze současného stavu výzkumu, protože jen ta knížka nestačí. Na cvičeních jsme, dokud se nezměnila v přednášky, vedle příkladů občas diskutovali nad Třetím manifestem, tak to ještě tak nějak navazovalo na realitu všedního dne.
Zkouška proběhla společně se statistikou, ústně, dokazoval jsem nějaká tvrzení. Nevím, co přesně byla zač, tenhle předmět byl, s výjimkou funkčních závislostí na začátku, i na mě trochu moc abstraktní.
Prostě pravděpodobnost a statistika, co k tomu napsat? Měli jsme hezké slídy (definice-věta-důkaz, ergo aplikovaní tam ani nepáchli), nějaké demonstrace v R a na zkoušce praktické úlohy typu: „Jaká je pravděpodobnost, že studentovi nebylo špatně po návštěvě menzy při dřívějších zkušenostech…?“ Jo, ještě je to oblíbený předmět, co do zkratek ve STAGu: PRAS, PRST, možná někdy PRSA.
Jeden ze dvou povinných předmětů pro aplikované. Ten druhý bylo Softwarové inženýrství, kterému jsem se jakožto „teoretik“ vyhnul – prý tam kondenzovala nuda (knížku si můžu přečíst sám). Ale ten první… u informačních systémů se nabízí asociace s nejrůznějšími buzzwordy, leč vyklubala se z toho prachsprostá webařina. Mno, prachsprostá. Ono se to kapánek vyvinulo od dob, kdy jsem bastlil v PHP 4 a háčkoval stylopisy kvůli MSIE 6. Takže nakonec překvapivě paráda, na přednáškách rychlokurz HTML5, aktuálního PHP a jQuery. Vřele doporučuju.
Na cvičeních (těch, která proběhla) jsme mohli konzultovat cokoliv kolem semestrálního projektu (web od rozřezání šablony ve fotošopu/gimpu po nabušení/slepení jednoduchého CMS). Zkouška ústní s příp. krátkou programovací částí. Bam.
Prezentace bakalářky nanečisto. Trochu nešťastně pořád v době, kdy většina lidí neměla vůbec nic. Aspoň jsme se mohli na četných (skoro všech) příkladech podívat, jak to nemá vypadat. Kolega Vaňušanik z 10minutového limitu přetekl na půl hodiny, přičemž akorát vysvětloval základy umělé inteligence. Kdosi zabil většinu času popisem toho, kde upirátil který program pro 3D grafiku. A tak i jinak dále.
Špatné zprávy. Fórum je polomrtvé, IRC stagnuje. I ten pofidérně UPBorec asi chcípl. Skoro fšeci jsou na Atlasu hub.
Dobrá zpráva. Čerstvě spuštěný EDIS je konečně funkční oficiální systém pro hodnocení výuky. Snad vydrží, budou v něm rozumné informace (a přístupné!) a příp. je někdo bude i číst.
Bingo, pokračování někdy jindy.
Tiskni
Sdílej:
8.2.2015 13:14
Fluttershy, yay! | skóre: 92
| blog:
8.2.2015 13:16
Hans1024 | skóre: 5
| blog: hansovo
8.2.2015 13:56
Fluttershy, yay! | skóre: 92
| blog:
8.2.2015 15:02
Agent
| blog: Life_in_Pieces
| HC city
A proč ti tak vadí, že někdo studuje?To, ze nekdo studuje, mi rozhodne nevadi, je mi to proste jedno, je to jeho vec.
Myslíš, že když budou studium dětem platit rodiče, že tam budou samý nadaný géniové (pozor, tím nijak netvrdím, že je autor hlupák, abych nebyl špatně pochopen)?To si nemyslim. Ale kdyz si lide budou platit studium sami (jejich rodice), nebudou tim zatezovat danoveho poplatnika. Pokud uz musime mit statni vysoke skoly, je treba to udelat tak, aby naklady na studium nesl student (jeho rodice, sponzor, mecenas, etc), ale ne danovy poplatnik. Stat plati studium i lidem, kteri o nej v podstate nestoji a jsou zapsani jako studenti kvuli tomu, aby se o sebe nemuseli starat a meli z toho nejake vyhody. Dalsim problemem jsou vecni studenti, kteri studuji x let a nesnazi se, protoze je studium nestalo ani korunu. Dalsim problemem jsou obory, ktere jsou dotovany. Verejne vysoke skoly chrli rocne tisice humanitne zamerenych bakalaru, kteri miri rovnou na urady prace, protoze o ne zadna firma jednoduse nestoji, protoze je jejich vzdelani absolutne zbytecne. At si kazdy studuje, co chce, ale za sve! Dalsim problemem je to, ze danovy poplatnik je nucen prispivat na studium lidi, do kterych mu nic neni. Kdyz to uvedu konkretne, tak mne osobne vadi, ze musim prispivat na studium nejakemu kolibacovi a jemu podobnym. Ten clovek je mi z duse protivny svym chovanim, fyzickym vzezrenim, prizivnicko-levicackymi nazory, atd. Jiny vztah k nemu nemam a je mi uprimne jedno, zda tento clovek zije nebo nezije, tak proc bych mu mel prispivat na jeho vecna studia? Ja mam rade pomerne drahe obleky a utracim za ne rad sve penize. Bude mi snad kolibac prispivat na tuto mou zalibu? Nebude, protoze jsem mu jedno, coz je spravne!
8.2.2015 15:48
Josef Kufner | skóre: 70
Školné je v přímém rozporu s tebou tak razantně prosazovanými osobními svobodami. Podívej se na země, kde se školné platí. Lidé tam ze školy vylezou zadluženi až po uši a místo toho, aby mohli dělat, co chtějí, musí jít někam otročit, aby své dluhy splatili. Oproti tomu u nás ze školy vylezeš a můžeš jít dělat, co se ti zlíbí, neboť si ze školy neneseš žádné závazky.Toto neni pravda. Svoboda toho, ze si lide mohou se svymi prostredky nalozit svobodne a nemusi z nich prispivat na studenty, je klicova. Lidem zustanou penize v kapsach a mohou se rozhodnout, do ceho je investuji. Kdyz se nekdo zadluzi, je to jeho vec.
Pokud jde o věčné studenty, nadměrné studium je zpoplatněno již nyní, takže ti tě trápit nemusí.Ano, zpoplatneno jistym zpusobem je, ale tyto penize rozhodne nepokryvaji realnou vysi nakladu.
Navíc je i v tvém vlastním zájmu, aby vzdělanost v tvém okolí byla co největší, neboť s ní roste i životní úroveň celé společnosti, a tedy i ta tvá.Toto je velice diskutabilni. Opet, svoboda nakladani s vlastnimi prostredky je klicova. Lide mohou a budou studovat nadale.
Z pohledu čistě finančního vzdělanější člověk zaplatí na daních více než nevzdělaný, neboť odvádí práci efektivněji a zvládne i těžší úkoly. Takže na státem zaplacené studium se v klidu můžeš dívat jako na půjčku, která bude splacena na daních. Pokud se zavede školné, půjčka bude jen explicitně vyjádřena a výrazně dražší.Ale ja se na to takto divat nechci. Je mi srdecne jedno, kolik kdo plati na danich. Nechci mu ze svych dani pujcovat penize s tim, ze to mozna jednou na danich vrati. Kolik tak na danich zaplati absolvent filosoficke fakulty? O zadnou pujcku se nejedna, jelikoz danemu cloveku nic nehrozi v pripade, ze by nic nevratil. Vase argumentace je chybna. Znam spoustu lidi bez vysoke skoly, kteri plati na danich jako fo i po velke sumy. Vzdelani je sluzba jako kazda jina. Kazdy at si plati to, co vyuziva. Reci o danove vynosnosti a zivotni urovni si nechte. Klicove je nechat lidem penize, ktere nebudou muset na studenty zaplatit na danych, v kapsach, aby je mohli pouzit na co budou chtit. Treba si z toho zaplati kvalitnejsi vzdelani, ktere by si nemohli dovolit nyni, kdy museji prispivat kolibacovi.
8.2.2015 19:17
Josef Kufner | skóre: 70
"V obou případech z něj bude otrok."Což je úplná drobnost proti tomu že odin si bude moci koupit nový drahý oblek.
8.2.2015 23:46
Josef Kufner | skóre: 70
Zadlužit se a studovat. Pak kdo ví kolik let splácet dluhy než se dostane na nulu, když to půjde dobře.Bavíme se o vysokých školách. Pokud ten člověk půjde studovat obor, o jehož absolventy je zájem, se splátkami nebude mít problém. Stačí vzpomenout na některý z nedávných blogů, kde si někdo stěžoval, že za plat 50k+ nemůže sehnat elektrotechniky. Pokud o obor zájem není, tak je dost zbytečné, aby produkoval absolventy, ne?
11.2.2015 12:13
Fluttershy, yay! | skóre: 92
| blog:
VŠ vzdělané lidi ano, pokud to vzdělání k něčemu je.Ono to může k něčemu být jen tím, že to ovlivní názory a chování absolventa.
VŠ vzdělané lidi ano, pokud to vzdělání k něčemu je.
A to vaše "k něčemu je" se měří výhradně platem absolventů? Takže třeba učitelé nejsou k ničemu?
Na soukromých to bývá o něco lepší, ale ne zase až tak výrazně. Tedy aspoň na základních a středních, jak je to na soukromých "vysokých" školách, to netuším.
Hlavně to ale na podstatě mé námitky vůbec nic nemění. Měřit užitečnost oboru výhradně (typickým) platem jeho absolventů považuji za zvrácené.
používáte ty znalosti při své práci v tom jiném oboru
Tady je IMHO podstatný rozpor. Dlouhodobě tvrdím, že vysokoškolské studium by nemělo být o znalostech. Výjimkou jsou do určité míry čistě technické obory, ale stavět třeba studium IT oboru na znalostech by bylo právě to, co by takové studium učinilo téměř zbytečným.
Před týdnem byl třeba jeden můj kolega lehce překvapen, že se musí ještě v roce 2015 potýkat s něčím tak historickým jako BKL. Ten BKL byl z jádra odstraněn přibližně před čtyřmi roky - a normální magisterské studium trvá pět let. Pokud by studium mělo za cíl nalít studentům do hlavy znalosti, bude mu nemalá část k ničemu už při nástupu do praxe, natož o 40 let později, až bude končit.
Pokud ale podstatou studia bude studenta seznámit s tím, jak ten obor funguje, obecnými principy, naučí ho pracovat s informacemi a samostatně se dál vzdělávat, dostane něco, co se mu bude hodit po celý život (a nejen v práci). Můj oblíbený aforismus říká, že vzdělání je to, co člověku zůstane, když zapomene všechno, co se naučil ve škole. Jsem přesvědčen, že pro vysokoškolské studium to platí dvojnásob.
Výjimkou jsou do určité míry čistě technické obory, ale stavět třeba studium IT oboru na znalostech by bylo právě to, co by takové studium učinilo téměř zbytečným.A co třeba studenti sociální ekologie, kteří se v praxi věnují přenášení papírů zleva doprava a zprava doleva na nějakém úřadě.
Nemám tušení, jak to na takových oborech chodí, ani co vlastně v praxi dělají jejich absolventi. Ale mé obecné přesvědčení je, že škola sloužící výhradně (nebo převážně) k nalívání znalostí do studentů by neměla být právo nazývat se vysokou školou. Na to jsou jiné formy pomaturitního vzdělávání.
Ale to se dostáváme k trochu jinému (i když souvisejícímu) problému devalvace pojmu "vysokoškolsky vzdělaný". Ve světě, kde (zejména ve státní správě) musí mít pomalu i vrátný maturitu a pro úřednickou práci se vyžaduje vysokoškolský titul, je logické, že se vyrojí mraky institucí, které na tuto poptávku odpoví nabídkou. A politici měřící úroveň vzdělanosti v zemi "procentem vysokošolsky vzdělaného obyvatelstva" a úzkostlivě sledující, na kolikátém místě žebříčku v tomto pochybném kritériu jsme, ten tlak na tu devalvaci ještě zvyšují.
Ale to se dostáváme k trochu jinému (i když souvisejícímu) problému devalvace pojmu "vysokoškolsky vzdělaný".Což by školné vyřešilo taky, protože nikdo by nešel dělat VŠ jenom proto, aby ji měl kvůli špatně placené práci, kde má někdo přemrštěné požadavky. A když nebudou lidi s titulem, tak holt nezbude než se vrátit k nějakému příčetnějšímu stavu, kdy se vyžaduje takové vzdělání, jaké je potřeba. Suma sumárum by VŠ titul měli lidi buď s velkým nadáním (v zemích, kde se platí školné, takoví často dostávají od školy stipendium) nebo lidi, kteří mají o obor a o jeho studium dost velký zájem, aby byli ochotni do toho něco investovat. S tím - psal jsem už dřív - že by se jim to s vysokou pravděpodobností dost rychle vrátilo, protože lidi s VŠ vzděláním mívají vyšší příjmy. Což mimo jiné ospravedlňuje i hodnocení oboru podle platu absolventů, protože když je někdo dostatečně dobrý na to vystudovat ten obor na VŠ, je pravděpodobně dost užitečný pro svého zaměstnavatele, aby ten vyšší příjem měl. Pokud víte o oboru, kde to tak není, sem s ním. A prosím vynechat případy, kdy zaměstnavatelem je stát rozdávající tabulkové platy. Jo a taky případy, kdy je VŠ vyžadována jenom kvůli tomu procentu VŠ vzdělaného obyvatelstva, např. zdravotní sestry nebo učitelé na základních školách.
A politici měřící úroveň vzdělanosti v zemi "procentem vysokošolsky vzdělaného obyvatelstva" a úzkostlivě sledující, na kolikátém místě žebříčku v tomto pochybném kritériu jsmeJo, to je v podstatě jeden ze skutečných důvodů, proč se školné nezavede, rozhodně ne v nejbližší době. Ostatně většina toho, co se ve státě děje, není motivována snahou o co nejlepší fungování, ale prospěchem politiků.
Což by školné vyřešilo taky, protože nikdo by nešel dělat VŠ jenom proto, aby ji měl kvůli špatně placené práci, kde má někdo přemrštěné požadavky. A když nebudou lidi s titulem, tak holt nezbude než se vrátit k nějakému příčetnějšímu stavu, kdy se vyžaduje takové vzdělání, jaké je potřeba.
Tahle hesla typu "trh vyřeší vše" ignorují to, že i kdyby to tak skutečně bylo, přechod od současného stavu k tomu cílovému by nějakou dobu trval a to přechodné období by nemalé množství lidí zatraceně bolestně zasáhlo. A pokud je jich opravdu hodně (což by v tomto případě bylo), stát si - naštěstí - nemůže říct: "K čertu s nimi, když se kácí les, létají třísky." To můžou jen vykřikovat lidé jako Mach nebo Odin, u nichž naštěstí nehrozí, že by své vize mohli někdy realizovat. (Případně lidé typu Václava Klause, kteří je sice vykřikují, protože je to cool, ale mají dost rozumu na to, aby v praxi dělali něco jiného.)
A prosím vynechat případy, kdy zaměstnavatelem je stát rozdávající tabulkové platy.
Ať se vám to líbí nebo ne, ten stát tady je a ty lidi (hodně lidí) zaměstnává. Myslel jsem, že se bavíme o skutečné realitě, ve které žijeme, ne o jakési snové vizi ultimátního trhu a nulového státu.
Ať se vám to líbí nebo ne, ten stát tady je a ty lidi (hodně lidí) zaměstnává.Když nebude mít koho zaměstnávat - protože se lidi rozhodnou, že za státem nabízené platy se jim studium na VŠ nevyplatí - nezbude státu nic jiného než buď změnit požadavky (tam, kde je požadavek na VŠ vzdělání nesmyslný), nebo nabídnout odpovídající plat. Obojí vidím jako pozitivum - současná situace, kdy politik bere násobně větší plat než řadový doktor nebo třeba VŠ učitel, je na hlavu padlá.
Chtěl byste se radši vrátit do té doby předtím?
Já bych se hlavně nechtěl vrátit do doby, kdy se podobné přechody děly bez ohledu na lidi, protože si na rozdíl od vizionářů uvědomuji, že bych docela klidně mohl být jednou z těch "přijatelných" obětí.
Ta doba "než se projeví" bude nějakých pět let
Pět let života je zatraceně dlouhá doba.
Já prostě nemám rád tohle mávání rukou, že přechodové problémy související s nějakou radikální změnou "se prostě vyřeší". Moje zkušenost je, že se v lepším případě začnou řešit až ex post, když už napáchaly nevratné škody; v horším se neřeší vůbec a nechá se to vyhnít.
Pět let života je zatraceně dlouhá doba.Neříkám že ne, ale dočtěte i ten zbytek. Je to doba bez příjmu, protože není práce, zatímco pro studenta by to taky byla doba bez příjmu, protože studuje. Suma sumárum žádná drastická změna.
přechodové problémy související s nějakou radikální změnou "se prostě vyřeší"Neřekl bych, že zrovna zavedení školného je radikální změna. Buďme upřímní, studium na VŠ není žádná levná záležitost už teď.
a splácí ho za vás navíc i lidi, co jen tak tak vychodili učňák a o průměrném platu se jim může jenom zdát
…a lidé, kteří sice VŠ vystudovali, ale na průměrný plat hned tak nedosáhnou … a lidé, kteří VŠ nevystudovali, ale příjem mají (někdy i hodně) nadprůměrný. Teď už jsme snad nezapomněli na nikoho.
Tak to prostě bývá, když se rozhodne, že něco je vhodné financovat ze státního rozpočtu. Stát se rozhodl, že je v jeho zájmu, aby se to týkalo i financování VŠ - a já s ním souhlasím. Souhlasím dvojnásob, když vidím, jak u nás vypadají soukromé (nejen vysoké) školy.
…a lidé, kteří sice VŠ vystudovali, ale na průměrný plat hned tak nedosáhnou … a lidé, kteří VŠ nevystudovali, ale příjem mají (někdy i hodně) nadprůměrný. Teď už jsme snad nezapomněli na nikoho.Jj, není nad to řídit se podle výjimek.
Tak to prostě bývá, když se rozhodne, že něco je vhodné financovat ze státního rozpočtu. Stát se rozhodl, že je v jeho zájmu, aby se to týkalo i financování VŠ - a já s ním souhlasím.Ano, nepřekvapuje mě, že to vidíte takhle. Já vidím politiky, kteří se rozhodli, že není v jejich zájmu, aby peníze za studium tekly od studentů přímo ke školám, protože pak by se nedalo "odklánět". Výsledek je výhodný zase jenom pro politiky a flákače, ale vám to zjevně nevadí.
Výsledek je výhodný zase jenom pro politiky a flákače, ale vám to zjevně nevadí.
Ne, to není. Ale vy jste si ty ostatní prohlásil za výjimky hodné zanedbání (a přijatelné ztráty).
Ale vy jste si ty ostatní prohlásil za výjimky hodné zanedbání (a přijatelné ztráty).To je lež.
Vy se na něj podle všeho díváte z čistě ekonomického hlediska jako na prostředek, jak získat vyšší příjemAni tohle není pravda a nevidím žádný můj příspěvek, ze kterého byste si mohl něco takového rozumně vyvodit.
17.2.2015 17:57
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
Můj oblíbený aforismus říká, že vzdělání je to, co člověku zůstane, když zapomene všechno, co se naučil ve škole. Jsem přesvědčen, že pro vysokoškolské studium to platí dvojnásob.A ještě jednou, speciální +1
Jen pro úplnost: na VŠ jsem studoval diferenciální rovnice. Přímá využitelnost znalostí z tohoto oboru pro mou současnou práci je zanedbatelná. Přesto jsem přesvědčen, že kdybych se po maturitě šel rozhodl rovnou věnovat IT praxi, chybělo mi něco, co je pro mou práci důležité.
Na druhou stranu, i když cítím, že mi určité teoretické základy občas chybějí, když čtu tenhle blogpost (a nejen ten), jsem víceméně rád, že jsem na VŠ nestudoval informatiku.
Přesto jsem přesvědčen, že kdybych se po maturitě šel rozhodl rovnou věnovat IT praxi, chybělo mi něco, co je pro mou práci důležité.Dobře, to by byl pocit... něco hmatatelnějšího by nebylo?
Já se právě snažím vysvětlo, že to není o nějakých konkrétních věcech, že bych někde využil nějaký konkrétní postup nebo tvrzení, které si pamatuju ze školy; sice by se našly i takové příklady, ale to by bylo opravdu málo. Jde spíš o přístup k řešení problémů, schopnost analyzovat je, schopnost se přesně a zároveň srozumitelně vyjádřit atd. Nebo naopak - zkušenost s opravováním písemek a korespondenčních seminářů a vedením cvičení mi pomáhá pochopit, co asi tak někdo jiný mohl mít na mysli, když je jeho vyjádření nesrozumitelné. Dalo by se pokračovat dál, ale jsou to spíš tyhle abstraktní věci než nějaké konkrétní znalosti.
Ono se stačí zamyslet nad tím, že jsem na VŠ nastoupil v roce 1992 a magisterské studium dokončil v roce 1997, a vzpomenout si třeba, jak vypadal Internet a co obnášela typická práce s počítačem v té době.
Já se právě snažím vysvětlo, že to není o nějakých konkrétních věcech, že bych někde využil nějaký konkrétní postup nebo tvrzení, které si pamatuju ze školy; sice by se našly i takové příklady, ale to by bylo opravdu málo.To je v pořádku, na konkrétních znalostech, postupech apod. vůbec netrvám.
Jde spíš o přístup k řešení problémů, schopnost analyzovat je, schopnost se přesně a zároveň srozumitelně vyjádřit atd.Tohle mi jako odpověď stačí. Nesouhlasím ale s tím, že to by bylo něco, co by člověka naučila vysoká škola. Nebo přesněji že by ho to mohla naučit pouze vysoká škola. Shopnost analyzovat problémy a ty další zmíněné věci jsou potřeba i v praxi a člověk, který má vlohy na to, aby se je naučil, se je naučí i bez té VŠ
Nebo naopak - zkušenost s opravováním písemek a korespondenčních seminářů a vedením cvičení mi pomáhá pochopit, co asi tak někdo jiný mohl mít na mysli, když je jeho vyjádření nesrozumitelné.To už odbíháme od studia a dostáváme se k učitelství.
Nesouhlasím ale s tím, že to by bylo něco, co by člověka naučila vysoká škola. Nebo přesněji že by ho to mohla naučit pouze vysoká škola. … člověk, který má vlohy na to, aby se je naučil, se je naučí i bez té VŠ
Může, ale nemusí. Sám na sobě už jsem několikrát pozoroval to, že když se člověk delší dobu věnuje jednomu typu práce (v mém případě to bylo třeba období, kdy jsem se věnoval víceméně jen správě linuxových serverů), je potřeba dost sebeovládání, aby nezpohodlněl a neměl tendenci vystačit s navyklými postupy.
To už odbíháme od studia a dostáváme se k učitelství.
To spolu dost úzce souvisí. Přinejmenším u nás (KMA MFF UK) bylo běžné, že studenti vyšších ročníků vedli cvičení.
11.2.2015 16:56
Rezza | skóre: 25
| blog: rezza
| Brno
11.2.2015 20:58
Hans1024 | skóre: 5
| blog: hansovo
11.2.2015 21:05
Hans1024 | skóre: 5
| blog: hansovo
8.2.2015 14:25
Hans1024 | skóre: 5
| blog: hansovo
A Doc. Vychodil ted pry dava E za par bodu snad u vsech predmetu, nevim jestli ho proste nebavi patlat se se studenty na opravnych pokusech, nebo jestli byl nejaky tlak zhora, ze jsou potreba studenti... ?
A ten genialni EDIS si bez javascriptu ani neuprdne, jako kazdy spravny "moderni" web.
A Doc. Vychodil ted pry dava E za par bodu snad u vsech predmetu, nevim jestli ho proste nebavi patlat se se studenty na opravnych pokusech, nebo jestli byl nejaky tlak zhora, ze jsou potreba studenti... ?A uz se nasel i jeden clovek, ktery v DATA1 nedal ani jeden bod!
9.2.2015 05:23
FrostyX | skóre: 27
| blog: Frostyho_blog
| Olomouc
Sakra absolvovali ti lidi OS1?Velká část lidí je nemá dokončené a teď je bude opakovat.
8.2.2015 14:26
Saljack | skóre: 28
| blog: Saljack
| Praha
8.2.2015 14:37
Fluttershy, yay! | skóre: 92
| blog:
8.2.2015 15:31
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
Zajimalo by me, zda vubec nekdo tu relacni algebru z databazich pouzije.Treba abys mohl rozumne navrhnout databazi, je dobre vedet neco o normalnich formach. Abys rozumne pochopil normalni formy, je vhodne znat funkcni zavislosti. Abys pochopil funkci zavislosti je vhodne znat jejich vztah k relacim v dtb. slova smyslu.
nesetkal a prijde mi uplne k nicemu a relacni algebrou a kalkulem jsem se v ramci databazi taky videl naposled.Nekdy je pri psani dotazu vhodne znat, jak jsou v rel. algebre jednotlive operace na sebe prevoditelne, protoze ne vzdy to vi i planovac.
Mnohem prinosnejsi by bylo, kdyby se poradne probralo SQL?Ktere SQL?
napriklad nejaky NoSQL databazeKtere? Vetsinou je NoSQL jen nobl oznaceni pro key-value store... a na tom se opravdu neda nic moc ucit.
8.2.2015 16:53
mirec | skóre: 32
| blog: mirecove_dristy
| Poprad
Kedysi som si to hovoril tiež. Lenže keď tak vidím ako sa databázy správajú presne podľa poučiek (teda okrem MySQL) tak som rád, že teraz sa nemusím učiť na svojich chybách.
Jo, ještě je to oblíbený předmět, co do zkratek ve STAGu: PRAS, PRST, možná někdy PRSA.
Já myslel, že se to standardně zkracuje PMS… :-)
10.2.2015 10:00
Fluttershy, yay! | skóre: 92
| blog:
Jaká hrůza, wie ein Horror!Mozna jste chtel napsat: Was fuer ein Horror
10.2.2015 12:15
Fluttershy, yay! | skóre: 92
| blog:
Mozna jste chtel napsat: Was fuer ein Horror
Tak to Liška v Elektrické sesli neříkal. Nicméně, možná mě takhle Svěrák zažaluje.
Jak to mohu posoudit, tak si myslim, ze ta teorie neni na skodu, ale abych byl uprimny, nevim, co s tim v praxi. Mate nejakou predstavu, co budete po skole delat?Zajimave. U jinych inzenyrskych oboru by si asi nikdo tohle prohlasit nedovolil. Ale u software se to asi snese.
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.