Lazygit byl vydán ve verzi 0.62.0. Jedná se o TUI (Text User Interface) nadstavbu nad gitem.
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu o rozepsal o tom, kam se vyhledávání v jeho očích posledních 10 let posunulo, jaké má zkušenosti s AI vyhledáváním, proč na něm nechce záviset a jaké vyhledávací služby ho v poslední době zaujaly.
Wayland kompozitor Labwc byl vydán ve verzi 0.20.0. Labwc je inspirován správcem oken Openbox. Postavený je na wlroots.
AlmaLinux OS byl vydán ve verzích 9.8 s kódovým jménem Olive Jaguar a 10.2 s kódovým jménem Lavender Lion. Podrobnosti v poznámkách k vydání (9.8 a 10.2). Opraveny byly zranitelnosti Copy Fail (CVE-2026-31431), Dirty FRAG, Fragnesia (CVE-2026-46300), nginx Rift (CVE-2026-42945) a SSH Keysign Pwn (CVE-2026-46333).
Seznam.cz vykázal za rok 2025 tržby v celkové hodnotě 6,454 miliardy korun. Oproti roku 2024 nárůst o 3,68 %. Zisk před zdaněním oproti předcházejícímu roku poklesl, a to o 11,21 % na 1,330 miliardy korun. Vlastní velké jazykové modely SeLLMa najdou dnes uživatelé téměř na všech seznamáckých službách. Na všechny obsahové služby byla zavedena technologie text-to-speech, díky níž si mohou uživatelé přehrát články v audio verzi namluvené
… více »Vláda představila strategické digitalizační projekty. Roadmapa zahrnuje celkem 55 projektů napříč státní správou, z toho 22 prioritních projektů vycházejících přímo z programového prohlášení vlády a 33 projektů založených na platné legislativě. Portfolio pokrývá oblasti financí, zdravotnictví, digitální identity, dat, registrů, dopravy, krizového řízení, sociálních agend i kybernetické bezpečnosti.
Vyjádřeni Software Freedom Conservancy (SFC) k porušování licence AGPLv3 společností Bambu Lab v jejich softwaru Bambu Studio pro 3D tisk. Bambu Studio vychází z PrusaSliceru. Ten zase z Slic3ru. Spuštěn byl projekt baltobu, který kombinuje několik strategií pro řešení problému. SFC zastřeší vývoj svobodné náhrady proprietární knihovny libbambu_networking pomocí reverzního inženýrství a reimplementace, forku OrcaSliceru pro Bambu Lab tiskárny od Paweła Jarczaka a forku celého Bambu Studia pod názvem Viscose.
Správce souborů GNOME Commander (Wikipedie) byl přepsán do Rustu a vydán v nové verzi 2.0.0.
Sway (Wikipedie), dlaždicový (tiling) správce oken pro Wayland kompatibilní s i3, byl vydán ve verzi 1.12. Do vývoje se zapojilo 50 vývojářů. Přehled novinek na GitHubu. Sway 1.12 závisí na wlroots 0.20.0.
Papež Lev XIV. ve své první encyklice Magnifica Humanitas (Skvělé lidství), která se věnuje umělé inteligenci (AI), varoval před dezinformacemi, které AI manipulací s obsahem vytváří. Moc mají podle něj sociální sítě ovládané hrstkou soukromníků. Upozornil také roli digitálních platforem v obchodování s lidmi, které podle něj musí být uznáno jako současná forma otroctví. Papež se také poprvé omluvil za roli, kterou Vatikán sehrál při legitimizaci otroctví, a za to, že jej po staletí neodsoudil.
Tak mi uprostřed přednášky přišla SMS, že prý jsem připojený k internetu a že si O2 účtuje 29 korun. To se občas stáva, v kapse se věci prostě aktivují. Co bylo tentokrát jinak?
Tento zápisek je napsán a měl by se brát jako velmi, velmi odlehčené čtivo. Mám dobrou náladu. Obsah: klávesnice a Mieville, jako vždy.
Mnoho skupin, které kdysi dávno na abclinuxu vzkvétaly, už je asi teď mrtvých. Tedy – nikdo je už dlouho nezkoušel oslovit. Zkusíme to s Miévillisty.
Pár odkazů pro ty, kdo by si rádi o mechanických spínačích a klávesnicích obecně rádi něco načetli:
V posledních týdnech tu hodně vřela debata o pirátství, ve které jsme se nedobrali žádného jednoznačného řešení, a to není nikterak špatně. Chtěl bych nyní prodiskutovat jednu variantu pirátství, která mi leží v hlavě, a nejsem si jist, na kterou stranu se chci postavit.
K létu patří pohoda a pošetilé diskuze, leč v dobrém. Všem těm, kteří jsou unaveni hádáním se o stabilitě KDE 4.3, o zlodějích a o tom, je-li Linux ošklivá sestřenice ostatních operačních systémů, nabízím oblíbenou bláznovu kratochvíli: pojďme si porovnat terminály! :o)
V nedavnem zapisku se rozjela diskuze o tom, co vlastne matematika je, nez diskuze utichla a preslo se na jina, veru stejne hodnotna, temata. Paralelne k teto diskuzi se na Slashdotu objevil clanek o vyuce matematiky ve Spojenych statech, jehoz zacatek velice detailne a krasne popisuje to, co pro nektere matematiky (vcetne mne, ac jsem zatim stale elevem informatickym) tato disciplina znamena.
Jsou autoři a jsou Autoři. Jeden z největších autorů 20. století pro mne není spisovatelem knih, nýbrž úplně jiného média. Ba co víc, stal se mistrem tohoto umění, tak specifického právě pro poslední století. Mluvím o Alanu Moorovi a v následujících několika řádcích se Vám pokusím přiblížit, v čem na mne tak zapůsobil.
Kousek pode mnou je zápisek s názvem "Konečně dobrej film". Onen film je o válečných letcích. Rozhodl jsem se přihodit také film z trochu jiného soudku, který se mnou dnes dost zamával.
Mnozí z nás vysokoškoláků si teď užívají zkouškové období. Někteří už jej mají za sebou a sedí teď na kanapi (na rozdíl ode mne). Připijte si na své úspěchy a zamysleme se spolu nad jeho charakterem.
Pěkný sobotní podvečer přeji!
V záchvatu snahy o příkladnost rozhodl jsem se odvážně jít tam, kam zatím nikdo nevkročil, a přeložit do češtiny první, úvodní stránku na KDE TechBase. Přiznávám, výkon to byl dosti nevalný, ale snad to inspiruje Vás ostatní k přiložení Vašich aktivních, mnohem schopnějších rukou k dílu. Takže hurá do toho! A já jdu počítat manalýzu...
Snad každý uživatel GNU/Linuxu někdy změnil distribuci, ať už ze subjektivních nebo objektivních důvodů. Jako uživatelé si však neuvědomujeme, že bychom naposledy mohli pomoci naší bývalé distribuci. Jak?
Tak k nám do české kotliny přišel podzim a spolu s ním i ohníčky, které děti zapalují po diskuzních fórech, aby jim na internetu nebyla zima. Tady na abíčku se dnes zatápí dřevem z Ubuntu, Novellu, Microsoftu a OOXML.
Asi bych měl spíše bránit Ubuntu, mám k němu pracovně poměrně blízko. Ale raději ne. Pojďme se podívat na smlouvu Novell/Microsoft s menším odstupem a z trochu jiného úhlu.
Tak jsem absolvoval přípravný kurz matfyzáků na Albeři jako spousta lidí přede mnou (připomeňte si podrobný popis z minulého roku) a spousta i po mně. Počasí bylo zoufalé (nepršelo až dnes ráno, zima jako obvykle veliká), jídelny přeplněné, fronty deštivé a dlouhé, testy relativně jednoduché, besedy zdlouhavé. Skupina Humbuk se rozpadla a nahradil ji Humbuk Revival.
Jak se o mně traduje, v klidných letních dnech si hraji na koordinátora lokalizace Ubuntu. Za svou krátkou a velice nezáviděníhodnou kariéru ( to víte, jak by to mohl "nevzdělaný negramota" někam dotáhnout ) jsem byl svědkem velice nepříjemného fenoménu.
Lidé si na překlady (v Ubuntu) stěžují, ale zatroleně malé procento uživatelů ohlašuje chyby.
Každý větší svobodný projekt využívá sadu nástrojů a programů, které mu ulehčují jeho existenci. Už v prvních lekcích je budoucím programátorům vysvětlováno, jak správně používat systém pro správu verzí, "bugzillu", mailing listy, IRC kanály a další.
Tyto nástroje jsou samozřejmě velice prospěšné, mohou však i uškodit. A to hlavně tak, že se používají na úkony, na které by se používat neměly. V dnešním zápisku a několika příštích nastíním několik situací, které jsou podle mého dost nešťastně vyřešeny.
Dnešní problém: Systém na správu verzí je používán jako řešení přístupových práv.
Dnes stručně: Tento rok budu účastníkem Google Summer of Code 2007; budu vyvíjet něco málo pro Ubuntu (přesněji pro Kubuntu). Trochu více informací pro ty zvídavější z vás.
Chci tímto pogratulovat všem studentům i mentorům (Luboši), kteří se tohoto ročníku zúčastní. Samozřejmě děkuji také Google Corp. za skutečně unikátní možnost letní brigády. Tak mne napadá, je tu ještě někdo z našich luhů a hájů, komu bylo dopřáno štěstí a je také účastníkem?
Pracovní prostředí, neboli desktop environment, jednoznačně patří do života běžného uživatele Linuxu. Valná většina z nás používá buď GNOME, nebo KDE a je s prostředím spokojená. Tedy až na jednu věc - vzhled.
Prvotní vzhled KDE či GNOME v mnoha distribucích totiž nestojí za příliš mnoho. Přesněji řečeno - nedosahuje takových estetických kvalit, jakých dosahují výchozí vzhledy Mac OS X či nová Windows Vista. Neříkám, že výchozí vzhled těchto dvou obrů na poli OS je dokonalý a líbí se všem - tento vzhled je (dle mého skromného názoru) mnohem propracovanější než bývá zvykem u distribucí GNU/Linuxu.
Někdy se stane, že na můj logicky vystavěný komentář k některé společenské události, který se obvykle roztáhne na několik odstavců, obdržím ostře nabroušenou reakci, která sice nic nového nepřináší, využívá však skutečnosti, že ostrý meč může přeseknout pero, ač je mocnější než on.
Rozhodl jsem se začít s překladem Berylu, projektu, který má v poslední době čím dál větší potenciál. Prohlédl jsem si stránky projektu (wiki,SVN) a žádné české překlady jsem nenašel, takže snad práci navíc dělat nebudu. Pokud jsem se zmýlil a někdo již na tom pracuje, ať mi prosím dá vědět co nejrychleji.
Jak jsem v předchozích zápiscích poznamenal, zajímá mne problematika pokročilých uživatelů a dostupnosti užitečných nástrojů i v grafických distribucích, jakou je třeba Kubuntu.
Nedávno jsem přemýšlel, jaké nástroje takoví uživatelé používají. Kdybych já byl v kůži pokročilejšího uživatele (nebo nováčka, který se tímto uživatelem chce stát), asi bych byl rád, kdybych si mohl jednoduše pomocí svého správce balíků stáhnout všechny užitečné nástroje, benchmarky a debuggery, které by mi distribuce doporučila. Pak bych si je v menu jednoduše vybral a učil se s nimi.
V příštích týdnech a měsících budu vytvářet grafický konfigurační nástroj pro nastavení GRUBu v Pythonu, který s největší pravděpodobností bude využit v příštím vydání Kubuntu 7.04 Feisty Fawn.
V současné době diskutujeme uživatelské rozhraní. Protože se snažíme vytvořit jednoduché a efektivní UI, sbíráme informace od uživatelů, kteří už někdy s nastavováním GRUBu pracovali nebo jim takovýto grafický nástroj chyběl.
Celeste Lyn Paul, UI expertka, která mi pomáhá s vytvořením UI, na svém blogu právě takovýto dotazník zavedla. Budu vážně moc vděčný, pokud mi pomůžete a přispějete svým názorem pod její blog nebo v nouzovém případě také zde. Čím dříve, tím lépe :o)
Děkuji všem, kdo mi pomůžou a zareagují.
PS: Samozřejmě až to bude, můžeme nadělat balíky i pro ostatní distribuce, které o to budou mít zájem :o) Ale některá distra už podobné utilitky mají.
Kubuntu se snaží působit jako "distribuce pro každého". V současné době se vývoj ubírá cestou "učinit systém plnohodnotný pro začínající uživatele". To ovšem může také odrazovat pokročilejší uživatele, kteří se domnívají, že Kubuntu (nebo Ubuntu) "již pro ně není" a hledají distribuce, které jsou pro pokročilé uživatele "lepší".
Vývojáři Kubuntu se rozhodli, že od verze Edgy Eft budou všechny podadresáře v kořenovém adresáři "/" (/usr, /etc, /boot atd.) kromě /home a /media skryty. Tuto změnu pocítí všichni uživatelé Kubuntu Edgy Eft, neboť se toto vydání již příliš měnit nebude. Tyto adresáře budou přístupné přes příkazovou řádku nebo po ruční editaci souboru /.hidden .
Jak se k tomu stavíte Vy? Jaké argumenty vidíte pro a proti?
Díky mé iniciativě vznikl dnes na Launchpadu tým s názvem Kubuntu Testers.
Na stránkách ikon Oxygen, budoucích výchozích ikon pro KDE4, se objevily nové "preview" obrázky budoucích ikon. Jeden z autorů, Nuno Pinheiro, o tom již na svém blogu referoval. Pokud Vás trochu zajímá, jak budou ikony v KDE4 vypadat, tak se mrkněte.
Na výše jmenovaném blogu přispěvatelé nakousli zajímavý problém: jakou obrazovou metaforu použít pro ikonu Uložit? V současné době ikony Oxygen používají již zavedený symbol diskety. Někteří uživatelé se však domnívají, že tento symbol poněkud zastaral. Jako protipříklad uvádějí ikony projektu Tango, kde je použit symbol pevného disku a šipka směřující do něho.
Jak se k tomu stavíte Vy? Myslíte, že je užitečnější dodržet "kontinuitu" této metafory pro ukládání nebo ji raději pro neaktuálnost zavrhnout? Pokud máte nějaký dobrý nápad na "omlazovací kůru" pro ikonu Uložit, tak ho nezapomeňte zmínit :o)
Jak si tak pročítám cynický výsměch Novellu všem uživatelům SUSE a prohlížím si snímky obrazovky při práci se SLED, pomalu si uvědomuji, že se (moje oblíbenější) grafické prostředí KDE jaksi vytrácí.
Z velkých hráčů na poli desktopových distribucí GNU/Linuxu již většina hráčů na prsou nosí znak GNOME. V něm se již vystavují na veřejnosti: RHEL a odvozeniny, SLED a odvozeniny i můj současný oblíbenec Ubuntu. Mandriva, která kdysi začínala s KDE, již také nabízí obě prostředí. Ostatní hráči jsou již menšího charakteru, nebo podobně jako Mandriva nabízí KDE i GNOME.
Já sám trochu viním KDE za to, že narozdíl od GNOME se příliš nesnaží zalíbit podnikatelům a společnostem, nepřináší tak striktní, "profesionální" vzhled (jako například GNOME v novém SLED ). Přeji si, aby se to s příchodem KDE4 změnilo, neboť bych byl nerad, aby se moje oblíbené prostředí s mnoha užitečnými aplikacemi odebralo do "šedé druhé ligy".
Za posledních pár měsíců jsem prošel několika projekty, mnohé z nich jsem urychleně opustil, u některých zatím zůstávám. Setkávám s dalšími a dalšími situacemi, které mne v různých projektech nepříjemně překvapují, někdy snad až příliš.
Rozhodl jsem se tedy sepsat pár faktorů, kterých si budu všímat, až příště budu chtít pomoci nějakému softwarovému projektu. Pokud jsou Vaše priority odlišné, budu rád, pokud se podělíte o Vaše názory.